na holou nebo ne ?

To já když jsem na holou dostala,skoro vždycky jsem se pochcala.

Tak nás naši vždycky před výpraskem poslali vyčůrat. Nikdy jsme nedostali rychle, vždycky byl rozbor provinění a pak až výprask. To bylo dokud jsme byly doma. Já bohužel dostávám i teď občas od manžela za trest. Není to úplně často, ale pokud má pocit, že je něco špatně, dostanu. Hrozně se stydím, ze i ve 40 letech občas dostanu jako malá na holou varečkou. Pravdou je, ze výpraskem je smazání.

Když jsem začala bolestí při výprasku nekontrovatelně čůrat,tak mami hned přestala

Já taky

Bezbolestná, ale ponižující, Taky jsem několikrát zažila to samé a musela jsem držet výprask na holou nebo se vyčůrat do poslední kapky. Jednou jsem radši utekla k babičce.

Dobrá bezbolestná taktika. To se mi líbí.

Já jsem nechtěla bolest, proto jsem se radši vyčůrala. Z toho strachu se mi vždycky chtělo spíš hodně a radši jsem před tím nešla, protože jednou se mi moc nechtělo a nešlo mi to a tak jsem stejně dostala na holou a tak když jsem tušila výprask, radši jsem si nedošla,abych potřebovala na záchod spíš hodně a pak jsem se celá vyčůrala před ním a on mne za to nechal a nezbil mne

To je síla. Teda já bych radši přežila výprask. Vychcat se před tátou v takový situaci musí být daleko více ponižující. Ale zase chápu ,že někdo bolest snáší hůře a pak se radši před ním vychčije. Na druhou stranu mně táta nikdy nebil a když sem byla malá dával mne vyčůrat a já to dělala normálně bez problémů.

Já se bojím napsat své jméno a to přesto,že otec už nežije. Trestal mne na holou do mých patnácti let a jednou tak, to mi bylo asi šest roků,že jsem se z toho počůrala bolestí a jemu přeskočilo. Když jsem něco provedla tak jsem měla dostat a mohla jsem si vybrat, buď dostanu na holou a nebo když mi stáhnul kalhoty a ohnul ,že se před ním vyčůrám a nedostanu výprask. Vždy si mně odvedl do sklepa a já radši před ním čůrala ohnutá a věděla jsem, že on vidí přímo do mý pipky a musí to vidět celý jak z ní čůrám na zem. Ale nebolelo to jako výprask a dalo se to přežít. Nic víc si na mně naštěstí nedovolil,ale i s tím jsem se svěřila až nedávno své nejlepší kamarádce.

Tak u nás vždycky na holou, já i sestra. Občas jsme se snažily ukecat, kolik a čím, ale na holou to bylo vždycky. Jako menší ohnout přes koleno, jako velké holky buď přes křeslo nebo na postel a pod břicho polštář. Myslím, ze i ten stud byl součást trestů. Pak poděkovat a stoupnout do kouta dole nahatý.