JHVH (Jahve,Jehova) - jediný živý Bůh

Jen poznámka k tomu textu..."odměnou za bezhříšný život , je věčný život.....". Toto ovšem není v Novém zákoně , takto napsáno . Je tam napsáno něco jiného . Je tam napsáno o osobní víře v Ježíše Krista ,o obrácení člověka a další věci . Ani jeden kristovec ( křesťan ) nebyl bezhříšný. Ani ta židovská žena ,v češtině Marie ,nebyla bez hříchu ( i když ŘKC má své jiné dogma ,o tomto ) To je ovšem na jiné téma . Hezký zbytek dne . P-40+

Zdravím,
víme-li, že odměnou za hřích je smrt, pak bezhříšný život je podmínkou pro vstup do Království Nebeského. Je v písmu zapsáno, kdo že tam nevejde. Ano, všichni jsme hříšní, všichni potřebujeme činit pokání ze svých hříchů, což není nic jiného než mylné představy o životě. Kdo činní pokání tomu je odpuštěno, a v tu chvíli po odpuštění je člověk ve stavu bez hříchu. Aby se ovšem udržel v tomto stavu, musí si být vědom co je to hřích, jaký způsob myšlenek jej způsobuje. To vše jej učí Ježíš v pojednání o tom, co člověka znesvěcuje a co jej činní blahoslaveným. Víra pak člověka uzpůsobuje věřit Ježíšovým slovům a jednat v souladu s nimi. Kdo tvrdí že věří, a jedná v rozporu s Jeho slovem, není v pravém slova smyslu věřící. Ne nadarmo Ježíš říká abychom se učili milovat, prosazovali právo, spravedlnost, věrnost, byli milosrdní a soucitní, odpouštěli i žehnali. Když potkáme člověka, není pro milujícího důležité s jakým druhem vyznání přichází, jaké je národnosti, rasy, etnika, neboť k nám přichází vždy lidská bytost která potřebuje slyšet pravdu. Je pak na ni, jak s ní naloží a na Bohu jaký má s oním člověkem záměr a plán.
Kdo miluje Ježíše upřímně ze srdce, činní rád pokání a rád by následoval Jeho příkladu, tomu Ježíš zpřetrhává okovy hříchu, vysvobozuje jej ze zajetí hříchu, dává pocítit opravdovou svobodu, nikoliv tu falešnou o které se ve světě mluví, a ve svém vlastním srdci bude pociťovat radost, štěstí, blaženost, což je přímé prožívání Boží lásky. A tak poznává, že tato láska je samou podstatou života, Bytí. Nenachází se v našich představách, žádostech ani tužbách, ale vždy jen v přítomném okamžiku prožívání našeho vlastního srdce očištěného Kristovou krví. Je-li řeč o srdci, pak by člověk měl vědět, že není z duchovního hlediska řeč o fyzickém srdci, ale duchovním. Proč? Protože kdyby se jednalo o fyzické srdce, pak s jeho zničením by byla zničena i jeho existence, což není. A duchovní očištění je rovněž duchovní krví Krista. Duchovní jsou rovněž myšlenky, proto s ukončením fyzické existence nezanikají.
Přeji všem Bohem požehnané dny.

Uvažování v 1. části považuji za mylné, respektive vycházející z nepochopení jedné ze základních biblických pravd a tou je, že jako znovuzrozený člověk "JSEM v KRISTU", tj. jsem z Boží moci v Kristu Ježíši,..1.Kor, 1,30.
Když křesťan pochopí, co to znamená "být v Kristu", automaticky mu z toho vyplynou odpovědi na další otázky.

Když jsem v Kristu, jsem u Boha přijata v Kristu (doslova přijata v Milovaném viz Ef1), tak to zjednodušeně znamená, že co je Krista, je i moje, protože jsem s Kristem jeden duch (2.Kor 5, 17), v našem lidském duchu je Kristův Duch a je to zapečetěno.
1) Bůh mě vidí pozičně v Kristu (nevěřící vidí v Adamovi, defacto na světě teď existují dva typy lidí - ti v Kristu a ti v Adamovi)
2) Jsem ůd Kristova těla, on je hlava
3)Ježíš sám říká, že jsem s ním jedno
4) A teď ta "bomba", když se Bůh dívá na mě, vidí Krista (duchovně), my jsme totiž teď v takovém schizofrenním stavu, duchovně čistí, znovuzrození a tělesně stále v starém těle, kde sídlí stará hříšná přirozenost
5) v okamžiku znovuzrození nám byly nejen odpuštěny hříchy, ale připočítána i Boží spravedlnost, což znamená že na mém účtu jsou všechny Jeho zásluhy, to, že nikdy nezhřešil, že všechno udělal správně.
6) Takový, jaký je Kristus v Nebi jsem teď i já na Zemi - duchovně::: V těle je stále hřích,...

přemýšlení, , že všechno po spasení v tomto životě musím zvládnout sám je pýcha!!! Bez Krista, respektive bez uvědomění si svěho postavení v Kristu nemůže nic, ani žít bezhříšný život. Také nerozlišujete dvě věci:
1) hřích - jednotné číslo, v Bibli znamená stará hříšná přirozenost sídlící nám v tělě
2) hříchy - to jsou jednotlivé skutky, které děláme, protože jsme stále v starém hříšném těle vycházející ze staré hříšné přirozenosti

Bezhříšný život tedy NENÍ podmínkou pro vstup do Nebe, ale podmínkou je víra v Krista, v to, že už On vše udělal, že vše je dokonáno.,...Nikdo z lidí není schopen žít úplně bezhříšný život v tomto těle, to zvládl jen Ježíš. V tomto pojetí je vstup do Nebe zásluha, skutek ,a to je naprosto v protikladu s biblickým učením o spasení milostí skrze víru. Pouhou milostí skrze pouhou víru. Stejně tak brát vyznávání jako nějaký skutek, který mi zajistí cestu do nebe je omyl. To není milost, to je skutkaření.

Ano, podmínkou pro vstup je být zbaven přítomnosti hříchu (přítomnosti staré hříšné přirozenosti) a to po smrti budeme, protože to tělo, kde sídlí stará hříšná přirozenost bude ležet v hrobě. Nezbavíme se hříšné přirozenosti tím, že budem něco dělat. Náš duch je čistý už teď, ale ne naší zásluhou, Kristovou zásluhou.
Tady na Zemi NIKDY nejsme ve stavu bez hříchu, protože máme tělo, kde je ta hříšná přirozenost. A vyznání hříchů na tom nic nezmění. Vyznání je služba Boha pro nás, že se zbavíme momentální viny, znovu si uvědomíme nesmírnou Boží milost, ale nedostává nás to do bezhříšného stavu. Navíc vyznání je z řeckého HOMOLOGEO, což znamená souhlasit s Bohem,.... Na druhou stranu duchovně !bez hříchu jsme furt, protože jsme v Kristu.

Tvé kázání se každému prostému člověku určitě dobře četlo. Ale jsou to jen slova - nejprve zapsaná v bibli, a teď tebou tendenčně interpretovaná. Řečičky, které mají dokázat, jak je víra velkolepá a že ti je schopna dát posmrtný život. Každý si může podobně jako ty vymýšlet a fabulovat, ale je zajímavé, že většina lidí se věnuje životu, a ne blouznění. ----------------------------------------- Píšeš: "Nikdo z lidí není schopen žít úplně bezhříšný život v tomto těle, to zvládl jen Ježíš." A jak jsi na to přišla? Už jen logicky podle tvé věrouky: Nejsme ve stavu bez hříchu, protože máme tělo, kde je ta hříšná přirozenost. Ježíš měl lidské tělo, které je generátorem hříchu, a nehřešil? Jen tvůj výmysl. Konečně z bible víme, že Ježíš hřešil mnohokrát. Např. porušil osmé přikázání (Nevydáš proti svému bližnímu falešné svědectví.) tím, že rozeštvával lidi. Např. drze na chrámovém nádvoří rozbíjel stánky penězoměnců, i když ti nehřešili. Jen směňovali peníze lidem za církevní měnu, ve které jediné se od Židů vybírala církevní daň. Štval lidi proti nim, tím, že jim lhal, že jsou hříšní. Jenže to si myslel jen Ježíš. Židovská rada ne. Dtto Ježíšovo lživé štvaní proti farizejům: Ježíš řekl: "Běda vám, učitelé Zákona a farizeové, pokrytci! Odvádíte desátky z máty, z kopru a z kmínu, ale zanedbáváte, co je v Zákoně daleko důležitější: spravedlnost, milosrdenství a věrnost." ---------------------- Zase - celá židovská církev měla jiný názor, než Ježíš, a rozhodně si nemyslela, že hřeší. To jen anarchista, renegát a samozvaný protok Ježíš skřečkoval. Podle toho dopadl - Židé si u Piláta vydupali, aby visel na kříži.

Zdraví Zuzano,
ano znovuzrozením jsme Bohem přijati do Krista, jsou nám pro naše upřímné pokání odpuštěny hříchy. To však neznamená, že nebudeme dál zkoušeni životem, zda ve víře obstojíme a jakou stopu v životě (příklad), zanecháme.
Kdo však tvrdí, že je v Kristově duchu, nehřeší, neboť v Jeho duchu hříchu není. Hřích se netýká jen těla, ale předchází mu vždy myšlenka, proto nám je Ježíšem řečeno, že máme bdít nad myšlenkami vycházejíc z našeho srdce. V Kristově duchu není žádná naivita, ale je v Něm Otcova moudrost, proto i znalost myšlení obsahující hřích, jenž uvedl do světa temnotu, chaos a odpor k přijetí Božího řádu pro život, pro harmonický soulad v opravdové lásce.
Není to tak, že duchem jsme v Kristu když mentálně a tělesně hřešíme.
Kristův duch milosrdně odpouští tam kde je přijímán, ale také nabádá abychom dál nehřešili, aby naše konce nebyly horší než počátky. To samo o sobě hodně vypovídá.
Víra se předává slyšením, a je-li Ježíšovo Slovo zároveň Slovo Otcovo, pak by mu měla být dána nejvyšší důležitost v našich životech, je pak povinnost dle něj žít, nebo se alespoň učit podle něj žít. V Jeho Slově je Světlo pro naši duši i ducha, On sám je tím Světlem, a kdo je tím Světlem naplněn, osvěcuje ostatní duše v nichž se může probouzet Boží Láska k životu.
Ano, nejsem bezhříšný, ale mám možnost si to uvědomit a činit pokání se snahou se k tomu nevracet. Těžké to ovšem je, chci-li žít v libovůli navzdory Božímu řádu, Jeho Zákonu i milosrdenství.
Přesto miluji Boží moudrost , lásku, která odhaluje bídu člověka s jeho smutnými a tragickými osudy z níž vyvstává pravý soucit s trpícím lidstvem.
Přeji hezký den, případně zbytek víkendu.

Hezky napsané, sestřice. Milan zjevně nechápe o čem evangelium je.

Z čeho vycházíš, z Bible?

V Bibli najdeš informace. Je v ní zaznamenáno svědectví o skutečnosti Boha, Krista i Jeho lásky k člověku. Takže kdo má skutečný zájem, může při hledání svého původu a smyslu života vycházet z Bible. Ano, byla mi po prvním doteku Božím, dobrým vodítkem.

Zelenko je podvodník, něco si o něm přečti ze solidních zdrojů.

Co jako o co jde. Vyměnili jste mi koně za vola, vaše věc.

Jine pěkne překlady - Hospodin, Jahve, Jehova, Bůh pomsty, Bůh hněvu, krvavý Bůh.

Co bys měl dělat jako praktikující homosexuál?
Nejprve přiznej svůj hřích. Příklad doznání hříchu najdeme v Žalmu 51,3– 5: “Smiluj se nade mnou, Bože, pro milosrdenství svoje, pro své velké slitování zahlaď moje nevěrnosti, moji nepravost smyj ze mne dokonale, očisť mě od mého hříchu! Doznávám se ke svým nevěrnostem, svůj hřích mám před sebou stále.”

Bible: “Nebudeš obcovat s mužem jako s ženou. Je to ohavnost. Což nevíte, že nespravedliví nebudou mít účast v Božím království? Nemylte se: Ani smilníci, ani modláři, ani cizoložníci, ani nemravní, ani zvrácení. A to jste někteří byli. Dali jste se však obmýt, byli jste posvěceni, byli jste ospravedlněni ve jménu Pána Ježíše Krista a Duchem našeho Boha.”