Reklama

Přidat komentář

Jana (St, 26. 4. 2006 - 12:04)

Nechci se "chlubit",trpím bulimii asi od 19 a dnes je mně 43. Kolem té dvacítky jsem vůbec neznala pojem bulimie a myslela si, že jsem objevila něco perfektního.Jím, co chci a netloustnu. Zhoršená kvalita vlasů, pohublý a ztrhaný obličej- to jsem vůbec nepřisuzovala mému nezdravému způsobu života, spíš problémům osobním, studijním( jsem strašná trémistka, nervák a panikář). Po porodech (2) jsem na bulimii nějak pozapomněla, dost jsem zhubla, i když štíhlounká jsem nikdy nebyla,no a už dlouho jsem v tom zase.S tím rozdílem, že jsem do minulého týdne měla období jen žravosti( asi rok), jehož spouštěcím knoflíkem byla ztráta zaměstnání. 19 kilo mám navrch a vypadám jako tlustá ženská se starým obličejem.Teď poslední dny jem si řekla - buď se toho všeho zbavíš teď nebo tě to zničí.Neví to nikdo, teď jen vy a vím, že nikam nepůjdu.Chcete jít někdo do toho se mnou? Podmínka je vzájemná důvěra a žádné lži, i když to nebudeme snadno zvládat.Nenapadá mě totiž jiná možnost, pokud chci zůstat v anonymitě a nechci se před žádným hmatatelným člověkem odkrývat. Neví to ani manžel, ani mí rodiče, se kterými jsem do 26 bydlela. Je to asi trochu sobecké ode mě, ale třeba v tom uvidíte někdo řešení i pro vás.'