Má 15ti letá dcera chce nosit plenky

Zdravím všechny příznivce plenek !! Je 3.23 a mám úúúplně plnou plennu , jo je to bezva .

Souhlasím, nošení plínek je super. Nosím je na cestu MHD nebo na hory.

Ahoj všichni, dlouho v sobě vše dusím tak to napíšu aspoň sem.
Vše začalo jedním dnem cca 3-4 roky na zpátek, kdy holčina řídila a dostala smyk, zkončili jsme cca 10-15 metrů od rokliny která byla přemostěna.vše dopadlo v pohoďe, pár kotrmelců a auto nasr.. V nemocnici nám řekli že je vše v pohodě a odvezli nás domů. V mejch 26 letech mám stále noční můru z té nehody, samozřejmě se ten příběh odehrával do kola ale horší a horší,až do chvíle kdy jsme začali padat do té rokliny. V tu noc jsem se poprvé počůral. Samozřejmě se to začalo stávat častěji a častěji. K doktorce se bijím jít, tak jsem to začal řešit osuškama atd. Zjistil jsem že je to nešťastné řešení a tak sem hledal různé alternarivi. Přišli na řadu plenky, nejprve natahovací, ale ty protekli a byl sem zas na začátku. Ejhle oni vyrábí normální pleny s vysokou savostí. Jak jsem bral poslední plenu na večer tak jsem si říkal že je asi vše v pohodě a asi je už nepotřebuji. Dalších 14 dní bylo vše v normálu až na mé spaní.. Začal jsem zjišťovat že se mi asi libylo ty plenky mít a proto jsem nespal. Objednal jsem jeden balík abych si odvykl a občas se vyspal. Než přišli Tad další nehoda.
Dnes jsem natom tak, že jse mi nošení plenek začalo líbit, nehody bývají tak 6x v měsíci přez noc a občasná nehoda přez den když zapomenu jít časťeji na záchod, nebo hodně piju. Takže nošení plenek na delší cesty jako např. Nákupování v drážďanech automatika.
Kdyby jsi chtěl otom někdo popsat a povyprávět o svých a mých problémech a stávající jse zálibě tak napiš.
[email protected]

Ahojky už jsem tady taky a momentálně jsem komplet počůraná a pokakaná a dost si to užívám :0) vystavím dneska svou plnou plínku na hovno web to jenom info pro zadka4. Anežko super akce takhle na veřejnosti je to vždycky vzrušující jednak tím že dostaneš do situace kdy už nemáš na vybranou a musíš se pokakat otázkou je kde to přijde :0) a taky je tu ten faktor ostudy že jsi mezi lidmi a to je prostě vzrušující. Tu chůzi musíš ještě trochu potrenovat aby se nedalo na první pohled poznat že ses pokakala. Já třeba venku umím chodit úplně suverénně i když mám pod zadečkem pěkně plno a nedávám vůbec nic najevo a nikdo nic nepozná možná tak maximálně podle závanu. Příště až půjdeš ven bych radila vzít si suchou plenku a pokakat se do ní. když nebude nasáklá čůráním tak nebude tak těžká a nebude ti tolik padat pak se ti i lépe půjde. Já tedy většinou kakám do suché plenky a čůrání do ní přidám až později. Každopádně užívej si vyplavuj endorfiny tělo i mozek to potřebuje jako stimul a asi ještě dlouho budeme v téhle korona depce a odreagování je potřeba studu netřeba :0) no a Terko gratuluji k prvnímu pokakání! Nejsi vůbec srab není jednoduché přepnout si to v hlavě a přestat řešit určité společenské konvence. Každý si ze začátku říká sakra tohle už ve svém věku nemůžu dělat a tak ale potom to přejde do toho líbí se mi to? Líbí! Vadí to někomu? Ne. Tak jsem to co jsem a co jako? Proč se tím trápit to přijde časem. Tak se pochlub až se znova pokakáš. A zaujalo mě jak jsi napsala že jsi jednou musela utéct ze školy v plných kalhotkách. Napíšeš k tomu víc? Mě tyhle nehody a ostudy na veřejnosti berou :0) já vím jsem hrozná ale ptám se na to každého kdo něco takového nadhodí. Díky za odpověď a všechny zdraví dneska trochu zlobivá Kikinka :0)

Ahoj, díky za podporu. Prostě jsem se se k tomu pokadění pořád nemohla dokopat, i když jinak plínky už nosím a používám na čůrání víc jak pět let. Přišlo mi to už jako moc masakr, a bála jsem se, že budu smrdět a budu zadělaná, což se potvrdilo. Očista a převlíkání postele teda nic moc, ale nemůžu vytěsnit z hlavy, jak se mi to líbilo. Byl to totální úlet z mýho pohledu. Nejsem zase až tak suverénní jako někteří tady, ale zopakuju to, někdy určitě jo, ale pustit to venku na ulici jako Anežka nebo Kikina to bych teda fakt nedala. Stačila mi ta jedna cesta ze školy, kdy bylo díky světlým kalhotám až moc vidět, co mám v nich. Možná, že kvůli tý nehodě jsem byla bloklá a nemohla jsem se donutit, abych se do plenky i pokadila. I když v soukromí a bez toho, že by o tom někdo další věděl vlastně o nic nejde. Tak já když tak zase napíšu, až se k něčemu odhodlám.

Ahoj Terčo, gratuluji, že jsi našla odvahu a udělala to. Vím sám, jak to není jednoduché udělat to a pak si i přiznat, že se mi to líbí. Počůrávání se mi líbilo hned, ale s kakáním to u mě nebylo tak jednoduché i přes občasné nehody v dětství a pak i později. Stejně tam ten stud pořád je.
Je fajn, že sis našla způsob, jak zahnat stres. A s tím pocitem svobody jsi to vystihla naprosto přesně. Držím ti palce v tvých dalších odvážných činech.

Před tím než začal covid, tak jsme i se synem často cestovali. Je mu patnáct a vždy než jsme nastoupili do letadla, tak dostal plínku. Když jsme létali v Americe nebo Asii, tak jsme potkávali další kluky v jeho věku, co měli na sobě také plínku a nikdo to neřešil. Teď když nikam nelétáme, tak si syn vezme plínku i na delší cestu v autě. Žádný problém mu to nedělá a i do plínky vykoná potřebu. Dáváte někdo taky takhle starým klukům plínky? Jaké by jste doporučili, my jsme vždy kupovali nějaké obyčejné ze supermarketu v zahraničí, ale nevím, kde je tady sehnat, tak teď kupujeme drynites?

Holky obdivuju vás a zároveň závidím, že jste sebraly odvahu a šly do toho. Jen nechápu, jak jste i v tak mlaďounkém věku dokázaly mít tolik odhodlání a prostě si ty plíny poprvé koupit, pustit to do nich nebo i jen tak do oblečení. Já jsem asi vážně srab a nedošla jsem dál než k tomu učúrnutí do vložky nebo lití vody do prádla.

Ahoj všichni. Už dlouho tady to vlákno sleduju, a už dlouho jsem chtěla přispět, ale neměla jsem odvahu, jsem prostě srab no, ale dneska je konečně ten den D. Abych napsala něco o sobě, tak k plínkám a čůrání do nich jsem přičichla na střední. Měla jsem potíže se studiem, do toho rozvod rodičů. Plenky mi pomáhaly od stresů a myslím si, že i díky nim jsem nakonec i úspěšně odmaturovala. Doma se mi to dařilo před mámou tajit, neměla jsem odvahu hrát nějaké nehody v noci do postele, jak tu psali jiní. Prostě jsem se počůrávala tajně a v soukromí. Po maturitě jsem měla rok vážný vztah, tak jsem na nějaký čas plenky odložila, ale vztah nedopadl dobře, tak jsem se zase k plenkám vrátila a začala se znova počůrávat. Pod kontrolou to mám tak napůl. Někdy v noci tvrdě spím a počůrám se nevědomky. Přes den většinou cítím, že se mi chce, ale když mám plínku, tak to neřeším. No a teď k tomu hlavnímu co mě heclo sem konečně napsat. Samozřejmě, že asi jako i ostatní i mě občas napadlo, že když už do plenky čůrám, tak jaký by to bylo do ní i kadit, ale to už mi přišlo moc ujetý. Často už jsem byla odhodlaná, že to provedu, ale vždycky jsem na poslední chvíli couvla. Ne, že bych nevěděla jaký to je se pokadit. Taky jsem měla nějaký nehody do kalhot jako asi každý. Tu poslední právě na střední škole v období kdy jsem zrovna byla hodně vystresovaná jsem v důsledku toho všeho jednou musela utéct ze školy v plných kalhotách, ale žádný super pocit jsem z toho neměla, protože to byla docela ostuda. Až když jsem se začala pravidelně počůrávat do plínek, tak se mi občas vkrádala do hlavy ta myšlenka se i pokadit, ale jak píšu jsem prostě srab a asi až moc slušně vychovaná. Až dneska jsem to udělala. Přišlo to spontánně. Ráno jsem se probudila po mokré noci, takže na dnešek plenka splnila účel, no a cítila jsem, že musím i kadit. Rozhodla jsem se to konečně udělat. S tím, že vůbec nevstanu z postele a nechám tomu volný průběh. Po asi patnácti minutáchuž se mi chtělo docela dost, tak jsem se nadechla, zavřela oči, a jenom jemně zatlačila. Začala jsem fakt fest kadit, až se mi z toho zatočila hlava. Bylo toho fakt hodně a plínka se na zadku totálně naplnila a nafoukla. Ten pocit se těžko popisuje. Super úleva, svoboda nic neřešit a pustit to, ale zároveň i stud. Sakra co jsem to udělala? V 22 letech mám plínu a schválně jsem se do ní vykadila. To je tak ujetý! A musím se ač nerada přiznat, že se mi to líbí. Musím si to přebrat. Momentálně jenom nevím jak dál. Jsem pokaděná úplně brutálně a už v tom ležím dvě hodiny a nějak nejsem schopná ničeho. Pořád si to srovnávám v hlavě. Vím, že bych se měla jít dít do pořádku, taky už mám v pokoji příšerný smrad, ale nějak jsem pořád paralyzovaná a mísí se ve mně různý pocity, ale jo konečně jsem to udělala a povzbudily mě v tom i příspěvky vás ostatních, který tu čtu. Tak jsem konečně sebrala odvahu i sem napsat. Možná, že jsem se bláznila, ale tohle je prostě super úlet! Zdravím Anežku, Kikinu i další příznivce plínek tady. Snad se ještě osmělím i k tomu abych sem případně napsala i něco dalšího.

Ahoj,
když to tady tak čtu. Napadá mě spousta výzev co udělat nebo kam jít s plenkou. Já sám přemýšlel, že až to půjde ,,hecnul” bych se a šel s plínkou cvičit do fitka. Co vy na to? Anežko? No a takových nápadů na výzvy a místa mám víc.

Ahoj, máš pravdu, že nemít kontrolu nad počůráváním má své mouchy, ale chtěla jsem to, hrozně se mi líbí ta představa, že to není jenom jako, ale že se opravdu počůrám, když se mi chce a ani nad tím nemusím přemýšlet. A pořád se mi to líbí, takže nemám důvod s tím přestávat. Kdybych chodila normálně do školy, do práce, na párty a tak, tak by to bylo něco jiného. Ale teď když na to mám "klid", tak si to ráda užiju, co to jen půjde. Asi nemám v plánu s tím zůstat napořád, prostě až mě to přejde, tak začnu zase trénovat. Na opětovné naučení se na záchod se mi vždycky nejvíce vyplatilo nařídit si budík na mobil na každou půlhodinu, abych se vždycky zamyslela, jestli nepotřebuju čůrat a když ano, tak jsem šla na záchod. Samozřejmě že to není ze dne na den, spousta nehod se mi stávala ještě dlouho, než jsem se odvážila vzít si kalhotky a plenku vynechat. A i potom se mi občas stala nějaká nehoda, že jsem se připočůrala do oblečení, ale to jenom dost výjimečně. Jinak kadit do sundané plenky mi přijde dost divné a nechutné, takže to vynechám, ale nad tou výzvou docela začínám přemýšlet. Přemýšlím, že bych si dala aspoň týden bez záchodu. No uvidím až se mi bude chtít, tak jestli se na to budu cítit nebo ne. Trochu mě štve, že už první pokakání (pokud nepočítám minulou plenkovou sezónu :D ) mám za sebou a teď nevím kam bych to posunula dál. Napadlo mě, že bych mohla někdy zkusit třeba den bez plenky, prostě se počůrat do tepláků nebo legín nebo tak něco. Anež :)