Reklama

Trestani dospelych deti

Staša (Út, 15. 1. 2008 - 20:01)

Palečky ti držím už teď, ale i kdyby došlo k nejhoršímu, tak pár ran vařečkou snad vydržíš, ne?
Já jsem to dělala tak, že když už byl výprask neodvratný, tak jsem si rychle vzala dvoje kalhotky "bombarďáky" a dvoje zimní punčocháče. V létě to vypadalo divně, ale většinou mi to vyšlo, protože na holou nás mamka trestala jen vyjímečně. Sestra jednou zkusila také vycpávky kapesníky, ale to bylo moc vidět a dostala potom tuplovaný nářez za podvádění. Takže opatrně.
Ahoj.

Anett (Út, 15. 1. 2008 - 17:01)

No já taky doufám, za ty čtyři roky na zdrávce jsem dostala doma facku dvakrát,
no a tam dozadu jen jednou :-(. Jen mi někdo poraďte, jak na to mám naše připravit, že jsem jim celou dobu lhala, že škola je OK. A držte mi palečky.

Staša (Út, 15. 1. 2008 - 10:01)

Anetto, doufám, že v tomhle věku už bita nebudeš, to by bylo trochu moc. Já jsem sice taky několikrát dostala spolu se sestrou pořádný výprask vařečkou a i řemenem, ale naposledy asi tak v patnácti, potom už nikdy. I když jsi na rodičích závislá, tak tělesně trestat by tě už neměli, protože nejsi malé dítě.

******** (Ne, 13. 1. 2008 - 14:01)

Anetko to bych ti asi taky jednu flákla na prdel:-)

Anett (Ne, 13. 1. 2008 - 14:01)

No, mě je 19 a jsem první rok na vyšší zdravotní škole (to je taková nástavba). Tam už žádné rodičáky nejsou a musím říct, že mám docela strach, až našim ukážu pololetní vysvědčení :-(. Naši mě financujou a já tu školu naprosto flákám, bohužel. Možná bude jen řev a kázání, možná padne i facka, no a možná přijde i ta vařecha. Jistá si nejsem ničím.

Návštěvník (Pá, 11. 1. 2008 - 19:01)

No, naštěstí nemám primitivní a ujeté rodiče,kteří by se snížili k takovému skutku,aby mi v pětadvaceti dávali vařečkou na holou.
Asi mě dobře vychovali i bez bití.jako dospělý člověk jsem nikdy nedělala takové věci,abych si to "zasloužila".Nedovedu si představit,co bych musela udělat,aby k takovému ponížení přistopili.Ale myslím třeba k facce,když už.K bití na holou by se mí rodičové nesnížili nikdy.

Morte (Pá, 11. 1. 2008 - 18:01)

za a) To nebylo myšleno až tak vážně ;) a za b) i kdyby jo, tak co by si doporučoval? Vrátit jí to? :D Ostatně se musím přiznat, že kdykoliv jsem dostal jednu po hubě, tak zcela oprávněně :)

Návštěvník (Pá, 11. 1. 2008 - 17:01)

to na tom jste hodně špatně když si to necháte líbit.

Morte (Pá, 11. 1. 2008 - 16:01)

Mě je sice 21 a moje mamka je v pohodě, ale jak ona říká - tobě rozbiju hubu i když ti bude 40 :D

Ilona (Pá, 11. 1. 2008 - 10:01)

Mě mamka trestala bitím na zadek za každou drobnost, takže velmi často, málokdy se stalo, že bych byla víc než měsíc bez výprasku. Ale je zase pravda, že jsem si to vždycky zasloužila, nikdy jsem nedostala bezdůvodně. Když jsem pak byla už skoro dospělá, tak to bylo velmi ponižující, dostat někdy v šestnácti letech vařečkou pětadvacet na holou, to jsem se pak hrozně styděla, ale i to se dá přežít.

Pavel (Po, 10. 12. 2007 - 15:12)

To máš sice pravdu, ale já jsem za kouření bit nebyl a nakonec jsem nekuřák. Prostě jsem kouřil jen z frajeřiny. Ale ten výprask po tý opici, to u mě fakt zabralo. Nepřestal jsem potom úplně chodit do hospody, ale dal jsem si tak dvě pivka za večer a konec. A za školu jsem už taky nikdy nešel. Prostě jsem věděl co by následovalo. Hlavně to byla PŘÍŠERNÁ POTUPA a ta byla horší než ta bolest.

Rob (Po, 10. 12. 2007 - 13:12)

Víš, Pavle, ale existují mraky kuřáků, kteří ti potvrdí, že byli biti jako žito za kouření v mládí a stejně to nepomohlo. Kouří třeba dodnes nebo přestali až na základě vlastního rozhodnutí. Takže to, že napíšeš velkými písmeny, že to zabíralo na 100% ještě neznamená, že je to univerzální recept.
Navíc v řadě provinění jsem zastáncem trestu až při opakovaném provinění. Zmlátit někoho ze první přestupek mi nepřijde jako vyčerpání všech výchovných prostředků. Ale uznávám že je to pro trestajícího velmi pohodlné a rychlé - buch, buch, prásk, prásk a zase se mohu v klidu věnovat své činnosti.

Pavel (Po, 10. 12. 2007 - 09:12)

Tak o rákosce jsem jako dítě jenom slyšel, ani jsem nevěděl jak vlastně vypadá. U nás její funkci plnila vařečka a to ještě jenom někdy. Kouření, pivo, občas nějaká ta poznámka to se přešlo domluvou. Výprask byl jen za větší prohřešky. Ještě na střední škole jsem dostal čtyřikrát a pamatuju si dodnes za co to bylo. Když mě jednou kamarádi přivedli namol ožralýho z hospody domů, já potom bloudil po baráku a blil po schodech, protože jsem netrefil domů. Potom za ředitelskou důtku. Potřetí jsem dostal,když jsem si sám napsal omluvenku a šel jsem za školu. Naposled v 17,kdy mě máma přistihla ve sklepě s hadrem na ksichtu,jak čuchám toluen.
Potom máma počkala, až brácha nebude doma (otec s námi nebydlel). Řekla mi, že pokud si cokoli na ni dovolím,že poletím z baráku,nebo že zavolá policajty. Kalhoty musely dolů i se slipama, ohnout přes gauč a vystrčit prdel. A už to svištělo,že jsem je nestačil počítat.
A řeknu vám,to příšerný ponížení a potupa,svlíkat se před mámou a nechat se mlátit na holou jak malej parchant,to bylo ještě mnohem horší než ta bolest. Potom jsem se musel tvářit jakoby nic,ani bráchovi jsem o tom nesměl vykládat. Stejný to bylo když něco udělal on.
A ZABÍRALO TO NA 100%. Podruhý jsem si něco takovýho už NIKDY NEDOVOLIL.

Pavla (Po, 10. 12. 2007 - 08:12)

Každý trest nějak bolí a je ponižující. Stačí špatně zaparkovat a hned vás zabolí pokuta a na strážnici vás náležitě ztrapní. Kdyby třeba Monika přišla domů včas, tak nemusela mít bolavý zadek a ostudu v rodině. Určitě dobře věděla, co po takovém pozdním příchodu bude následovat a jistě to nebyl její první výprask rákoskou. Riskovala a nevyšlo jí to, neni důvod se nad jejím trestem moc rozčilovat.
Já jsem třeba v dětství za podobné prohřešky dostávala v úvozovkách "jenom" rukou nebo vařečkou, ale zase jsem potom musela hodinu klečet v koutě. To také nebylo zrovna příjemné, ale přežila jsem to.

Eowyn (Ne, 9. 12. 2007 - 21:12)

Mě v 19 bil můj desetiletý bratr, za plného schvalování rodičů. A dokonce mě mohl kopat do břicha, aniž by byl potrestán. Když jsem se bránila, nabili mi i rodiče. Svoje děti u rodičů nikdy nenechám bez dozoru.
Můj manžel a já děti téměř nebijeme a nekřičíme na ně. A žádné problémy s nimi, chvála Bohu, nemáme.

Orbis Pičus (So, 8. 12. 2007 - 20:12)

Docela bych nějákýmu trestajícímu přál,aby jeho dítěti na chvíli přeskočilo a zpřelámal mu půlku kostí v těle za to ponižování.A soud ho nejspíš osvobodí,když jednal v nepříčetnosti.

Rob (Po, 3. 12. 2007 - 14:12)

Normální to není, nicméně se tady vždy najde dostatek zastánců, kteří budou tvrdit, že na tom není nic špatného, oni to zažili také, že si tzv. "zasloužili" atd. To vyslečení v sobě obsahuje v každém případě prvek ponížení a o to asi některým lidem jde.

tara (Po, 3. 12. 2007 - 12:12)

Facka může ujet..jako následek bezmoci a náhlého výbuchu vzteku v mezní situaci.I když rodič riskuje,že by dospělému potomkovi klidně mohla ruka v reflexu vylétnout také.Ale výprask?Takového rodiče nahnat k sexuologovi.A u výprasku na holou i pokud jde o malé dítě.To fakt není normální vysvéknout druhého člověka zbít ho.

Monika (Po, 3. 12. 2007 - 08:12)

Naďa nemusí chodit tak daleko do historie, moc dobře si pamatuji, že ještě před třiceti lety byla rákoska běžná v mnoha a mnoha rodinách a běžně se také používala. Ani u nás nezahálela, byli jsme totiž čtyři sourozenci a tak každý měsíc alespoň k jednomu výprasku došlo. Dostat nařezáno bylo velice snadné. Když jsem se jednou vracela o půlnoci místo v devět tak mi bylo jasné, že mě trest nemine. Matka už pochopitelně čekala za dveřmi, hned mě odtáhla do pokoje, musela jsem se svléknout, lehnout na pohovku a pod břicho mi nacpala dva polštáře. Potom přišel otec s rákoskou a za chvíli už jsem měla na zadku a na stehnech jedno rudé jelítko vedle druhého a řvala jsem na celý dům. A to mi bylo, prosím pěkně 16 a půl!!

GG (Pá, 30. 11. 2007 - 09:11)

prodávají, v sexshopu, takže už i to něco znamená...

Reklama

Přidat komentář