Ježíš Kristus, Boží Syn

Jo a ti lyžaři z Alp schytali nízkou dávku viru, páč byli většinu dne mimo budovy, venku. Nakazili se třeba na hotelu, dotkli se kliky dveří, neumyli si ruce, pak jedli svačinu na svahu apod. Každopádně nebyli mnoho hodin ve vysoce promořeném prostředí jako je zdravotník mezi pacienty nebo učitel mezi nakaženými žáky. Na té dávce opravdu záleží a záleží také na tom, zda ta dávka je ještě dále násobena v dalších dnech. To srovnání s hradem se mi povedlo. Je to jako když už je obrana hradu narušena prvním útokem a ty ještě vpustíš další nepřátelské vojáky, aby hrad dobyli rychleji.

Je to obdobné jako u dvou či více stejných barelů s benzínem. Je jedno, jak je kterýkoli z nich zapálen - zda malou jiskřičkou, zápalkou, trsem více zápalek, nebo třeba velkou pochodní. Jakmile se jednou vznítí, hoří vpodstatě (samozřejmě při stejném okolním tlaku, teplotě, vlhkosti, koncentraci kyslíku apod.) vždycky stejně.--------------------------------------------------------------------------------------------------------- Tohle přirovnání je falešné. Virus není zápalka a imunitní systém není oheň. D (dv) - ty jsi opravdu dost hloupý. Už z tvého přirovnání vyplývá, že tělu nerozumíš. Imunitní systém je spíše propracovaná obrana hradu. Ten hrad má několik linií obrany a záleží jak na mohutnosti obrany, tak na mohutnosti útoku.

Tento problém dobře znají i učitelé. Zpravidla onemocní více žáků a i více dospělých, takže v určitý den se učitel setká s tolika chrchlajícími jedinci, že nemá šanci neonemocnět. Je to ve vzduchu, na předmětech atd. Infekční dávka je vysoká. Totéž třeba ošetřovatelé v domovech, kde leželi senioři s respiračními nemocemi. Byla zde jistota, že se nakazí taky a že budou mít vážnější průběh nemoci. Proti tomu třeba lyžaři, co byli v únoru a v březnu v Alpách v Itálii a Rakousku, většinou schytali nízkou dávku viru, takže se buď nenakazili vůbec, jejich imunita virus zahubila v zárodku, nebo onemocněli lehčí formou nemoci, protože množství virů bylo poměrně nízké. Těch indicií, důkazů, že na množství viru při nákaze záleží, je opravdu veliké množství. Tohle nemůže být náhoda. Ale nebráním nikomu, aby věřil, že na dávce viru nezáleží. Klidně v to může věřit. Věřit není zakázané. Já osobně dávám přednost pozorování, evidenci faktů a vyvozování závěrů.

Na počtu virů opravdu záleží. Když je počet virů pod kritickou mezí, tak nemoc ani nevypukne, imunitní systém je zahubí, viry se nestačí pomnožit. Když je počet virů cca tolik, jako je kritická hranice, viry se sice množí, ale jen v ohraničeném místě. Tehdy říkáme, že nás svědí nebo škrábe v krku, nebo v nose. Může to trvat několik hodin. Když je množství viru ještě větší, tak už první linie obranného /imunitního systému rozmnožování viru nezastaví, ale začíná zánět. Viry obsadí větší plochu a mnoho buněk nutí k produkci viru. Když je virů ještě více, tak viry prolomí další bariéru a dostanou se do krevního oběhu, pak můžou napadnout jakýkoli orgán. Na počáteční dávce tedy záleží a záleží také na tom, zda byla počáteční dávka dále násobena. Tedy zda v době, kdy by imunitní systém ještě dovedl potlačit virus, dostal další dávky viru. Každý faktor hraje roli v intenzitě nemoci.

New Scientist je určitě serióznější zdroj než jakákoli psycholožka.¶ Jinak problémem zdravotníků je, že jsou častěji než většina jiných profesí exponováni virionům sars-covid-2, a je proto u nich i větší riziko, že se jim dostane do organismu nejméně minimální dávka virionů sars-cov-2, která je již dostačující k propuknutí nemoci covid-19. Pokud ale vím, neexistují zatím žádné důkazy, že jakmile již daná nemoc propukne například u libovolného, ale zcela konkrétního zdravotníka, je u něj větší riziko těžkého průběhu než u jakékoli jiného pacienta trpícího nemocí covid-19, který je stejného věku, pohlaví, vzrůstu, hmotnosti, tělesného typu, fyzické kondice a pre-existujících zdravotních problémů, a kterému je věnována stejná péče jako danému nemocnému zdravotníkovi.¶ Je to obdobné jako u dvou či více stejných barelů s benzínem. Je jedno, jak je kterýkoli z nich zapálen - zda malou jiskřičkou, zápalkou, trsem více zápalek, nebo třeba velkou pochodní. Jakmile se jednou vznítí, hoří vpodstatě (samozřejmě při stejném okolním tlaku, teplotě, vlhkosti, koncentraci kyslíku apod.) vždycky stejně.

Který pošuk v nějakém článku na esoterickém webu newscientist co zpochybńuje, je úplně jedno. Rozhodují fakta, data. A fakta, data jednoznačně hovoří, že nejtěžší průběh nemoci covid 19 ze všech profesních skupin mají zdravotníci, a to právě kvůli tomu, že se opakovaně setkávají s nemocnými, až se jejich imunitní systém přetíží a nastane selhání více orgánů. Zdravotníci mají také nejvíce úmrtí mezi mladší a střední generaci. Což jinak není tak časté. Důvodem, proč zrovna u zdravotníků je tolik zemřelých mezi střední a mladší generaci, je právě opakované exponování viru a v součtu vysoké dávky viru. To se pak přetíží i jinak mladý a zdravý organismus. D (dv) - tomu chybí logika. Když někomu chybí logika, tak pak tápe.

Lidé, kteří jsou vystaveni vyšší koncentraci nového koronaviru ve svém okolí, mohou mít vážnější průběh onemocnění covid-19. Trvdí to britská profesorka Lucy Yardleyová z Bristolské univerzity, která o tom informovala v rozhovoru pro rádio BBC.
Před 11 hodinamiOff-line rimava (22/191/77)
Mírné příznaky, nebo vážné komplikace? Záleží na možství viru v těle, tvrdí profesorka

Lidé, kteří jsou vystaveni vyšší koncentraci nového koronaviru ve svém okolí, mohou mít vážnější průběh onemocnění covid-19. Trvdí to britská profesorka Lucy Yardleyová z Bristolské univerzity, která o tom informovala v rozhovoru pro rádio BBC.

Profesorka Yardleyová varovala před důkazy, které upozorňují na důležitost množství koronaviru, kterým se člověk nakazí. Podle ní to vysvětluje také mnohdy těžký průběh nemoci u zdravotníků, kteří byli v blízkém a častém kontaktu s nakaženými lidmi.
V praxi to podle profesorky znamená možnost, že pokud se člověk nakazí například po dotknutí se předmětu, na kterém je vir zachycen, může mít později pouze mírné příznaky a průběh nemoci nebude tak vážný.

Pokud se však člověk nakazí větším množstvím koronaviru, může to pro jeho imunitní systém znamenat velkou zátěž, případně přetížení, jak potvrzuje rovněž doktor Michael Skinner z Královské univerzity v Londýně. „Existuje již dostatek důkazů k tomu, abychom mohli tvrdit, že čím víc viru člověk do těla dostane, tím je vyšší pravděpodobnost, že průběh onemocnění bude vážnější,” říká Yardleyová. S tím souhlasí dva přední čeští infekcionisté, profesoři z Nemocnice na Bulovce, sepsali pro veřejnost manuál ke koronaviru. Veřejnost by měla znát všechny informace o viru, se kterým nyní bojuje. Spolu s kolegou Jiřím Benešem jsme proto sepsali materiál, který vše objasňuje," řekl serveru Lidovky.cz profesor Ladislav Machala s tím, že text je volně k dispozici, lze citovat a volně jej přebírat. Dosavadní zkušenosti s koronavirovou infekcí ukazují, že závažnost onemocnění závisí mimo jiné na množství viru, které se dostalo do organismu postiženého člověka. Při explozivním průběhu lze očekávat, že koncentrace viru v místech, kde se nahromadí větší množství infikovaných lidí, bude velmi vysoká. Osoby, které se do tohoto prostředí dostanou, budou vystaveny mnohem většímu riziku nejen nákazy samotné, ale i těžkého průběhu. Roušky, respirátory, atd. snižují množství vdechnutého viru.

Čeští odborníci tvrdí, to samé, co zahraniční. Je tu zákon přímé úměry: Čím více - tím více. Čím méně, tím méně. Roušky nedokážou snížit množství viru na nulu. Chrání jen z části. Část aerosolu vždycky unikne buď bokem nebo i přes stěnu. Ani respirátory nejsou dokonalé. Netěsní, můžou podfukovat. Ale každá bariéra snižuje množství viru na zlomek toho, co bys normálně vyloučil nebo vdechl. Polovinu, třetinu, čtvrtinu. Podle toho se odvíjí další vývoj infekce.

Rouška nebo respirátor nebo hadr na hlavě nemusí zabránit nákaze, ale sníží množství vironů, které vdechneš. Jakýkoli filtr je lepší než žádný. Část kapének se zachytí o stěnu roušky. Průběh nemoci je pak lehčí. A to stojí za to. Je rozdíl ležet jen posteli doma a je rozdíl ležet na JIP na kyslíku jako Boris Johnson. Kdyby v Británii zavedli povinnost nosit roušky, nemusel se nakazit vůbec, nebo se mohl nakazit jen poloviční dávkou a nemusel mít tak těžký průběh.

Roušky mají povinně ve všech zemích všichni chirurgové, sestry při operaci pacienta. To je něco jiného, ty troubo! Určitě v nich nechodí venkua do obchodů. Roušky v nemocnicích a u lékařů -operatérů ,zubařů, zdravotníchz sester na operačních sálech, u zubařů, jsou snad samozřejmostí, ne? Ale chodit v rouškách pro chleba a po ulici, normální není. Bukvice jsi ty. Tady se nemluví o zdravotním personálu, ale celou dobu o běžné populaci. A v tom je pořádný rozdíl! Česká republika se zkrátka zbláznila! Přečti si názory některých odborníků, ty troubo.
Návštěvníku, ano. Šmucler je narcis, ale dobrý stomatolog. Nedá se k němu dostat. Má moc pacientů.

Šmucler je narcis a užívá kokain a v médiích někdy vystupuje pod vlivem kokainu.

Roušky mají povinně ve všech zemích všichni chirurgové, sestry při operaci pacienta. Mnohdy trvá operace několik hodin, roušku mají pořád a neslyšel jsem že by se z toho hroutili, nebo se jim pokazila imunita. Nejhorší je anonymní přecitlivělá bukvice - apoštol.

Kéž by měl MUDr. Šmucler nějakou pravomoc ty roušky s nouzovým stavem zrušit! Ale když ho vláda přehlasuje! To, co se bude v létě dít v rouškách, hlavně u kardiaků a astmatiků, bude až fatální. Viry, bakterie, plísně a další toxiny. No comment.

Opravuji. Blahoslavení chudí v Duchu,neboť jejich je Království Nebeské. Ostatně, to vyjde zcela nastejno.

To tedy je krize, především duchovní! MUDr. Jan Hnízdil, jinak správný šoumen, spálil 30. dubna obřadně svojí roušku! Blahoslavení chudí v duchu, neboť jejich je Království Boží. Tak nějak to tady v tom Kocourkově funguje. Já si nemůžu dovolit spálit roušku, ale venku už jí nosit nechci. V létě, manuálně s rouškou pracovat 8.hodin denně, to snad, Vojtěch s Hamáčkem, ani nemůžou myslet vážně!!! Volme KDU-ČSL. Jenom ty hranice by se neměly tak rychle otvírat. Raději letos v létě nikam do ciziny rozhodně necestovat. Nezachrání nás pak ani Lurdy. Poutní místa jsou i v Česku, nebo alespoň kostely. Snad, Slovensko jediné, zdá se býti trochu bezpečné. Jinak zatím žádné jiné státy.

Zdravím Tě Mimo. Ano,je třeba řídit se zdravým rozumem. Zprvu jsem vládě fandil. Myslel jsem si, že to včas skončí. Bohužel. Z koronaviru se stává novodobý strašák. Vláda neví, co má dělat.
Steve, s tím promořováním si vláda jistá není vůbec. např.: MUDr.Martin Balík a MUDr. Tomáš Zima -Rektor UK, promořování., ti jsou/ byli propromořování. Naopak,neurobiolog Omar Šerý, ten naopak proti promořování přímo varuje! Koronavirus přý napadá i nervový systém.
Návštěvníku, jak bys to řešil ty? Ty roušky jsou škodlivé. Varují před nimi i lékaři -imunologové. V létě to nebude určitě nic dobrého. Pan Adam Vojtěch se v té diktatuře snad vyžívá, spolu s Janem Hamáčkem a Andrejem Babišem + s epidemiologem Romanem Prymulou.Imunolog MUDr. Svoboda, ten naopak ty náhubky nedoporučuje. Je třeba se modlit hlavně za kadeřnice, které budou muset mít, kromě roušek, i ochranné štíty. Byloby načase, aby opozice vládě ty jejich manýry už zatrhla! Podle mne, patří do Bohnic! O zemědělcích vláda nemluví,zda taky budou muset nosit roušky, i na poli v létě. Ale od vlády se nic rozumného ani čekat nedá. Totalita je drží u moci.