Děti a punčocháče.
Oprava: vloudilo se Včera.
Včera jsem jel s tátou na chatu hrabat listí, vzal jsem si punčocháče a kraťasy. Máma nad tím kroutila hlavou, ségra je starší než já řekla že mi ty punčocháče sluší a že v nich mám pěkné nohy, co by která holka za to dala mít takové nohy. Já jsem si to odpoledne absolutně užil, bylo to supr. Nikde nic netáhlo a Včera neškrtilo jako v džínách.Ještě si to někdy vezmu až půjdu na fotbálek, fotbalisti punčocháče nosí běžně.
Tak aj ja som to vyskúšal. Včera som bol sám doma, tak som si pod maskáčové kraťasy teda také nad kolená obliekol šedé pančuchy. Celkom sa mi to páčilo. Nemal som však odvahu ísť tak von. Vyšiel som len pred dom na záhradu. V tom sa zjavil kamarát spolužiak asi som celý očervenel. Pýtal sa či som zabudol že sme chceli ísť spolu von. Ja som naozaj zabudol tak ma zaujali pančuchy pod kraťasmi. Povedal som, že sa idem prezliecť a môžeme ísť. On trval na tom, aby som ostal oblečený ako som. Ja som protestoval. Povedal, že aj on si dá pod krátke nohavice pančuchy. Povedal som mu že pôjdem ak príde tak oblečený. Po chvíli sa vrátil, pod šedými kraťasmi podobnými aké mám ja, mal maskáčové pančuchy. Tak sme boli takto von a dnes aj v škole a mali sme úspech. Mama ráno krutila nadomnou hlavou, ale otec povedal, že chlapci kedysi chodili takto oblečený prečo by nemohli aj dnes a povedal, že sa mu to celkom páči.
Nie si náhodou z okresu Žarnovica, videl som včera podobne oblečeného chlapca ako píšeš. Mńa sa pýtala mama čo chcem nosiť cez zimu a povedal som, že pančuchy. Mám ich radšej ako spodky.
Nie mňa si tam určite nevidel. Ja som z Púchova.
Dnes měl jeden kluk z vedlejší třídy pod kraťasy černé punčocháče. Já je také nosím ale v zimě, pod dlouhé kalhoty. Velmi se mi to líbilo. Odpoledne, když jsem se vrátil ze školy, tak jsem si také dal kraťasy a pod ně punčocháče. Cítil jsem se super. Možná i já půjdu tak zítra do školy. Ten kluk, měl něco jako hrubší silonky, já mám podobné černé ale bavlněné.
Dobry nápad. Prečo nie. Možno tiež vyskúšam.
Já chodím také do školy, ale kluka v punčocháčích a kraťasech jsem ještě nikdy neviděl. Myslím u nás v škole. V zimě pod kalhoty to jóó, ale pod dlouhe, ke kratkejm kalhotám to nééé.
Určitě napiš jak to dopadlo,jsme 2 a fandíme ti,do které třídy chodíš.Třeba to také zkusime, když budeme 2 bude to lepší.
Bylo to supr. Ja sem 6 a ten kluk co je mel 7tr. A ty?
Já už 8 bude to chtít víc odvahy!?
Ja mám asi 2x toľko ako ty, ak by platilo to čo píšeš o odvahe, tak ja by som nemal šancu dať si pod kraťasy pančucháče ani náhodou a predsa som ich mal. Milý Roks, ono je to len o našom vlastnom bloku. Je to v našej hlave. Okolie nás vníma len tak, ako sa vnímame mi sami.
snadno se někomu poučuje, kdo nezažil výsměch za punčocháče
Bylo to supr. Ja sem 6 a ten kluk co je mel 7tr. A ty?
Vladimír, tak tomu sa vraví dobrý úlet, a dokedy si pancuchace nosil? Aký máš k ním vzťah dnes?
Punčocháče jsem nosil asi do sedmé třídy. No a vztah k nim teď je to, co jsem psal, tyto vzpomínky.
V siedmej triede si prestal nosiť pančucháče a to si nikdy nezatúžil si ich ešte obliecť? Ani si to neskúsil?
Můj další punčochový zážitek. Po tom pořádném výprasku za umazané punčocháče jsem si už dával pozor na chození v punčochách, nechtěl jsem být znovu bit. A tak jsem až po roce svoji mučivou touhu vybil na jiném klukovi. Napomohla mi náhoda. V šatně byl na mě drzý asi o rok mladší kluk – já jsem byl už třeťák a on druhák. Pohádali jsme se, on na mě vyplázl jazyk a utekl. Dohonil jsem ho kus od školy a povalil jsem ho na zem. Seděl jsem na něm a on se bázlivě krčil, čekal, že ho budu bít. Dal jsem mu facku a pak mě to napadlo – byla zima, i když nebylo nasněžíno. Máš na sobě punčocháče, řekl jsem mu. Jo, odpověděl a udiveně na mě koukal. Nechtěl jsem, aby mi utekl. Pocítil jsem vzrušení a klukovi jsem stáhl zimní boty. Objevily se nohy v punčochách, trochu jsem mu na ně chvíli sahal, hlavně na chodidla a ok krčil prsty, lechtalo ho to. Pak jsem mu řekl, že ho nezbiju, ale že půjde takhle vyzutý až domů, že půjdu s ním až k domu. Zíral na mě, tak jsem na něj skočil a začal ho bít, až začal prosit, nebij mě, půjdu bos… No a tak jsem ho přestal mlátit, pomohl jsem mu vstát, on si vzal boty do ruky, já jsem ho pevně držel za ruku a šli jsme. Naštěstí pro mě bydlel jen kousek a my jsme cestou nepotkali žádného dospělého člověka, kolem nás přeběhlo jen pár dětí a ty nás nevnímaly. Celou cestu jsem si užíval, jak ten kluk jde v punčocháčích a vzrušovalo mě to. Pak jsme přišli k jeho domovu. Tady bydlím, vytrhl se mi a zmizel v domě. Punčocháče měl na šlapkách mokré a špinavé. Co řekl doma a jak dopadl, nevím. Já jsem utekl taky a zalezl jsem si zase do sklepa v nějakém jiném domě, zul si boty a zutý do punčocháčů jsem si tam zase drbal holého pindíka. Tentokrát to vzrušení bylo hodně silné, až jsem málem omdlel, ale stálo to za to. Domů jsem přišel v pořádku. Jen jsem v tom sklepě seděl na zemi vyzutý, takže jsem si punčochy neumazal.
Je to trochu zvláštní, jak tu teď popisují lidé, jak v dospělosti nosí punčocháče. Nic proti tomu, ale téma diskuze je děti a punčocháče. Rád bych se tu podělil o své zážitky z dětství, také trochu neobvyklé, ale jsou k tématu.
Chodil jsem do školy v 70. letech. Punčocháče jsem nosil od první třídy, ale tohle začalo ve druhé, to už mi bylo 8. let. Jednou jsem si zapomněl bačkory a tak jsem ve škole musel být bos, v punčocháčích. Nejdříve mě studily nohy, ale pak jsem si nějak uvědomoval, že mi je to příjemné a že mě to vzrušuje. To jsem samozřejmě tehdy neuměl pojmenovat, ale cítil jsem příjemné šimrání v pindíku. Seděl jsem v lavici a díval se na své nohy, přes punčochy prosvítaly prsty, nárty, kotníky. No a pohled na mé nohy v punčochách mě tedy vzrušoval, zrovna tak to, že jsem tiskl chodidla k podlaze a příjemně to studilo. O přestávce jsem zvedal nohy a díval se na svoje chodidla v punčochách (dělal jsem, že si je čistím od prachu) a bylo to příjemné. Fungovalo to ale jen v těch punčocháčích. Když jsem nosil ponožky nebo podkolenky, tak to vzrušivé nebylo. Taky jsem od toho dne, kdy mě vzrušily mé nohy v punčochách koukal ve třídě po nohách jiným klukům, jestli mají punčocháče. A taky to na mě zabíralo. Když měli bačkory, tak tolik ne, ale občas se při hodině pod lavicí zuli (já to už pak samozřejmě dělal taky) tak to bylo také vzrušivé. A občas, když vyvolaný žáček běžel k tabuli, tak nechal bačkory pod lavicí a běžel tam bosky, v punčocháčích. Já samozřejmě často taky. Ale zase jsem se nemohl až tak často probíhat po škole zutý v punčocháčích, máma mi pak za špinavé punčochy nadávala a kontrolovala mě, abych nosil bačkory. A ve mně rostla touha běhat někde co nejdéle zutý do puchčocháčů, na nějakém neznámém místě, nebo tak vidět jiného kluka, jak si zuje boty a běhá v punčochách. Někdy jsem si říkal, že takhle půjdu domů, venku vyzutý do punčoch, ale měl jsem strach z výprasku. Ale jednou už to bylo tak silné, že jsem cestou ze školy vlezl do cizího domu, tam jsem se zul a běhal tam v punčochách po chodbě, pak jsem sešel do sklepa, zalezl do kouta a tam jsem si stále vyzutý stáhl kalhoty a drbal si holého pindíka, už se to nedalo vydržet. Zažil jsem svůj první, samozřejmě suchý orgasmus. Ale samozřejmě jsem zase nevěděl, co to dělám, ale bylo to příjemné. Za to doma jsem to slízl. Po příchodu ze školy jsem se vždy převlékal a máma mě kontolovala, abych neničil zbytečně žádné oblečení, tak prohlížela věci, které jsem sundal. No a když jsem si sundal punčocháče a ona uviděla ty černé šlapky, tak mě chytla za ruku, odtáhla mě do kuchyně a tam jsem byl potrestán. Musel jsem si tam úplně sundat trenky, máma vytáhla vařečku. Já se musel pořádně ohnout, jednou rukou mi držela vyhrnutou košili a druhou mě bila vařečkou na holý zadek. Dostal jsem nepočítaných. Ale ten bolestivý výprask jsem překonal, večer v posteli jsem si vzpomněl na své dobrodružství v punčochách, znovu se mi postavil pindík a já ho třel o postel, ležel jsem na břiše kvůli bolavému zadku. A zase to bylo příjemné…
Reklama
Já běžně nosím punčocháče jak pod dlouhé tak i krátké kalhoty a dnes jsem dostal silnější punčocháče byli zimní a dětskou zimní obuv zn. Prestige sice jsem kluk ale po ségře zbyli biloruzove tak je ještě nosím na tělocvik zatím stačí já mám číslo 33 a ona měla 35 jsou trochu větší ale mamka Mn do nich dala ještě jedny vložky a nebo si vezmu silnější ponožky přes punčocháče a pak jsou akorát a přes jarní dny a letní dny bilocervene prestizky mám taky svoje v dennimky modré a různé typy a barvy.
- Odpovědět
Pošli odkaz