Reklama

Ježíš Kristus, Boží Syn

D (Čt, 14. 11. 2019 - 16:11)

Antropoidní, ne-li skoro antropickou, božskou bytostí z jiného náboženství je samozřejmě i známý Móhan-Góvinda-Kýv-Gópála atd., který byl zároveň mimo jiné i Jaganátou a Góvardhanadharou, jakož i vozatajem Ardžuny v bitvě u Kurukšétry.

Ve srovnání s Jezájou se jedná o figuru daleko juvenilnější a srandovnější - kradl i máslo a schovával koupajícím se holkám jejich šaty.

Není proto zcela překvapivé, že i v současné ČR jej uctívají, pokud někdo, pak nejčastěji mladí kluci, zatímco Jezáju typicky naopak staré báby.

Též Móhan-Góvindova smrt byla daleko více sexy než smrt Jezáji - lidový myslivec jej zastřelil, zaměniv jej za koloucha.

Rakato (Čt, 14. 11. 2019 - 18:11)

Antropický princip je filosofický pokus o vysvětlení skutečnosti, že hodnoty základních fyzikálních konstant se nacházejí v takových rozmezích, které umožňují vznik inteligentního života. A podle Brandon Cartera antropie jako taková vlastně neexistuje, správně je jen antropický princip. --------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Vzhedem k výše uvedenému zmatení pojmů a k tomu, že následující text je nikam nezapadající tlachání o ničem, si myslím, že se na něj dá jen hodit bobek.

D (Čt, 14. 11. 2019 - 19:11)

Dovoluji si jen skromně připodotknout, ty kálející vševěde, že jsem nehovořil o antropickém principu, ale o (skoro) antropické božské bytosti. Měl jsem tím pochopitelně na mysli jenom to, že Krišna nebo Jezája měli víc lidských rysů i než včelka Mája nebo Krteček. Narozdíl například od kravsky pojaté bohyně Hathór.

Rakato (Čt, 14. 11. 2019 - 21:11)

Tak bohužel - jen jsi svou odpovědí potvrdil svoji hloupost, protože slovo antropický nemá nic společného s člověkem, ale jde o nastavení fyzikálních konstant tak, že umožňují vznik života. --------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
A skutečnost, že sis až ve stáří přečetl něco o hinduistických bozích, mě nijak nedojala. Protože ukazuje faktografickou nedostatečnost (zatímco slovo "antropický" rozumovou). ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Měl by ses více držet svých oblíbených hrdinů Krtečka a včelky Máji, protože ti by mohli být pro tebe srozumitelnější. --------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Nicméně v rámci podpory mladých soudruhů ti dám kontrolní otázku: Kolik mají hinduisté bohů?

D (Čt, 14. 11. 2019 - 23:11)

Tvůj komentář mi připomíná reakci jednoho senilního zloděje protokolárních per na adresu jistého Fialy, který dnes stojí v čele partaje, kterou ten senilní zloděj kdysi dávno založil. V té reakci taky nebyla nouze o silná slova.¶ Co se týče výrazů "antropoidní" a "antropický", které jsem použil, ty jsou odvozeny ze starořeckého ἄνθρωπος (lidská bytost, člověk, nikoli bůh).¶ Jo, a mladí soudruzi by měli též vědět, že ani hinduisté nemají tolik bohů, kolik je krátkých pomlček, které jsi zneužil jako patetickou výplň mezi ubohými větami své arogantní, nabubřelé a nepoučené invektivy na mou adresu.

Rakato (Pá, 15. 11. 2019 - 12:11)

Plkáš nesmysle, aby to vypadalo, že máš pravdu? Nuže zvážil jsem tě a shledal lehkých: Slovo ánthropos (řecky psané jako: ἄνθρωπος) má se slovem antropický společný původ, ale jiný význam, oba to víme. Se slovem "antropoidní " (člověku podobný) ses ovšem strefil. Gratulace! -------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Při tvé pojmové nejistotě se nedivím, že se občas dopouštíš pleonasmu, tj. hromadění slov stejného významu - aspoň jedním slovem zaboduješ. Vlastně proti tomu nic nemám, v samošce si také vybírám z různých věcí, jako v tvém textu, a volím to nejvhodnější.

D (Pá, 15. 11. 2019 - 13:11)

Afektovaný Ota-kopromet je samozřejmě ztracený případ. Ad usum delphini (tedy - hezky česky - pro potřeby mladších soudruhů nebo delfínů) bych však rád připodotknul, že tzv. "antropický princip" je ve skutečnosti pámbíčkářský psycho-blábol, podle kterého byl celý vesmír stvořen (a je dosud udržován) tak, aby veškeré jeho parametry podporovaly vznik člověka a jeho existenci. "Antropický" tedy v daném kontextu znamená "člověka podporující", "člověka obmyšlující" či "ku prospěchu člověka (bohem) uváděný v život či uplatňovaný".¶ Výrazy jako "antropický" (tedy obecně "člověku vlastní", "s člověkem související", "pro dobro člověka existující či uplatňovaný", či jednoduše "lidský"), "antropoidní" ("člověka připomínající" či "člověku podobný"), nebo třeba "antropologický" ("do některé z nauk o člověku patřící", "člověkopisný") však mohou být pochopitelně užívány v celé řadě vhodných kontextů, a nikoli pouze v nějakém drakonicky omezeném počtu ustálených vazeb, či dokonce v nějaké ustálené vazbě jediné, jak se naprosto komicky domnívá arogantní Ota-kopromet :p

Rakato (Pá, 15. 11. 2019 - 17:11)

Píšeš: "..."antropický princip" je ve skutečnosti pámbíčkářský psycho-blábol,..." ----------------------------------------------------------------------------------- Bohužel až sem nás přivedla věda, zoufalá z toho, že o hmotě a energii víme stále kulové, neboť se nám části hmoty, považované za nejmenší, rozpadají na stále menší kousky, až jsme si museli vymyslet struny. A nelogické chování kvant nám také moc nepomáhá v pochopení podstaty vesmíru. Takže teď to u kosmologů vypadá tak, že se každý snaží o co nejvíce ujetou teorii, aby se strefil do pravdy. -------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Antropický princip je zoufalost, vyvratitelná touto úvahou: Jen v případě náhody, která vedla ze všech možných nastavení fyzikálních konstatnt a vlastností hmoty k podobě světa, umožňující vznik člověka, se mohl objevit teoretik a vymyslet antropický princip. Jinak řečeno: kdyby se díky náhodě neobjevil člověka, neobjevila by se ani teorie o antropickém principu. Ještě jinak řečeno: Bez náhody by nebylo člověka, bez člověka by nebyla teorie o antropickém nastavení vesmíru. A bůh? Kdo vidí boha v to, že vyhraje jackpot?

D (So, 16. 11. 2019 - 08:11)

Není tu ještě nicméně ta bláznivá, ale čistě teoreticky myslitelná možnost, že nějaký bůh opravdu stváří a rozvíjí objektivní realitu tak, aby v ní mohl existovat člověk, a ti lidé, kteří dospěli k ideji takovéhoto boha a takovéhoto jeho působení v univerzu, dospěli v daném směru k pravdě? (Nechci být špatně pochopen - já sám si nic takového nemyslím. Jenom se domnívám, žes danou možnost teoreticky nevyvrátil.)

Rakato (So, 16. 11. 2019 - 16:11)

Lidé se rozhodují podle pravděpodobnosti. A protože jim to baj očko moc nešlo, mysleli pravděpodobnostní počet. Takže kde jaká teorie může být pravdopodobná, ale některá více a některá nepatrně - což je dané počtem a kvalitou důkazů. Jistěže si můžeme vybírat málo pravděpodobné nebo nepravděpodobné teorie, ale v tom případě skončíme s nahým zadkem pod mostem, protože se nám v životě nebude dařit. Takže lúzři - do toho, odejděte do svého nepravděpodobného světa!

D (Ne, 17. 11. 2019 - 13:11)

To mi připomíná, že ruský filosof Solovjov opravdu zemřel vpodstatě jako bezdomovec. Ač byl pámbíčkář, byl celkem zajímavý. Jeho myšlenky však byly dokonce i na iracionální ruské poměry příliš ezoterické na to, aby se mu za ně dostalo takového finančního uznání, jež by mu umožnilo důstojně dožít.

Rakato (Pá, 15. 11. 2019 - 16:11)

Zatímco ty mě považuješ za jakýsi kopromet, já tebe za koprolit. Ale jinak - neslevuj na svém sebevědomí - třeba bude někdy oprávněné. A dnes to nebude.

D (Pá, 15. 11. 2019 - 16:11)

To je velkorysé, Otíku. Koprolity jsou pachově daleko neutrálnější :p

Rakato (Čt, 14. 11. 2019 - 15:11)

Jsem zde, i když znám bonmot: "Jsi-li v místnosti nejchytřejší, jsi ve špatné mistnosti.", a to o něčem svědčí.

D (St, 13. 11. 2019 - 09:11)

Které zbožné babky a staré panny by se asi tak modlily k ukřižovanému třiadvacetiletému, neřku-li sedmnáctiletému, pornoherci! Po třicítce je to však rázem možné!

D (Út, 12. 11. 2019 - 22:11)

Kdo chce být ústřední postavou nějakého náboženství jako prorok a popravenec oplakávaný vlastní matkou, ten by měl být umučen tak lehce po třicítce. Předtím je moc mladý na to, aby ho někdo bral vážně. A později? Posuďte sami: Padesátiletý popravený syn, oplakávaný svou sedmdesátiletou matkou. Nebo dokonce sedmdesátiletý popravený syn, oplakávaný svou devadesátiletou matkou. Prostě tragedie na entou!

D (Po, 11. 11. 2019 - 07:11)

Stabat mater

1. Stabat mater dolorósa
juxta Crucem lacrimósa,
dum pendébat Fílius.

2. Cuius ánimam geméntem,
contristátam et doléntem
pertransívit gládius.

3. O quam tristis et afflícta
fuit illa benedícta,
mater Unigéniti!

4. Quae mœrébat et dolébat,
pia Mater, dum vidébat
nati pœnas ínclyti.

5. Quis est homo qui non fleret,
matrem Christi si vidéret
in tanto supplício?

6. Quis non posset contristári
Christi Matrem contemplári
doléntem cum Fílio?

7. Pro peccátis suæ gentis
vidit Iésum in torméntis,
et flagéllis súbditum.

8. Vidit suum dulcem Natum
moriéndo desolátum,
dum emísit spíritum.

9. Eja, Mater, fons amóris
me sentíre vim dolóris
fac, ut tecum lúgeam.

10. Fac, ut árdeat cor meum
in amándo Christum Deum
ut sibi compláceam.

11. Sancta Mater, istud agas,
crucifíxi fige plagas
cordi meo válide.

12. Tui Nati vulneráti,
tam dignáti pro me pati,
pœnas mecum dívide.

13. Fac me tecum pie flere,
crucifíxo condolére,
donec ego víxero.

14. Juxta Crucem tecum stare,
et me tibi sociáre
in planctu desídero.

15. Virgo vírginum præclára,
mihi iam non sis amára,
fac me tecum plángere.

16. Fac, ut portem Christi mortem,
passiónis fac consórtem,
et plagas recólere.

17. Fac me plagis vulnerári,
fac me Cruce inebriári,
et cruóre Fílii.

18. Flammis ne urar succénsus,
per te, Virgo, sim defénsus
in die iudícii.

19. Christe, cum sit hinc exíre,
da per Matrem me veníre
ad palmam victóriæ.

20. Quando corpus moriétur,
fac, ut ánimæ donétur
paradísi glória.

Amen.

D (Po, 11. 11. 2019 - 09:11)

V tomto textu ze 13. století, který inspiroval tolik hudebních umělců (!), je oprávněně hodně žalosti, a jen malá formální zmínka o "palmě vítězství" či "slávě ráje".

D (Ne, 10. 11. 2019 - 22:11)

Smrt Marie, matky Jezáji (takzvaná "smrt panny Marie") může být velmi realisticky nazírána jako smrt ženy, které se nedostalo ani retribuční, ani restorativní spravedlnosti za umučení jejího pomladšího dospělého syna. https://thumbs.dreamstime.com/t/%CE%BD%CF%89%CF%80%CE%BF%CE%B3%CF%81%CE%B1%CF%86%CE%AF%CE%B1-%CF%83%CF%84%CE%BF-san-gimignano-%CE%B8%CE%AC%CE%BD%CE%B1%CF%84%CE%BF%CF%82-%CF%84%CE%B7%CF%82-%CE%BC%CE%B7%CF%84%CE%AD%CF%81%CE%B1%CF%82-mary-100925958.jpg

D (Ne, 10. 11. 2019 - 20:11)

Ústřední příběh křesťanství musíme vnímat především jako příběh tragického umučení pomladšího dospělého muže před zraky jeho vlastní matky. Putativní otec daného muže byl v té době bůhví kde, pokud již nebyl mrtvý.

https://youtu.be/sJ4i83OdsqI

Reklama

Přidat komentář