JHVH (Jahve,Jehova) - jediný živý Bůh

myslíš toho starýho otrapu, který si na Ježíšovi postavil karieru?

bude to dlouhý

Aha, takže u vás to je tak. U mě to je jiné :-)......... narodila jsem se do Božího království svým pokáním a přijetím Ježíše..... jako dítě......A jsme - li jeho děti, pak jsme i dědicové, totiž dědicové Boží a spoludědicove Kristovi. ....Římanům 8 kap.....to znamená, že tím, že jsem se narodila z Boha do Božího království, jsem automatický součástí věčného života, protože Bůh je věčný......... já nemusím už usilovat o věčný život, to je mé dědictví, jsem nositel věčného života.........ale já usilují o něco jiné.........moje přání je jiné, netoužím tak po věčném životě ani po svém dědictví, to mi už teď právně náleží :-) pokud jsem dítě Boží. Ale mé přání a moje usilování je po tom, abych se jednou mohla setkát s Ježíšem tváří v tvář. Poděkovat mu za všechnu laskavost, milost, za vše......... jsem jak ta dcera, která žila v zajetí, nikdy neviděla svého otce na vlastní oči, jen o něm slyšela, četla, věděla, že pro ní přichystal domov, pomáhá jí v nesnázích, bdí nad ní, zaplatil výkupné za její život, je jeho právoplatnou dědičkou, má dle zákona právo na všechny bankovní účty, majetek, dům........ale ona netouží po ničem jiném, jen po setkání se svým otcem. Konečně ho uvidět, spočinout v jeho náručí a poděkovat mu za všechno........nejsem " zlatokopka" :-) má láska k Bohu není ze strachu ze smrti z konce života, touha po věčném životě....... má láska k Bohu je o něčem jiném.

Mimo, promiň, že jsem tě z počátku vůbec nepochopil ale za to mohla částečně buldozérivitost Mare, mám ji rád, je perfektní ale ta její buldozérovitost dle mě pochází z jejího Chorvatského původu. K tomu, že je vlastně Chorvatka se vždy hrdě hlásila a proto jsem měl pro její tvrdý jižanský styl pochopení i když to bylo i na mě někdy moc. Ale, vždy jsem ji tu hájil, což z počátku i Jirkovi lezlo krkem, než pochopil.

Jen dotaz .... Mám dojem, že je pravoslavná Srbka....kvůli ....Stepinac...zajímavá historie

Mimo tu lásku nám dává sám Bůh, není z naší snahy, tu lásku nám Bůh vlévá do srdce....že potom jsme uschopněni milovat Boha a také druhé lidi. - V tom je láska: ne že.my jsme si zamilovali Boha, ale že On si zamiloval nás a poslal svého Syna jako oběť smíření za naše hříchy. - 1.Janův 4:10
......nikdo se tedy nemůže ničím chlubit, žádnou svou zásluhu na tom, co dostal zadarmo nemá. Je to jenom zásluha Božího milosrdenství.

Mimo já reagoval na to, jak jsi napsala, že "u křesťana vůbec nejde o věčný život." Což se ti ale vůbec nepovedlo. Ale věřím ti, že sis to potom uvědomila. Usilování o věčný život je jiná věc, protože nekřesťan o žádný věčný život ani stát nemusí, ale my se bavíme o smyslu křesťanství a ten je v Evangeliu o spasení duše, odměnou a cílem je věčný život. A tu naději mají všichni, kdo přijali Krista. Křesťanství tu kvůli věčnému životu je, ne kvůli životu tomuto. Tobě se v jedné větě podařilo popřít jádro křesťanství, celou jeho pointu.

Ok Jirko, rozumím ti oč ti jde a souhlasím o čem píšeš..... Neboť Bůh tak miloval svět, že dál svého jedineho syna , aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný..........................ale já jsem neuvěřila protože budu mít život věčný. I ten Petr, Ján, Štěpán, Pavel..... neuvěřili z toho důvodů. A co muži ve Starém Zákoně, Mojžíš, Noe, David, Šalamoun, Daniel...... vždyť ti nevěděli nic o věčném životě o zmrtvýchvstání......a to byla moje myšlenka......

Mimo, velice se mýlíš, proč Bůh zavrhl v lidských očích velice cnostného krále Saula, ale vyvolil si těžkého podrazáka Davida,to jsem tu rozebíral někdy před deseti lety, když jsem se tu hádal s jehovisty a s Mare jsem si tu tenkrát v této věci velmi rozumněl. David, když už ho měl král Saul plné zuby, tak utekl k Filištínským a tam si hrál na slintajícího blázna, aby vůbec přežil. Bylo to pokrytectví? Ne, do Izraele nesměl, protože by ho tam král Saul okamžitě nechal odkrouhnout a tak David hraje slintajícího blázna přežil na území Izraeli nepřátelského krále.

Nevím jak jsi to pochopila, ale jenom jsem se ti snažil říct, že člověk musí mít Bohem napřed změněné srdce, aby byl schopen věřit, milovat, chválit Boha, děkovat mu a toužit po věčném životě. A to zrovna tak platí o těch všech staro i novozákonních postavách, které jsi uvedla. Žádnou víru, lásku, naději, ani vděk, si žádný člověk sám od sebe ze sebe nevydoluje, ale vše tohle mu dává Bůh. Proto nemůže nikdo říkat, že je jeho víra nebo láska nějak záslužná, jelikož by žádnou víru ani lásku neměl, kdyby tomu nechtěl Bůh.

Jirko, z tebe se stal Marák, jak jsi mě před svým obrácením hanlivě nazval do mrtva. Jenže já jsem tehdy přesvědčoval Mimu a hlavně jí naočkovanou Mare, že tvé osobní vnitřní setkání s Kristem je pravé. Já to tu ani moc nečtu, protože mě otrávil Rakato, a když vidím Rakato, tak jsem tak otrávenej, že to ani nerozkliknu. Jirko, moc dobře vím, o čem píšeš a to si tě pamatuju před tvým osobním setkáním s Kristem jako okultistu, který mně nedokázal přijít na jméno.