ROMOVÉ - žijí tu s námi
Právě,líp už asi nebude,to jsou moje slova.Já sem teď tak ráda že mam v sobě klid od těch psychických stavů.A dá se říct že až teď si to doma dokážu užít toho že právě nic nemusim tak chci klid dokuď to jde.Dřív sem si toho nevážila protože mi věčně hrabalo a bylo blbě tak nebylo čeho si vážit a až teď konečně se cítim normálně.Vážim si toho teď a ty asi sama u sebe to máš taky tak.Vážíš si určitě toho dokuď ten klid a zdraví máš v mezích ,v tom jsme na tom stejně.Jen je nám rozdílem věkem.Ale mentálně já se cítim taky že už mam velkou část života za sebou,takže ono v nás takovej rozdíl nebude,liší nás jen sex to je všechno.A psychiatr chválil,dávkování léků mi nechal tak jak to je,takže mam pokračovat takhle dál.Říkal že kdyby to přestalo stačit že by mi ještě přidal k tomu jeden lék ale zatim v pořádku.
8,8 hodin denně na s.sítích Bianko..... dobrá zavislačka
Ale di ty srandistko. :-D a víš co, klidně si tam hodiny přidej. Ale musím napsat, díky za net. Dříve se důchodci dívali z okna, dnes si můžou díky němu povykládat, učit se, bavit se, vyhledávat a prostě být všude. A třeba 24 denně, protože mají čas.
Super!
Jsem ráda, že jsem tě pobavila.:-)
Bianko jak to myslíš že i těch Sergejů bude stále míň?? Já svého Sergeje měnit nechci,já bych to bez něj nezvládla.Já bych bez něj zkončila zle.On mi zachránil.A nechtělo by se mi zvykat na jinýho,už by se takovej najít nemusel.Už během roku mam na něj svuj názor že je to hodnej chlap a tu agresi měl jen pod chlastem když to s nim přehnal a upustil ventil a taky ze začátku vztahu to bylo kvuli Denisovi.Teď zpětně mi to všechno otevřelo oči kdo jak se ukázal a kdo stojí při mě,až čas mi dal odpověď.A jestli nenajdu na přivydělání tohle co chci tak prostě nikam nepujdu.Já nikam nechci že musim ale jen pro změnu jako něco navíc.S tou doručovatelkou je to jak píšeš a nechce se mi do toho.Já třeba teď ještě ležim a sem tak ráda jak sem v teple přikrytá a že nemusim někde se honit a otravovat se s lidma,poslouchat něčí rozkazy.Já si na škole užila tolik zlýho a celkově od začátku to posraný dětství že tohle je jako odměna trochu za to asi.A kdybych nebyla nemocná psych.a migrenama měla bych si toho spíš vážit že nikam nemusim.Já o to nestojim být denně mezi lidma.I v té nemocnici sem poznala jaký to za dýl tam je na prd.Sestry vyšťavený,věčně mluvící jen o vyhoření.Pořád jen problemy,nemoce,utrpení,každej chce rychle vypadnout pryč.No to nadšení z toho mi přešlo.A teď co Zdenička ta to dělat chce,nerozmlouvam jí to ale je to fakt na psychiku časem náročný.Aspoň ale ona nebude ta nejnižší pracovní síla ale třeba právě doktorka jestli jí to vyjde,no je to na ní ale mě z toho to nadšení přešlo.Navíc se mi tam pak začli dělat pod rukavicema exzémy takže na prd a tam je to v mé pozici věčně špinavá práce co si budem povídat.
Ještě velké přání Alici k jejímu svátku - to bych si vyčítal, kdybych to prošvih´. - S tím rodičovstvím to píšete správně, doba je jiná; viděl jsem, jak v sedmdesátých létech napsali v porodnici klidně do zápisu "rodiče starší", přestože té paní bylo necelých 29 let. - Doručovatelka snad také není špatné zaměstnání, třeba brigádně - vzal jsem jednou na roční smlouvu doručování tisku a byl jsem velmi spokojen. Na rozdíl od běžné pošťačky vůbec nepřijdete s lidmi do styku, s nikým se tudíž nepohádáte, nevyplňujete žádné upomínky, rozneseno je dřív než jdou děti do školy a pohoda. Akorát že se chodí i v sobotu (to toho bývá i hodně) a holt brzy ráno, tady v Praze bylo nutno jet posledními nočními spoji (takže pro Milunu budíková migréna). Byl jsem rád donašečem... :-)
Byla jiná doba, já rodila ve 22 letech a připadala jsem si stará, jinak se i dívalo na ženy, které později rodily, nebo žily bez vztahu. S dětmi, nebo bez. A Fernando, tu doručovatelku by Miluna nezvládla, už kvůli brzkému vstávání či nestálém počasí. O brigádě tady psala, jen si neuvědomuje, že s vyšším věkem bude i té práce , kterou chce, pro ní stále méně. A bude muset brát, to co je. Protože i těch Sergejů bude stále míň.
To já souhlasim s 19:55 že lepší je mít první dítě dřív protože je na to víc energie a v Milunině věku už mít spíš klid a užívat si pak:) Každej to vidíme jinak.
Jo, blbý je, že Miluna se o žádný svý dítě nestará, takže u ní o žádnou energii nešlo
No ze Milca te energie pro deti mela, jen co je pravda. ;)
O dítě se staráš dokud ti neodejde z baráku. Uteče ti mládí, nevybouříš se, v dnešní době je také těžké finanční zabezpečení. Ale nikomu jeho názor neberu. Já bych v dnešní době možná ani děti nechtěla. :-) Je široká možnost cestování, vzdělávání, stačí jen chtít a hlavně makat, aby na to bylo. Protože i ti co jsou nahoře, většinou kopali kanály, nebo myli kastroly v restauračkách.
Dříve byla jiná doba a větší odpovědmost, ale to je zase pohled dozadu. Tak jsem PRO, aby spolu lidé než se třeba rozhodnou k sňatku, delší dobu, nebo i bez papíru žili a poznávali se a dítě měli později, aby věděli, že už je můžou mít. A po všech stranách ho zajistit a hlavně dát mu domov.
a co ti její rodiče, co je to zač?
Asi jsi někdo novej.To je na dlouhé povídání:)
neuvěřitelný,že už v patnácti letech řešila sexuální polohy
Každý vidíme smysl života v něčem jiném, a to se také projeví na tom našem životě. Dnes je jiná doba, mladí většinou mají děti po třicítce a ví proč. Většina si uvědomuje, na co má. A plánuje. Jen naše menšina neplánuje, protože na to nemá. :-)) Raděj jdu od pc, moc bych to rozváděla a ty bys to stejně nepochopila. Teda nejen naše menšina neplánuje, nežije, ale přežívá.
mladí sice mají zkušenosti v zaměstnání, zařídí si bydlení, organizují volný čas, naplňují svoje potřeby, cestují dosyta, dovolenkují po světě. Ale když přijde na řadu dítě, je to pro ně mnohem větší zátěž, než když dřív do toho dívky vlítly v 18 - 20ti letech. Jednak v tom věku měly hodně energie na improvizaci, druhak nezažily rozežranost z hojnosti, takže jim dítě nemohlo narušovat zajeté koleje starání se jen o sebe. Je legrační, že v 60. - 80. letech minulého století si mladí takový přepych ( který je dnes zažíván ) přáli, snili o tom, co by dělali kdyby ... , ale společnost tenkrát tlačila na zakládání rodin. Máme možnost vidět, že i když se něco splní, objeví se zase něco dalšího k řešení. Aaa menšina neplánuje, pze si to umí zařídit a vždy dostane, co chce. Odvede pozornost od toho, co nemá být vidět a naopak vyzdvihne nebo nafoukne, co je nepodstatné, ale dá se na tom vytřískat majlant. Jsou to iluzionisté :-))))
Milu, to je asi tím, že už "skáčeš!" od patnácti. To já v patnácti chodila do školy, učila se, začala chodit do tanečních, po horách a měla jiné záliby, skákání mi vůbec nechybělo. Asi už máš odskákáno, což je brzy. No, ale taky jsi brzy začala, tak je to asi tím.
Reklama
Ano, je každého věc jak žije, ale u tebe je něco špatně Milu. Dá se říct že ne něco, ale skoro všechno. Jen ty to nevíš. Nebo nechceš vědět. Ale žij si podle svého a přeji ti, aby ti ta spokojenost se svým životem vydržela co nejdýl. A ano, važ si toho co teď máš, protože líp už asi nebude. Prosím ostatní aby to brali jako můj pohled, reakci, ale ne radu.
- Odpovědět
Pošli odkaz