Kdy jste se naposledy pokakali

teda to ti fakt nezávidím ale díky za příspěvek

2)
Cesta dál už naštěstí probíhala bez zdržení a dalších problémů. To bylo dobře, protože mě se ke všemu ještě začalo chtít čůrat. A to by hodně zkomplikovalo dostání se doma do koupelny, kdybych nevydržela. Naštěstí jsem to tentokrát dala. Vysoukala jsme se z auta a s nohama co nejdál od sebe se opatrnými krůčky plazila do koupelny. Močový měchýř už byl opravdu neodbytný a já byla v situaci, kdy jsem opravdu nechtěla nějak křížit nohy a tisknout je k sobě. Své vykonal asi i stres z toho, co jsem prožila. Akorát, když jsem svlékala nezasažené oblečení horní poloviny těla, to přišlo. V leknutí jsem si uvědomila, že učurávám. Vletěla jsem do vany právě včas. Mezi mýma nohama právě v té chvíli nezadržitelně vytryskla horká záplava. Já se do toho nadělení v mých kalhotách navíc ještě počůrala. To nepřeju ani svému nepříteli. Byl to hrozný pocit, jak se to tam všechno rozřeďuje a stéká po nohách. Když jsem uviděla tu rychle rostoucí nahnědlou louži kolem mých bosých nohou, tak jsem začala bulet taky. Hanba, potupa, bezmocnost, to nejde ani popsat.
Pohled, když jsem se vysvlékla, byl úděsný. Byla jsem v podstatě od pasu dolů skoro celá podělaná. Fakt až na chodidla, jak to nedávno psala tuším Maťa. Očista byl další očistec. Dalo to dost práce ze sebe všechno smýt. Detaily psát nebudu. Kdo zažil, ví, a kdo nezažil, ten si to nepředstaví. Úplně nejhorší bylo dát do pucu houštinu v mém klíně. Tam už ani sprcha moc nestačila, jak to bylo namatlané, a musela jsem tomu pomoci rukou. Brrrrr, to bylo nechutné, hrabat do toho, cítit jak jsem co rozkousala a strávila. Při umývání prcků mi tohle nikdy nevadilo ani ždibcem, ale hrabat se v produktech vlastního zažívání se mi fakt eklovalo.
Nakonec jsem to nějak zvládla. Už jsem byla zase čistá. Sice jen na pohled, protože jinak mi bylo jasné, že pořád ještě smrdím. Dala jsem do pořádku vanu, abych se po konečné očistě už nemusela s ničím mazat. Přitom už jsem i cítila, jak zapáchám výkaly. Naložila jsem se do už umyté vany a vyplácala na sebe snad půl balení sprchového gelu, než jsem mohla mezi lidi. V mém případě tedy před manžela. Přehodila jsem přes sebe jen plášť a vylezla. Kvitovala jsem s povděkem, že manžel uklidil co bylo potřeba. Podle zvuku hudby jsem poznala, že je v pracovně u počítače. Vešla jsem a zůstala jako opařená. Na monitoru bylo video z naší kamery v autě. On mě fakt natočil, jak se s plnýma kalhotama šourám od auta. Hrůzný pohled. Ohromná hnědá mapa po celé zadnici a po stehnech skoro až ke kolenům. Bylo na první pohled poznat, jak šíleně jsem se pokadila.
Vyhrkla jsem, že to snad není možný, ať to proboha smaže. Zavřel počítač, šel ke mě, prohlížel si mě a na rtech mu pohrával zvláštní úsměv. Pak zapracovaly jeho ruce a plášť se odporoučel k zemi. Vzápětí jsem byla, tak jak mne příroda stvořila, přenesena do postele. Když si svlékal triko, tak jsem si všimla, že mu málem praskají spoďáry, jak ho má postavenýho. Nevím, co se dělo se mnou, ale ta moje mrška byla ve chvilce nachystaná k akci. Kvůli tomuhle to vlastně celé píšu. Za ty roky, co jsme spolu, byl sex u nás vždy na jedničku. Ani s početím dětí nebyl problém. Zadařilo se krátce poté, co jsem si řekli, že do toho půjdeme. Ale takový gejzír vášně jsem snad nikdy nezažila. Manžel byl jak samec v říji, k nezastavení, k neutahání. Než jsme si usnuli v náruči v poněkud zpustošené posteli, měla jsem ho tam třikrát. Usínalo se mi moc krásně. Úplně to vymazalo tu hrůzu, co jsem zažila.
Akorát když jsem v noci byla na záchodě, tak jsem pak musela přemýšlet nad tím, co se to vlastně stalo. To fakt chlapa dovede takhle vydráždit situace, když si ženská nadělá do kalhot? Že chlapi třeba rádi koukají na zápasy holek v bahně, když jsou holky celé zaprasené a ideálně už na sobě nemají nic než bahno, tak to jsem si všimla. Ale jedna věc je v podstatě čisté kaolinové bahýnko a výkaly věc druhá. Je to odporné, smrdí to, k tomu vědomí, že to leze ze zadku. Pořád na to musím myslet. Mám totiž podezření, že manžel to video nesmazal a nejspíš si ho občas prohlíží. Snad to proboha nebude chtít znova. Na jedné straně musím uznat, že ten sex byl nádherný, živočišný a neskutečný, ale za jakou cenu. Představa, že bych se měla zase podělat, matlat se ve výkalech, smrdět jak tchoř a hnusit se sama sobě, to fakt ne. Nějak si nevím rady.

Ahojky, inspirována krásně popsaným příběhem Lucky a uklidněna tím, že se jí nikdo neposmíval, a k tomu taky psaním Mati a Natky, jsem našla odvahu se svěřit se svým zážitkem. V něčem je podobný příběhu Lucky, moje totálně plné kalhoty, pak je tam i to vzrušení, ale už jinak. A musím na to taky pořád myslet.
Na konci léta jsme s manželem vyrazili za hranice běžného života. Nemyslete hned na nějakou exotiku. Naši kamarádi slavili deset let společné cesty životem a uspořádali víkendovou akci. Děcka jsme dali k dědovi a babičce, a vyrazili si užít. Víkend plný dobrého jídla, pití a zábavy. Problém nastal při cestě zpět. Řídila jsem já, protože manžel si ještě nebyl jistý. Po cestě jsem začala pociťovat tlaky a škrundace, jak říkává babička. U mě nic neobvyklého. Funguji trochu jak ta holka, o které tu někdo psal, že na velkou chodila hlavně doma. U mě je to podobné. Není to přitom o tom, že bych na to myslela. Tělo to tak dělá samo. Prostě se mi nechce a přijde to až doma nebo to začnu cítit při cestě. Ale snad nikdy jsem neměla problém. Až tentokrát.
Tlaky v bříšku narůstaly rychleji než ubývala cesta. Když už jsem uvažovala, že sjedu na pumpu, ke které jsme se blížili, tak se situace uklidnila. Pokračovala jsem dál a vzápětí toho litovala. Bříško se opět ozvalo, ale důrazněji. Tohle domů asi nedovezu. Holt další pumpa bude zastávka. Jenže ouha, úsek se zúženými pruhy. To by nevadilo, ale doprava začala zpomalovat. Nezastavilo se úplně, ale plazili jsme se tak asi dvacítkou. Začla jsem být nervózní. Situace v útrobách se rychle zhoršovala a pár minutek k další zastávce se poněkud natáhne.
To už si všiml i manžel, že jsem nějak nesvá a ptal se, co se děje. Přiznala jsem barvu. Lakonicky to okomentoval, že tady moc možností nevidí. Buďto vydržet anebo do kalhot. Poděkovala jsem mu za podporu. Měl bohužel pravdu. Nedalo se zastavit, nedalo se vystoupit, nedalo se dělat nic. Jen držet a doufat. Začalo mne polévat horko. Vybavila jsem si nehodu sestřenky, když jí bylo asi třináct nebo čtrnáct. Taky uvázli v koloně, nevydržela a pokadila se pod sebe. Sedačku ochránili igelitkou, ale sestřenka dopadla špatně. Před očima mi vytanulo, jak jí teta dávala do pucu. Jak tam stála rudá hanbou, ubulená, výkaly rozmatlané po zadečku, mezi nohama, po stehnech. Panebože, jen tohleto ne. To musím vydržet.
Bohužel tato část fyziologie není poslušná naší vůli. Situace se stávala kritickou. Poprosila jsem manžela, ať pode mne dá ten kousek nepromokavé celty, co má pro případ, že řídí v prací nebo sportem zvedeném oblečení. Došlo mu, že je asi opravdu zle a začal hledat řešení. Já jsem zareagovala už docela rezignovaně s tím, že láska hory přenáší a tak snad přenese fakt, že mě vedle sebe bude nejspíš mít pokakanou. Celta by na místě a já si alespoň trochu oddechla, že to neodnese sedačka. Dál jsem urputně držela, ale marně. Po pár minutách tělo zvítězilo nad mojí vůlí a já se naprosto nekontrolovatelně pokadila do kalhot. A dlužno dodat, že velmi. Nevím co mne to tak protáhlo, aby bylo to důkladné. Tomu ovšem odpovídala kalamita v mých kalhotách. Bylo to úplně šílené, ten pocit mokrého a mazlavého tepla po celých půlkách až k zádům, kus i po stehnech a co bylo nejvíc potupné, skrz rozkrok až na břicho. Na základě bohatých zkušeností s přebalováním jsem trpce konstatovala, že jsem zřízená jak mimino. Občas jsem se divila, kam se to prckům až dokáže rozmatlat. Tak teď už se nedivím. Opravdu to klidně leze až na břicho. Když je toho dost a má to správnou konzistenci.
V autě byl neskutečný puch a trapné ticho. Po očku jsem sledovala manžela, zda mu z toho není nějak šoufl, ale vypadal, že ho ta situace nijak nevykolejila. Za chvíli dokonce začal vtipkovat, jak se mi v tom sedí a jestli to alespoň hezky hřeje. Hřálo, to ano, ale hezké to rozhodně nebylo. Pak zas, že by to mohly být docela zajímavé fotky. Měl štěstí, že jsem ho nemohla ničím praštit. Já tu doslova plavu ve svých výkalech a on má tyhle nápady. Zcela vážně mi nabídl, zda si nemá sednout k řízení. To jsem odmítla. Nálož v mých kalhotách už se tak nějak zastavila v rozmatlávání a já jí nechtěla dávat záminku k dalším přesunům. Cítila jsem, že je to dost řídké a nepochybně by se to vydalo na pouť dolů po nohách. A taky jsem se nechtěla nikde producírovat. Stačil mi pohled do klína, abych si představila, jak to vypadá vzadu.

ale to by potom znamenalo že i ty které mi přece jen sem tam radost udělaly ať to byly šárky martiny markéty noiky kláry Báry nebo Mišky mohli buď být klidně chlapové anebo že ta která mi dělala radost byla ta nepravá a ta která mi vyčítala ta pravá nebo naopak t.j. když nemůžu nikomu a ničemu vlastně věřit tak je blbost abych tady své oblíbené otázky nebo ty na které se ptám na kakání partnerky vůbec pokládal

je zajímavé že o klasickém kakání se na kakání partnerky nikomu psát nechce ale tady je o pokakání toho hafo

Kéž by byla kamionacka z Litvy vypočítavá a rátala i se skrytou kamerou, jednoho dne bych tak mohl pěkně pohonit u videjka na netu.

Síce neprispejem super vzrušujúcim zážitkom, ale mne sa páčil a hlavne je pravdivý. Včera nadránom som vyrážala z Nemecka domov a rozhodla som sa, že cestu si užijem. Keďže ma nič lepšie nenapadlo, stavila som na osvedčený scenár, benzínka. Nebudem to naťahovať, prípravy preskočím. Proste som si dala prírodnú medicínku a dúfala som, že som to správne načasovala, lebo som si to chcela užiť na konkrétnej pumpe, keďže som mala referencie, že na tejto pumpe sú sprchy príkladne čisté. Asi hodinu a pol od pumpy mi už bolo treba, a tak som zastavila, dala som si na sedadlo podložku a išla ďalej s tým, že pri prvom veľkom tlaku to pustím. Ani nie o 15 minút mi už trebalo riadne, no zdalo sa mi, že je to priskoro, lebo človek nikdy nevie, čo sa ešte môže stať a preto som to držala. Aj hodinu od benzínky bolo ešte priveľa, no už ma tie tlaky otravovali, a tak som povolila, nemusela som ani zatlačiť a v momente som bola pokakaná. Modlila som sa, aby sa nič nestalo, no zároveň som bola rada, že už mám plné gaťky, lebo čím dlhšie v tom človek sedí, tým viac to presiakne a každý si to všimne. Pre mňa nie je veľmi vzrušujúce pokakanie ako také, no pokakala som sa fest a už po chvíli som cítila, že to mám od chrbta až po pipinu všade a keď som si predstavila, že onedlho takto vystúpim z auta a budem s niekým riešiť sprchu, to ma vzrušovalo ohromne. Na pumpu som prichádzala komplet dokakaná a vzrušená. Mala som husinu po celom tele, tešila som sa na ten zážitok a modlila som sa, nech je to aj naďalej takto príjemné. Došla som na benzínku, no chvíľu pred mojím príchodom ju z technických príčin zatvorili. S tým som nerátala, zaskočilo ma to. Rozmýšľala som čo teraz a zmierila som sa s tým, že tentokrát to nevyšlo a zážitok nebude. Uvažovala som, či odísť a dať sa do poriadku niekde inde, alebo zaparkovať a ísť sa pozrieť, či nie sú otvorené aspoň toalety. Rozhodla som sa, že idem sa pozrieť. Vystúpila som z auta, zobrala utierky, vlhčené utierky, veci na prezlečenie a šla som k záchodom. Došla som k toaletám, bola tam jedna kočka a hneď mi oznámila, že aj toalety sú zavreté. Chcela som, aby si všimla ako vyzerám, no stále si zakladám na tom, aby všetko bolo prirodzené, tak som si len vzdychla, zahundrala si popod nos, otočila sa a išla som pomaly preč. Možno bolo divné, že som si neuviazala niečo okolo pása, ale to som neriešila. Neviem kedy si všimla, že som pokakaná, ale už som bola pri aute, keď došla ku mne s tým, že je kamioňáčka, že má sprchu, tak ak chcem, môžem sa pri kamióne osprchovať. Tomu sa nedalo odolať, preto som jej povedala, že jej budem veľmi vďačná za takúto pomoc. Ukázala mi, že mám ísť dozadu, do rohu, že ide pre kamión a dôjde tam. Ešte dodala, že ak sa tam šikovne postavíme, nikto ma neuvidí. K tomu miestu bola bližšie a keď som došla, už ma tam čakala, ukázala mi kde sa postaviť, aby som mala súkromie. Nainštalovala mi sprchu a sadla si do kabíny. Bolo chladno, no bola som vzrušením rozpálená, preto som to neriešila. Vyzliekla som sa a keď som videla, aká som dosratá, ako vyzerajú nohavice zozadu a uvedomila si, čo kočka videla, mala som ozaj dosť, bola to krásna hanba. Sprcha bola studená, ale mala svoje čaro. Aj pipinu som mala okakanú, musela som si ju dôkladne umyť a fakt som si to veľmi užívala. Poriadne som sa hanbila a neustále som myslela na to, čo si asi myslí tá kočka. Bohužiaľ, aj príjemné chvíľky musia skončiť, čiže som sa dosprchovala, poutierala, obliekla, zbalila veci (tentokrát som ich vyhodila), rozlúčila sa s truckerkou a odišla. Spomienky mi však ostanú a ani na kamioňáčku z Litvy nikdy nezabudnem.

Udělal jsem to v autobusu , neúmyslně , do plenky , už to nešlo nebo jsem nechtěl , nevím , ale stálo to za to . Asi 40 minut jsem v tom seděl a měl jsem i orgasmus . Bylo to bezva !!

Takže dnes jsem konečně udělala tu nehodu před kámoškou. Šly jsme odpoledne na procházku. A když jsme byly v centru města tak jsem začla trochu potřebovat, ale v klidu by se to dalo vydržet. Tak jsem si hrála s tím hovinkem v zadku tam a zpět, až jsem si docela navodila potřebu. Řekla jsem kamarádce že mě nějak bolí břicho a potřebuju na záchod. No chvíli jsme hledali záchody ale marně, žádná restaurace ani nic. Tak mi navrhla že půjdeme k ní domů bylo to asi 10 min cesty. Tak jsem řekla že ano a šli jsme, po chvíli jsem si náschvál cvrnkla. A pak znovu až už to na těch legínách bylo vidět a úplně se mi přisáli na....... No kamarádka si toho všimla ale byla v pohodě říkala ať se hlavně nepokakam, ale když se mi to stane tak se u ní můžu převléknout a osprchovat. No nabyla jsem dojmu že to udělám. Ale stále jsem si nebyla jistá, po chvíli jsem si sedla na lavičku a řekla jsem jí že si musím chvíli posedět jinak už to nevydržím ona mi ale z ničeho nic sáhla do rozkroku, údajně my chtěla pomoct to zamáčknout ale nevím. No jak jsme se lekla tak jsem se komplet skakala, a nevím proč ale myslím že kámoška si to docela užívala protože sahala na ty hovínka přes legíny a kalhotky. No bouli jsem na zadku měla teda šílenou. Ale snažila jsem se jít normálně i když mi to asi nešlo. Mazalo se mi to totálně všude. No došli jsme k ní ona mě poslala do sprchy, a po chvíli přišla aai že zvědavosti za mnou roztáhla závěs jestli nepotřebuju s něčím pomoct nebo něco odnést a co má udělat s oblečením. No řekla jsem ať kalhotky výhodi ale že legíny jsou moje oblíbené a vyperu si je, ale ona neváhala ani chvíli a začla prát obojí úplně bez ostychu. No legíny byly jako nové na kalhotkách jsou trošku flíčky takže je zkusím asi ještě vyprat doma a uvidím co s nimi. Pak jsem u ní ještě chvíli byla, ale tím že jsem spěchala domu tak mi půjčila její kalhotky a legíny s tím že si to příště vyměníme. No byl to jeden z mých nejhezčích zážitků. Jen mi vrtá hlavou jestli mi prostě tak dychtivě chtěla pomáhat, nebo jestli se jí to fakt líbilo. Ale spíš si myslím že mi asi chtěla pomoct.