Reklama

Existuje Bůh?

☮✌ korkokluk (Út, 11. 1. 2022 - 00:01)

Prošel zkouškou satanem.

Návštěvník (Po, 10. 1. 2022 - 22:01)

Mocný ? Zas tak mocný ne , když se nechal přibít na kříž ! A když už , tak proč s toho kříže zázračně nezmizel ? Jednoduše bylo po rozumu . Jen jeho přívrženci vymýšlely zázraky dál ! A svatá církev římská tak činí dodnes .

Velvyslanec (St, 12. 1. 2022 - 22:01)

Na tom kříži porazil satana ! A nás zkrze jeho nevinu očistil od všech hříchů, od té doby už nebylo a není potřeba žádných zvířecích obětí, protože člověk se mohl očistit od hříchů jenom krví. Jednou pro vždy jsme - ti co k Ježíši přijdou jakožto k Božímu synu a prosí za odpuštění svých hříchů - očištěni od každého hříchu, každé nepravosti. Jeho krev je jednou pro vždy smířnou obětí za naše hříchy ;). Je to nezasloužená milost pro nás, nic víc jenom milost. On na tom kříži vyhrál na celé čáře ... a z hrobu zmizel ve třetí den - zmrtvýchvstal ;)

Návštěvník (St, 12. 1. 2022 - 23:01)

Zanech už konečně toho pořád omílaného blábolu . Pokud kdekoliv a kdokoliv chcípl za cokoliv , tak nic nevyhrál !

Návštěvník (Čt, 20. 1. 2022 - 20:01)

tvrzení ---- kdokoliv chcípl za cokoliv tak nic nevyhrál --- nemusí být pravdivé. Jednak nevylučuje fakt, že existují padlí příslušníci vítězné armády, jednak existuje řada tvrzení, že Ježíš po ukřižování žil dále, ať se jedná o zmrtvýchvstání, podplacení hlídačů, špatnou diagnostiku určení smrti nebo Barnabášovo tvrzení , že byl místo Ježíše ukřižován Jidáš.

Návštěvník (Čt, 20. 1. 2022 - 22:01)

Ale oni vlastně zvítězily i ti příslušníci poražené armády , pokud tu porážku přežily . Těm padlým na obou stranách je to vítězství platné jak mrtvému zimník .

šiškokluk (Čt, 13. 1. 2022 - 17:01)

To jsi řekl hezky...

☮✌ korkokluk (Út, 11. 1. 2022 - 00:01)

Prý se dal přibít na kríž dobrovolně. Tuto popravu podstoupil dobrovolně a byl nevinen. V tom byl mocný. Mohl se tomu vyhnout, kdyby chtěl...

☮✌ korkokluk (Po, 10. 1. 2022 - 21:01)

Stále jsem se nedověděl, jaký souvis má s tím Bůh.

Návštěvník (Čt, 13. 1. 2022 - 09:01)

https://m.youtube.com/watch?v=QHuPBy9gN3Y&feature=share

Velvyslanec (Po, 10. 1. 2022 - 20:01)

Šiškokluk Omyl, univerzální návod na život existuje a to v Bibli ;)

Šiškokluk (Út, 11. 1. 2022 - 00:01)

No a já sem ti právě vysvětlil, že to je jen tvoje přitroublá iluze.

☮✌ korkokluk (Út, 11. 1. 2022 - 01:01)

Promiň, myslel jsem, že jsi reagoval na mně. Jsem rád, že ne.

☮✌ korkokluk (Út, 11. 1. 2022 - 01:01)

Lžeš. To není moje iluze, ale tradice předků a křesťanů.

Rakato (Po, 10. 1. 2022 - 17:01)

Diskuse o covidu je dobrá věc, bohužel trvá jen do doby, dokud neočkovaní diskutéři nezemřou.
Spěte sladce, zamítači.

Návštěvník (Po, 10. 1. 2022 - 11:01)

Video nedokazuje, že vakcíny proti covidu způsobují nebezpečné srážení krve
Marie GENRIES, AFP Belgie Zveřejněno dne středa 22 Září 2021 v 16:34
Copyright AFP 2017-2022. Veškerá práva vyhrazena.
Tisíce uživatelů sociálních sítí sdílely během uplynulých čtyř dnů článek obsahující video, v němž muž představující se jako vědec porovnává dva vzorky krve a vyvozuje závěr, že vakcíny proti covidu zhušťují krev, což může způsobovat závažné vedlejší účinky. Podle hematologů, na které se AFP obrátila, však použitá metoda nic takového nedokazuje.
Ve videu trvajícím zhruba minutu a čtvrt vystupuje muž jménem Armin Koroknay, který je představen jako „vědec v oblasti toxikologie”. Porovnává údajné krevní vzorky neočkované a očkované osoby, přičemž o krvi očkované osoby tvrdí, že „není normální” kvůli „elektrickému smogu” a „nízkému obsahu minerálů v krvi”.

Krev právě očkovaných lidí se prý okamžitě začne srážet do té míry, že „jim ani neteče krev z prstu”, protože jejich krev je „plná destiček”, takže už „neprotéká cévami a žilami”. Pacienti proto „mohou zemřít, protože mají v krvi tolik sraženin”.

Video bylo opatřeno českými titulky a zveřejněno v tomto článku na dezinformačním portálu CZ24, který podle analytického nástroje CrowdTangle na Facebooku sdílelo přes 3 400 uživatelů. Článek navíc ještě tvrdí, že vakcíny jsou obzvláště nebezpečné pro děti, u nichž způsobují nedostatečné okysličení mozku. Na Facebooku byl sdílen například zde.

Snímek zavádějícího videa ze stránky CZ24 pořízený 21. září 2021
Původně šestiminutové video bylo s francouzskými titulky zveřejněno 24. srpna 2021 na webu Ethic Citizen, který se profiluje jako „nezávislý zdroj informací”. Ve francouzštině se šířilo na Facebooku i na Twitteru.

Článek i video obsahují hned několik nepravdivých tvrzení, jak potvrdilo několik odborníků v původní francouzské verzi našeho článku, kterou publikovala AFP Belgie.

Nejdříve je třeba zmínit, že provedený experiment s mikroskopickými snímky neumožňuje vyvodit žádné vědecky podložené závěry. Není známo, odkud oba krevní vzorky pocházejí, závěry jsou vyvozeny z analýzy krve pouhých dvou osob a technika použitá při pokusu neumožňuje zjistit, zdali se krev očkované osoby sráží.

Kdo je Armin Koroknay?
Vědci, které AFP kontaktovala, poukazují na nedostatek informací o tomto muži na internetu. Jméno Armin Koroknay se nachází v jednom jediném článku na serveru PubMed, který je považován za ověřenou platformu pro vědecké publikace. Z jeho profilů na profesionálních sítích LinkedIn a Xing vyplývá, že sídlí ve švýcarském městě Ernetschwil, kde pracuje pro společnost s názvem „Living Microscope”, kterou se ovšem AFP nepodařilo dohledat. Má také webovou stránku „Cellmove” věnující se studiu buněk a mikroorganismů, na které tvrdí, že studoval farmacii a biologii.

Odborníci: Tento pokus nic nedokazuje
Koroknay ve videu porovnává dva vzorky, z nichž ten vlevo údajně obsahuje krev neočkované osoby a ten vpravo má ukazovat krev po očkování. „Je zajímavé, jak jsou zde červené krvinky na sebe nalepeny,” říká o vzorku vpravo. „To není normální.”

Rozdíl mezi oběma snímky je skutečně markantní: zatímco vlevo jsou údajné krvinky rozložené v prostoru, vpravo jsou na sebe naskládané. To je podle Koroknaye výsledek „elektrického smogu” a „nízkého obsahu minerálů v krvi” způsobeného vakcínou.

Podle odborníků však snímky o ničem nevypovídají. Krevní nátěr (tj. kapka krve rozprostřená na mikroskopickém sklíčku) sice umožňuje pozorovat červené krvinky, ale „absolutně z něj nelze dospět k závěru, že dochází ke srážení", řekl AFP Manuel Cliquennois, vedoucí oddělení hematologie v univerzitní nemocnici Saint-Pierre v Bruselu.

Snímek zavádějícího videa ze stránky CZ24 pořízený 21. září 2021
Výskyt sraženin v krvi lze zjistit pomocí testů jako Aktivovaný parciální tromboplastinový čas (APTT)nebo nebo Protrobminový čas (PT), nikoli však prostým pozorováním pod mikroskopem, řekl Cliquennois. „Koagulaci lze vyhodnotit pomocí funkčních testů, tj. měřením koagulačního času, aktivity různých koagulačních faktorů, jejich koncentrace v krvi či měřením přítomnosti produktů koagulace. Nic z toho není ve videu zmíněno, což poukazuje na naprostou neznalost tohoto člověka, který se prezentuje jako vědec,” dodal Cliquennois.

Podle Chloe James, odbornice na hematologii a hemostázu z Fakultní nemocnice v Bordeaux, lze koagulaci neboli srážení krve pozorovat také pomocí analýzy hladiny D-dimerů, což je „mnohem přesnější" metoda než pozorování vzorku krve pod mikroskopem.

Analýza D-dimerů z odebraného vzorku krve může být předepsána, pokud má lékař podezření na přítomnost krevní sraženiny. U pacientů s trombózou existuje pravděpodobnost vysoké hladiny D-dimerů. Na druhou stranu však pacient s vysokou hladinou D-dimerů nemusí mít nutně trombózu, řekla James AFP v rozhovoru 8. září.

Co se týká vzorku prezentovaného ve videu, nelze z něj podle James vyvodit žádné závěry o případné srážlivosti krve v pozorovaném vzorku. Tvar krvinek prý nic nedokazuje, neboť „červené krvinky čekají na první příležitost, aby se mohly deformovat,” řekla. Navíc většina zkumavek určených k odběru krve obsahuje látky proti srážlivosti, aby se takovým deformacím předešlo.

Pracovnice laboratoře třídí vzorky krve určené pro studii vakcín proti covidu ve floridském výzkumném centru v Hollywoodu 13. srpna 2021 ( AFP / CHANDAN KHANNA)
Produkce fibrinu není způsobena vakcínou
Armin Koroknay mimo jiné tvrdí, že krev se po očkování zaplní fibrinem, což je vláknitý protein způsobující srážení krve. „Pokud je jehla zapíchnutá do prstu, krev začne okamžitě vytvářet fibrinová vlákna,” říká Koroknay ve videu. „Je tam tolik vláken, že krev ani nevyteče z prstu… dokonce i uvnitř v těle je krev tak plná fibrinu, že už neprojde žilami a tepnami.”

To je však podle odborníků nesmysl. Manuel Cliquennois AFP potvrdil, že produkce fibrinu ve chvíli, kdy tělo krvácí, je naprosto přirozený proces, jehož cílem je ochránit tělo v případě zranění. „Ve chvíli, kdy krev přijde do styku se vzduchem, aktivuje se tvorba fibrinu v místě poranění: v první fázi se nahromadí krevní destičky, poté začne docházet ke srážení krve," řekl a dodal, že právě fibrin je jedním z faktorů při koagulaci neboli srážení.

Podle Chloe James nelze ze snímků ve videu vyvodit žádné závěry o zvýšené přítomnosti fibrinu v krvi. „Pokud bychom chtěli pozorovat fibrin, museli bychom jej nejdříve označit fluorescenčními protilátkami. To ale zde provedeno nebylo,” řekla. Tato technika tzv. imunoznačení umožňuje identifikovat určité buňky nebo mikroby díky speciálním radioaktivním látkám, které se na ně vážou.

Co se týče Koroknayova tvrzení o „nízké hladině minerálů v krvi”, něco takového podle odborníků nelze ze snímků vyčíst. „Nevíme, o kterých minerálech mluví, je to velmi obecný a nevědecký termín," zdůraznil Manuel Cliquennois. S tím souhlasí i Jean-Christophe Goffard, imunolog a vedoucí interního oddělení nemocnice Erasme v Bruselu, podle nějž snímky neposkytují žádnou informaci o koncentraci „minerálů" v krevních buňkách: „Koncentrace minerálů se vypočítává pomocí testů" a nikoli pod mikroskopem, řekl.

https://napravoumiru.afp.com/http%253A%252F%252Fdoc.afp.com%252F9N99U6-1

Vladimír Oršulík (Po, 10. 1. 2022 - 11:01)

Vakcíny proti ochoreniu Covid-19 neobsahujú grafén ani jeho deriváty
Clémence Overeem, Natalia Sawka, AFP Holandsko, AFP Poľsko Uverejnené dňa utorok 03 august 2021 o 14:18
Copyright AFP 2017-2022. Všetky práva vyhradené.
Začiatkom júla 2021 sa na slovenských dezinformačných weboch objavilo viacero článkov, podľa ktorých vakcíny proti Covidu obsahujú grafén alebo oxidy grafénu. Dôkazom toho mala byť štúdia zamestnanca Španielskej univerzity v Almeríi. Táto štúdia má však niekoľko metodických chýb. Experti pre agentúru AFP potvrdili, že neexistuje žiadny dôkaz o tom, že by takéto látky boli obsiahnuté vo vakcíne Pfizer alebo v iných vakcínach dostupných na európskom trhu. Almerijská univerzita sa navyše dištancovala od záverov, ktoré prezentoval jej zamestnanec.

„Zistilo sa, že vakcíny väčšinou pozostávajú z oxidu grafénu. Tieto nanočastice z grafénu sú toxické, môžu spôsobiť magnetizáciu ľudí a spôsobiť krvné zrazeniny a smrť,“ uvádzal článok webu hlavnespravy.sk z 3. júla 2021. Obsah článku bol síce neskôr z webu vymazaný, ešte predtým ho však na Facebooku zdieľalo viac ako 400 používateľov (na základe dát z analytického nástroja Crowdtangle).

Rovnaké alebo obdobné tvrdenia boli publikované aj na dezinformačných weboch zemavek.sk (kópia originálneho článku z Hlavných Správ), gloria.tv, oral.sk či cz24.news.

Snímka hlavičky článku na webe hlavnespravy.sk vyhotovená 19. júla 2021
Výskum nie je vedecky podložený

Články sa odvolávajú na španielsku štúdiu, ktorá nebola nebola publikovaná vo vedeckom časopise, ani nebola preskúmaná či recenzovaná inými vedcami. Ide o predbežnú výskumnú správu uverejnenú koncom júna 2021, ktorej autorom je Pablo Campra Madrid, zamestnanec španielskej Universidad de Almería (Almerijská univerzita). V správe Campra skúma jednu jedinú vzorku vakcíny Comirnaty od výrobcu Pfizer-BioNTech pomocou optického a elektrónového mikroskopu (TEM), pričom dochádza k záveru, že to poskytuje „solídny dôkaz o pravdepodobnej prítomnosti derivátov grafénu vo vakcíne Pfizer“.

Almerijská univerzita sa od správy Pabla Campra Madrida dištancovala prostredníctvom stanoviska zverejneného na Twitteri 2. júla. Sám Campra v dokumente priznal, že jeho „závery neznamenajú žiadne inštitucionálne stanovisko Almerijskej univerzity“. V stanovisku univerzity sa okrem iného uvádza: „Univerzita v Almerii ako akademická inštitúcia plne schvaľuje vakcíny ako vedecky nesporný nástroj v boji proti chorobám.“

V poznámkovej časti Camprovho článku sa uvádza, že o štúdiu požiadal Ricardo Delgado Martín. Delgado je zakladateľom La Quinta Columna (v španielčine Piata kolóna), skupiny spochybňujúcej existenciu pandémie koronavírusu, ktorá opakovane šírila nepravdivé informácie o rúškach a PCR testoch a ktorej predchádzajúce tvrdenia o graféne vo vakcínach proti Covidu vyvrátila španielska pobočka agentúry AFP začiatkom júna 2021.

Čo to je grafén?

Grafén je nanomateriál, ktorý má antibakteriálne a antivírusové vlastnosti. Má jedinečné vlastnosti - je pružný a ľahký a zároveň je veľmi dobrým vodičom tepla a elektriny. Podľa niektorých zdrojov ide o najtenší materiál na svete, vďaka čomu je v centre priemyselného záujmu a inovácií. Prvýkrát bol izolovaný v roku 2004 a o niekoľko rokov neskôr bol jeho výskum medzinárodne uznaný - v roku 2010 bola za jeho spracovanie udelená Nobelova cena.

Jednou z iniciatív v oblasti výskumu grafénu je projekt s názvom „Graphene Flagship“, ktorý financuje Európska komisia a ktorý združuje „približne 170 akademických a priemyselných partnerov z 22 rôznych krajín“.

Na svete existuje mnoho rôznych druhov grafénu. „Grafén je predovšetkým štruktúra zložená z atómov uhlíka s hrúbkou jedného atómu, ktorá má okrem iného skvelé vlastnosti pre elektroniku a fotoniku,“ povedal 13. júla pre agentúru AFP Maurizio Prato, vedúci projektu Graphene Flagship v oblasti zdravia a životného prostredia.

Diego Peña, výskumný pracovník v oblasti organickej chémie v Španielskom výskumnom centre pre biologickú chémiu a molekulárne materiály, vysvetľuje, že grafén nie je a nemôže byť vo vakcínach.

„Grafén nie je rozpustný, a preto sa nemôže podávať s roztokom. Ak by to tak bolo, zloženie vakcíny by bolo tmavé,“ uviedol Peňa pre AFP.

Rozpustnejšia forma ako grafén je oxid grafénu, ktorý je derivátom grafénu, hovorí Yoni Hillen z Výboru pre hodnotenie liekov (CBG) v Holandsku.

„Oxid grafénu je iná látka, ktorá môže obsahovať až 50-60 percent kyslíka. Prítomnosť atómov kyslíka vedie k úplne odlišnej štruktúre od grafénu. Používa sa v batériách, senzoroch alebo atramentoch,“ povedal pre AFP Maurizio Prato.

Porovnanie ampuliek s oxidom grafénu s ampulkami od spoločnosti Pfizer, porovnanie z 23. júla 2021
Dr. Matthew Didasio, ktorý sa venuje výskumu grafénu v kvapalinách, publikoval na Twitteri stručný experiment a ukázal, že kvapaliny obsahujúce oxid grafénu majú zvyčajne tmavohnedú alebo čiernu farbu, zatiaľ čo fľaštičky s vakcínami Pfizer sú zvyčajne bezfarebné alebo bledožlté. Tvrdí, že aj keby bolo v ampulkách minimálne množstvo grafénu alebo oxidu grafénu, mali by čiernu farbu.

https://fakty.afp.com/http%253A%252F%252Fdoc.afp.com%252F9JP23V-1

WCkluk (Po, 10. 1. 2022 - 09:01)

Kde je Raki?

Návštěvník (Ne, 9. 1. 2022 - 23:01)

Lékaři varují před "vakcinací". ------- https://m.youtube.com/watch?v=d7OzIA06y9k

šiškokluk (Ne, 9. 1. 2022 - 22:01)

Peter Staněk 1. díl: "Studie se shodují, že na planetě by mělo být optimálně jen asi 5-8 bohů. Menší množství už ochuzuje lidskou fantazii a větší už dělá mytologii nepřehlednou."

Reklama

Přidat komentář