Reklama

Trestani dospelych deti

Nina (Út, 22. 8. 2006 - 20:08)

Vždy jsem byla odpůrce těl. trestů a myslela jsem, že až budu mít děti, tak je nikdy nepoužiji...
Jednou jsme měli s přítelem na starost jeho čtrnáctiletou sestru. Směla být venku do deseti, a přišla po půlnoci! Měli jsme tak hrozný strach, já bych hned volala policii!! Přišla, a měla dost upito. Můj miláček se jí snažil taktně vysvětlit, že tohle opravdu nesmí, že jsme tak nebyli domluvení, že jsme měli strach.. začala být drzá a čím dál víc i sprostá.
Nakonec číše přetekla, a dostala vařečkou několik pořádných ran na zadek, jako malá!
Nemohu si pomoci, ale připadalo mi to fér a zasloužené. I u tak velkého "dítěte" jako ona. Nebo myslíte, že byla poškozena její psychika? Já rozhodně ne.

Jarka (Út, 22. 8. 2006 - 17:08)

Vy blbci, takhle se nechat mazat

Pavel (Út, 22. 8. 2006 - 11:08)

Můj nejhorší a poslední výprask jsem dostal od mámy jako dospělej-2 měsíce po 18.narozeninách. Ale asi právem. Měl jsem na průmyslovce o půl roku staršího kámoše. Jak mu bylo 18 hned šel do autoškoly. Takže měl ve čtvrťáku papíry na auťák. Rodiče mu samozřejmě auto nepůjčili. Pořád říkal jak přijedem do školy autem a cestou se stavíme pro holky. Máma měla auto, staršího ale dobrýho Peugeota a měla ho v garáži. Po tátovi když se rozvedli. Garáž byla tak 2km od nás od baráku, takový ty řadový garáže, bloky a mezi nimi uličky. Klíč od garáže nosila s sebou v kabelce. Jednou si ale vzala pár dní dovolenou že pojede na chatu, že mi nechá doma jídlo. Že jsem dospělej a postarám se o sebe. Když jela sama tak vlakem, autem jen když jsme jeli všichni. A já dostal nápad. Mamka se odpoledne pustila do vaření-tak jsem věděl že nepůjde ven. Vytáhl jsem jí klíče z kabelky, sundal ten od garáže a běžel k prvnímu zámečníkovi. Nechal jsem si klíč okopírovat a pak to mámě vrátil. Mamka ráno odjela na chatu a já se odpoledne s kámošem vydal do garáže. Klíče od auta byly uvnitř! On hned že se projedeme. Vyjel ven, nastoupili jsme, pustili rádio a jeli. Hned ven z města. On jezdil jak ďábel, stovkou, stodvacítkou. Předjížděl do zatáčky přes plnou. Moc jsem se bál, ale nic se nestalo. Měli jsme velký štěstí. Auto jsme nechali na noc před barákem a druhej den jeli se dvěma holkama do školy. Prostě frajeřina. Zaparkovali jsme hned u školy. Odpoledne jsme rozváželi holky domů. Vzadu nás jelo pět-nevím jak jsme se tam nadupali. Kámoš navíc začal v autě hulit. Já na něj ať už auto vrátí, že z toho budu mít doma zle. Dojeli jsme do garáže. Auto se muselo v úzké uličce vytočit a vjet do vrat-a on se netrefil. Nejdřív nacouval na druhý straně do jiných vrat a vysklil jednu zadní lampu. Auto málo vytočil a při vjezdu do úzkých vrat chytil o futra. Odřel přední dveře, prohnul sloupek a zadní dveře promáčknul, že se nedaly otvírat. Nakonec to předkem napasoval do regálu s kompoty.
Byl to pohled. Předek auta odřenej, zabořenej ve střepech, po tom tekly švestky a hrušky, přední dveře odřený, zadní promáčklý, rozmlácený zadní světlo a u sousedovy garáže odřený vrata. Průser! Začal se mi klepat žaludek. Nakonec jsme se v tý garáži porvali. Strašně jsem se bál až se mamka vrátí domů. Neměl jsem odvahu se přiznat. V pátek přijela a že v sobotu pojedem na chatu. Autem. Umíte si představit co se ve mně dělo.
Máma šla v sobotu pro auto a vrátila se pěšky. Neřekla ani slovo, sedla si na židli a v klidu řekla. Pavle, Pavle, cos mi udělal s autem? Ještě teď to slyším. Cos mi udělal s autem? Já? Nic. Na víc jsem se nezmohl. A už jsem slyšel jak zvedá hlas. Najednou si všimla mých klíčů, co jsem položil na stůl. Ukázala na ten jedinej dlouhej klíč-ten byl od garáže. Ty parchante, ty mi ještě budeš lhát? A facka. A další. Co si myslíš, tys na to vydělal, že mi to můžeš ničit? Řvala tak že na nás začli dupat sousedi. Zavolám na tebe policajty, pudeš do kriminálu! To ses chtěl zabít? Myslela si že jsem řídil já. Ty parchante, ty si myslíš že když si dospělej, že mi můžeš ničit věci? A už jsem cítil jen ty facky. Gatě dolů! Musel jsem si stáhnout kalhoty i se slipama a kleknout k posteli. Takovej výprask jsem nikdy nezažil. Příšerný rány vařečkou. Jak jsem si chtěl stoupnout okamžitě facka. Přestala mě řezat až když jsem se počůral na koberec. V 18 a před mámou. Prdel mě bolela tak, že jsem si nemohl sednout. Máma mě znovu seřvala. Ty nevíš kde je kýbl? Ty si myslíš že jsme v chlívě? Musel jsem si vzít kýbl a vytepovat koberec.
S bývalým kámošem jsme se porvali, mamka se mnou týden nemluvila. Na prdel jsem si musel dávat obklady. Úplně jsme se udobřili až když jsem odmaturoval s vyznamenáním. Řekla mi ale, že to co jsem udělal to se neodpouští. Když jsem nastoupil do práce, rok mi kontrolovala výplatní pásku. Nechala mi 1000Kč na měsíc a zbytek jsem musel odevzdat. Na opravu auta.
Už je to 10 let. Autoškolu jsem si po tomhle udělal až v jednadvaceti. Dnes bydlím s manželkou, děti zatím nemáme. A jezdím dost autem. Najezdil jsem přes půl miliónu km, zatím bez nehody. Třeba za to může tahle zkušenost.

Tom (Po, 21. 8. 2006 - 21:08)

ale není, betko. nepleť si demokracii s anarchií. To je zdejší rozšířený omyl.

betka (Po, 21. 8. 2006 - 17:08)

jsem už starší a za našich let se výprasky používaly dost často,používaly se velmi různé nástroje,to jsem zjistila z debat mezi námi dětmi(rákosky,vařečky,řemeny,důtky,šlauchy)a i já jsem měla možnost si vybrat mezi zarachem a výpraskem.A bylo to u většiny dětí stejné.Málokdo si vybral zaracha.Výprask se dal vydržet i když 25 na holou třeba důtkama,byl řádnej.A důtky se používaly v hodně rodinách,jak jsem se dověděla od kamarádek.Někdy jsme si ve škole prohlížely zadky a ty jelita byly řádný.Ale jelita zmizely a myslím,že to nebylo na škodu.Pořád lepší,než sedět 14-30dní doma a nikam nesmět.A dostávala jsem až do 18ti let.A nikdo se nad tím nepozastavoval.Někdy je moc demokracie naškodu.

Veronika (Po, 21. 8. 2006 - 15:08)

nastesti takovou zkušenost nemám.ale přemýšlela jsem nad tím a asi bych se branila.je mi sice 18 ale citila bych se divně.

Veronika (Po, 21. 8. 2006 - 15:08)

nastesti takovou zkušenost nemám.ale přemýšlela jsem nad tím a asi bych se branila.je mi sice 18 ale citila bych se divně.

Verča (Po, 21. 8. 2006 - 12:08)

máš pravdu,pěkný trapas,navíc po výprasku jsem stejně nikam nemohla,dostávala jsem takovým tenkým páskem co šel vidět ještě po několika dnech

Japan Chlemtik (Po, 21. 8. 2006 - 12:08)

VÝCHOVA=ŘEMEN!!! My byli vychováváni JENOM BITÍM, stačila pětka ve škole a už byl zadek fialovej. Nebo přijít pozdě domů či lhát a už jsem byl bit. A k něčemu to bylo. Nekradli jsme, nelhali, nebrali drogy. Svoje děti, až budou, budu vychovávat taky bitím, jako jsem byl já. BEZ ŘEMENU TO NEJDE.

IM_cookie=true (Ne, 20. 8. 2006 - 22:08)

Po přečtení příspěvků je divím jak se necháte dobrovolně mlátit,není lepší si nechat dát zaracha a doufat,že trest něčím odčiním a bude třeba prominut.Není to ponižující a stresující stáhnou kalhoty a čekat než dopadne vařečka nebo řemen a holý zadek???

Petra (Pá, 11. 8. 2006 - 08:08)

Presne tak. Souhlasim s Barou. Kdo dostal poradnych 25 vareckou na holou, tak to stipe uplne pekelne a je to zkusenost,ktere je lepsi se vyhnout !!!!

Ivan (St, 9. 8. 2006 - 08:08)

Samozrejme, že to bolí, veď ak sa má vychovať zo syna správny chlap, musí sa naučiť statočne znášať aj určitý stupeň fyzickej bolesti.

Michal (Út, 8. 8. 2006 - 22:08)

Neblázni, páskem to bolí! :)

Rob (Út, 8. 8. 2006 - 18:08)

Taky si myslím, správná lumpárna, třeba někomu zlomit ruku ap.

Ivan (Út, 8. 8. 2006 - 12:08)

Chlapec, ktorý občas nevyparáti nejakú lumpáreň snáď ani nie je správny chlapec a otec, ktorý občas nenaseká svojmu synovi remeňom poriadnu príučku na zadok snáď ani nie je správny otec. Ja tvrdím, že v správnom vzťahu medzi otcom a synom nesmie remeň chýbať. Avšak syn musí mať pocit, že dostáva výprask aj preto, lebo otcovi na ňom záleži a starostlivý otec vždy vie, kedy má remeň použiť, aby to malo pozitívny účinok.

Jana (So, 5. 8. 2006 - 07:08)

Nas se spolužačkou načapala vychovatelka na lyžaku s cigaretama. Bylo nam 14 a dostali jsme u ní v pokoji kazaní a pak už kalhotky dolu a paskem na holou.

Jakub (St, 2. 8. 2006 - 17:08)

Je to už dlouho.Bylo to na intru, jedna starší vychovatelka používala tělesné tresty běžně:každý si mohl vybrat, buď zarach nebo nářez. Já si vždycky vybral to druhý.Výprasky probíhaly večer v jejím kanclu, musel jsem si stáhnout pyžamový kalhoty ke kolenům a přehnout přehnout se přes stůl, většinu to bylo tak 5-6 pořádných dřevákem (nebo co to bylo), pálilo to jako čert, ale brzy to zmizelo.

Barča (Út, 1. 8. 2006 - 17:08)

Možná to zní někomu eroticky, ale realita je dost drsná. Kdo nikdy nedostal vařečkou na holou, neuvěří jak strašně to štípe a bolí...
Nechápu jak z tohodle někdo může mít nějaký erotický zážitky. Mě vždycky výprask připadá nekonečný a jsem ráda když skončí.

Karel128 (Po, 31. 7. 2006 - 20:07)

To zní eroticky :-)

Barča (Po, 31. 7. 2006 - 18:07)

U nás je to taky. Buď to zarach nebo vejprask. Většinou si vyberu to druhé je to rychlejc odbytý. Většinou je to vařečkou a na holou od mamky a to už du po prázdninách do třeťáku!

Reklama

Přidat komentář