NOHA V SÁDŘE

Podle mě oba dva druhy mají své pro i proti. Plastový obvaz je v každém případě lehčí a nevadí mu kontakt s vodou. Na druhou stranu si myslím, že se ne tak přesně modeluje jako klasická sádra a když je potřeba, aby obvaz přesněji obepínal zraněné místo, tak radši zdravotníci používají klasiku. Chtěl bych vás upozornit, že při aplikaci plastu si to zdravotníci dost zjednodušují a dělají jen cirkulární otáčky, ale použité množství šidí a dávají ho méně. Plast sice vydrží dost velké namáhaní, ale bez použití speciální podrážky se zase dost obrušuje a za měsíc by z něj byly na chodidle jen cucky. Prakticky vůbec se totiž zdravotníci nezabývají přidáváním podpatku, protože by to stejně většina z nich po řemeslné stránce vůbec nezvládla. Je to na jejich schopnosti až příliš moc pracné. Řeší se to většinou jen botou pod sádru, kterou tvoří plastová podrážka, která se přichytí k noze jen na suchý zip jako jakýsi sandál. Z toho co vím z vašich komentářů, tak se paní doktorka ještě nerozhodla, zda vám nechá přidělat podpatek či ne. Dnes se to většinou řeší, že se podpatek jen přichytí k stávajícímu obvazu, ale je možné, že vám nechá udělat novou sádru. Vzhledem k tomu, že žijete v regionu, kde si moc na správné přikládání sádrového obvazu nepotrpí, se obávám, že když vám přidělají podpatek, tak původní obvaz nezdrsní, aby se nová vrstva dobře přichytila ke staré, což bude mít za následek, že se ty dvě vrstvy nespojí a budou klouzat a při dalším zatěžování nohy to nebude pro pevnost obvazu dobré. Popravdě nevím, co vám poradit, když předem vím v jaké péči zdravotníků po odborné stránce zhotovování obvazu se nacházíte. Pokud paní doktorka bude názoru, že s tím svým druhem zlomeniny nohu nemůžete zatěžovat, tak vám sama o sobě obvaz nevymění a kdyby ano, tak zatěžování nohy v plastové sádře bude pro končetinu stejně chyba a můžete si přivodit nějaké zbytečné komplikace. Já bych tomu spíš nechal volný průběh a ono to nějak dopadne. Pokud by vám měli dělat nový obvaz k chození, tak můžete požádat o plast. Jinak bych si ponechal stávající klasiku, protože tak či tak na to nebudete moci našlapovat. Ještě máte tři dny do kontroly, tak to můžeme probrat, abyste měla trošku jasno, jak se rozhodnout.

Tak to je dobře, že na to ortopedka přišla. Jen doufám, že vám tu sádru tentokrát udělali správně, aby hned při první přiležitosti opět nepraskla. Pokud vám pak přidělají podpatek, tak to už bude vůbec v pohodě. Nejhorší je ten stav o berlích. Přeji zdárné zahojení a kdyby bylo třeba, tak zase napište.

10 dní nedám. V noci jsem skoro nespala, bolí to v jakekoliv poloze. Trošku lepší po Brufenu.

Moc se mi to nechce přiznat, ale je docela možné, že typ vašeho zranění vedl vaši "starou" paní doktorku k šesti týdenní imobilizaci v nechodícím sádrovém obvazu. Ono se řekne: špatně jsem šlápla, ale co se s nohou stane se prostě jen takhle na dálku nedá bez řádného vyšetření posoudit a ani nemá cenu dělat nějaké závěry. Bohužel vám touto cestou nemohu nějak pomoci ani nějakou radou.

Je to pořád stejně špatné, tak rozhodl manžel a domluvil konzultaci u manželky svého kolegy, která je ortoped. Jedeme k ní večer do služby. To zhoršení je nam všem podezřelé.

Šárko, plně s vámi cítím a chápu vaše podivení. Je to vždy věc ošetřujícího lékaře jak zranění vyhodnotí a jakou stanoví diagnózu. Pokud vám naordinovala 6 týdnů znehybnění v sádrovém obvazu, tak s tím nic neuděláme. Tento typ zranění se obvykle znehybňuje na dobu 3-6 týdnů. Osobně mě spíš zaráží, že jste "vyfasovala" rovnou nechodící sádru. Osobně si myslím, že by kratší doba a obvaz s podpatkem postačoval. Opakuji, že je to vždy na lékaři jak které zranění posoudí a určí nejlepší způsob léčby.

Děkuji za podporu ikdyž jste mně nepotěšil. Zkusím ukecat sadru s podpatkem. Včera večer jsem totiž ve snaze bez došlápnutí vlézt do vany, na sádru došlapla a ta praskla. Prasklina je jakoby v půli chodidla dokola. Kotník drži, ale pod nim se to trošku hýbe a tlačí do nártu. V pondělí musím znova na chirurgii.

Tak to vám nezávidím. Předpokládám, že k tomu dostanete nějaký jadrnější komentář. Podle mého by ten podpatek neměl být u vámi popsaného zranění žádnou chybou a jak jsem uvedl divím se, že jste dostala hned nechodící sádru bez vyhlídky na podpatek např. po 14 dnech. Když obvaz praskl uprostřed chodidla už při prvním došlápnutí, tak to očividně svědčí o tom, že je obvaz nesprávně udělán. Správně se nejprve přikládá osmivrstvenná dorsální dlaha široká asi 15 cm od špiček prstů až asi tři centimetry od podkolenní jamky. Ta se pak obtočí cirkulárními otáčkami. Sice se pacientům dávají instrukce v tom smyslu, že se na obvaz nesmí 48 hodin došlápnout, ale pokud je dlaha patřičně silná a všechny vrstvy obvazu správně přimodelované, aby se chytily, tak by obvaz měl bez problému jedno došlápnutí vydržet. Pokud jenom obvaz opraví to jest dodají materiál, který na poprvé evidentně nepoužili. Mám takový dojem, že se kromě obvazu na longetu používá asi 6 balíčků sádrového obinadla. Pokud neudělali dlahu či jen obtočili tu původní, tak v každém případě nemohli na to využít 6 ruliček, protože i ty by podle mého jedno došlápnutí vydržely, ale pokud jste třeba došlápla na něco křivého či nejprve na špičku nohy a pak došlápla na patu, tak to uprostřed chodidla mohlo rupnout. Zvlášť když obvaz nebyl ještě dokonale proschlý.

Co jsem si všimla, nic mi zezadu lýtka nepřikládali. Spíš mi přišlo sádrování nekonečné kolik rolíček sádry sestra použla. V dlaze jsem měla volné prsty, ale v celkové sádře mně úplně zmizely. Je konečky prvního až tŕetího prsu jen vykukují, což mě pobavilo, protože hned po úraze sestra trvala na tom, že si nohu musím odlakovat, že je to předpis. To jsem s novou pedikůrou odmítla a nyní by to stejně k ničemu nebylo
Bohužel na sádru jsem dusla plnou vahou na špičku.
Dnes musím vydržet v nějaké poloze aby to tak nedřelo do nártu a zítra mě manžel odveze do města se toho zbavit. Doufám.

Jak jste to popsala, tak vám sádru dělala v leže na břichu, což je sice pro sádrovníka lepší postavení končetiny, ale ne úplně správné, protože lýtkový sval je napnut, a proto pak je obvaz přes lýtku trošku volnější. To odlakování je naprostá blbost. To ničemu v ničem nevadí. Jen se má pohlídat při sádrování rukou nevadily prstýnky. Zítra zdůrazněte, že vás to v nártu dře, aby to nějak neopravili a tento problém nepřetrval. Obvaz nikde nesmí tlačit, protože může vzniknout pod ním otok. Správně by měly prsty zůstat volné, aby šlo kontrolovat jejich prokrvení. Pokud vám obvaz bude dělat stejná sestra, tak je evidentní, že nedává dorzální dlahu, takže se to může s tím prasknutím opakovat. Dlaha přenáší váhu těla a brání prasknutí váhy. Dříve se ještě obvazy zpevňovaly dýhami, ale to se nedělá dnes už vůbec. To bychom chtěli až moc. Jak jste to vylíčila, tak se sestřička dopustila několik zásadních chyb. Prosím, dejte vědět, jak jste dopadla a držím palce.

Tak už jsem zpět. Na ambulanci byl jakýsi nový mladičký lékař a sestra jiná než minule. Sádru mi sundali, na nártu byl takový pruh odřeniny, který zazelenili a přelepili. Poslali mě na kontrolní rentgen a po něm mi k mému velkému překvapení a radosti doktor nabídl ortézu. Musím o berlích a nezatěžovat, ale jsem moc ráda kvůli oblékání a hygieně. Jen po všech těch manipulacich se kotnik znova silně rozbolel. Snad to přejde.

Tak to dopadlo dobře. Všechno špatné je na něco dobré, jak se říká. Jen si člověk udělá úsudek o kvalitách dnešního zdravotnictví. Dva lékaři a zcela odličný přístup ke stejnému zranění. Tak si to odpajdáte s ortézou a za 14 dnů nebudete vědět, že jste něco s nohou měla.

...to bohužel ne. Těch 6 týdnů zůstalo. Jen čekám, kdy to pŕestane bolet. Zkusila jsem ortézu sundat a znovu nandat s pohodlnou ponožkou, ale tím to nebude. Od vyšetŕování dnes ráno to bolí možná i hůře než v den úrazu.