Totální endoprotéza kyčle

Ahoj Táňo, stejně jak píše Pajja, nebyla bych tak optimistická, co se týče termínu operace už proto, že mně řekli, že Covidem se všechny operace zastavily, termíny se posunuly a dali mi do pořadníku s termínem za rok. Ale to je FN Plzeň, možná, že Ostrava má jiné možnosti.

Táňo, nebyla bych takový optimista, ale držím palce. Mám jednu ocelovo titanovou něčím ještě potaženou kvůli větší pevnosti a druhou titan keramika a nevrže mi ani jedna noha :-D

Já šla pokaždé 11. den po operaci, až se vyndaly stehy, vleže sanitkou. Podruhé by mě pustil primář už 4.den, ale byla kalamita, domu 40 km, nechtěl riskovat. Každá nemocnice to má po svém.

Keď je všetko v poriadku 7 dní. Stehy sa vyberajú na desiaty deň. Niekde vyberajú už pri prepustení ak je jazva pekne zacelená. Bol to aj môj prípad. Nech Vám všetko dobre dopadne. Zdraví Aja

Táňo, nevím který lékař, ale ve FN Ostrava v květnu operovali tchána sestry a spokojený. Jinak čekací doba je různá, každá nemocnice je na tom jinak. Také záleží na zdravotní pojišťovně, ty určují počet náhrad, které ten rok nemocnici uhradí. Já jezdila několik let do ambulance ortopedie v nemocnici, k primáři a ten mě pokaždé operoval. Ale byli tam i pacienti odjinud, jak dlouho čekali nevím. Já si na kontrole na jaře řekla termín za 9 měsíců, chtěla jsem leden a bylo. Jenomže já už předem věděla, že mám poslední rok, tak jsem si vše naplánovala. Ale prý je to čím dál větší čekací lhůta. Materiál endoprotézy není problém, ale tělo ji musí přijmout, záleží i na kvalitě kosti, musí se dobře rozcvičit atd. Když si pročteš diskusi, jsou zde i děvčata, která měla a mají pořád nějaký menší či větší problém. A plno jiných bez problémů. Můj doktor říká, že životnost je závislá od toho, jak se k ní člověk chová. Někomu ji mění po dvou letech, jiný klidně dvacet let. Občas člověk nechce a spadne, nebo si ji ani neví jak "vyhodí". Nepřetěžovat, dodržovat předepsaná pravidla, zvolnit, každý jsme jiný. Ale rozhodně to jako velké omezení v životě nevidím, po čase je vše v hlavě, pro mne je hlavní, že zase chodím a funguju. Bolesti se občas objeví, třeba při změně počasí.

Věrko, nepomohly by manželovy lymfatické masáže? Já chodím cvičit do lymfatického centra, je tam fitko a mnoho jiných služeb. Chodil tam starší pán, kterému otékala noha po operaci. Nejdříve absolboval několik ručních masáží. Později už chodil jen do "nohavic" a moc si to pochvaloval.

Pájjo, možná, že ano. Vzpomněla jsem si, že jsem byla v lázních s paní, terá je dostala jako procedůru, protože měla také po operaci oteklou nohu. Řekla jsem mu to i jsem volala spolužačce, která na ně chodí - měl by adresu - ale nic. No, ještě to zkusím. Dík za typ.

Krásny deň Alenka. Tak ste mi práve padli ako sa hovorí "do rany".Práve som chcela písať, aby sa ozvali aj tí, ktorým TEP slúži už dlhé roky. Stále v sebe riešim či to nepreháňam s bicyklovaním (denne 15-20 km). Vždy som bicyklovala, ale neviem či to nie je veľa. Všade som čítala pohyb, pohyb..., ako zvoliť tú správnu mieru. Predsa sa ten kĺb opotrebováva. Čo ste robili vy? Iba bežný každodenný pohyb, alebo aj nejaký šport. Určite záleží aj na použitom materiály. Bolo by dobre keby sa v tomto urobil aj nejaký prieskum. Bolo by to zaujímavé.Krásny deň všetkým. Aja

Ajo, já si pohyb po operaci užívám, jak říká doktor, ale všeho s mírou. Na rotopedu běžně jezdím 30 km, na jaře, když vše zavřeli, tak denně. Jinak 3x týdně fitko - půl hodiny běh na eliptical (modernější orbitrek), posilování, trx, bosu, chodeckých pás, gumy, simulace bruslení, fiverider (skvělý na procvičení kloubů bez zatížení). Ne vše pokaždé, ale různé kombinace cca 90 minut, aby se tělo zatěžovalo rovnoměrně. K tomu plavání a chůze. Na kontrole mi doktor, který mě i operoval, řekl, že mám neuvěřitelný rozsah v tepkách, že to dlouho neviděl. Prý už se tolik cvičit nemusí. Já mu řekla, že mě to baví a on super, tak pokračujte. Pravou mám 4,5 a levou 3,5 roku od operace. Takže pokud máš ráda pohyb, proč se mu vyhýbat. Jen nepřetěžovat, neskákat, nedřepovat...., přesně jak se to píše i výš.

Ajo, ani nevíte, jak ráda si po čase přečtu slovenské povídání. Ale k věci: Jsem už starší ročník (67 let), sportovala jsem od dětství skoro celý život (i závodně), v pozdějším věku jsme s manželem jezdili na horských kolech v poměrně náročných terénech a věnovali se vysokohorské turistice, Tatry! a pak Alpy. Chalupu máme na Brdech (minihory), ale túry každý víkend. Po jedné z nich mě náhle přepadla nesnesitelná bolest v pravém kyčelním kloubu. Po cca 4 dnech to přešlo, tak jsem tomu pak už nevěnovala pozornost. Za necelý rok znovu, to už ale bylo trvalé, bolest mi vystřelovala do bederní páteře, do třísel, do stehna a do kolene. Hlupačka jsem vyrazila místo k lékaři na rehabilitaci, kde rehab. sestra usoudila, že mám zablokovaná "esíčka". Výsledkem bylo, že mi rozjel i levý kyčelní a v obou kyčlích mi způsobila minifraktury, což bylo strašně bolestivé, ale artróza, kterou jsem ve skutečnosti měla, ještě nebyla k operaci. Trpěla jsem 2 roky, pak 2 operace po sobě. Z pochopitelných důvodů jsme po "o" odmítla jak rehabilitaci, tak i lázně. Cvičila jsem poctivě (i občas nepoctivě) sama a sama jsem to nakonec i zvládla. Přes počáteční "kachnění" jsem se naučila znovu chodit, což mi přinášelo euforicky radostné pocity. Tak jsme pak hodně chodili, na řadu pak opět přišly túry po Brdech. Horské kolo jsem vyměnila za normální, ale tolik km jako Vy, nedám. Jen kratší jízdy. Vysokohorskou turistiku mi operatér zakázal. Jinak dělám vše co dříve, jistou opatrnost už mám za léta zažitou, tj. (podle dřívější přispěvovatelky Bětky) : Nedřepat, neskákat, nepadat. Tak až na ty pády. Ale kyčle díkybohu vydržely... Tak to je ve zkratce (?) asi tak vše a zdravím na Slovensko !!!

Alenka, Pajja, veľmi ste ma potešili vašou reakciou a dodali istotu, že čo robím je dobre a má zmysel. Tiež si myslím, že nové kĺby nám dávajú možnosť užívať si pohyb a nie aby sme s nimi sedeli doma. Rozchodila som sa dobre, odložila som naraz obidve barle a pred zrkadlom krok po kroku, aby som sa videla, že nechodím ako kačka. Počula som názor jedného fyzioterapeuta „barle musíte mať v hlave“
Alenka, Pajja, Věrka, ste perfektné a vďaka za to, že držíte túto diskusiu stále živú. Ja sa sem vraciam a pozerám čo tu je zase nové. Krásne leto všetkým .Ozvite sa či nohy stále slúžia.

Ešte raz zdravím, zabudla som sa podpísať. Aja