Totální endoprotéza kyčle
Alčo, to je fajn, že vše dopadlo dobře, vzpomínala jsem na tebe. Každý doktor to má s následnou rekonvalescencí jinak. Já jsem měla po operaci 6 týdnů poloviční došlap. Pak první kontrola a mohla jsem doma chodit bez berlí. Venku s berlemi ještě 4 týdny, na plný došlap. Spát na boku mi povolil až po první kontrole. Stejné tak i rotoped. Na tu první kontrolu jsem mohla přijet už coby řidič, to mi řekl doktor už v nemocnici. Stahovací podkolenky jsem nosila jen po tu dobu, co jsem brala tablety na ředění krve, to bylo pět týdnů po propuštění. Ale jen přes den, na noc se měly sundávat. Mám známou, ta byla s kyčlí v Mostišti začátkem listopadu. Teď přijela z lázní, tam jí povolili odložit berle. Z nemocnice příkazy podobné tvým, skoro nic nesměla. Jen cvičit co ji naučili, na rehabilitaci tam nezůstala. Měla trochu zdravotní problémy po propuštění, nechtěli aby jezdila, že když z jizvy nic neteče, otoky a boule je nezajímají. Kontrolu měla až po lázních. Bolí ji záda, odráží se to na chůzi. Prý ani nevyjde schody. Má další rehabilitace, chodí na masáže a je dál na nemocenské. Je silnější, musela před operací zhubnout. Dva roky jí operaci odkládali kvůli covidu. Zdravím všechny v téhle smutné době.
Nevím proč to je dvakrát!!!!
Už několikrát jsem se chystala, že vám dám vědět, jak jsem dopadla. Jsem zrovna dnes dva měsíce po operaci. Tři dny po o jsem ležela na Jipu a pak mě přeložili na 14 dní na rehabilitační odd. Nyní jsem měsíc a půl doma. Chtěla bych nemocnici Svaté Zdislavy v Mostišti u Velkého Meziříčí jen chválit (operace bez problémů a rehabilitační sestra nás naučila vše,co budeme potřebovat doma). Je to malá nemocnice, kde nebylo covidové odd. a tím nebyli omezováni v operacích. Teď se cítím moc dobře, co se týká operované kyčle. Instrukce na doma jsme dostali na tři měsíce (pak kontrola) a poctivě je dodržuji. Nášlap na 30% s FH, cvičení vleže a vestoje, spaní na zádech s překážkou mezi nohama. Každý den se snažím jít na procházku ven (mám takové kilometrové kolečko) a pokud je umrzlo nebo sníh chodím po 25ti metrové domovní chodbě několikrát dokola. Mám strach instrukce nedodržovat, bojím se problémů, ale noha mě už vůbec nebolí a tak se s vámi chci poradit hlavně o spaní na zádech. Musím to dodržovat ty tři měsíce? Jaké máte zkušenosti? V autě jezdím jen jako spolujezdec, zatím jsem neřídila. Doma mám pomocníka, občas něco pomáhám, když se můžu přidržovat linky nebo nábytku. Kdy vám povolili vyšší nášlap? Nejsou v Mostišti až moc přísní? Koncem března bych měla jet do lázní. Čekám na zprávu o kladném vyřízení že ZP. Jo hlavně jsem se vás děvčata chtěla zeptat na nošení stahovacích podkolenek. V instrukcích je nosit přes den stahovací punčochy a na noc bandáže. Muž mi bandážoval nohy každou noc a po měsíci je to přestali a nosím jen podkolenky na den. Také jste je měly na tři měsíce? Abych to ukončila. Noha je perfektní (snad to bude i na rentgenu), pouze mě při chůzi pobolívá druhá noha s 15ti letou endoprotézou. Už před rokem mi ortoped říkal, že se kolem 15tého roku od operace může vložka hlavice kyčle opotřebovávat, uvolňují se nanočástice a mohou způsobit záněty okolní tkáně. Když se to nechá a zánět se dostane až ke dříku, musí se vyměnit celá endoprotéza, ale většinou kolem 15.roku se mění jen ta umělá hlavice. Tak to budu řešit až po úplném uzdravení této operované kyčle. Už vás snad nebudu dál strašit, mám kamarádku,která má tepku 22 let a nic jí nebolí. Je fakt, že je hubená jak lund a já nějaké to kilo navíc mám. Zatím vás moc zdravím a ať žije Ukrajina.
Už několikrát jsem se chystala, že vám dám vědět, jak jsem dopadla. Jsem zrovna dnes dva měsíce po operaci. Tři dny po o jsem ležela na Jipu a pak mě přeložili na 14 dní na rehabilitační odd. Nyní jsem měsíc a půl doma. Chtěla bych nemocnici Svaté Zdislavy v Mostišti u Velkého Meziříčí jen chválit (operace bez problémů a rehabilitační sestra nás naučila vše,co budeme potřebovat doma). Je to malá nemocnice, kde nebylo covidové odd. a tím nebyli omezováni v operacích. Teď se cítím moc dobře, co se týká operované kyčle. Instrukce na doma jsme dostali na tři měsíce (pak kontrola) a poctivě je dodržuji. Nášlap na 30% s FH, cvičení vleže a vestoje, spaní na zádech s překážkou mezi nohama. Každý den se snažím jít na procházku ven (mám takové kilometrové kolečko) a pokud je umrzlo nebo sníh chodím po 25ti metrové domovní chodbě několikrát dokola. Mám strach instrukce nedodržovat, bojím se problémů, ale noha mě už vůbec nebolí a tak se s vámi chci poradit hlavně o spaní na zádech. Musím to dodržovat ty tři měsíce? Jaké máte zkušenosti? V autě jezdím jen jako spolujezdec, zatím jsem neřídila. Doma mám pomocníka, občas něco pomáhám, když se můžu přidržovat linky nebo nábytku. Kdy vám povolili vyšší nášlap? Nejsou v Mostišti až moc přísní? Koncem března bych měla jet do lázní. Čekám na zprávu o kladném vyřízení že ZP. Jo hlavně jsem se vás děvčata chtěla zeptat na nošení stahovacích podkolenek. V instrukcích je nosit přes den stahovací punčochy a na noc bandáže. Muž mi bandážoval nohy každou noc a po měsíci je to přestali a nosím jen podkolenky na den. Také jste je měly na tři měsíce? Abych to ukončila. Noha je perfektní (snad to bude i na rentgenu), pouze mě při chůzi pobolívá druhá noha s 15ti letou endoprotézou. Už před rokem mi ortoped říkal, že se kolem 15tého roku od operace může vložka hlavice kyčle opotřebovávat, uvolňují se nanočástice a mohou způsobit záněty okolní tkáně. Když se to nechá a zánět se dostane až ke dříku, musí se vyměnit celá endoprotéza, ale většinou kolem 15.roku se mění jen ta umělá hlavice. Tak to budu řešit až po úplném uzdravení této operované kyčle. Už vás snad nebudu dál strašit, mám kamarádku,která má tepku 22 let a nic jí nebolí. Je fakt, že je hubená jak lund a já nějaké to kilo navíc mám. Zatím vás moc zdravím a ať žije Ukrajina.
Spát na zádech se tři měsíce nemusí, na zdravý bok jsem si lehala brzy, ale vždycky s pořádným polštářem mezi koleny a kotníky, pak to nevadí. Mám deseticentimetrový molitan v obalu a používám ho pořád, už 7 let po operaci. Člověk si zvykne a spaní mi bez něj už "nechutná". Na operovaný bok jsem si lehla, až to nebolelo, bohužel jsem si nenapsala kdy, ale tři měsíce to určitě nebyly. Tož to moje zkušenosti, možná má někdo jiné...
ahoj holky! Pročítám vaše příspěvky a vzpomínám. Tak moc jste mi pomohly! Píšu teď blog a brzy vám sem postnu link. Chci se zeptat, zda bych odsud někdy v budoucnu mohla čerpat. Máte tu jen přezdívky, tak si myslím, že by neměl být problém. Co myslíte? Mějte se moc hezky, holky moje!
Táňo, zdravím, za své příspěvky klidně souhlas :D
Holky, poslední Téma č.8, skvělý článek o bolesti zad s doktorem, který se zabývá léčbou mini invazivními metodami. Osobně záda v pohodě, ale kolem sebe mám lidi s problémy, už jsem jim poslala odkazy na kliniky a sken článku. Hezký den všem!!!
Táňo, můj souhlas máš už z doby, kdy jsi začala svoje psaní připravovat. A na tom se nic nezměnilo. Jen připomínám, že po TEP kyčlí jsem už 12 let. Je škoda, že těch věrných této diskuzi nás zbylo tak málo. Skoro každý sliboval, že sem z vděčnosti bude chodit pořád (!) a radit nováčkům, časem pak zmizeli. A mnohé zajímalo také to, jak to mají "služebně" starší TEPkaři, protože i po letech může nastat problém. To jen tak navíc, ale i s tím, že tyto stránky jsou veřejné, tak bych se nebála použít i vychytávky od přispěvovatelů z dřívějška. Jen prosím, abys vynechala věci ryze soukromého rázu - tedy pokud jde o mne a např. r. 2015. Tenkrát jsem chtěla podpořit Alču v depresích, dnes už bych to do veřejného prostoru nedala. A jistě toho bude víc. No stalo se... Tak ať se ti dobře píše a brzy můžeme začít číst. A nejen my. Všechny zdravím a mějte se co nejlépe.
Souhlasím s Alenkou. Zkušenosti a rady rády předáme, ale soukromé záležitosti by měly zůstat jen tady. Přeji ti úspěch v psaní blogu.
Také vás všechny zdravím v této napjaté "válečné" době. Hlavně aby se naše děti a vnoučata nemuseli bát o svou budoucnost.
Alčo, dlouho ses neozvala, tak dej vědět, jak se ti šlape a co je u tebe nového. K závěru tvého příspěvku snad ani není co dodat, určitě to vnímáme stejně. My jsme si s manželem minulý týden tak trochu obrátili den v noc. Jsme blízko vojenského prostoru, v noci dělostřelecká cvičení a přelety vojenských vrtulníků. Nedalo se spát, doháněli jsme to přes den. A přitom bylo venku docela slušné počasí, přesně na ty procházky, které naše klouby potřebují. Jenže my nevyspalí a unavení po půl km museli zpět a nakonec zalezli do postele se trochu vyspat. Teprve přes víkend jsme se časově srovnali, teď už chodíme (já i cvičím!!!), ale brzy to tu kvůli manželově operaci zabalíme. Snad to klapne a brzy budeme zpátky. Všem hezký večer a doufejme a věřme. Já se snažím, ale více psát už nechci, protože by mě zase vyrazili z diskuze :-)
Děvčata, ještě mám jeden poznatek z druhé TEP. Vůbec v kolenu necítím to železo. V prvním kolenu ano. Měla jsem docela strach jak budu chodit, když budu mít pocit, že jsem robot, ale je to zatím stejné, jako před operací. Jedno koleno železné a druhé jako moje. Dokonce, když mi v lázních zabolelo, tak na stejném místě, jako dřív. Tak věřím, že se to nezmění časem. Teď jen aby, až mi vymění tu destičku v kolenu za silnější, se ten pocit železa ztratil a budu jako nová. 24. 2. jdu na kontrolu po třech měsících a chtěla bych aby mi operatér napsal do pořadníku na operaci. Snad se jednou povede, že budu mít nohy v pořádku. Hezký týden všem!
Věrko, moc ti přeju, aby vše dopadlo podle tvých přestav a plánů. Nejen přeju, ale i věřím, že budeš co nejdříve jako nová a nohy budou zase v pořádku. Jsi velká bojovnice a prožila sis tolik, že mě už by z toho jeblo. Mně stačí, co teď píšeš, a už se rosím. Na rotopedu se mi rozbouřilo koleno, a to už bylo v klidu, tak jsem teď raději také v klidu, ale jen fyzickém, nikoli psychickém. A k tomu ta bederka. Snad se to zase uklidní. Manžela teď čeká oční operace, tak jak se dá do kupy, oba začneme s chůzí venku, to jsme si slíbili a té jsem vždy dávala přednost před rotopedem. Už i počasí se lepší. A jinak k naší diskuzi o lázních, resp. o pacientech hned po "o" a o těch cca 3měsíčních, nám odpověděla NadaK. Postup není stejný a vlastně ani být nemůže. Tak se drž a kdybys mi aspoň na dálku poslala trochu tvého optimismu a pevné vůle (to vše k tobě patří a v dobrém ti závidím), tak bych třeba neměla z budoucnosti takové obavy. Raději dělám sama před sebou mrtvého brouka a další operaci si nechci v myšlenkách připustit.
Pájjo, Aurora má volný vstup do bazénu jen pro samoplátce a asi i příspěvkové, pro ty, co si koupí léčebný balíček a teď přes zimu pro komplexní co bydlí v apartmánech mimo Auroru a dochází na jídlo a procedůry. My, co jsme - jak já říkám - na pokladnu a ubytovaní v Auroře, dostanem bazén jako procedůru a pak je musíme odplavat. Při volném vstupu můžeš a nemusíš. Doktorka se mi ptala, jestli chci plavat 2x a 3x cvičit v bazénu (ten je mimo velký bazén a je malý) nebo opačně. Jinak si ho můžeš dokoupit 100 kč/hod. Jen je pro lázeňské do 16.00 v týdnu a do 14.00 v sobotu a jinak je pro veřejnost. Volný vstup do Aquafóra jsem měla ve Frantovkách, když jsem byla ubytovaná v hotelu Savoy. Ale musela jsem chodit cca 10 min. přes park. V létě je to o něčem jiném, ale v zimě je to o pohodlí. Tak jsem se vypovídala. Hezký den všem.
Věrko, díky za vysvětlení. Podobně to měl kamarád v Bechyni. Je vidět, že jsem fakt lázněmi nepolíbená. Ale už vybírám, kam letos vedle moře. Uvažuji o Luhačovicích, Třeboni nebo opět Lednice, tak uvidím, jak to bude s covidem dál. Jen max týden, na relax.
Pájjo, koukni na hotel Pawlik Františkovy lázně. Aquafórum je vedle spojené chodbou a vstup volný :-) Třeboň zase bude mít letos nové venkovní bazény - už je dokončují. Vybírej, všude je v létě krásně.
A ještě trochu o lázních :-) Měla jsem také bezvadné společníky u stolu. Manželský pár a jednu paní, všichni od 60 - 70 let (oni všichni vysportovaní - běžky, kolo, já nic, ale všechny jsme byly po operaci, jedna TEP kolena, druhá po operaci kyčle po úrazu, pán má artritidu). A všichni jsme měli rádi víno. V lednu je jedna velká nevýhoda, že je v pět hodin tma. Večeře na první směnu, kterou jsme měli, byla od 16.30 hod. do 17.00 hod a co pak. Ven jít potmě není to pravé, takže po prvním týdnu než jsme se oťukali jsme většinou šli společně na skleničku dolů do restaurace a na pokoj jsem se vracela kolem osmé. Měli jsme si spolu o čem povídat, bylo to pro mě příjemné zakončení dne. Někdy jsme se spolu potkali na procházce, někdy jsme se domluvili a šli spolu ven, prostě fajn. Taky jsem si vzpomněla na sebe, když jsem byla po první operaci a přijela do Aurory o fr. holích, protože jsem nesměla do tří měsíců našlapovat na 100%. Během 14 dnů jsem chodila bez holí a poslední týden (lázně po TEP byly jen na tři týdny) jsem chodila do Třeboně bez holí a hůlek. Teď vedle u stolu seděla mladá paní. Přijela o holích a po 14 dnech už chodila ke stolu bez nich. A z druhé strany u stolu paní, tak kolem 55. Přijela s holemi a odjížděla s holemi. Žádný pokus o chůzi bez nich jsem neviděla. Povídaly jsme si o tom na začátku lázní. Aby zkusila třeba jít do jídelny, nebo k bazénu. Bála se a nepřekonala ten strach až do konce. Každý to má jinak. A v lázních si už nikdo nevšímá jak kdo chodí. Maximálně doktor, ke kterému se chodí každý týden na kontrolu. Možná jsou i procedůry zaměřené na nácvik chůze. Nevím. Ještě k procedůrám. Všechny co jsem měla byly maximálně půlhodinové, jen plavání v bazénu bylo na hodinu. Když jsem přišla do bazénu poprvé, přeplavala jsem ho 4x (25 m) a byla jsem úplně vyplivaná. Jak jsem 2 roky neplavala, neskutečně mi to utahalo. Ramena nesloužila. Dřív jsem vždy uplavala 10 bazénů, pak jsem přešla do vířivek, šla jsem si odpočinout na vyhřívaná lehátka a do šatny. Naproti velkému bazénu je malý bazén s tryskami pod vodou na masáže, je tam kulatý prostor, kde rychlejší proud vody unáší a bezvadně se v tom plave, jsou tam vířivková lehátka, tobogán a masážní proud z výšky na ramena. Teď jsem využívala průběžně všechno, ale každé plavání jsem byla míň unavená, takže poslední týden (každý týden jsem měla 2x bazén) jsem zase uplavala 10 bazénů. Nádhera. Pájja se určitě usmívá nad mými výkony, viď :-) Cvičení v bazénu jsem měla 3x týdně a jak jsem ho dřív nemusela, tak teď jsem ho vyloženě chtěla a bylo taky poznat, jak se trochu lepší svalíčky na nohou. Bezvadné je cvičení s žížalou z takové houbovité hmoty. Potopit ji pod vodu, sešlápnou chodidlem a šlapat na ni dolů a nechat nohu vynést nahoru. Na rehabilitaci ji měli také a učila jsem se s ní chodit vodou a držet rovnováhu. Také cvičení s lehoučkými činkami pod vodou. Jen potopit je byl cvik na svaly na rukou a pak s nimi mávat pod vodou nebo boxovat...jo všechno je to moc dobré na posílení svalů. Fyzioterapie je rozdělená na dvě části. V první mi fyzioterapeut cvičil nohy, protahoval svaly v leže na zádech i na břiše, uvolňoval ruce v ramenou a v druhé jsem si sedla a uvolňoval krční páteř, protahoval mi celé tělo, dělal tlakovou masáž mezi lopatkami, ... Byla to celá taková sestava cviků, které průběžně obměňoval, mělo to rytmus a rychlost, bylo to moc platné. Už jsem u něho byla po každé operaci, teď si mi vzal zase. Jsem moc ráda, je skvělý. A končím. Už jsem se zase rozjela - moje téma hovoru: nemocnice, operace, lázně - už zase naskočilo :-) Užijte si hezký večer, kdo jdete do práce klid v práci a ať nás nohy nebolí.
Věrko, ještě k té mojí kamarádce a nácviku chůze v lázních. Jde jen o můj laický názor, protože nevím, jak to v lázních chodí. Myslím si ale, že bude možná rozdíl mezi pacientem, který už chodí a spoustu věcí zvládá, a jinak to bude mít ten, který je pár dnů po operaci přeložen z nemocnice do lázní. Když jsem si přečetla všechny tvoje procedury, tak to jsem tedy od ní nečetla. Spíš mi přišlo, že tam z větší části pobytu absolvovala klasickou pooperační rehabilitaci, nikoli lázeňskou péči jako takovou. Ale to mi i psala, že má hned po "o" zajištěnou rehabilitaci. Byla v lázních v Poděbradech. Sama jsem v nemocnici zažila u pár lidí převoz sanitkou z nemocnice rovnou do lázní (7. den operaci i dříve) a už tenkrát jsem se v duchu divila, proč tak brzy a jak to tam s nimi bude. Ale nevím, jsem v těchto věcech neznalá. Kamarádku kvůli tomu kontaktovat nebudu, má teď jiné starosti, tak ji nechci obtěžovat. Přesto by mě to ale zajímalo, tak jestli některá z vás něco k tomu může napsat? Jinak rotoped ano (!), ale trpím (hlavně můj zadek) :-) ... nevím, jak dlouho to vydržím. Mějte se fajn a opatrujte se.
Věrko, dopřej zadku pohodlí, podlož ho polštářkem, dekou, podsedákem z židle....
Ali, určitě jsou v Třeboni pacienti přeložení z lůžka na lůžko. Můj fyzioterapeut, když jsem mu řekla, že jdu po kyčli za rok na koleno mi řekl, ať se nechám přeložit rovnou do lázní. Ale to jsem nechtěla, chtěla jsem lázně až po třech měsících abych zvládala všechny procedůry. Dřív byly lázně dokonce až do půl roku po operaci. Taky mi doktor na vstupní prohlídce řekl, co tam dělám tak brzy, že mám možnost přijet až do půl roku. On byl už v důchodu (jak mi pak řekl fyzioterapeut) a netušil, že se mezi tím v roce 2013 změnila pravidla. Moje zkušenost s rehabilitací po kolenu - měla jsem cvičení s fyzioterapeutkou na lehátku i v popruhách, také mi masírovala jizvu (musela jsem mít krátké tepláky, jinak jsem nosila dlouhé) a bederku a ty zakouslé svaly v hýždích, motodlahu (to je ten stroj, co ti koleno ohýbá), na bederku mi dali magnet, po pár dnech přidali skupinové cvičení na lehátkách, mohla jsem na rotoped, ale to jsem nechodila protože koleno bylo oteklé a nakonec, když byla jizva zahojená, jsem směla do bazénu. Co mi ale udivilo, že někteří pacienti chodili o berlích předklonění, nohy táhli za sebou, měli roztažené berle a nevím, jestli jim někdo připomínal, že by se měli narovnat. Musela je bolet krční páteř, ramena... Jen paní po operaci páteře, co byla se mnou na pokoji, po několika dnech fyzioterapeut zkrátil hole, že je měla moc dlouhé. A já jí říkala - narovnat, koukat před sebe :-) Taky mi nikdy nepomáhali s oblékáním. Možná, kdyby sestry viděly, že to nejde, tak ano, ale v lázních jsi na pokoji a procedůry úplně jinde, tam tě nikdo nevidí. Na berlích nás učili chodit už na ortopedii a na schody jsme taky před odchodem z oddělení šli. A pak, když jsi rozchozená, koleno už není oteklé jako bylo na rehabilitaci, pak jsou skvělé lázně na dokončení celého procesu uzdravení. Pro mě. Vidíš, není mi jasné v podstatě to samé, co tobě. To jsem ti to moc nepopsala :-). Jen ten rozdíl v procedůrách na rehabilitaci a v lázních. Snad se někdo ozve, kdo byl přeložen hned do lázní, jak to zvládal. Tak hezký večer.
Reklama
Pajjo, jizvu mám do tvaru obloučku, takové C. S nemocnicí jsem spokojená.
- Odpovědět
Pošli odkaz