Reklama

Má 15ti letá dcera chce nosit plenky

Návštěvník (Pá, 1. 1. 2021 - 10:01)

zalepovací jednorázovky

Evka (Pá, 1. 1. 2021 - 09:01)

Poradíte jak do toho?

Marika (Pá, 1. 1. 2021 - 09:01)

Do čeho

anonym (Út, 29. 12. 2020 - 23:12)

Poradis mi anezko znacku vlozek co sis koupila?taky potrebuji maskovat.jsou diskretni?dekuji

Anežka (Út, 29. 12. 2020 - 14:12)

Ahoj, tak svátky máme za sebou a musím říct, že utajení mého počůrávání jde lépe než jsem čekala. Trošku jsem teda musela změnit domácí outfit, protože jsem doma vždycky nosívala legíny a v nich by se plenka schovávala špatně. Teď nosím většinou prostě tepláky a oversized mikinu, pod kterou ten zadek ještě trochu schovám. Teda jeden den jsem to zkoušela i v těch legínách s oversized mikinou, ale i když to celkem šlo, prostě jsem se v tom necítila dobře a bezpečně. A štědrovečerní večeři jsem vyřešila jednoduše - volnější sukně a neprůhledné červené punčocháče a bylo to. No ale vzhledem k tomu, že to tady není nějaký módní blog, ale diskuze o plenkách, tak zpátky k tématu. Plenky nebo vložky nosím pořád 24 hodin denně, akorát se hlídám, abych moc nepočůrávala. Občas mi to teda uteče a počůrám se, ale zatím se mi to stává jenom výjimečně. Až pak zase odjedu a budu na to mít klid, tak se zase posunu dál, upřímně se nemůžu dočkat :D Na noc pořád nosím drynitesky, těch inkontinenčních kalhotek a vložek nemám zas tolik, tak je šetřím. A v noci se taky nepočůrávám pořád, teda když se pořádně napiju, tak se ráno budím s mokrou plenkou, ale když nepotřebuju čůrat když jdu spát, tak se v noci nepočůrám. Takže to dělám jenom občas. Ono není úplně nejlepší počůrávat se doma nějak často, protože někde ty počůrané plenky musím schovat než je půjdu vyhodit a pak je ještě nějak nenápadně vynést ven. Takže abych to shrnula, plenky pořád mám a zatím o nich nikdo neví a doufám, že to tak zůstane, i když teda párkrát jsem měla trochu na mále. Už se těším až se zase budu moci počůrávat a docela dost už mě láká se i pokakat. Přemýšlela jsem, že bych to zkusila ještě tady. Vždycky když jsem se doma počůrala, tak to byl takový adrenalin, že se mi to hrozně líbilo. Tak ještě uvidím, možná to uskutečním ješte doma :) tak se mějte, Anež

Kikina (Pá, 1. 1. 2021 - 10:01)

Ahoj Anežko já tě třeba inspiruju nebo tě budu trochu kazit :0) já mám za sebou počůraný Silvestr a pokakaný nový rok. Včera jsem se počůrala na přání přítele kterého to bere takže včerejší naší decentní oslavu příchodu nového roku jsem strávila v dry nitesce. Původní plán byl takový že se počůrám pak v té plence budu spát a dneska se do ní pokakám ale úplně to nevyšlo podle plánu :0) včera jsem dost pila takže jsem i dost čůrala plenka neprotékala ale pořád tam vepředu těžkla a těžkla. Přítel byl z toho celý vzrušený pořád mi osahával tu bouli v rozkroku nakonec mi strčil ruku do té mokré plenky a udělal mě rukou bylo to intenzivní a neuvěřitelně příjemné a tak jsem na oplátku já udělala jeho byl celý nadržený takže se prakticky vypustil hned a já se znovu počůrala ale to už byla ta plínka tak těžká a nasáklá močí že už mi padala takže nakonec jsem v ní nespala protože by to bylo už poněkud nepohodlné. Po odpálení ohňostroje jsme se ještě večer v postýlce vášnivě milovali a já si pak vzala na spaní novou plenku ale nechtěla jsem aby byla do rána zase úplně plná tam vepředu a tak jsem v noci šla vzorně čůrat na záchod. Chystala jsem se na to hlavní no a dneska ráno jsem se i pořádně pokakala ale to už v soukromí které mi přítel na moje pokakávací akce dopřeje když ho o to požádám. Jak na Nový rok tak po celý rok :0) no budu si ještě užívat teď už se můžu i znovu počůrat a tak trochu piju a cítím že v bříšku ještě něco bublá tak možná že ještě budu kakat tak třeba tě do toho nového roku trochu inspiruju doufám že sis taky silvestra užila a v tom novém roce přeji hodně vzrušujících zážitků v poněkud těžké plínce :0) Kikča.

Kamča (Po, 11. 1. 2021 - 21:01)

Ahoj Kiki, krásná oslava Silvestra. Přeju ti to :D
Já si dopřál letos při venčení psa obojí. Čůrání do plenky problém nebyl, ale s kakáním trochu ano. Nakonec se to povedlo a bylo i mi venku příjemné teplo :D

pavel (Út, 12. 1. 2021 - 01:01)

Kamčo , to znám velice dobře , je to opravdu bezva !!!

Milan (Pá, 1. 1. 2021 - 20:01)

Wow Kiki, tak to je super vzrušující novoroční storka. Hned se mi z toho postavil :) Tvému příteli upřímně závidím :D

Eva (Út, 29. 12. 2020 - 10:12)

Nikdo?

Eva (Ne, 27. 12. 2020 - 10:12)

Poradí někdo jak na to? zkušenosti? začátky?

Sabinka (Ne, 27. 12. 2020 - 10:12)

Ne, a už někam zalez, trapko.

Anonym (Čt, 24. 12. 2020 - 09:12)

Jake vlozky jsi objednala Anezko?

Anežka (Út, 22. 12. 2020 - 11:12)

Ahoj, promiňte, že jsem byla mimo, měla jsem určité rodinné problémy, které tu nechci řešit. Neměla jsem prostě náladu sem psát. Zkusím to vzít v krátkosti :D já vím, že soukromá konverzace je v mnoha ohledech lepší, sama bych se do toho ráda přesvědčila, ale jde o ten pocit. Prostě mi to přijde docela intimní, svěřit se jednomu člověku, kterého neznám osobně. Pořád se k tomu snažím odhodlat, ale zatím se k tomu moc nemám. A teď k tomu hlavnímu. Plenkové dobrodružství se pomalu ale jistě rozjíždí :D včera jsem se už poprvé v noci počůrala úplně nevědomky. Prostě jsem se probudila, zjistila jsem, že už je už je ráno a tak nějak mi přišlo divné, že jsem v noci nebyla vzhůru a až pak mi to došlo. Jen co jsem si uvědomila mokro v plínce, bylo to něco mezi radostí, zděšením a vzrušením. Takhle rychle jsem nevyskočila z postel už hodně dlouho :D a přes den to už taky povoluje, pořád teda do plenek čůrám vědomě, ale už nad tím nějak neváhám nebo se nesnažím nějak moc, prostě když cítím, že už se mi chce, tak se počůrám. S velkou nehodou jsem nepokročila, to asi nechám až na příští rok. Zítra už jedu domů, tak jestli mě to nechytne dneska, tak už letos asi ne. Na doma jsem se už připravila, nakonec jsem objednala i inkontinenční vložky, i kalhotky. To jsou v podstatě taky plenky, ale kdyby něco, tak mi přijde lepší vysvětlovat, že mám na sobě inkontinenční plenku pro dospělé, než dětskou pampersku :) Anež

Zadek4 (St, 23. 12. 2020 - 07:12)

Ahoj, tak na to ti mohu poradit, že je lepší se v tomto případě řídit rozumem, než pocity, které jsou mnohdy nelogické. Svěřit se jednomu člověku (byť neznámému) je rozhodně bezpečnější, než se svěřit potenciálně všem uživatelům internetu na veřejné diskusi, kde si to může přečíst úplně kdokoliv. V tom je podle mě ten zásadní spor. Z hlediska bezpečnosti soukromí a anonymity není o nic nebezpečnější anonymně a účelově založený e-mail, než veřejná diskuze. Další z výhod soukromé konverzace je, že to nebude nikdo nežádoucí rozbíjet, a mnohé další. Pokud jde o tvé plenkové dobrodružství, tak ti gratuluji, že už to rozjíždíš, jen škoda, že jedeš na Vánoce domů. Každopádně napiš, až budou další pokroky a prožij šťastné Vánoce. :-) Z.

Mája (Po, 21. 12. 2020 - 09:12)

Trochu jsem váhala, jestli to sem napsat, protože obdivuji vaši odvahu, a štve mě, že jsem takový srab. Od dětství jsem dost často přemýšlela nad tím, jaké by to bylo se počůrat nebo pokadit, ale neměla jsem odvahu to uskutečnit. Navíc ještě nebyl tak rozšířený internet a připadala jsem si s takovými myšlenkami sama a divná. Jasně už se mi stalo, že jsem se nechtít počůrala a dokonce i připokadila, ale to nebylo ono. Občas jsem si zkusila trochu cvrnknout třeba do vložky, což nebylo špatné. Nebo když jsem byla doma sama, občas jsem si trochu vody nalila přímo do kalhot, ale to taky nebylo úplně ono. Taky vystlávání kalhot několika ručníky patřilo k mým oblíbeným zábavám. Byla jsem jen taková vzorná šprtka, které se ostatní za ledacos posmívali, jen ne za to, co jsem toužila vyzkoušet. Pokaždé jsem si i při návštěvě doktorky říkala, jak by mi asi bylo, kdyby tam mamka spustila, že mám problémy s pomočováním, ale to už vůbec nemělo šanci na realizaci, navíc mí rodiče byli celkem přísní a toto by pro ně byla hrozná ostuda. Tyto myšlenky mi však zůstaly dodnes a já se bojím, že na jejich realizaci už odvahu nenajdu.

Zuzana (Po, 21. 12. 2020 - 14:12)

Hlavu vzhůru mě by taky nikdy nenapadlo že budu mít ve svém věku občas dost mokro v kalhotkách. Nebýt mé nehody před kolegyňkou asi bych se k tomu co dělám teď nikdy nedostala. Buď můžeš čekat na nějakou nehodu nebo jí třeba i trochu pomoct. Není to tak těžké, stačí to jen zkusit.

Mája (Po, 21. 12. 2020 - 17:12)

Já vím že to vypadá jednoduše, prostě se uvolnit a ulevit si do spodního prádla, ale zatím jsem to prostě nezvládla. Nevím nad čím vlastně váhám. Vnímám to trochu tak, jak tady psala Anežka, asi mi to připadá nevhodné, že bych měla ve 30ti letech řešit počurané nebo pokakaná oblečení nebo na sobě mít plenku. A přitom jsem se k tomu už tolikrát odhodlávala, vlastně už od mala, ani nedokážu napsat, kolikrát jsem se chtěla začít pomočovat v noci do postele, ale jsem prostě srab.

Zuzana (St, 23. 12. 2020 - 12:12)

Zase tak jednoduché to není a dalo to dost práce přesvědčit tělo že to opravdu může pustit do gatí. Ale pak už to jde lépe a lépe. A občas to nevyjde úplně podle představ jak můžeš vidět na mém příkladu. Chce to jen najít tu první odvahu a třeba si říct, že doma o tom nemusí nikdo vědět. Ono je to takové zvláštní i když jsi v takovém stavu sama před sebou ale když o tom nikdo neví, tak o nic nejde. Třeba já jsem včera dělala vánoční úklid v poněkud vlhkých kalhotách a jak mi to šlo od ruky. Jasně to že se to k mému věku nehodí jsem si taky říkala, ale už to neřeším vždyť je to jen naše věc.

Sabinka (Pá, 18. 12. 2020 - 20:12)

Tak tohle asi skutečná Anežka nepsala :-) Zase to tu bude někdo rozesírat. Kiki, už jsem ti říkala, že tady je to o ničem...

Reklama

Přidat komentář