Reklama

Jak se o sebe postaráte, když zestárnete?

Eva (St, 9. 1. 2008 - 17:01)

Co znám lidi,tak se opravdu do pečovatel.domu těší.Nebudou si muset vařit,topit,budou mít soukromí.U nás ve městě v peč.domu má každý svůj pokojík s kuchyňkou.Taky se velmi dlouho čeká na umístění.Počkejte,za pár let se už nebudou stavět domy pro mladé rodiny,ale peč.domy pro seniory.

Eva (St, 9. 1. 2008 - 17:01)

Co znám lidi,tak se opravdu do pečovatel.domu těší.Nebudou si muset vařit,topit,budou mít soukromí.U nás ve městě v peč.domu má každý svůj pokojík s kuchyňkou.Taky se velmi dlouho čeká na umístění.Počkejte,za pár let se už nebudou stavět domy pro mladé rodiny,ale peč.domy pro seniory.

Iva (St, 9. 1. 2008 - 16:01)

Já nevím, opravdu jsou u nás ty ,,domy s pečovatelskou službou" na takový úrovni, že se tam senioři těšej?
Já mám pořád před očima ty odporný socialistický starobince, čekárny na smrt...

Andrea (St, 9. 1. 2008 - 16:01)

Obdivuju i Tebe, Viki, ale pověz, živíš jenom sebe, nebo je na Tobě ještě někdo další závislý? Jak bys to řešila, kdyby ses z téhle ( hlavně psychicky vyčerpávající péče) složila?
Já vím, že tu působím pesimisticky, ale tohle bych si ráda v hlavě srovnala.

Viki (St, 9. 1. 2008 - 16:01)

Vero, také se starám o maminku(po mozkové mrtvici), sice jen o víkendu, ale přijedu v sobotu, vyperu, uklidím, navařím, osprchuji, nakadeřím, případně ostříhám vlasy, převléknu postel povykládám, nakoupím a v neděli večer, s vyplazeným jazykem jedu domů a už nemám sílu, abych si nakadeřila své vlasy, udělala nehty, natož odpočala před dalším těžkým pracovním týdnem. Peníze na pečovatelku pro ni bych měla, ale co naplat. Moje máma k sobě nikoho nepustí, radši umře! A když přijede sestra, tak si stejně na jakoukoliv práci volá mne. Zní to pesimisticky a já s tím nemůžu nic udělat, protože už tady dlouho nebude a zbytek života bych si vyčítala, že jsem ji nevyhověla.

vera (St, 9. 1. 2008 - 16:01)

Ahojky ještě jeden poznatek hodně lidí jak má určitý věk a zjištuje , že ubývají síly a děti si pořídili později takže jsou v produktivním věku a nemohou odejit z práce,aby se postarali o rodiče.Tak si podávjí žádosti do penzionů , domovu důchodců aj. zařízení je to v pořádku každý si rozhoduje o tom kde chce v budoucnu být.
PS: tyto žádosti se vyřizují i několik let u nás do domu s pečovatelskou službou je čekací doba od 5 do 15 i více let podle lokality .

vera (St, 9. 1. 2008 - 16:01)

Ahojky no je mi 50 citim se skvěle a teď pečuji o maminku celodenně u ni doma pomáhá mi bratr ten mě střídá na pár hodin 3X týdně a moje nejmladší dcera mě vystřídá 3X týdně na noc před 6 měsícema spadla a dostala slabý infarkt a ted je ležák s tím , že ji pomohu na WC u postele musím ji umýt aj. Nebudu to tu rozepisovat ti kdo pečují o své rodiče nebo příbuzné ví jak je to náročné , ale nestěžuji si . V dnešní době je pečovatelská služba dá se zajistit i paní na hlídání je pravda , že to chce finance něco se dostane na péči nějaký důchod taky je . Do domova bych ji nedala mám tam kamarátku je tam spokojená jak psal někdo snaží se tam lidem spestřit život aktivitama . Jen tam je jedna nevýhoda většinou jsou na pokojích 2 a někdy se nesnesou tak jsou problémy.Jsou také penziony a různé stacionáře a byty s pečovatelskou službou. A já doufám , že jak pečuji o moji maminku snad bude postaráno někdy i o nás . Snažím se být aktivní abych vydržela co nejdíl čiperná.Mějte se hezky
Ps : maminka mi pomohla vychovat děti takže chci se zas postarat o ni do svých 82 byla čiperná takže ted se staráme my. Hezký den

Dede (St, 9. 1. 2008 - 10:01)

Já osobně jsem zrovna na rozhraní středního věku a stáří.Tohle mám dávno vyřešené.Dokud se obstarám sama, budu doma, ale až to už nepůjde, chci do domova, svým dětem bych na obtíž být nechtěla.Dnes to ani nejde, aby byl se mnou někdo doma.Své stáří nechci prodlužovat, už teď mě bolí pořád celý člověk, tak na co to stále chtít prodlužovat?Svůj život jsem si prožila, nebyla jsem tu nadarmo.Nejraději bych, abych to měla sílu skončit sama, ale nevím....

D (St, 9. 1. 2008 - 10:01)

Andreo, už jsem psala i do téma Péče o seniora. Nechápu, proč jsou domovy důchodců tak zatracované. My jsme v jednom měli babičku, takže jsem se tam často vyskytovala. Byly tam usměvavé sestřičky, které chystaly pro důchodce různé programy a výlety. Přes týden tam chodila lékařka, rehabilitační sestra, studenti zdravky a pajdy, kteří tam pomáhali např. při rukodělných pracech. Lidé jsou tam v kontaktu s dalšími lidmi. Moje máti se do domova vyloženě těší a já také nevidím důvod, proč bych stáří nemohla strávit tam. Bohužel tady převládá názor, že postarat se, znamená postarat se osobně.
Strávila jsem nějaký čas v cizině, kde jsem pracovala s mentálně postiženými a tam bylo naprosto běžné, že takový člověk byl přes týden v nějakém domově a na víkend jezdil domů. U nás se za to div nekamenuje.

Andrea (St, 9. 1. 2008 - 09:01)

Už jsem si přečetla podobná témata ( moc jich tu není). Ty, co psali do rubriky Péče o seniory, obdivuju, ale protože si myslím, že já bych něco podobného nezvládla, založila jsem tohle téma, abych viděla, jak to řeší ostatní.

Návštěvník (St, 9. 1. 2008 - 08:01)

klikni si tady na Péče o seniora

Návštěvník (Út, 8. 1. 2008 - 20:01)

No tak v dětství jsme bryndali v jeslích a školkách,tak budeme bryndat zas jinde.Zádnej pres.

Pro Andreu (Út, 8. 1. 2008 - 19:01)

Andreo,vzhledem k tvému věku teda máš přehled.Jo,tak skončíme všchni.Je to smutné,že děláme pořád ty samé chyby.Vyštavíme se pro dobro rodiny,státu,ačehokoliv.A pak?Tvrdé poučení,pro kohože,a v jaké ideály jsme to vlastně se zbytečně plahočili.Já to pochoit v tvojem věku,vyhrál jsem soběstačné stáří.Gratuluji,pokud se tímto budeš řídit.Stěstí člověka totiž v této sobecké splečnosti spoléhá v to,být soběstačný až do posledního dechu.Jinak člověk pozná,jak hluboce se celý svůj život mýlil,a čemu bláhově věřil.

Andrea (Út, 8. 1. 2008 - 11:01)

,,Těšíte se do domova důchodců?
Nejspíše na to ještě nemáte věk, ale jednou to přijde. Stanete se přítěží vaší rodiny a ta vás tam bez velké diskuze šoupne razdva, zejména když budete zcela bez finančních prostředků. V každém případě byste měli vědět, co by vás v takovém případě čekalo a možná vás to přinutí si začít odkládat nějaké ty peníze na zlé časy. Domácí ošetřovatelka je bez diskuze lepší varianta, než naše domovy důchodců, ale pro dost lidí je to finančně neúnosné""...

Už nevím, kde jsem narazila na torzo tohodle článku, ale přestože je mi pětadvacet, musím na tohle téma dost myslet. Není přece nepravděpodobné, že i já budu jednou závislá na pomoci jiných... Přemýšleli jste o tom? A jen mi, prosím, nepište, že se má každý spolehnout na dobře vychované potomky, ty se o něho postarají. (Že by byly domy důchodců plné samých bezdětných? Nebo si ti stařečci své potomky tak špatně vychovali?) Myslím si totiž, že celodenní péče o někoho úplně bezmocného je z časového, nebo finančního hlediska prakticky nemožná.Jak jste tuhle situaci vyřešili vy, co jste se do ní už dostali?

Ivana (Po, 6. 4. 2020 - 23:04)

Teď poslouchám televizi a sleduji, jak nás seniory hodili přes palubu kvůli ekonomice. Bohužel starší lidi nejsou tady na internetu a nemohou se bránit, dělají z nás blbce. Nejdřív, že nesmíme nikam chodit, být jen doma a nakupovat jen od 8 do 10 a najednou, že se musí společnost tím koronavirem promořit a vše přerušit najednou. To je vrchoně bezohledný. Všichni budete jednou starý a věřte, že to stáří je hnusný a blbý. A ještě vás někdo hodí najednou přes palubu.!!! Nemám slov!!!

Emilie (Po, 27. 4. 2020 - 09:04)

Nenechat se hodit přes palubu. Ani teď nezavolají a nezeptají se jestli jsme v pořádku. Vybodnout se na děti, i když je vedeš dobře, dáš jim vše co můžeš, nemám ráda slovo obětovat se, ale je to tak. Oni kašlou na nás, u všech našich známých ve věku -70 + je to stejné. Neudělali jsme nic špatně. To by třeba jedni rodiče, ale máme to s dětmi všichni stejné. Milostivě přijdou jen na vánoce. Je to trapé, ale jak jim říci že nemusí ani to. Děti nemají, když tak někde jedno. Oddací list považují za cár papíru. Pořád honí jen kariéru a peníze. My máme s manželem zařádáno o pečovatelský pobyt kde se musí dost doplácet. Že odkážeme synům dům ať si ho pak prodají. Ne, dohodli jsme se s manželem. Dům prodáme a z financí si užijeme dožijeme sami bez synů a jejich rodin v cizím ale s péčí. Máme samozřejmě nově větší zdravotní potíže, což děti vůbec neví. Nebudeme jim to říkat nezajímalo by je to. Když jsme vyhráli ve sportce větší sumu to k nám měli lásku. Dali jsme jim všechno a pak zase ticho rodiče neznali. My už na dům nestačíme se silami tak to bude takto. Synům nic říkat nebudeme. Jsme jim jedno a oni nám už taky. Divná doba.

Návštěvník (Po, 27. 4. 2020 - 10:04)

Moc nechápu, že vyčítáte mladým, že se honí za kariérou a penězi, oddací list je jen cár papíru a děti nemají. Tak když vidím jak jste dopadli vy, kteří se za kariérou nehonili, děti měli, i ten oddací list, tak je lepší zůstat bez dětí. Ona je, paninko, jiná doba a ti mladí se musí hodně otáčet, aby Babiš mohl uplácet důchodce.

Lenka (Po, 27. 4. 2020 - 10:04)

Chyba se stala u vás. Jsem středního věku, mám spousty přátel a všichni se o rodiče zajímáme a staráme. Hlavně v této době. Děti máme my 3. Jsem už sama dva roky babička. Kamarádky mají také děti, některé jsou babičky. Tak neházejte všechny do jednoho pytle.

Návštěvník (Po, 6. 4. 2020 - 23:04)

A kdo tohle říká? Není to nějaká fáma?

Návštěvník (Út, 7. 4. 2020 - 00:04)

Prymula. Změnil názor

Reklama

Přidat komentář