Totální endoprotéza kyčle

Beáto, jsem Vám dotazník při ranní kávě vyplnila. Docela to vzpomínání na dobu před operací zabolelo.

Táňo jizvy mám neznatelné, ale přeci jen stehno na pravé noze je malinko jiné a já to vidím. To jsou deformace po proříznutí, tkáň se prý může uložit trochu jinak. Mám oba klouby nové, tak mám srovnání. Leduješ? Snaž se co nejvíc. Nás v nemocnici nutili od rána do večera, šla jsem domů bez otoku.

Pajjo, nelefuju, protože nemám opuch. Jen ten bok je jakoby klenutejsi. Led jsem měla v nemocnici jednou. Otoky nebyly. Možná málo chodím. Chodím zatím jen po bytě, víc cvičím v posteli. Zítra jedu na stehy, je to můj další mezník, od tohoto data chci pomaličku chodit ven, taky si po 14.dnech umyju vlasy a pořádně se vysprchuji. Kolik tak 14.dni po operaci chodit? Jsem z paneláku. První den se možná vycerp už na schodech. Noha, která je teď nosná taky není úplně echt, tak chci aby vydržela. Operovanou nohu mám zatěžovat 25.kg, to je zhruba polovina mě váhy, tak ve stoji rozkročnem si říkám, že už nemusím být jen na jedné noze. Dočetla jsem se, že je potřeba tu operovanou nohu přiměřeně zatěžovat ne ji šetřit, njn, ale já ji zatím asi šetřím,protože nevím, co je přiměřeně, ani v chůzi neumím odhadnout těch 25.kg. A bolí to vytahování stehu? Asi spíš jenom štípká? Seznámím se se svojí novou "metlou"( tedy žádnou nemám)

Táňo, zatěžuj ji, aby ti neochabl sval. Ne na plnou váhu, ale odlehčit. Jinak to odnese druhá noha, která chudinka musí zvládat většinu váhy. Jsem taky z paneláku, první vycházka venku 14. den od operace cca 100 m a jako bych složila metrák uhlí. Podruhé už jsem obešla celou ulici dokola - mírně do kopce, rovina, z kopce, rovina cca 300 m. Pak jsem postupně přidávala. Vždy jsem si vymezila bod otočky, třeba konec mostu. Nemá cenu to přehánět. Po asi necelých třech týdnech doma už jsem jezdila jako spolujezdec na nákup, podruhé už po týdnu. Ty máš kontrolu dost pozdě, mně po 6 týdnech povolil doma postupně chodit už bez berlí, tedy plná zátěž. Vytažení stehů jsem měla při propuštění, ani jsem to necítila. Měla jsem kovové sponky, jako ze sešívačky. Ledovat nám radili i doma, ne kvůli otoku, ale protože se tkáň hojí postupně, a prý jí to prospívá, tak nevím. Jizvu jsem masírovala několikrát denně sádlo, sádlo s marčou, měsíčková mast. My máme vanu, chtěla jsem ji i po rekonstrukci před operací, protože miluji naložit se do horké vody a před operacemi mi to pomáhalo i od bolesti. No a vlasy jsem si myla ve stoje, ale tou operovanou nohou jsem si klekla na stoličku. Poprvé mě manžel jistil, předkláněla jsem se fakt opatrně, postupně jsem to zvládala sama. Máme nižší vanu, neměla jsem problém po operaci se sprchovat. Lezu do ní dodnes tak, že nohu ohnu směrem dozadu, přehodím přes okraj a už stojím. Neboj, to vše přijde samo, najdeš si svůj styl.

Aleno, Běhounek je velký kamarád Zemana. Coural na Vysočinu častěji, protože Běhounek coby hejtman se šel přetrhnout. Měly jste vidět ty manévry, když dědka přesouvali po kraji. Ta kontrola schodů, výtahů. Uf, my už ke konci neprošli, šest schodů na radnici bylo moc a starosta z nepřátelského tábora :) Zažila osobně vyklizení restaurace, když madam Zemanová chtěla papat v soukromí. Za poledne, v době meníček. Věřím i tomu, že tlačí na výměnu právě on, mstivý je na to dost. Běhounek na tu funkci v tomto stavu země podle mne už nemá. Uvidíme.

Pájjo, po tvé informaci mi zapadly kamínky do mozaiky :( Madam Zemanová mě nemile překvapila, ale bude to asi tím, že je pro mne tak trochu neviditelná. Něco jako paní Columbová. Stejnou záležitost jsem v mládí zažila v jedné pražské vinárničce za minulého režimu. Šli jsme po divadelním představení na 2 decky a ani se nestačili napít. Okamžitě zaplatit (nedopít) a vypadnout. Dorazili papaláši (4 kousky) a zavřeli pro ně celou vinárnu. Venku hlídali poliši. Jsem asi naivka, když mi přijde, že minimálně tohle se už nemůže dít... Každopádně si děvčata nekazme náladu (mně ji tedy Běhounek už dopředu zkazil, snad to brzy přejde), mysleme na své kyčle a kolena, ať už jsme po nebo před operací, přestože je to občas značně přetěžké. Mně dnes navíc lehce rozhodili plicaři. Mám astma a dnes jsem měla mít kontrolu. Vyšetření vč. pohovoru s lékařem trvá hodinu - plus beru životně důležité léky. Jsme od června na chalupě na Brdech, tak jsme včera vyplnili předepsané "dotazníky" (já pacient, manžel nezbytný doprovod - jezdíme všude autem), vytiskli i výpisy z katastru nem., protože máme v OP samozřejmě jinou adresu. Ráno velmi brzké vstávání, zatopit v kamnech už by se nevyplatilo a přímotopy mají hodinové přestávky, na potvoru přesně v době, kdy já hupsla do sprcháče. Venku -1st., ve staré chalupě jen o trochu více. Ale zvládli jsme to. Dali jsme si půl hodiny fóra, kdyby nás stavěli policajti, a když jsme byli připraveni vyrazit, zazvonil mi telefon - plicní. Pokud se prý cítím dobře, ať nejezdím, pošlou mi e-recept a mám dorazit až v červnu. Absolutně proti tomu nic nemám, souhlasila jsem, ale jak jsme tu s manželem v 8:00 seděli u stolu, tak jsme najednou nevěděli, co s načatým dnem... Tak to jen tak mimo tuto diskuzi (právě bohužel přesně v tomto měsíci máme oba další vyšetření a kontroly, které z naší strany nelze zrušit, tak bude "veselo"). Když jsem se dívala na netu, jak ty kontroly probíhají, tak možná ta naše půlhodinka "fóra" byla málo. Pojedete-li někdo mimo svůj uzavřený okres do jiného, např. i na kontrolu TEP či jinou, tak se to opravdu kontroluje, dokumenty mějte s sebou, vše se tím urychlí. Všechny vás zdravím a přeji jen to dobré :)

Ali, našla jsem si to, navrhuje ho Zeman. No to jsem zvědavá, jak to dopadne. Možná má hroší kůži a přežije, jinak bych mu přála aby si to užil. Blatného je mi líto stejně jako Vojtěcha. Semlelo je to. A jinak - Pájjo, to bude, co? Odborník na svém místě.

Ještě se zeptám Táňo, máš si stahovat nohy? Já jsem musela po celou dobu, co jsem brala tablety na krev. V nemocnici mi staniční poradila bavlněné podkolenky proti trombóze. Hned při návštěvě mi je manžel koupil v nemocnici, byly tam zdravotní potřeby. Domů my je natahovala sestra. Potom doma manžel. Na noc se sundávaly, tak když šel na ranní budil mě o půl páté, aby mi je natáhl, nebo jsem po noční čekala v posteli do půl sedmé, až se vrátí. Po druhé operaci úplně náhodou došla řeč na kompresky se známou, co v tomto oboru pracuje. Přinesla mi zásoby sportovních, co pletou pro Němce. Od té doby je používám i při a po cvičení, občas v nich chodím doma, po lymfatické masáži, skvělé, nohy mi pak přijdou jako odlehčené. Natahují se hůř, ale komprese přes nárt a kotníky vyloženě mým nohám lahodí. Podotýkám, nemám žádné křečáky, problémy s cévami, nic, prostě zvyk. A teď jdu sednout na rotoped, ranní siesta. Doba hrozná, vše omezené, tak jsem si v pátek zvedla normu a musím šlapat 45 km. Hezkou neděli všem!!!

Táňo, vítej doma. Musím se smát, protože dávání povelů manželovi to bylo to poslední, co by mi dělalo problém. On i dcera (každý byl vždy při jednom mém návratu z nemocnice doma), dodnes vzpomínají na první den. Vracela jsem se vždy bez stehů. Poprvé jsem už mezi dveřmi viděla, že podlahy jen zametl, nevysával, natož vytírat :D Myslel, že mě zastele do postele a omyl. Hned jsem mu sepsala seznam na nákup, musel pro nástavec na WC (poukaz mi dali v nemocnici při propouštění), vyzvednout léky na recept. Já měla hroznou chuť na pečené kuře (běžně ho moc nemusím), tak jsem chtěla rychle vařit. Nástavec musel jet vyměnit, 15 cm bylo moc, máme WC co nejvýš šlo, právě kvůli plánované operaci. Oba jsme vysocí, vyhovuje nám to i běžně. Tak dovezl 10 cm. Pomohl mi dát maso do trouby a mě strčit do vany. Po 11 dnech bez sprchy to byla paráda. Cvičila jsem pomalu to co ty + chůze. Až po první kontrole mi povolil rotoped a další cviky. Teprve po ní, jsem si mohla lehnout na bok - zase platí, co nemocnice, to jiný postup. Ráda spím na zádech, takže mi to ani nechybělo. Cviky jsem si našla na netu, něco rady od jiných i z této diskuse.
Přes den, když jsem bývala doma sama jsem se naučila, co spadne, to zůstane ležet. Jsem to berlí odsunula z cesty a manžel to pak posbíral. Postupem času jsem se ohýbala, i když on chtěl přiskočit a něco zvednout, už jsem byla rychlejší. Nevím, jak vy holky, ale pár let před operací se mi blbě obouvalo apod., tak mi pomáhal. Chce to automaticky dělat i pět let po operaci, ale vždy se směju a zarazím ho, že jsem prošla technickou a jsem provozu schopná :D Když teď na tu dobu vzpomínám, přijde mi to neskutečně dávno.
Tak hodně sil do domácí rekonvalescence!!!!

Táňo, není to nádherné probudit se ráno ve své vlastní posteli? Ten krásný zážitek po návratu z nemocnice mám stále uchovaný v paměti... Manžel ti určitě rád se vším pomůže, tak se nech hýčkat a vůbec z toho neměj špatné pocity. Dávej na sebe pozor a zase napiš.

Táňo, už jsi asi doma, tak dávej na sebe pozor a napiš! A jak píše Pájja. Uvidíš, jak se do roka rozmyslíš :-)

Táňo, tak to je dobrá zpráva. Jsi statečná holka, piš dál...

Táňo, šťastný návrat domů a spoustu kroků bez bolesti a nehody. :D Teď druhou nohu neřešíš, ale až naplno zjistíš, jak se té první ulevilo, budeš se těšit. Vím to z vlastní zkušenosti.