Reklama

Jak poznat hysterku

Danny (So, 28. 9. 2019 - 23:09)

Obávám se, že pravda je taková, že ženy postižené histrionskou poruchou nevstupují do vztahu se zájmem o krátký románek a štˇastný rozchod, vždytˇ už z podstaty této poruchy se obávají rozchodu, opuštění a odmítnutí a tudíž je u nich forma štˇastného rozchodu naprosto vyloučena. Naopak oni touží po nekonečné a dokonalé lásce s naprosto dokonalým partnerem a protože taková dokonalost na světě prostě není, dochází u nich následně k silným pocitům zklamání z partnerovi nedokonalosti a často se za tohle zklamání mstí. Bohužel často došlo ke zklamání v dětství např. matkou masového vraha a on potom, vlivem vnitřního zranění, která zbůsobyla jeho matka špatným přístupem ke svému synovi vraždí ženy, protože v nich vidí osobu své matky a tímto se ji mstí za jeho zranění způsobené v dětství. Nevidím problém v nenávratnosti investic na počátku vztahu, ale zásadně ve zraněních, které takto porušená osoba způsobí svým obětem tyranizujícím působením ve vztahu. Muž, který by po krátkém románku, histrionskou partnerku opustil, tak zcela jistě by zakusil její agresivní výstupy minimálně telefonickou formou, právě z důvodu jejího opuštění.

D (Ne, 29. 9. 2019 - 12:09)

U toxických žen samozřejmě nic není neproblematické, a krátký šťastný románek s hladkým rozchodem možný není. Dovolil jsem si jen krátké filosofické odbočení. Nicméně strach z odmítnutí je jedním ze symptomů u hraničářek, nikoli histrionek. I hraniční poruchou osobnosti však může být diagnostikována žena, která tento konkrétní znak postrádá. https://cs.wikipedia.org/wiki/Hrani%C4%8Dn%C3%AD_porucha_osobnosti
https://en.wikipedia.org/wiki/Histrionic_personality_disorder#Signs_and_symptoms

Danny (Ne, 29. 9. 2019 - 21:09)

Zdravím všechny diskutéry a dovolím si doplnit tuto diskuzi úryvkem z knihy: PORUCHY OSOBNOSTI -autor: MUDr. Ján Praško, CSC., a kolektiv.**** Typickými spouštěči dekompenzace u pacientů z HISTRIONSKOU PORUCHOU OSOBNOSTI, bývají nezájem druhých, kritika- jako by pro ně byl jakýkoliv projev ODMÍTNUTÍ úplně zničující. Behaviorální experimenty jsou důležité při léčbě HISTRIONSKÉ PORUCHY OSOBNOSTI, jako nácvik tolerance vůči kritice a ODMÍTNUTÍ. Po nácviku zvládání kritiky se pacient učí vyžádat si kritiku od blízkých a sledovat, jak ji sám zvládá.Rovněž můžeme naplánovat expozice ODMÍTNUTÍ, kdy pacient chodí za cizími lidmi tak, aby ODMÍTNUTÍ bylo jisté. Ukončení léčby je u histrionsky strukturovaných osob často obtížné pro pacientovy fantazie o trvalém vztahu s terapeutem. Bojí se léčbu ukončit, protože nevěří, že by našel jinou osobu, která by mu natolik rozuměla. Je potřebné před ukončením predikovat možný SEPARAČNÍ PROBLÉM, postupně snižovat frekvenci sezení a hlavně podporovat pacientovi jiné zdravé vztahy během terapie v životě pacienta. U těchto pacientů bývá nadměrná generalizace- " když jsem jednou ODMÍTNUTÁ, budu už vždy ODMÍTANÁ"). Nezájem, kritika nebo ODMÍTNUTÍ zasahuje nesnesitelně jejich nízké sebevědomí, proto ji nemohou přijmout a vnímají ji jako nadměrný stres.

D (Ne, 29. 9. 2019 - 21:09)

Jaký je rok vydání?

Danny (Ne, 29. 9. 2019 - 22:09)

Rok vydání této skvělé a odborníky uznávané publikace je 2009. Já osobně ji mám zapůjčenou od své psycholožky a uvažuji o jejím zakoupení do své domácí knihovny- všem obětem vřele doporučuji k přečtení. Autor v knize vysvětluje jak vznik poruchy, tak její projevy a možnosti psychoterapie u takto poztižených osob.Heinz-Peter Rohr_ Hysterie- strach s odmítnutí_vydavatelství Portál_ Rok vydání 2009.

Danny (Ne, 29. 9. 2019 - 22:09)

Odborná kniha od uznávaného odborníka v této oblasti MUDr. Jána Praška vyšla v roce 2012 u vydavatelství Portál. Spoluautory této skvělé knihy bylo dalších 8 odborníků, dlouhodobě působících v této problematice poruch osobnosti:MUDr. Erik Hermann, MUDr. Jiří Horáček, Ph.D.,Mgr. Petra Houbová, MUDr. Jiřina Kosová,MUDr. Petr Možný, MUDr. Beata Pašková, Mgr. Marek Preiss, PhDr. Miloš Šlepecký, CSc.

Petr (Ne, 29. 9. 2019 - 21:09)

Ano,kritika je pro ne znicujici, proto na oplatku lzou podvadeji ... dekuji, at to delaj jinym

D (Ne, 29. 9. 2019 - 12:09)

Jo - a samozřejmě i žena (ať již s jakoukoli poruchou osobnosti, nebo i bez ní), která má strach z odmítnutí, se zpravidla bojí toho, že ji odmítne druhá strana. Málokdy se bojí toho, že možná v budoucnosti někoho odmítne ona sama.

30.9. (Po, 30. 9. 2019 - 08:09)

Strach z odmítnutí je na obou stranách,po té i strach z budoucnosti.

Danny (Ne, 29. 9. 2019 - 21:09)

K tomu rád přidám úryvek s knihy: HYSTERIE- STRACH S ODMÍTNUTÍ, myslím, že název knihy není hraniční porucha- strach s odmítnutí, ale její autor Heinz-Peter Rohr, který se celý život zabývá psychoterapií a napsal nemálo knih, na téma poruch osobnosti, tak ví dobře proč knihu nazval takto a rozhodně není pravdou, že by strach s odmítnutí nebyl podstatou histrionské poruchy osobnosti.****Hysterikovým dramatem je hluboký, bytˇ nevědomý strach s ODMÍTNUTÍ. Ten je zdrojem přehnaně silného puzení k tomu, aby se stal uznávaným a milovaným. Není to strach neopodstatněný, nebotˇ hysterikovi se skutečně nepodařilo hluboce a s jistotou zakotvit ve své osobnosti lásku k sobě samému. Nezřídka způsobily hluboké rány traumatické zážitky jako masivní ODMÍTÁNÍ nebo sexuální zneužívání. Z extrémní potřeby uznání a vlastní významnosti můžeme usuzovat na vnitřní deficit. Hysterické osobnosti často svým chováním a prožíváním trápí lidi ve svém okolí, atˇ už se jedná o muže či ženy, soužití s hysteriky bývá náročné a dotyční se tak od svého okolí často dočkají ODMÍTNUTÍ.Paradoxem však je,že právě STRACH S ODMÍTNUTÍ JE DŮVODEM HYSTERICKÝCH ZPŮSOBŮ CHOVÁNÍ A PROŽÍVÁNÍ.****Je třeba ještě dodat, že autor není žádným laikem, ba ani nováčkem, který by si tyto poznatky a závěry " vycucal z prstu", ale působí jako psychoterapeut na německé odborné klinice v Fredeburgu. Je autorem četných publikací, z nichž napsal mj.NARCISMUS-VNITŘNÍ ŽALÁŘ nebo knihu HRANIČNÍ PORUCHA OSOBNOSTI.

D (Po, 30. 9. 2019 - 00:09)

Znovu jsem si překontroloval, jaké jsou současně uváděné symptomy histrionské poruchy osobnosti jak v DSM 5, tak v ICD-10, a ani jeden z těchto dvou základních manuálů opravdu neuvádí strach z odmítnutí nebo opuštění mezi symptomy zmíněné poruchy. Relativně nejblíže by se k tomu mohl přimykat symptom "easily hurt feelings", který je obsažen pouze v ICD-10.¶ Problémem asi bude, že se konkrétní obsah podobných konstruktů ruku v ruce s vědeckým výzkumem poměrně rapidně mění. Navíc laici často zaměňují dnes již odborně zastaralý koncept hysterie s nosologickou jednotkou histrionské poruchy osobnosti. Dobrou noc ;)¶ https://en.wikipedia.org/wiki/Histrionic_personality_disorder#DSM_5

Danny (Po, 30. 9. 2019 - 20:09)

CHtěl bych upozornit na od vás zřejmě záměrný počin a to konkrétně, že měníte mnou uvedené slovo PODSTATA a pozorní a chápaví čtenáři, se můžou v diskuzi spětně podívat, že jsem ve svých příspěvcích psal, že totiž STRACH S ODMÍTNUTÍ JE PODSTATA HISTRIONSKÉ PORUCHY OSOBNOSTI a nikoliv jeden ze symptomů. Ono totiž slovo PODSTATA a slovo SYMPTOM má naprosto jiný význam. Jinak jsem si dnes zpětně pročetl pozorně všechny vaše příspěvky na této diskuzi a všiml jsem si vašich častých doslova povyšujících a arogantních komentářů a reakcí. Ve vašich vstupech pozoruji jistý um zahlcovat diskutující přemírou " odborných pojmů a cizích slov", ale když někdo upozorní na rozpory ve vašich komentářích, tak se umíte velice rychle komunikačními kličkami vykroutit. Moje příspěvky jsou často přímé úryvky s odborných knih a také moje osobní zážitky se vztahu se ženou s histrionskou poruchou osobnosti. Ještě se zmíním k oné vámi napsané větě - Navíc laici často zaměnˇují dnes ... , znovu mohu k tomuto opakovat, že knihu Hysterie- strach s odmítnutí nenapsal rozhodně laik, ba ani žádný nováček v této problematice a na začátku knihy uvádí svůj důvod proč knihu nenazval histrionská porucha osobnosti- strach s odmítnutí.**** V odborné řeči byl zaveden pojem histrionský, protože označení hysterický se běžně používá jako nadávka. Ve starém Římě byl histrion komediant, herec ,kejklíř, který předváděl šprýmy a hrubé žerty. Neni tudiž vůbec jisté, jestli tato změna pojmu pomůže zmírnit předsudky. Já jsem se tudiž rozhodl držet se starého termínu, protože pojem histrionský se v lékařské mluvě příliš neujal.**** Tolik k důvodu názvu této knihy i označení postižené osoby, přímo od autora.

D (Po, 30. 9. 2019 - 20:09)

Strach z odmítnutí není dokonce ani pouhopouhý dílčí symptom histrionské poruchy osobnosti, jak tuto poruchu dnes věda chápe. Tím méně pak není tento strach podstatou této poruchy. Navíc poruchy osobnosti jsou klastry symptomů, vypreparované a validizované s použitím faktorové analýzy a jiných matematicko-statistických technik zpracování dat. Tyto klastry nemají žádné snadno pojmenovatelné "podstaty". Souvisí to i s tím, že u etiologie těchto poruch hrají roli jak faktory genetické, tak faktory získané - ať již v prenatálním, nebo postnatálním období vývoje individua.

Danny (Po, 30. 9. 2019 - 21:09)

Já to napíšu normálním jazykem, atˇ tomu rozumí všichni co čtou tuhle diskuzi, nebotˇ žel všichni jistě nejsou tak ohromně vzdělaní a znalí jako vy, pane "D". Častou příčinou vzniku histrionské poruchy osobnosti je právě ODMÍTNUTÍ a časté ODMÍTÁNÍ dítěte jeho rodiči, nebo alesponˇ jedním z nich. Často pak dítě slyší z úst svých rodičů věty typu - "nemám tě ráda, jsi mi přítěží". Bolest ODMÍTNUTÍ vnímáme především v krajině srdeční. Dítě se přesto snaží získat do své knihy vztahů pozitivní zápisy, aby se mohlo cítit dobře nebo přinejmenším zmenšilo trýzenˇ toho, že si ho rodiče nevšímají a ODMÍTAJÍ ho. Histrionská varianta spočívá v tom, že na sebe usilovně upozornˇuje. Provádí divadelní hru, vytváří dramata, jeho projevy jsou teatrální. Hysterikovým dramatem je hluboký , bytˇ nevědomý STRACH Z ODMÍTNUTÍ. Ten je podstatou jeho vnějších projevů.

D (So, 28. 9. 2019 - 13:09)

Teda srovnávat vztah s nějakou toxickou ženou s traumaty nějakého konkrétního nedávného ozbrojeného maglajsu genocidní povahy, není to přecejen dost patetické? Taky byste se mohl pojmenovat třeba "Přežil Afgánistán", "Přežil Sarajevo", "Přežil Rwandu", nebo třeba "Přežil Auschwitz-Birkenau". Pokud vás ta expartnerka věznila a týrala v nějakém sklepení, podobně jako takový Josef Frizl kdysi takto věznil a týral část svého potomstva, pak snad. Ale pokud jste s ní pouze obýval nějaké společné bytové prostory, a měl možnost například utéct, sám se ubránit či vyhledat pomoc svých blízkých, přátel, nebo třeba policie, pak podle mého názoru přeháníte.¶ Ale někdo jiný vás tu třeba bude intenzivně litovat, tvrdit "kdo to nezažil, nepochopí", a vaše používání podobného nicku i jinak obhajovat...

Danny (So, 28. 9. 2019 - 22:09)

Tady bych si dovolil podotknout, že snad u žádné oběti, která jsem psala, tak jsem nezaznamenal, že by docházelo ve vztahu k uvěznění, ale samozřejmě k psychickému týrání rozhodně ( můžu potvrdit z vlastní zkušenosti ) ano. Nezřídka se mnoho odborníků domnívá, že psychické týrání je mnohdy daleko horší, než-li týrání fyzické a zanechává následky, které v sobě už často obětˇ takto týraná nese do konce života.Zrovna lidé z histrionskou poruchou osobnosti užívají ve vztazích velmi kruté a promyšlené psychické týrání svých partnerů. Různými manipulativními kličkami drží svou kořist doslova v šachu, takže se ten stav dá bez přehánění úplně klidně přirovnat k věznění. " INU, KDO NEZAŽIL, NEMŮŽE PLNĚ CHÁPAT! "

Ten co přežil Kosovo (Čt, 26. 9. 2019 - 23:09)

Přestal bych sem tahat politiku, tady je to téma o poruchách a hysterii...!

D (Pá, 27. 9. 2019 - 21:09)

Teda na to, že jsi přežil Kosovo, a že to tu dáváš soustavně najevo svým nickem, není tvá averze k mé nepatrné zmínce o politice až tolik nad věcí, jak by někdo mohl očekávat. Mým úmyslem rozhodně není sem politiku plést příliš moc. Jenom jsem chtěl skromně připodotknout, že časté individuální psychopatologie mají vliv na celkovou společenskou atmosféru. Jak na individuální, tak na makro-societální úrovni blázní poněkud jinak Češi než třeba Američané, a ještě jinak než každý z obou právě zmíněných národů blázní kupříkladu zase Japonci...

Ten co přežil Kosovo (So, 28. 9. 2019 - 02:09)

Prosím, opravdu k tématu není to averze; nýbrž sem podoktnul netahat sem politiku a jít lépe k tématu samozřejmě chápu spektrum a rozsah to, že sem přežil Kosovo je metafora pro ex histrionku a je to tak, kdo nezažil nepochopí spíše k tématu než politiku ...

Petr (So, 28. 9. 2019 - 09:09)

Kosovo souhlasim,politika tu nepatri, politika je zlo nekdy mozna horsi nez histrionky

Reklama

Přidat komentář