Rostou u vás nyní HOUBY?
Korkokluk vám celkem odpověděl správně. opravdu takto zjednodušeně se těžko s implantováním podhoubí na jiné místo chytnete, protože mycelium skutečně prorůstá nejen širokým okolím od místa plodnice, ale často tvoří s okolním lesem vzájemně se posilující subjekt . Dokonce se dá zakoupit i mycelium hřibovitých hub, hřiba smrkového, dubového atd, ale moje skeptické názory se potvrdily v praxi. Učinil jsem několik pokusů s takovouto sadbou a ani v jednom případě jsem nebyl úspěšný a podobné ohlasy jsem získal i od jiných lidí, kteří takto expenimentovali. takže hřibovité houby příliš tímto způsobem pěstovat asi nepůjdou
A jaká je vaše teorie, proč se to nepovedlo? Vysadil jste podhoubí pod smrk, dub? Já bych to chtěla vyzkoušet. Máme různé stromy a chtěla bych pod ně vysadit podhoubí hub, které žijí se stromy v symbióze. Strýc má pod modřínem klouzky modřínové a každoročně se mu tam objevuje bohatá úroda.
Modřín a klouzek to jde dobře dohromady a nezřídka se samo vytvoří okolo kořenového balu široké podhoubí. Co se týká jiných hřibovitých, tak tam ta úspěšnost je opravdu nízká. Na chaloupce jsme pravidelně pod smrky vyhazovali odřezky z hřibů a já pokládal kloboučky červivých plodnic přesně tak, aby se spory uchytily snáze v zemi, ale nic se nezadařilo. Zadařily se žampióny cca po třech letech ,ale hřibovité tam je to těžké. Nyní mám naočkovanou třešeň z loňska plodnicí sírovce žlutooranžového, o němž se hovoří, že je silně adaptabilní na podobné dřeviny a tak uvidíme letos nebo za rok jak se případné podhoubí rozvine do kmene a zda nasadí plodnice
Napadlo mne, jestli není škoda ty třešně. Sírovec ji složí.
Ahojky korkokluku. To je tak trochu záměr. Ona je obrovská a sice plodí krásně, ale jen je to většinou pro ptáky a řezat se jí nám nechce. Tak jsme dali první podání přírodě......... Jinak dnes jsem okouknul pražské parky a mám krásné trsy penízovek a hlív a už se těším na sobotu jestli něco také nevyrostlo v těch našich chaloupkových končinách
Tak to už je hodně na hranu s těma panízovkama a hlivama při tak nízkých teplotách. Můj rekord se pohybuje tak kolem -7. Akorát mám teď v lese jeden trs hlív, který jsem si tam schoval, až se oteplí. Snad ještě doroste. Zahrabal jsem je lístím.
Zajeď na houby do Norska nebo Irska. Je to blíž a tam nikdo nesebere ani hřiby. Reaguji na tvůj komentář na Liborovi
Tak Norsko by nějak ušlo, ale Irsko? Tam to s houbama nebude moc slavný. Právě náš región (Česko, Slovensko) je na houby jeden z nejlepších na světě, co se rozmanitosti týká.
Tak to věřím tomu, že na ní naroste hodně sírovce, protože čím větší strom, tím víc sírovce. A třešeň sírovec oblibuje, velice rád na ní vyroste. U nás v lužním lesu roste mnoho sírovce a někdy jsou dost monstrózní. Na Jaře je hojný, ale například minulé jaro nebyli, protože bylo sucho. Tak jsem ale měl zásoby hub z podzimu naštěstí...
Ok, jsem sám zvědav jak se uchytí
Chyběl mykorhizní vztah.
Vytvořit podmínky pro daný druh a mělo by se zadařit. Podhoubí se musí vytvořit samo.
teoreticky by to šlo asi takto: vykopat v lese kořen stromu, na který je napojeno podhoubí dané houby odseknout ho a spolu is tou vší zeminou i s podhoubím přenést na zahrádku, tam ho napojit na kořen stromu a zahrabat - tedy transplantovat kořen . Pak už jen udržovat podmínky, které jsou potřebné k rozrůstání podhoubí a tvorbu plodnic...ale nevím, jestli to někdo zkoušel.
Jo, a Slováci mají celý rod Pošvovec...
A na korkáčích by mohl vyrůst třeba pstřeň dubový...
Vaginatku ženskou taky nezaměňovat s pošvatkou obecnou!
Píčenka dívčí je slangový název. Správně je to vaginatka ženská.
A jinak na penisovce mužského se podobají některé pečárky. Nezaměňovat!
Rastú ...ale pod paplónom ..!!
Asi nejde přenést podhoubí z lesa, aby se rozrostlo na pozemku, kde jsou stejné stromy. Zkusila jsem to předloni s hřibem smrkovým a odnesla si kus vyrýplé zeminy z místa kde vyrostl a dala do země pod naše smrky a nic
- Odpovědět
Pošli odkaz