Reklama

Má 15ti letá dcera chce nosit plenky

Vašík (So, 19. 12. 2020 - 01:12)

Ahoj všem!
Tuto diskusi čtu již dost dlouho, po (teď již včerejším) večeru jsem se rozhodl, že bych sem mohl také něco napsat... A právě proto, že to tu čtu dlouho - opravdu se za nikoho nevydávám, doopravdy existuji. Je opravdu divný pocit, když o sobě píšete, že existujete a snažíte se přesvědčit čtenáře, že vám mezi zdejší hromadou falešných textů mohou věřit...
Je to asi pět let nazpět, kdy jsem se zkoušel poprvé počůrat a pokakat. Možná lehce paradoxně jsem začal nejdříve právě s pokakáním se, ale moc se mi to líbilo. Jelikož jsem ale byl dost mladý a maminky se dodnes bojím, vymýšlel jsem si způsoby, jak bych se mohl pokakat (eventuálně počůrat) a přitom nezničit spodní prádlo a nezanechat po sobě žádné škody. Mezi mé nápady patří například to, že jsem strčil do spodního prádla igelitovou tašku. Když nebyla igelitová taška k dispozici, použil jsem jakési podložky od MoliCare, které doma používáme na úklid. Když už jsem se počůral a pokakal, musel na to být čas - bylo to tak jednou za dva měsíce, většinou mívám dost nabitý program. Občas jsem si do spodního prádla strkal ponožky, ale skutečný pocit to nedovede nahradit ani trochu.
Abych se ovšem dostal k příběhu, který jsem vám chtěl napsat - po přečtení zdejší diskuse a, přiznávám, i po sledování filmů pro dospělé s touto tématikou mě plenky lákaly čím dál více. Včera (v pátek) jsem přijel domů unavený ze školy, ale i přes únavu jsem pořád myslel na plenky. Za těch pět let jsem zestárl, mám své auto, mám i licenci na jiný dopravní prostředek (pohybuje se ve trojrozměrném prostoru nad námi) - možná právě proto jsem se tak styděl na to vůbec myslet. Dozvědět se kolegové, na co myslím, již bych nikdy do zmíněného prostředku neusedl. Sám sebe jsem se ptal: "Pohybuješ se v prostoru, ve kterém se v celé republice pohybuje cca. 10 000 lidí, opravdu by sis přál zkusit, jaké to je, mít opravdové plenky?"
Ano, opravdu jsem si přál to zkusit. Navíc budu přes noc sám doma, mám unikátní příležitost. A peníze? Taky bych je mohl jednou utratit za něco jiného, než za chlast. A tak jsem během odpoledne zabrouzdal na internet a snažil se přijít na to, které plenky by pro mě byly nejlepší...
Po půlhodině se zdálo, že jsem našel odpověď. Plenky MoliCare Premium se savostí 6/10, 30 kusů. Problém byl v místě odběru. Nechtěl jsem jít do lékárny v našem městě, ačkoli bych ušetřil na benzínu. Co kdyby mě tam někdo poznal? Ve vedlejším městě zase lékárna zavírala příliš brzy. Zbývala jediná možnost, a sice krajské město na severozápadě republiky, které je ale vzdálené asi 60 kilometrů. Nechtělo se mi tam, ale přál jsem si zažít ten pocit, kdy na sobě má člověk plnou a těžkou plínku. A co si budeme povídat, v životě už jsem stihl přijít o více, než o několik litrů benzínu. Rychle jsem tedy plenky objednal a doufal, že mi co nejdříve přijde potvrzovací SMS, že jsou připraveny.
SMS přišla asi za hodinu. Maminka právě odjížděla do práce a jakmile odjela, já se oblékl a byl připraven, že musím jet pro plenky otravných 60 kilometrů. Ale proč ne? Začínají prázdniny, které, myslím, budou trvat déle, než jen do začátku ledna. Proč je neudělat nezapomenutelnými?
Okolo šesté večer jsem tedy sedl do auta a odjel do krajského města, kde na mě čekaly plenky. Ačkoli mě vyděsilo počasí po cestě, s autíčkem jsme to zvládli. Byla mlha, ale jakmile člověk přejel do vedlejšího okresu, paradoxně se počasí zlepšilo, ačkoli to většinou bývá naopak. Za necelou hodinku jsem dojel do cíle. V tu chvíli začala nejtěžší část úkolu - dojít si pro plenky.
Jelikož mě má osud velmi rád, zaparkoval jsem na druhé straně obchodního domu, než byla lékárna, ve které byly plenky připraveny. Jakmile jsem vylezl z vozidla, ihned se ke mně nahrnula jakási drogově závislá žena, která chtěla peníze. Slušně jsem ji odehnal a doufal, že až za chvíli přijdu, auto bude celé. Protože pršelo, okamžitě jsem vešel do obchodního domu. Připadal jsem si extrémně nepatřičně. Cesta k lékárně byla dlouhá jistě přes 100 metrů a pořád jsem myslel na to, že každý ví, že si jdu pro plenky. Dokonce jsem zvažoval, že si dojdu do hypermarketu pro alkohol, i když jsem měl doma připravenou vychlazenou flašku whisky. Nakonec jsem došel k lékárně a po několika minutách čekání se na mě dokonce dostala řada.
U pokladny byla vcelku milá slečna. Bohužel ale nebyla schopna vyjít vstříc požadavku na tašku - všechny byly příliš malé. Zatímco mi plenky předala, styděl jsem se více a více - za mnou stály jakési holčiny, ze kterých jsem neměl nejlepší pocit. Možná jsem jen paranoidní kvůli minulosti, ale těžko říct...
S přáním hezkých svátků a se sklopenou hlavou jsem odešel z lékárny. K autu jsem to měl dost daleko a rozhodl jsem se, že nejlepší bude jít okolo zaparkovaných vozidel, kde nikdo nestojí. Taktika se vyplatila. Nevšiml jsem si, že by si kdokoli všiml, co nesu v rukou. Plenky jsem položil na sedadlo spolujezdce a odjel pryč.
Ujel jsem asi dva kilometry. Náhle jsem našel místo, kde by se dalo do plenek převléct. No jo, jenže v autě a ještě bez jakýchkoli zkušeností? Sice jsem viděl nějaká videa pro dospělé, ale pomůže mi to v něčem? Uvidíme. Náhodně vybranou plenku jsem si strčil pod zadeček, zkusil zapnout... A samozřejmě, že mi videa k ničemu nebyla. Tu stranu, která má lepíky na druhou část plenky, jsem měl vpředu. Plocha pro obě strany sice vypadala podobně, ale jistě tam rozdíl je?
Po deseti minutách boje se mi podařilo obléknout plenku a odjet. Doufal jsem, že se za jízdy počůrám. Bohužel se tak nestalo. Po dvaceti kilometrech jsem zastavil v nejmenované vesnici a s asistencí černé kočky se vyčůral do plenky. I před potřebou se mi líbilo, jak jsem plenku cítil mezi nohama. Byl to pocit, jaký neznám. Podobný, jaký dělají ponožky, ale toto nebyly ponožky. Konečně jsem měl mezi nohama pořádnou plínku! Prakticky ihned, jakmile jsem dočůral, začal jsem i kakat. Litoval jsem lidí, kteří bydlí poblíž - kdyby tak věděli, že na ulici stojí jakýsi exot a právě kaká do plenky! Ale povedlo se. Nezvykem bylo, že plenka byla níže, než podložky. Kakání tak dosáhlo dna později, než jsem byl zvyklý. I tak mě ale překvapilo, že v plence bylo neuvěřitelné horko, mnohem větší, než jsem znal ze dříve praktikovaných způsobů. Zatímco jsem usedl za volant, hovínko mě krásně štípalo a já myslel na to, že mě čeká dalších 40 minut, během kterých se s ním bude můj zadeček mazlit.
Ačkoli jsem měl během cesty strach, aby mi bobík nevylezl z plínky, nestalo se tak. Naštěstí. Jakmile jsem ale dojel domů, měl jsem problém vyjít po schodech do bytu. Koneckonců, bylo to poprvé, co jsem byl venku s nadílkou. V plence je to navíc úplně jiné. Po příchodu domů jsem se přebalil a plínka, kterou jsem si vzal, je již počůraná a nepoužitelná.

Chtěl bych vám všem moc poděkovat, že jste mi pomohli dojít ke štěstí a nepřímo jste mě přesvědčili k nošení plínek! Snad nebude vadit, že vám tykám dle přezdívek. Anežko, musíš být úžasná slečna a i úžasná kamarádka! Jsi jedna z osob, díky kterým jsem pochopil, že na plenkách není nic špatného a není za co se stydět! Kikino, viděl jsem nějaké fotky na nejmenované stránce, kam se fotí nadílky... Obdivuji tě. Chtěl jsem se s vámi podělit o nadílku, kterou jsem večer udělal, ale vybil se mi telefon, tedy jsem ji neměl čím vyfotit. Doufám, že příště se to povede. Zadečku, díky! I s Kikinou jsi jeden z těch, kteří mě přesvědčili, že plenky jsou správnou cestou. A jelikož jsem tento text psal dost dlouho, jdu spinkat a své otázky nechám až na ráno... Děkuji, pokud jste to dočetli až sem a také děkuji, že jste mě vlastně podpořili, ačkoli jste o tom ani nevěděli! Do budoucna se ozvu, pokud tu na můj text nebudou negativní komentáře. Mějte se krásně! V.

Zadek4 (So, 19. 12. 2020 - 20:12)

Ahoj, tak obdivuji, že jsi měl odvahu to udělat takto v autě. Co kdyby se zrovna něco stalo? Nehoda, nebo jen kontrola od policistů? Byl bys prozrazen. S těmi plenami v lékárně už je výhodou, že už je v mnohých lékárnách mají vystavené volně v regálech. Já osobně ale používám výhradně natahovací (jako klasické slipy). Ještě poznámka celkově k této diskuzi - Téma už "odešlo" od názvu diskuze, možná by toto všechno více patřilo do diskuze "záliba v nošení plínek" nebo "Líbí se mi nosit plínky.", které jsou tu také.

Vašík (Po, 4. 1. 2021 - 00:01)

Ahoj, omlouvám se, že jsem sem dlouho nepsal. Vždy se raději trošku napiju, abych byl trochu upřímný a nestyděl se sem psát. V tu chvíli mě policisté nezajímali, konečně jsem měl plínky a byl jsem štěstím bez sebe. Naivně jsem věřil, že kdyby mě policisté zastavili pokakaného, tak že by mě nechali jet, abych se mohl brzy přebalit.
Za ty přibližně dva týdny jsem měl plínku jen asi 10x, protože více příležitostí nějak nebylo a musím bohužel napsat, že nic moc. Do plenek čůrám rád, i když do budoucna bych rád takové, které mají větší savost - myslel jsem si, že 2,1 litru bude dostatek, ale předpokládám, že to je vypočteno na celou plochu plenky? Třeba teď jsem se dvakrát počůral a už mi to plínka moc nepobírala, tak jsem si ji musel vyměnit. Do budoucna tedy určitě nějaké s větší savostí. Spát v počůrané plence, byť jsem to prozatím udělal jen jednou, bylo také super. Ale to kakání? Na Nový rok jsem se pokakal, stejně jako Kikina. Jenže jsem se díval na televizi a nechtělo se mi si tu plínku vyměnit. Byl jsem v tom 4 hodiny. Párkrát jsem se v plence udělal, asi na hodinku jsem usnul... Bylo to úžasné, když člověk cítil to teplíčko na zadečku. Problémem ale je, že od toho bobana tak trošku načichlo povlečení a částečně i matrace. Matraci jsem otočil a budu doufat, že ten zápach stihne nějak zmizet, ale i tak... Voňavky příliš nezabíraly, jak to řešíte vy?
V 8 ráno mi začne online vyučování a těším se na to, že tady budu potají sedět v plínce, která bude pořádně mokrá. Nemusíme mít webkamery, o to je to jednodušší. Moc bych si přál se i pokakat, ale k tomu nejspíše nedojde...
A co se tématu diskuse týče - možná by to bylo prospěšné, založit jinou, případně jít do jiné, již existující - mohl by se i dočasně redukovat počet "fake lidí", kteří sem chodí. Ať se vám všem v tomto roce daří lépe, než v tom minulém! :-)

Kamča (Pá, 18. 12. 2020 - 18:12)

Zuzko, přesně vím, jak ses musela cítit :D Ta představa té ostudy je strašně lákavá, ale kdyby měl člověk jistotu jako v té představě, kde si vše režíruje sám. Ta ale v reálu chybí. Lehce se může stát, že mě kdokoliv vyfotí a nechci být "hvězdou" na síti. To vzrušení je u mě tak silné, že skoro vždy to skončilo tak, že místo učůrnutí jsem to pustil úplně. Když ostuda, tak pořádná. Ale většinou jen kousek od domu, takže si nikdo ani nevšiml. Teď dál od domu mě zachránilo to, že to pobraly hodně spodky a navíc nosím tmavé kalhoty. Udělat to ve světlých to je vyšší level, na to nemám :D. Vy, holky, máte výhodu sukně, takže vestoje to zase není tolik vidět. Ale až budou mrazy, bude počůrání už o nastydnutí, zvlášť, když to nateče do bot, jako mně nyní. Naopak v létě mokré rychle uschne a v plenkách je horko. Za mě je tedy ideál v létě do oblečení a přes zimu do plenek. Úplně mě fascinuje ten rozdíl, jak je mi venku zima, z toho se mi chce hrozně čůrat a z mokrých plenek se to teplo úplně dokonale rozlije do celého těla. Možná i díky úlevě a pocitu, že dělám něco, co se "nemá". Jsem rád, že tu diskuse probíhá. Půl roku jsem se tomu snažil vyhýbat, ale ty dvě nehody mě zase vrátily zpět. Takže díky, dodaly jste mi zase odvahu něco zkusit :D

Zuzana (So, 19. 12. 2020 - 15:12)

Ze začátku to opravdu bylo vzrušující chodit mezi lidmi a cítit že jsem si čůrla do kalhotek, ale nějak jsem to neodhadla a do kalhot jsem si pustila víc než jsem chtěla. Navíc byly celkem světlé takže to nešlo moc utajit a bylo vidět, že si toho lidi všimli. V tu chvíli to byl jen a jen trapas. U pokladny jsem myslela že se snad rozbrečím jako malé dítě. Ale už se nedalo nic dělat, zaplatila jsem a spěchala domů co to šlo. Bylo mi v tu chvíli tak trapně že jsem na nebezpečí foťáku ani nepomyslela a doufala jsem, že nikoho nepotkám. Jasně teď s odstupem si říkám jaké by to bylo kdybych potkala někoho známého a ten tu zprávu pustil dál. Nebo kdyby vznikla další fotka kde bych byla zase přistižena v mokrých kalhotách. Ale nevím jestli bych to zase ustála tak v klidu jako poprvé. I když se dost bojím že při tom jak riskuju to brzy budu mít příležitost zjistit.

Marika (Pá, 18. 12. 2020 - 16:12)

Ahoj dělám dcerce novinový zabaly

Zuzana (Pá, 18. 12. 2020 - 16:12)

Tak po delší době zdravím a koukám že se to tady docela rozjelo. Zatím jsem k úplnému počurání před kamarádkou neměla příležitost a tak jsem se musela spokojit jen s malými ,,nehodami". Jedna se mi teda trochu vymkla a cesta za vánočními dárky skončila s mokrým flekem na riflích a menší ostudou kdy mi až trošku vyhrkly slzy do očí, ale už jsem to rozdýchala a vzpomínky už jsou jen příjemné. Ale musím se krotit, už to nějak přeháním. Trochu jste mě tady navnadili na to že bych mohla taky vyzkoušet plínky. Umím si představit že to teď v zimě může být i výhoda, ony ty mokré gatě vážně za chvilku studí.

Kamča (Pá, 18. 12. 2020 - 14:12)

Ahoj všem, konečně se rozjela na doktorce rozumná diskuse. Jsem rád, že Kikina objevila krásy počůrávání :D A je fajn, že je nás víc (a díky za všechny holky, které se nestydí si tyhle záliby přiznat), aspoň na to člověk není sám. Od léta jsem plenky nepoužil, ale teď přes zimu zase nastává doba, kdy by to zase šlo. Stát třeba na zastávce nebo v obchodě a pouštět to do ní mezi lidmi, kteří netuší a užívat si rozlévající si teplo, které se u mě přenáší do celého těla. Vlastně mě k tomu přivedly dvě nehody. Jel jsem něco vyzvednout a i z toho chladu, se mi hrozně chtělo čůrat. Zároveň jsem to ale oddaloval s tím, že tady se to nehodí, mohl by mě někdo vidět, jak čůrám a pak nutkání bylo tak velké až jsem si párkrát učůrnul. Kousek ode mne šla starší paní a mě napadlo, jestli má ona plenky na sobě a pokud ne, tak ona je suchá a já mokrý. Pak jsem zahlédl bus, doběhl jsem ho a v teple autobusu nutkání trochu pominulo a vydržel jsem to asi 20 minut, kdy jsem si došel do křoví. Nosím pod tenkýma kalhotama ještě funkční prádlo. Takže zepředu jsem měl mezi nohama mokro, ale vidět to moc nebylo. O pár dnů později pod rouškou tmy jsem to udělal relativně v klidu na semaforech, teklo to do vozovky. A za mnou někdo stál, ale dělal jsem jakoby nic. Až mě to překvapilo, jak jsem byl v klidu, když se mi tohle hodně dlouho nestalo. Takže si užívejte, co to jde :D

Anežka (Čt, 17. 12. 2020 - 22:12)

Ahoj, tak takhle moc nad tím nepřemýšlím :D mně se prostě líbí mít v té plence něco, co tam být nemá. Teda ony plenky k tomu jsou určené, ale jakože no... Snad chápeš jak to myslím :D ani nevím proč to píšu, když to nedokážu ani vysvětlit, ale ráda to obzvláštním :D a když se pokakám, tak se mi to líbí jenom do té doby, dokud to zůstane v plence. Ten úklid potom, to mě odrazuje. A jak říkám, nechci to uspěchat, zábrany povolují, už se občas počůrám bez nějaké větší snahy (ale pořád to je naprosto uvědomělý), takže pokání možná ještě uskutečním před Vánocemi. Ale chci si to šetřit, až pro mě bude počůrávání tak trochu přirozený :) to že tě čůrání do plenek moc nebere chápu, sama si nedokážu představit, jak bych nosila plenky, kdybych byla kluk... No, to tady radši nebudu rozvádět, už takhle jsem se do toho zamotala, prostě radši ne :D už jenom z těch myšlenek jsem hrozně zrudla :D ze ztráty kontroly samozřejmě strach mám, ale zatím nad tím nechci moc přemýšlet. Na jaře jsem si to doma užívala hrozně moc, teď jsem se na to taky těšila. Strašně mě to vzrušuje, prostě si najednou uvědomit, že čůrám nebo už jsem počůraná, ráno se vzbudit v mokré plence... Hrozně se mi ty představy líbí, a teď vím, že mám ideální příležitost užít si to aspoň na nějakou dobu bez starostí. Ještě nějakou dobu zůstaneme doma a těch příležitostí, kdy by se o mých "nehodách" mohl někdo dozvědět, je celkem málo. Takže toho chci využít maximálně a vyzkoušet si jaké to je a prostě si to užít, co to jen půjde. A co přijde pak? Určitě se mi to nebude líbit, budu to muset nějak řešit, určitě se zase budu muset nad mými potřebami získat kontrolu, ale kdybych to chtěla řešit teď, tak z toho zase vycouvám a pak budu litovat, že jsem to nevyzkoušela. Je to prostě něco za něco. No a k poslednímu. Na ty stránky jsem ještě nekoukala, a musím tě zklamat. Nečekej, že tam někdy něco přidám, už jsem to tu psala mockrát, a myslím, že to i Ty chápeš, ale prostě jsem hrozná stydlivka a měla jsem problém i s tím, že bysme si s Kikinou dopisovaly nějak soukromě. Takže poslat někam svoji fotku, i když jenom své pokakané plenky, mi přijde jako hrozně intimní a osobní a vím, že bych se za to pak hrozně nenáviděla a připadala si jako nějaká pornoherečka nebo tak něco. Já vím, že to je dost přehnané, ale prostě jsem na své soukromí docela háklivá. Aspoň v tomhle směru. Sama se docela divím, že jsem se tady až takhle rozepsala. Anež :)

Zadek4 (Pá, 18. 12. 2020 - 06:12)

Ahoj Anežko, tak vezmu tě popořadě, jak píšeš. Tak v plence určitě asi nemají být ponožky :D :D :D. Na tom, že to pokakání se mi líbí jen dokud zůstane v plence se s tebou zcela shodnu také, úklid není úplně příjemný a jak už jsem zmiňoval, plenky jsou pro mě jen na to. Tím "zůstaneme doma" asi myslíš tu karanténu, z toho, co si psala i minule se možná i bojíš, že si kvůli plenkám nenajdeš kluka, proto možná píšeš, že že to budeš muset nějak řešit, ale na to ti povím, že je to možná i škoda, protože co já bych za holku (po psychické stránce) jako ty dal a to už jsem zajištěný a pracující. Ale ne, neber to rozhozně jako nějakou nabídku, to jen zmiňuji, co mě napadlo. Nemám ani potuchy, jak vypadáš a je možné, že bychom si na pohled vůbec nesedli a je možné, že i po jiných stránkách na psychické úrovni bychom si nerozuměli. Ale to jen teď čisté polemizování. Opravdu si nechci dělat žádné naděje. S tím (opětovným) získáním kontroly nad potřebami zkusím navrhnout i tento kompromis: Nosit plenky jen jako běžné kalhotky a užívat ji jich jen jako kalhotek a jen v pokud už se jí budeš zbavit, protože bude už obnošená (nebo od menstruace - to je také mimo jiné jejich výhoda - je to i jako menstruační vložka, jestli dobře usuzuji) nebo dostaneš chuť na "akci", tak ji dodělej tím, že si ji jen "zapomeneš" sundat na záchodě. Zkrátka si udělej pravidlo, že potřeby patří na záchod, ale trochu to jen tímto způsobem obejdi. Chápu, že s těmi stránkami jsi stydlivka a ani k běžné fotce v záchodě se neodhodláš. Dále ještě trochu nechápu ten postoj k tomu soukromému dopisování - naopak to je praktičtější, protože tam tu diskuzi nemůže nikdo rozbít (právě kvůli netolerantním nadávkářům ji Kikina prvotně založila), čte to jen malé množství osob (zde je to veřejné na internetu) a kvůli tomu se tam je člověk schopen svěřit i více intimně (ale pořád to má své hranice). Přijde mi paradoxní, že píšeš, že jsi stydlivka, ale dáváš přednost veřejné před soukromou diskuzí. Navíc se ví, že založit si jednoúčelový a anonymní e-mailovou adresu, kterou lze kdykoliv zanechat není vůbec problém. Tak uvidíš, třeba se nakonec osmělíš k té soukromé komunikaci s Kikinou. V klidu si vše promysli a napiš, jaké děláš "pokroky" v plenkách a určitě se pochlub i s případným pokakáním, až se k němu dostaneš. :-), Ještě mám dotaz ke tvým dřívějším pokakáním venku (s oblíbeným scénářem, že jsi to neudržela): V jakém typu prostředí to bylo nebo to preferuješ? Rušná ulice, klidnější prostředí mezi domy nebo paneláky, v parku, případně jinde? Tak zatím, Zadek4 :-)

Anežka (Čt, 17. 12. 2020 - 15:12)

Zase koukám "pokání"... Moc slušný mobil :D

Kikina (Pá, 18. 12. 2020 - 20:12)

Tvůj mobil činí pokání za tvé pokakáváni :0) jinak abych trochu upřesnila to co psal zadek tak ono to není tak úplně diskuze je to prostě soukromá komunikace přes mail ke kterému si můžeš založit účelový mail který lze kdykoliv opustit. Každý s kým si píšu to tak má a ostatně i já. A to co píšeš ty mě nebo já tobě nevidí nikdo jiný a tak to i zůstane. Já pečlivě střežím soukromí svých kontaktů a co je v mé soukromé komunikaci v ní i zůstane a fakt je že jsou věci které tady na veřejnou diskuzi psát prostě nebudu a myslím si že tak to máš i ty ale to už se musíš rozhodnout sama. Já tě do ničeho netlačím ale mohli by jsme si psát důvěrněji a vůbec mi nemusíš posílat žádné fotky nebo důkazy své existence. Já taky nikomu nic neposílám a pouze dvě pokakandy které znám osobně vědí jak vypadám. Každopádně bych ti do mailu mohla poslat své pokakávací povídky mimo jiné tu tvoji storku z Bruselu kterou jsem rovněž sepsala ale to už si musíš rozhodnout sama. Každopádně stála bych o tebe Líbíš se mi :0)

Anežka (Pá, 18. 12. 2020 - 20:12)

Ne, já tě chci !

Anežka (Čt, 17. 12. 2020 - 15:12)

Ahoj, dneska nemám moc času, tak se to pokusím shrnout, v co možná nejkratším textu. I když znáte mě, tak uvidíme :D kdyžtak možná večer najdu chvilku na nějakou pořádnou odpověď :) včera byla plenka plná jenom těch ponožek, jinak jsem do toho nešla. Teda do velké potřeby, počůraná jsem byla několikrát. S tím pokáním venku je to přesně jak píšete, je to pořádný adrenalin. Sice se v tu chvíli pak nenávidím za to jaké naschvály si dělám, ale před i po této akci mě to vzrušuje :D prostě když jsem venku, zadek úplně sevřený a už to nemůžu udržet a vím, že z toho není východisko, jak si "zachovat hrdost" dospělé holky :D nejdřív ten pocit beznaděje a pak to uvolnění, no těším se na to :D snad do toho někdy brzy půjdu :D a teď jenom rychle k té škole. Měla jsem štěstí, že jsem na ten osmiletý gympl šla ze základky sama, na základce jsem opravdu byla za počůrandu a pokakandu :D ano, čteš správně, podařilo se mi i počůrat. Někdy během hudebky, nacvičovali jsme na besídku a já se strašně hrozně styděla přerušit to a jít se zeptat, jestli můžu na toaletu, tak mi postupně ztmavly kalhoty a ostudu jsem měla pořádnou. A i o občasném pokakání se vědělo. Ale ani si nevzpomínám, že by se mi za to ostatní dečka nějak dlouhodobě smáli nebo mě šikanovali. Jako v tu chvíli ano, a i nějakou dobu potom, ale kupodivu je to pak omrzelo a zase jsem byla součástí třídy :) no a pak na tom gymplu, měla jsem opravdu štěstí, seděla jsem v rohu docela daleko od ostatních, byla to třída co měla i lavice podél stěn a já tam seděla opravdu daleko od ostatních a ještě jsem si věci do tašky balila hodně pomalu, abych odcházela úplně poslední. Takže jediný, kdo to mohl ucítit, byla učitelka, když sbírala písemky. Ještě si pamatuju, že to byl pořádný nepořádek, měla jsem jenom takové maličké kalhotky, ne tanga, ale prostě jsem si to celkem rozmazala i v džínách :D tehdy jsem z toho byla hrozně špatná :D ale já už musím, tak kdyžtak večer, teď mě čeká ještě taková malá premiéra, musím ven na delší dobu, tak to bude první delší výlet v plence. Tak ahojky, Anež

Zadek4 (Čt, 17. 12. 2020 - 20:12)

Ahojky, zase ten ti ten algoritmus automatických oprav překlepů udělal medvědí službu. :D Falešná nadílka by pro mě asi nic nebyla. Pro mě je to pokakání i takové vyjádření úcty k jídlu, které je k životu nezbytné tím, že ho nenechám odejít jen tak pryč, ale nechám ho "hupsnout" do hebké pleny a poté se s ním mazlím. Paradoxně nejsem naopak moc na počůrávání, zkoušel jsem to a ani mi to nebylo pohodlné, což možná je i tím, že jsem kluk. Někdy se ale do pleny vyčůrám až po "akci", když už si ji sundám, abych měl lepší pocit, že jsem využil její kapacitu. :D K tobě, když se ti chce na velkou a máš na sobě plínku, tak si řekni: Mám na sobě plenku, k čemu ta plenka je? A zatlač. Říkat si "jsem velká holka, na záchod" mi přijde, že je takový myšlenkový "kočkopes" a z mého podledů i trochu zneuctění toho hovínka. Samozřejmě tím nemyslím, že to máš dělat v nevhodných chílích, jako je přednáška atp. a pokud se budeš byť jen počůrávat nekontrolovaně, nemáš strach ze společenského stigmatu? Ty nehody ti samozřejmě nezávidím a je mi tě i trochu líto, na druhou stranu ti blahopřeji, že při té jedné si měla alepoň štěstí v neštěstí, že jsi seděla v rohu daleko od ostatních. Ještě se zeptám jestli jsi se podívala i na ty stránky s "obrázkama", které jsem dříve zmínil a co jim případně říkáš? Ne, nechci tě do ničeho tlačit, jen se ptám, co jim říkáš a je jen na tobě, jestli tam někdy přispěješ.

Zadek4 (St, 16. 12. 2020 - 21:12)

Ahoj Anežko, tak s tou štědrovečerní večeří - fakt jsem to nemyslel na ní, to jsi mě úplně nepochopila a chápu, že by na to nebyly sociální podmínky. Myslel jsem, aby ta večeře šla do plenky poté, co ji strávíš, což přirozeně trvá jeden až dva dny. Jak často chodíš na velkou? Z pokakání samozřejmě pokání činit nemusíš, jen tak mimochodem. :D A jaký scénář pro to pokakání plánuješ? Ještě k tvým akcím z dřívějška mám 2 dotazy: Spala jsi někdy v pokakané plence? (Kikina je na to expert :D) Pokakala jsi se někdy do suché plenky (tj. bez počůrání před tím)? Děkuji za odpovědi. P. S.: Omlouvám se, že nepíšu pod jménem, ale mám tuto "stylovou" přezdívku. Je mi hloupé psát pod falešným a mé pravé není zrovna nejobvyklejší (prozradím jen to, že vím, že je ještě méně obvyklé, než tvoje). Zadek4

Anežka (St, 16. 12. 2020 - 22:12)

Já plánuju zůstávat doma až skoro do silvestra, takže pokakání nepřichází v úvahu :) scénář prvního "znovupokakání" zatím nemám, uvidím, co na mě přijde, až to přijde :D zatím jsem to plánovala jenom prostě doma, ale když o tom mluvíš, tak mě napadá, že bych to mohla udělat svojí docela oblíbenou cestou. Prostě počkat až se mi bude chtít na velkou a pak vyrazit ven a znemožnit si jakýkoliv způsob, jak z toho vycouvat :) prostě abych se musela pokakat, protože to nevydržím domů, a ne jenom nudně doma zatlačit a hotovo. Když to má být poprvé, tak pořádně :D ale to jsou zase plány, co mám teď, ale až to přijde do fáze realizace, tak už tak odhodlaná nebudu :D na to se znám moc dobře :D v pokakaný plence jsem teda nikdy nespala, to už je úplně nová laťka, tak třeba někdy v budoucnu :) a do suché plenky jsem to asi už někdy udělala, většinou to bylo už do počůrané a nebo jsem se počůrala zároveň s tím, ale podle mně už i na čistě pokakanou plínku došlo :) mimochodem s tím pokakáním jsi mi zasadil brouka do hlavy, protože teď se mi docela chce něco takového zrealizovat :) ale ne, chci to ještě trochu pozdržet, aby jsem se na to těšila co nejvíce :) tak zatím, Anež

Kikina (St, 16. 12. 2020 - 23:12)

Pěkně tě kazíme :0) jestli tě to uklidní tak když jsem se nemohla pokakávat tak jsem si ty ponožky do kalhotek cpala taky :0) a nebo jak si psala že ti přijde vtipný jít se počůrat na záchod tak já když jsem neměla jinou možnost tak jsem se chodila pokakat na záchod :0) tím stylem že večer když jsem se šla sprchovat jsem si sedla na záchod a ups co jsem to provedla já si zapomněla sundat kalhotky :0) jejich obsah jsem pak vyklopila do záchoda a kalhotky přeprala při sprchování. Jinak možná že tě to překvapí ale já jsem se ve škole nikdy nepokakala ale musím se přiznat že v osmičce se mi povedlo se komplet počůrat bylo to o velké přestávce venku před školou. Nějak jsem to před tím neodhadla a nedošla jsem si a pak už jsem to jaksi neudržela do konce přestávky :0) taky jsem se nepřiznala a štěstím v neštěstí bylo že jsem měla černý legíny na kterých to nebylo vidět a tak se na to nepřišlo ale být ve škole dvě hodiny v mokrých kalhotách teda nic moc :0) utajení pokakání to jsi teda měla fakt kliku v devíti z deseti případů to můžeš tajit jak chceš ale ten smrádek tě vždycky zaručeně prozradí ale určitě jsi někdy zažila trapas kdy se na to přišlo? Ale jestli nechceš tak o tom nemusíš psát to jenom já jsem zvědavá :0) je fajn že máš takhle hodnou mamku která má pochopení. To ta moje mě nikdy neopomenula ztrapnit před příbuznými když vykládala veselé historky o tom jak se Kikina pokadila v patnácti letech v obchodě. Všichni se tím skvěle bavili a já byla rudá jak rajče :0) jinak už mám objednaný dry nitesky snad do Vánoc přijdou jestli jo tak tu výzvu se štědrovečerní večeří v plínce beru ale nevím jestli k tomu budu mít příležitost. Tenhle měsíc jsem se ještě nepokakala a to musím napravit :0)

Zadek4 (Čt, 17. 12. 2020 - 06:12)

Ahoj Kikino, tak u tebe jako vždy očekávám, že se jako vždy pochlubíš výsledkem i v "obrázkové diskuzi" :-). Pokud jde o mé opravdu nechtěné nehody, tak naštěstí mám z dětství jen jednu, která se naštěstí neprovalila, ale o tom nechci více psát ve veřejné diskuzi, ale pokud tě zajímá, v té soukromé diskuzi ti napsat mohu, až si na ni najdeš čas, kterého, jak koukám máš omezeně i zde teď před Vánocemi. Teď ještě k tobě, Anežko: Z toho, co píšeš je ten scénář s tím jít ven asi nejspolehlivější, naopak jít se pokakat na záchod naopak přímo svádí k vycouvání, jak už u tebe v takovém případě bylo. Každopádně to venkovní pokakání mi přijde riskantní (a tím pádem i adrenalinové) a já bych do ničeho takového nešel a pokakání dělám jen v zaručeném soukromí. Zkus zvážit rizika, přemýšlej, jak by to dopadlo, kdyby tě při návratu domů v tom stavu potkal a ucítil ten či onen soused. To že ti to někdy vyšlo neznamená, že tentokrát nenarazíš. Ale v něčem tě obdivuji - každý máme kuráž na něco jiného. Já na to koupit si pleny pro dospělé osobně a tvářit se při tom (byť dříve s trochou nervozity) jako bych kupoval cokoliv jiného. Zároveň se ale snažím tvářit, že nejsou pro mě a beru si vždy poctivě účet. Ty máš zase kuráž na pokakání venku, byť se dá říct, že v danou chvíli to děláš již nedobrovolně dobrovolně (nebo dobrovolně nedobrovolně?). :D Tak zatím, Přeji vám oběma šťastné Vánoce. :-)

Kikina (Čt, 17. 12. 2020 - 09:12)

Ahojte já jsem si říkala že bych vám měla všem napsat ale co se tu zase objevila Anežka tak nestíhám dopisovat a mailovat zároveň do toho ten předvánoční shon. Pokakáváni venku je právě ten nejlepší adrenalin a to i právě v tom že vždycky když jdu v plných kalhotkách a nebo plínce a potkám někoho tak si vždycky říkám jestli ten dotyčný poznal že mám zrovna plno a to mě dost vzrušuje :0) ale už jsem to taky párkrát nevychytala a jednou zažila přímo kardinální trapas o kterém ti když tak napíšu taky radši soukromko o tom se ani mě nechce psát veřejně fakt to bylo hustý :0) ale ani to mě neodradilo a dělám to dál jsem holt nepoučitelna :0)

Reklama

Přidat komentář