193 komentáře / 0 nových
Poslední
Obrázek uživatele Návštěvník
Návštěvník (anonym)

Co delat po rozchodu?

10. Září 2018 - 0:02

Komentáře

Stránky

Obrázek uživatele Návštěvník
lucie (anonym)
Je mi 25 a prave se se mnou rozesel pritel, ovsem chce se mnou byt dal v kontaktu. Coz momentalne nezvladam, protoze ho mam porad rada. Ted mi jeste ke vsemu slibil dovolenou. Poradte prosim jak ho dostat zpatky a neplazit se pri tom a jak se neponizovat.
17. Květen 2002 - 14:22
Obrázek uživatele Návštěvník
Markéta (anonym)
Lucie, z vlastní zkušenosti, neponižuj se, nepros o lásku... ta se nedá vyprosit. Pokud se s tebou srozešel, snaž se to akceptovat, vím že to moc bolí... ale věř že opravdu nejlepší lékař je čas... přeju hodně síly.. M.
31. Květen 2002 - 21:04
Obrázek uživatele Návštěvník
Zdeněk (anonym)
Já si myslím, že pokud se s Tebou rozešel, není další kontakt vhodný. (Alespoň zpočátku). Jednak by Tě to zraňovalo a jednak to nepovažuji z jeho strany za fér. Je to můj názor a držím palce.
31. Květen 2002 - 22:42
Obrázek uživatele Návštěvník
Helena (anonym)
Myslím, že nejlepší bude, když mu ukážeš, že už na něm nejsi závislá (i když uvnitř ti to bude rvát srdce), začni chodit do společnosti, najdi si nějaký prima koníček, na který jsi předtím neměla čas, hodně se věnuj svému vzhledu a snaž se být před ním sebevědomá a jakžtakž veselá (jak to půjde). Neměj pro něj čas vždycky když ti zavolá a bude chtít přijít. Vím z vlastní zkušenosti, že je to hrozně těžké a někdy nemožné, ale určitě ho zpět nezískáš tím, že budeš ukazovat jak se trápíš, budeš ho prosit a brečet před ním, upadneš do deprese a bude z tebe psychická i fyzická troska. Tohle se stalo mně a dodneška se za to stydím. Takže - zkus to tak, jak jsem napsala výše, a jestli to nebudeš zvládat, tak mu prostě klidně řekni, že se stýkat nebudete. Držím palce.
1. Červen 2002 - 11:02
Obrázek uživatele Návštěvník
kapka (anonym)
upadnout do deprese po rozchodu neni ostuda,ostuda a hlavne skoda je zustat navzdy smutna....na tu dovolenou bych rozhodne nejezdila, ikdyz bych mela velkou chut,nadruhe strane to,ze pojedes muze byt dobre v tom,ze pochopis,ze tohle teda vazne nechces.Co delat po rozchodu? Koupit si knihu Kdyz patrner odchazi...napsala to nejaka nemka,nevim uz bohuzel jmeno
7. Leden 2003 - 20:50
Obrázek uživatele Návštěvník
Misa (anonym)
Ahoj,se mnou se take prave rozesel pritel. Bylo to tezke,ale prece jen jsme porad kamaradi. Vis,kdyz to clovek dokaze a je silny,tak se zameri na sebe,na sve zkulturneni,praci ci studium aj.Ja jsem se rozhodla projit kompletni kurou pro tvorbu sveho noveho ja.Nezavisla,sebevedoma,kulturni,moderni aj. Proste ted budu sama uzivat si svobody.Budu s kamarady se bavit.Pokud s nim pojedes na dovolenou,tak sebou ještě někoho vem!Kamaradku nebo kamarada.Nevím,co ti uvedl jako důvod rozchodu nebo co ho k tomu vedlo,ale myslím si,že pokud se s tebou chce vídat,tak to může být tvé plus.Zkus být sama sebou a začít na sobě pracovat!¨Třeba se budeš divit,jak rychle na něj zapomeneš!
8. Leden 2003 - 15:40
Obrázek uživatele Návštěvník
Ala (anonym)
Ahoj. Souhlasím s tím co píšete, ale z vlastní zkušenosti vím, že to není vůbec jednoduché. Mě je 25 a od svého partnera jsem odešla před 18 měsísci. Neodešla jsem kvůli jinému, ale protože jsem měla pocit, že pro něj nic neznamenám, nepřitahuji ho atd. Potom se mě snažil půl roku získat zpět a já nechtěla. Byla jsem spokojená, mohla jsem si konečně zařídit svůj byt, stýkat se spoustou kamarádů a získávat nové, prostě bylo mi fajn. Jenže jak čas běžel, zjišťovala jsem, že né všechny důvody mého odchodu od něj byly opodstatněné. Každý máme nějaké chyby a vše se dá řešit kompromisem. Chyba byla, že jsme si spolu nerozebrali všechno, co nám vadí. Teď už vidím všechno jinak, ale je pozdě napravit vše, co jsem zavinila svým náhlým odchodem. Od té doby jsem sama, a i když se naskytne nějaká příležitost dlouhodobějšího vztahu, stejně to končí na tom, že myslím na svou bývalou lásku, kterou jsem opustila a ještě dnes mi na něm záleží. Vím, že nejsem až tak silná jak se jiným zdá a většinu večerů a noci propláčů. Třeba někdo z vás prožil něco podobného a ví jak z toho ven. Snažila jsem se učit cizí jazyk, zaměřit se více na svou práci, být častěji s kamarády. Jenže všichni známí už mají svou rodinu a mě je trapné stále je otravovat. Možná by mi pomohlo, kdyby někdo prožil něco podobného a naspal svůj příběh.
9. Leden 2003 - 14:18
Obrázek uživatele Návštěvník
Martina (anonym)
Přesně chápu tvé pocity. Rozešel se se mnou taky. Našel si jinou. Jemu jsem řekla, že to bolelo, ale jinak žádný scény neproběhly - před ním samozřejmě. Jinak doma jsou na denním pořádku. Jsem bez něj nešťastná, protože pro mě byl vším. Vrhnu se na to, na co jsem s ním neměla čas. A řekla jsem si, že budu tak hrozně v pohodě a "šťastná" že až mě uvidí, pukne závistí, že mě teď zřejmě má někdo jiný...
13. Leden 2003 - 4:27
Obrázek uživatele Návštěvník
kapka (anonym)
ahoj holky, byti tzv stastna az vas uvidi,....pokud jste jeste v tom,tak vam to nikdo neuveri a budete se citit samy pred sebou jeste hur,ja taky pred nim byvala tak desne neprirozene stastna s o to vic jsem si pak soma o samote nadavala do idiotu, trvalo to dva roky, nez jsem pochopila,ze pokud nejsme spolu a neni moc sanci na obnoveni vztahu,musim dat prednost sobe pred nim, co je mi po tom,jestli on me povazuje za stastnou nebo ne,proste jsem nebyla a to zase nebylo lehke pochopit. Smutku jsem se za kazdou cenu branila a stejne to bylo nanic,stejne jsem celou tu dobu byla nestastna,tydny probrecela v posteli abych se pak den zvladla tvarit normalne na verejnosti,nakonec jsem tak trochu na stesti rezignovala a chodila ven ikdyz mi bylo vselijak,ze se lide obcas divali,kdo to jde ubreceny po ulici? Nono,vetsinu z nich uz jsem nikdy jindy nepotkala,prijmout smutek je moc tezke, ale kdyz to dokazete,uz to nebude takovy strasak,nebudete se tolik bat,ze az ho potkate,nebudete desne stastne,bude vam to jedno,budete vedet,ze jste prave na tom nic moc,ale porad lepsi nez hrt divadlo a lhat ne jemu,ale sobe.Ja jsem po rozchodu bzla desne smutna,kdyz po case prisel prvni slunny den,myslela jsem,ze je vyhrano,o to smutnejsi jsem byla,kdyz jsem se na druhy den probudila opet s depkou,jakakoli malickost, poznamka pratel,setkani s NIM,pohled na libajici se par mi prinaselo dny,tydny place a reseni,byla jsem presvedcena,ze on byl nejlepsi a jiny uz nebude,uplne jsem zapomnela na sve zivotni presvedceni,ze cokoli se deje,je to tak dobre a zivot nas na holickach nenecha,nechapala jsem,jak moc se tim rozchodem ucim a jak moc je to pro mwe dulezite,chtela jsem byt stastna,prislo mi nespravedlive,ze on je v pohode a ja ne,nakonec jsem vedela,ze kdyz mam nahodou dobrou naladu,nemusim kvuli tomu skakat do stropu a oslavovat konec depresi,spis pocitat s tim,ze musim cerpat sily na to,az zas bude hur,protoze hur muze byt vzdycky.Nazacvatku bylo hur temer stale,jednou za mesic slunny den,pozdeji to byly dva dny......po dvou letech byl jednou za mesic spatny den,....docela jsem ho vitala,bylo mi to tak blizke....zvlastni,ne? Jakkoli to bylo strasne a ja nechapala,proc se pres to nedokazu prenest,jsem ted rada za tu zkusenost,verim,ze zivot naklada spatne chvile jen silnym lidem,takovym,kteri to zvladnou,sice s namahou,ale zvladnou,jsem rada,ze jsem se nec naucila,muj tehdejsi pritel,kteremu jsem tolik zavidela jeho stesti je ted sice znovu muj kamarad,ale uz mu nezavidim,nenaucil se nic. Tehdy jsem se s nim rozesla po 4 letech chozeni. Za tyden si nasel holku (nechal se sbalit) a byl s ni stastny. Mel to o moc lehci nez ja, temer nic (az na tu holku) se v jeho zivote nezmenilo, nadale rande 3krat tydne,pocit zivota v paru,kamaradi....ja prisla o nej,o kamarady i o pocit zivota v paru,krome toho taky o rok studia,takze i o spoluzaky. Zavidela jsem mu,pak jsem ale pochopila,ze kdyz ja jsem ho odmitla,a on se nechal za tyden sbalit,ale ikdyby balil sam,stejne za tyden by moc velky vyber asi udelat nemohl. Kdyz jim to pak po dvou letech zacalo vrzat,sel a proste si nasel jinou. Pochopila jsem,co jsem tehdy vubec nebvedela, on resi krizi tim,ze jde a najde si jinou holku,s tou je stastny a spokojeny, je na ni hodny a je ji verny....dokud se neobevi nejaky hacek,kdyz se obevi,neresi problem,jde a v klidu si najde jinou, ted vim,ze on nemiloval me,on miloval to,ze ma partnerku a nedokaze byt bez ni at je to kdokoli,.....ale to je jedno co on, dulezitejsi je holky vas pocit. Opet doporucuju Doric Wolfova, Kdyz partner odchazi
13. Leden 2003 - 16:35
Obrázek uživatele Návštěvník
uplakaná (anonym)
Ahoj všem, připojím se k vám. Před pár dny jsem ukončila pětiletý vztah - přítele stále bezmezně miluji, ale vím, že život s ním pro mne nebude šťastný ani lehký, jelikož by nebyl dobrým manželem ani otcem.......Ale trápím se, strašně se trápím - miluji ho, ale snažím se být rozumná.., i když o svém rozhodnutí pochybuji....Mám strach, že později zjistím, že jsem se rozhodla špatně.....Nemohu spát, hubnu - nemohu jíst, stále zvracím, cítím se absolutně na dně - nervově jsem se zhroutila. Mám dojem, že život zratil smysl. Ptáte se, proč své rozhodnutí nevezmu zpět? Už to nejde - přítel o to nestojí, snad mi to dokazuje, že o mne opravdu nestál......, ale ten pocit být s ním byl pro mne nádherný.....Teď mám pocit, že je s mým životem konec.....
24. Leden 2003 - 12:29
Obrázek uživatele Návštěvník
janulka (anonym)
Kapko promin, ale ponizovat se je to nejhorsi, co muzes udelat. Nechtela bych se pred klukem plazit po kolenou a ptat se ho: "Libim se ti? Tak se mnou zustan, miluji te a tak dale" Doprosovat se o neco, co on ti odeprel, je to nejhnusnejsi a pro zenskou nejponizujici. Mysli co chces. S pozdravem Jani
25. Leden 2003 - 22:58
Obrázek uživatele Návštěvník
janulka (anonym)
Uplakana: hlavu vzhuru, verim, ze je v tvem zivote spousta lidi, kteri k tobe prijdou, pohladej a reknou "nic si z toho nedelej, zivot jde dal" Moc rada bych ti rekla tuto vetu do oci, vim, jak se citis a nejhorsi je ta samota, to kdyz si lehnes vecer do postele a na druhe pulce NIC. Vim jake to je, zazila jsem to. Radim ti, hlavu vzhuru, udelej si z neho srandu (vduchu) bud vesela a basti cokoladu. Neboj, vsechno dobre dopadne. Berusko. :0)
25. Leden 2003 - 23:09
Obrázek uživatele Návštěvník
Ludek (anonym)
Ahoj vsem, kteri se trapi nad rozchodem se svym partnerem. Nevim,jetsli je vhodne se zapojovat ciste do zenske debaty, ale zapojim se. Myslim, ze velka spousta kluku, muzu, proziva po rozchodu se svou partnerkou podobne veci. Jen to na nich neni videt. Ale podle vlastnich zkusenosti vim, ze my chlapi, to neseme mnohem hure nez vy zenske. Pravda je taky ta, ze se vzdycky vice trapi ten, kdo byl vice zamilovan. Holky, opravdu verte, ze kazdy, kdo vas uprime od srdce miloval nese rozchod stejne tezce jako vy. A pokud ne! Tak vas dostatecne nemiloval! Drzim vam vsem palce a pevne nervy. Na svete beha takova spousta kluku, muzu..., kteri cekaji zrovna na vas, chce tomu dat jen cas! Hlavne nelovte! Oni se obevi sami. LUDEK
26. Leden 2003 - 0:59
Obrázek uživatele Návštěvník
Megan (anonym)
Je to strašně těžké. Taky mne postihlo tento nemilý životní osud.Když celou dobu myslíte, že je to ten "ON", pravý a skvělý, tak je to pak dobře mířená kudla do srdce a i když si pořád opakujete "ne, nebyl to ten pravý, netrap se" a v hlavě to máte srovnané rozumově, stejně to srdíčko si nedá říci.A když pak ještě "HO" vidíte, jak si z toho nic nedělá a dobře se baví,člověk je pak na pokraji šílenství.A pořád přemýšlí a přemýšlí proč, kdy, kde a nechápe vůbec nic.Muži to opravdu asi berou jinak než ženy.Tak se holky držme nad hladinou.Horko těžko se zbavuji té kudly v srdci, ale snad to půjde,dala jsem do lásky maximum a tak se mi teď nechce existovat.Moc se mi stýská, ale vy, co jste stejně postižení, to jistě znáte, tu prázdnotu.A tak, na co něco budovat, když se to dá jedním slovem zabít.Ale na to se neumírá.A tak vzhůru do života,ale musím uznat, že se mi už nechce nikoho poznávat.Uvidíme.Ahojky Megan
29. Leden 2003 - 14:55
Obrázek uživatele Návštěvník
kapka (anonym)
janulko,souhlasim s tebou, plazit se a ponizovat se je blby, jenze kdyz se clovek blbe zabouchne,tak pak dela nesmysly,ikdyz vidi,ze mu to moc nepridava,spis naopak.....nicmene, nepatril tvuj prispevek pro me do jine debaty? Ja tady prece nic o vnucovani se nerikala, prave naopak,aspon myslim,rozhodne zaden proseni,zadny kontakt,vymachat se v tom, prezit se to neda,ale nakonec se to prezije, ja se v tom kdysi machala asi 2 roky nez jsem pochopila,ze se nesmim branit,nakonec mozna zcasti jako reyignaci jsem sve jak jsem tomu rikala vprdelibyti prijala za sve....a ono se to zacalo lepsit, viz vyse,hezky den k.
29. Leden 2003 - 21:40
Obrázek uživatele Návštěvník
ivanaa (anonym)
Ahoj No jsem na tom taky stejne.. Uz je tomu dva roky co jsme se rozesli po 5 ti letech spoluziti, a porad z toho nejsem venku. Sice uz jsem to davno pochopila, ale porad mi pripada, ze uz jineho nedokazu milovat. Muzu mit rada atd. ale neni to uz takove jako predtim nedokazu se uz oddat a milovat i s chybama. Clovek uz si moc vybira a je moc narocnej.. to je spatne.. Ale presto si myslim, ze prava laska nekdy prijde znova jen doufam, ze uz nebudu vdana...k cemuz se uz schyluje.Radim uplakanym, at placou co to da, a at se neboji te prazdnoty, i kdyz je tak kruta a nespravedliva a pokuseni vratit se atd. atd. je obrovske, ale vsechno vyleci cas!! a take prace nebo konicek, do ktereho se muzete ted vrhnout naplno..no, ale rady jsou stejne zbytecne.. to si kazdy musi prozit stejne sam a stejne bude jednat podle sveho zraneneho srdce.. tzn. delat blbosti, schazet se s byvalym, touzit po nahodnem setkani.. vsak to zname;-}..ale co jednou to pomine..
30. Leden 2003 - 14:55
Obrázek uživatele Návštěvník
Renča (anonym)
Čau lidičky, tak mě nechal (po devíti letech). Moc to bolí a jsem straně nešťastná, ale to asi nemusím psát, protože to všichni víte. Bylo to divné už téměř půl roku, ale vždycky se to zase zlepšilo. Teď už to nejde. Máme se pořád strašně rádi, ale ta LÁSKA s velkým L u něj vůči mně už vyprchala. Nějaký šestý smysl nám oběma pořád říká, že si k sobě jednou stejně najdeme cestičku, ale tím se asi jenom uklidňujeme, aby jsme to líp zvládli. On je na tom líp, má nový vztah (i kdyby jen na chvilku), kamarády a navíc chlapy to asi fakt berou jinak. Snažím se na to nemyslet, ale nejde to. Jak už tady psala nějaká slečna přede mnou, nemůžu do sebe dostat kloudné jídlo a hubnu, aniž bych to potřebovala. Začala jsem si hledat podnájem, abych se aspoň konečně osamostatnila, když mi to nevyšlo s ním. Naplánovaný jsem to měli hezky, ten "náš domeček" už nepotřebuje ani moc práce spíš peněz, ale to by se všechno nějak zvládlo. No ale musím se nějak smířit s tím, že tam hold bude bydlet nějaká jiná nebo tam možná zůstane sám. Všem nám uplakaným a nešťastným lidem přeju, aby jsme to překonali a brzo si našli nový smysl života. Vždyť to nemusí být hned nový vztah, ale třeba něco jiného. Já osobně teď na nový vztah určitě nemám sílu. Chce to všechno čas a ono to možná přebolí. Jen doufám, že mi to nebude trvat dva roky než se z toho dostanu, jak tady už taky někdo psal. Renča.
31. Leden 2003 - 14:12
Obrázek uživatele Návštěvník
Karca (anonym)
Ahoj vsichni,citim s Vama, koncem rijna jsem ukoncila vztah ktery uz nemel smysl a na ex jsem videla vic zaporu nez kladu.Bylo to pro me tezky udelat ten prvni krok, ale prekvapive jsem byla naprosto v pohode, libil se mi ten pocit svobody a ze si muzu delat co chci.To bylo asi tak 14 dni a samota uz me prestavala bavit, shodou okolnosti se mi ozval jeden kamarad, kteryho jsem mela rada a se kterym si rozumim a zacli jsme spolu chodit, 2 mesice byly uplne super byla jsem zamilovana i presto ze se vidame jen o vikendech , protoze je zdaleka.Ale jak to rychle vzplalo tak se zda ze i rychle vyprchalo( z moji strany samozrejme).Uz mesic jsem uplne mimo, presne prozivam to co tu pisete, nejhorsi je to pres tyden, protoze jsem tu sama, nemam za kym jit, vsechno mi ho tu pripomina.On si po mesici nasel holku taky kamosku, kterou znam.Usmiril se se mnou, tvrdil ze se mu po me stale styska, ale kdyz jsem mu nenapadne naznacila abysme to dali dohromady tak rekl, ze uz ma ji a miluje ji.Pripada mi nespravedlivy ze on je stastny a ja ne, pritom jsme se uz nekolikrat rozesli z jeho strany a vzdycky do dvou tydnu prosil a chtel me zpatky a ja krava se k nemu vzdycky vratila.Mam takovy pocit, ze se za par mesicu k sobe vratime,ze si ted kazdy prozijeme neco zvlast a s nekym jinym, ale nakonec zjistime ze patrime k sobe.Spis si to ale jen tak namlouvam a uklidnuju se tim. Nevim proc ho chci zpatky, kdyz vim ze neni idealni a ani by mi nebyl oporou.Ale srdci neporucis.Doufam, ze je na svete aspon trosku spravedlnost a to jak se ke me posledni dobou choval se mu jednou vrati.Byla jsem jeho prvni vazny vztah (a to mu je skoro 30), oblboval me temi kecy ze nikoho nikdy tak nemiloval atd. Ale ja tomu stejnak neverim a ted se mi potvrdilo ze me zas tak nemiloval, protoze uz "miluje" jinou.No neda se nic delat, uz se tesim az se otepli, hned budu mit veselejsi naladu a je pravda, ze vsechno chce svuj cas.Vsechny rozchody jsem rozchodila, ale tenhle bude trvat delsi dobu. Uz to chci mit za sebou.Hodne sily vsem a napiste jak to zvladate dal.
31. Leden 2003 - 23:43
Obrázek uživatele Návštěvník
ivanaa (anonym)
Ahoj.. No je to presne jak rikas.. Take jsem byla ze zacatku v pohode dokonce jsem byla nejak stastna ze uz jsme se konecne rozesli, protoze jsem se take trapila ve vztahu a vedela jsem ze vzdycky budu pokud s nim zustanu. No a pravej smutek prisel az pozdeji az jsem si fakt uvedomila, ze je to opravdu konec. Tzn. ze uz se k sobe nevratime, ze uz se nebudeme schazet po tom co jsme se rozesli, protoze to je jeste horsi a prodluzuje se to tim, ale je fakt zvlastni co ta laska s clovekem dela. Jak dokaze odpoustet a pres vsechno co mi udelal se s nim klidne bavit, smat se a byt zase na chvily stasna v jeho pritomnosti. Tak ten smutek zbytecne nepotlacujte a rozchod si poradne prozijte a rvete a rvete aby vam ta krize neprisla taky tak opozdene jako me a tady viz.nademnou.. tak ahoj
1. Únor 2003 - 17:31
Obrázek uživatele Návštěvník
muflonek (anonym)
Milá Álo, mě též potkal rozchod s přítelem, byli jsme spolu 4 roky a on se rozešel se mnou, též si mě jak sám řekl, nechce ze svého života vymazat a já hloupá na to přistoupila je to už 10 měsíců a stále se trápím, pořád na něj myslím a vídáme se denně/máme společné přátele i zájmy/,tak je na něj těžké zapomenout, nevím jak dál, nevím jak se chovat, moc se snažím,ale občas mně to nejde a dělám scénky, prostě se neovládnu. Věřila jsem,že čas vše spraví, budu chvíli sama a pak se uvidí, ale mám pocit, že se nic takového neděje, ze svého bývalého občas cítím jen vypočítavost a já jsem stále na začátku. Jiné muže, kteří o mě projevili zájem neustále srovnávám a tak neobstojí. Navenek možná působím vyrovnaně, ale když jsem doma sama, tak též velice často bulím a bulím.
2. Únor 2003 - 20:29
Obrázek uživatele Návštěvník
myška (anonym)
Ahoj holky,tak jsem najednou také sama, a to dlouholetém vztahu.Je to hrozné,dokonce to nejhorší,co jsem si v životě zažila.Svoje pocity vám popisovat nebudu,protože jak jsem četla příspěvky,máme je všchny podobné,takže je důvěrně znáte. Mám pocit beznaděje,když čtu příspěvek od autorky
3. Únor 2003 - 13:10
Obrázek uživatele Návštěvník
janulka (anonym)
kapka: asi jo, kapko, tak promin. Hlavne se neplazit, ne? :0)
3. Únor 2003 - 16:41
Obrázek uživatele Návštěvník
ivanaa (anonym)
Ahoj mysko.. nemusis se bat to te urcite do te doby prejde. Me to vlastne taky uz preslo. To nejhorsi uz je za mnou. To co popisujes ty je presne!! Vim presne jak ti je. Je to k nevydrzeni, ze? Ale neboj do pul roka mozna min z toho nejhorsiho budes venku a pak uz to tak strasny nebude. Ano, nikdy na to nezapomenes, protoze to je rana skoro na cely zivot, ale budes uz na to vzpominat jen jako na velkou zkusenost, ktera te posilila. U me je to ted spis o tom, ze proste mam pocit, ze uz se nemuzu zamilovat.. to je to co me ted trapi, i kdyz bych moc chtela zase nekoho milovat, ale nejak to nejde. No asi proste neni jeste ten pravy cas. Chodim sice s nekym a on si me chce brat, ale ja porad nevim. Nejhorsi je, ze je uplne dokonaly a bezvadny, je snim sranda miluje me opravdu!! ne jako ten predtim. No a to je pech. Tak pa a napiste
3. Únor 2003 - 16:58
Obrázek uživatele Návštěvník
Kacka (anonym)
Tak uz se z toho docela dostavam, uz nebrecim, jen obcas mi to prijde lito, ale reknu si ze bude lip.Uz me ani nerozhodila zprava ze se muj byvaly na Valentyna zeni, s dotycnou chodi 3 mesice! Spis mi vrta hlavou proc, nebyl zenici se typ, nikomu nechce nic rict.No to se dovime casem, nezbyva nez cekat.Mejte se
13. Únor 2003 - 16:42
Obrázek uživatele Návštěvník
myška (anonym)
Přeju všem, co jsou sami a trápí se nad rozchodem, ať už na dnešního Valentýna nebo jindy, hodně hodně vnitřní síly. Jednou to přejde a bude nám snad lépe.
14. Únor 2003 - 11:41
Obrázek uživatele Návštěvník
Petr (anonym)
Kdo je to ta Valentyna?? :-)
14. Únor 2003 - 13:14
Obrázek uživatele Návštěvník
zklamaná (anonym)
Ahoj holky, přidávám se do vaší diskuse. Přišlo to jako rána z čistého nebe - prostě se se mnou rozešel... Bez sebemenšího předchozího náznaku, že by o něčem takovém uvažoval...Vždy jsem to byla já,která poukazovala na neshody, ale chtěla to řešit. A on se tvářil jako že je vlastně skoro vše v pohodě...Ještě 3 týdny před rozchodem jsme strávili krásnou společnou dovolenou, na které to mezi námi vypadalo jako mezi čerstvě zamilovanými... Když vám ten váš jediný a pravý muž, bez kterého si další život nedovedete představit, řekne, že se do vás na dovolené znovu zamiloval, ale za 3 týdny vás pošle k čertu a nedá vám ani možnost nějaké nápravy vašeho 2letého vztahu, tak to udělá pořádnou díru do vašeho srdíčka...Už je to sice 4 měsíce,ale pořád z toho nejsem venku. Abych se nějak zbavila "jeho" nadvlády nade mnou, začala jsem dělat klasické chyby - začala jsem se seznamovat se spoustou jiných kluků, jen abych zapoměla. Prostě jsem si z toho udělala skoro sport a doufala, že když "on" uvidí, jak jsem "štastná a v pohodě" a obletovaná jinými muži, tak že mě bude chtít zpátky... - Přesně tak to už některá z vás také psala. Ale opak se stal pravdou... Teď jsem se dozvěděla, že se objektem jeho zájmu stala jiná. Začaly mnou cloumat pocity, o kterých píšete - jak se může zamilovat do jiné, když vám celé 2 roky tvrdil, že vás miluje, že to budete jedině vy, kdo se s ním případně rozejde a teď tohle... Představa, že bude jiné šeptat do ouška to co šeptal vám, že pro něj bude jiná ta pravá...-ta představa je děsná.Mám 100 chutí se znovu pustit do boje o něj a pokusit se jej dostat zpět, i když vím, že s největší pravděpodobností nebudu úspěšná,protože on je v tomto hodně tvrdohlavý a nepřipustil by si, že mohl udělat chybu... Tak co holky, mám se do něčeho pouštět? Čekám na vaši radu, prosím... Víte co bylo na tom všem nejhorší? To, že mi nedal ani jedinou malinkatou šanci, abych mu mohla dokázat, že náš vztah má pořád cenu, protože znám hodně párů, které neměli ani zdaleka tak hezký vztah jako my a přesto zůstávají spolu. Vztah je totiž o komunikaci a já jsem přesvědčená a budu pořád, že kdybychom začali naše problémy řešit,klidně i s pomocí nějaké poradny, bylo by vše za chvíli v pořádku a mohli jsme v našem vztahu pokračovat. Ale nedostala jsem žádnou šanci... Takže asi nemá cenu se ztrapňovat a zase se podbízet, že jo?Ale když je to tak těžké smířit se s tím, že už nikdy nebude váš...
17. Únor 2003 - 20:50
Obrázek uživatele Návštěvník
Karca (anonym)
Presne tak, taky mam stale to nutkani o nej bojovat po skoro 4 mesicich, ale vim ze bych se akorat ztrapnila, krom toho uz od patku je zenaty, takze ani zadnou sanci nemam a hlavne vim, ze on zato nestoji, jenze srdicko to nezajima....Vcera jsem ho potkala v obchode, rozklepala jsem se a radsi utekla, celou noc jsem pomalu kvuli nemu nespala......Ach jo.Mila Zklamana, kdyz nemel ani snahu to resit a zbabele utekl, boj se ti nevyplati, ted ho zajima jen ta druha. Mozna ho to casem prejde a zjisti,ze ty jsi byla lepsi a bude se chtit vratit. Zkus se smirit s tim, ze to proste uz skoncilo.Kdyz neco skonci, neco i zacina. Nechme se prekvapit a musime doufat, ze se jim to jednou vrati.
19. Únor 2003 - 23:05
Obrázek uživatele Návštěvník
Renča (anonym)
Čau lidičky, píše Vám ta Renča z příspěvku z 31.1.t.r. Po rozchodu jsem začala opravdu nový život a líbí se mi to. Radím všem, udělejte totéž. Nemá cenu se trápit. Do 14-ti dnů po rozchodu jsem si našla podnájem. Začala jsem chodit cvičit, víc do společnosti a hlavně nic moc neplánovat, maximálně týden dopředu. Můj vztah s bývalým přítelem se změnil ve vztah milenecký (ani jeden nemáme t.č. nový vztah). Občas se vídáme a jsme spolu rádi, ale bez závazků. Možná se divíte, ale jde to. Snad nejsem citový masochista, ale tak nějak mě to baví. Rozejít se chtěl on a pokud by se snad chtěl vrátit, já ho už nechci. Což jsem mu taky řekla. Jak jsem už psala, neplánuju moc do budoucna (to jsem dělala téměř celý náš vztah a jak to dopadlo, že?), takže co bude dál neřeším. Nového partnera cíleně nehledám, jak jsem již zjistila, nemá to smysl. Však ono to celé nějak dopadne. Je důležité ale říct, že pokud spolu trávíme nějaký čas, je to proto, že to tak chceme oba a já to neberu jako naději, že se k sobě vrátíme. Všem Vám přeju hodně štěstí, pevné nervy a vězte, že bude líp. Renča.
11. Březen 2003 - 10:58
Obrázek uživatele Návštěvník
Franta (anonym)
Uplakaná , nebuď uplakaná, Rozešel sem se po třech letech s dívkou, která mi minimálně jednou zahla, jednou po půl roce a pak po dva a půl roce. Už sem to ukončil, poněvadž, když vám někdo lže do očí, je to hodně špatný. Celý noci sem nespal, zvracel, kouřil 40 cigaret denně, byl uplně vyřízenej. Ona si našla po pár dnech jednoho mého kamaráda, což byla poslední kapka. Po nějaké době sem se seznámil s krásnou, chytrou, moc milou dívkou. Byli sme moc zamilováni. Láska , sex , pohoda, říkal sem si , to je dívka mých snů. A co se nestalo, po půl roce o mě přestala mít zájem, neprojevovala žádné city, byl sem pro ní vzduch a milulý týden se se mnou rozešla, důvod, musí se rozmyslet, co vlastně chce, že má málo prostoru , má cenu čekat ? když Vám někdo řekne do očí, že k vám nechová žádné city, to je konec.Říkám si, že mám fakt smůlu a že sem asi malá svině. A tak tu sedim na netu, čtu si Vaše příspěvky, a je mi smutno. A marně doufám, že bude vše dobré a že člověk potká někoho, s kym si bude moc povídat o všem a dělat co se jim líbí...... a hlavně ho milovat celý svůj život aniž by se bál, že Vám zahne.
25. Březen 2003 - 11:24

Stránky

Přidat komentář

Reklama

Reklama