Reklama

Totální endoprotéza kyčle

Petr (Po, 29. 4. 2019 - 17:04)

Tak tady je můj příběh

začalo to na jaře 2013, po procházce se psem, cca 4 km, poté co jsem se vrátil a dosedl v pokoji do křesla, tak už jsem nevstal. Při pokusu vstát mi projela pravou stehenní kostí pronikavá bolest, jako bych si skřípnul nějaký nerv. Po chvíli to polevilo. Toto mě celých pět let až do roku 2018 pronásledovalo. Pokud jsem to s pohybem přehnal, tak se to opakovalo. Časem se to stupňovalo. Kloub začal být citlivý i na zátěž, pokud jsem nesl něco těžkého, tak se krom kloubu přidalo ještě i levé koleno, které je po altroskopii menisku. Poslední rok se přidala i něco jako bolest v tříslech na pravé straně, pravá noha se jaksi zkrátila, nepomáhají ani podpatěnky v botě. Začal jsem viditelně pokulhávat, už mi stačí tak hodinka práce (chození, sekání trávy apod.) a už mám toho dost. Začínám cítit řezavou bolest v kyčelním kloubu, ale i v pravém koleni, zvlášť když dochází aplikace sinovialu, který aplikuji do obou kolen pravidelně každých 6 měsíců. Kyčel se po zátěži projevuje tak, že začíná bolet např. při pokusu zvednout pravou nohu při chůzi do schodů, při ležení ani nemluvě. S tím souvisí i bolest bederní páteře, to je prý tím, jak se zkrátila ta jedna noha. Přes víkend se vždy i tím málem co jsem schopen udělat celkem dost "strhám", že si mnohdy, ne vždy, podle toho jak moc nohu zatěžují, na noc musím dát ibalgin abych vůbec spal. Po cca dvou dnech se stav normalizuje. V klidu to zatím nebolí, to bych musel na tom bolavém kyčli spát, pouze to člověk vnímá jako že tam není něco v pořádku, tak se otočím na druhý bok, pokud se ozve a při určité poloze zabolí stenenní kost, tak se pohnu do jiné polohy a opět bolest odezní. Ale jak se člověk v noci pořád někam převrací, tak se kyčel stále ozývá a pořád se musí nějak korigovat poloha.

Čili stav je nyní takový, že se vyhýbám jakékoli fyzické zátěži, dlouhému chození, mám málo pohybu, stav se stále zhoršuje a koleno se taky hlásí asi o výměnu.
Za chvíli bych se z křesla asi nezvedl. Čili nennechal jsem to dotít jak se říká až "na doraz" a šel jsem do toho. (věk 60 let, výška 178 cm, váha 107 kg).
Sice jsem ještě lednový termín odřekl, měl jsem pocit, že se ten kyčel od podzimu nějak zklidnil a že bych to mohl do toho důchodu nějak ještě doklepat. Ale již po 14. dnech jsem věděl, že jsem udělal hloupost a na jaře když jsem se začal zase více hýbat, tak už jsem se opět hlásil na další termín.

31.10.2018 proběhla operace v Příbrami. Nastoupil jsem ráno den předem v 8 hodin na příjem. Tam mi vystavili vstupní papíry a poslali na ortopedii, tam opět cca hodina čekání na vstupní prohlídku a kontrolu všech dokladu a vyšetření. Pak odchod na pokoj s tím, že ještě proběhne konzultace s anesteziologem, ta se však konala až těsně před operací. Večer proběhla ještě večeře s tím, že od půlnoci nejíst a nepít a oholili mi nohu v místě operace. Ráno mi odebrali krev. Prášek na tlak jsem si nebral, protože při ztrátě krve při operaci jde tlak stejně dolů. Ráno jsem šel na řadu jako druhý v 9.45 hodin. Omotali mi zdravou nohu tlakovým obvazem, zavedli cévku, připojili k ní pytlík na moč a odvezli na operační sál. Tam bylo ještě obsazeno, tak zatím mi anesteziolog vysvětlil, že je nejlepší píchnout do páteře (epidural). Celkové uspání není prý šetrné na mozek a srdce a po probuzení se hned přihlásí o slovo bolest po operaci.
Tak mě pichli do zad a něco mi tam natlačili. Po 5 minutách jsem pocítil příliv tepla od pasu dolů nohy mi zhecitlivěli. Na operačním stole si mě přizvedli a natočili do správné polohy, obě ruce mi jaksi zafixovali do pro ně asi vhodné polohy a do žíli mi přidali něco na připsání. Že prý se ale stejně probudím až se mnou začnou cloumat. Pak mě zaplentovali, že jsem nikam moc nic neviděl. U hlavy mi seděla asi anestezioložka. Je pravda, že nevím kdy začali ale když vrtali, řezali a brousili, tak jsem to jako z povzdálí vnímal. Ale vůbec jsem to nijak neřešil, jako by se mě to vůbec netýkalo. Pak přišel pan doktor a oznámil, že je hotovo. Odmotali mi zafixovane ruce, přesunuli mě na postel a odvezli na jip. Bylo 12:00 hodin. Tam mě napojili na přístroje a do druhého dne sledovali. Také se mě pokoušeli posadit, ale moc to nešlo. Točila se mi hlava a museli mě zase položit. Jinak při operaci nebyla transfuze nutná, tolik krve z toho prý až tak neteklo. Ale ztráta byla a tím i pak ten nízký tlak. Prášky na vysoký tlak jsem musel na tři dni vysadit. Druhý den ráno mě převezli na normální pokoj a pak už postupné nacvičovani sezení, vstávání, postavit se s berlema, první kroky a zpět do postele. Každý den to bylo lepší a lepší. Po dvou dnech mi z rány vyndali dren. Po pěti dnech jsem si sám došel na WC. Jinak na posteli pořád na zádech. Nic nebolelo, pouze když se začalo s tou operovanou nohou nějak manipulovat.
Chodit to sice jde, ale nic moc. Operovaná noha na novém kloubů defakto jen visí. Svalový aparát kolem nového kloubu se jen pomalu dostává do normálu. Po týdnu je noha pořád neschopná se samostatně pohybovat. Sice již v leže malinko nadzvednu koleno, a druhý den si již sám bez cizí pomocí na posteli sednu a nohy dám z postele sám bez cizí pomocí dolů, dojdu na WC, k umyvadlu se umýt a oholit. I ležet na neoperovanem boku a tak odlehčit zádům.
Osmý den po operaci již nemusím volat sestru aby mi pomohla zvednout nohy zpět do postele. Už to zvládám sám, již jsem celkem soběstačný.

Každý den to bylo vždy o trochu lepší.
-----------------------------
Od 12.11. rehabilitace Beroun, 3 týdny.

První tři dny motodlaha, jak bylo dosaženo 120 stupňů, tak je na řadě rotoped. Rotoped jsem si dával tak 3x až 4x denně. Začal jsem na 5. minutách a končil tak na 15. až 20. minutách. K tomu bylo každý den 30 mimut cvičení s fyzioterapeztem na protahování zkrácených svalů a 30 minut kolektivního cvičení v tělocvičně. Od druhého týdne pak ještě denně hodina v bazénu. Jinak ležení a odpočívaní. Musel jsem vysadit prášky na vysoký tlak, točila se mi při cvičení hlava, prášek mi tlak celkem dost snižoval. Už jsem si myslel, že to tak zůstane, ale po dvou měsících se zase vysoký tlak opět přihlásil a tak prášky na tlak zase beru.

Po ukončení rehabilitace jsem se nechal odvést na předním sedadle v Octavii domů. Další týden 4.12 jsem šel na kontrolu, rentgen byl OK, pan doktor mi povolil řídit auto a našlapovat na 1/3 váhy a další kontrolu naplánoval po 3 mesicich na 29.1.2019.

Po kontrole po 6 týdnech jsem tedy již méně ležel, více jsem seděl a o FH chodil a odlehčoval operovanou nohu. Někdy jsem to zkoušel o jedné FH, to když jsem potřeboval něco tou druhou rukou něco udělat. Ale asi jsem si tu operovanou nohu zatěžovat více, tak jsem to moc často nepraktikoval a taky mě pak bolelo v zádech. Jinak mě celkem dost bolel od toho sezení zadek, musel jsem měnit polohu do pololehu, nebo vstát a projít se. V tomto období, kdy jsem začal více sedět a chodit, tak jsem začal v oblasti jizvy, která byla ještě místy ztvrdlá a v oblasti třísla pociťovat takový neurčitý tlak a pnutí. Tak jsem trochu zvolnil, abych něco nepokazil. Od ledna jsem začal chodit do práce. Mám sedavé zaměstnání, tak zkusím jestli tam vydržím sedět. Cesta do práce je 20 nimut MHD a a cca 10 minut pěšky. Sedět moc dlouho nevydržím, tak půl hodiny a pak se musím projít. Kolem kyčle a v podbřišku a v oblasti třísla to pořád jaksi pne. Až mám někdy pocit jestli není něco špatně s kloubem. Teď je 12.1. a ponalu se to zlepšuje, ale pořád to pnutí kolem kloubu. Už nám pocit, že bych se naoperovanou nohu mohl plně postavit. Ale zkoušet to nebudu. Počkám až na kontrolu 29.1., to bude po třech měsících po operaci, co řekne pan doktor operatér. Jinak masiruji jizvu, mažu ji sádlem. Přiznám se, že jsem to v Berouně na rehabilitaci trochu zanedbával, připadalo mi to, že se to samo zlepší. Ale je dobré tomu pomáhat. Jinak mám pocit, že nám tu operovanou nohu trochu delší, i když pan doktor to po operaci hodnotil, že je to OK. Je ale pravda, že pořád na nohu plně nedošlapuji, tak snad se pak srovná.

Dnes je 16. 1. chodím do práce, na operovanou nohu stále nedošlapuji, to pnutí v třísle a tlak v podbřišku pomalu ustává. Ráno a večer trochu cvičím a šlapu na rotopedu. S nohou už můžu dělat pomalu co chci, tak mě to cvičení moc nebaví, ale musím vydržet. Do vany lezu raději tou operovanou nohou po zadu, a při nastupování do auta se mi ta pravá operovaná noha také ještě těžce zvedá, ostatní pohyby jsou OK. Pořád ale mám pod jizvou sice srostlý sval, ale je pořád takový zatvrdlý a při chůzi tam pořád cítím jak tlačí na konec stehenní kosti, až mě to trochu znervozňuje, jestli je to tak v pořádku, jestli není něco špatně s kosti. Při sezení ale nic nebolí, doba kdy mohu sedět a nebolí mě kosti v zadku se pořád prodlužuje. Jinak jsem si při chůzi o FH již celkem jist i v tomto zimním čase, jízdu v MHD zvládám v pohodě, stejně tak i v dopravní špičce jezdící schody. Zvládnul jsem i čerstvě nápadný sníh i led. Nejvíc to ale klouzalo na mokrých dlazdickach u nás v paneláku a ve vestibulu metra. Cca od 21.1.2019 již nepoužívám nástavec na WC, s polštářem mezi koleny spím stále, na operovaném boku mi to spát nejde.

29.1.2019 jdu na kontrolu, pod jizvou je to pořád zatvrdlé, při chůzi tam občas cítím jak to tam jaksi celé pořád pne a i jako by mě tam kolem kloubu vystřelovala taková občasná řezavá, sice nepatrná ale bolest, i tak trochu malý otok v oblasti kloubu tam je. Občas cítím i něco jakoby se mi ozývalo ve stehenní kosti. Opět jsem z toho celkem nervózní, jestli není něco špatně, jesti jsem se s tím chozením neunáhlil, jesti jsem tu práci, kterou jsem dělal s tím poskakováním na jedné noze nějak nepřehnal. Pan doktor nechal udělat RTG kloubu a pravil, že můžu odložit berle, že se nic nezměnilo, že snímek je stejný jako po těch 6. týdnech. To se mi tedy ulevilo, všechny ty pocity, které mě znervózňovaly, tak prý jsou odvislé od toho jak srůstá ten sval pod jizvou a prý to může u někoho trvat i 6 měsíců. Doma jsem si pak porovnal oba ty RTG snímky a opravdu byly naprosto stejné. Opravdu se mi ulevilo, hlavou se mi toho dost honilo a už jsem se viděl na reoperaci. To je tak, když se člověk moc pozoruje.

Tak jsem začal chodit s vědomím, že už můžu odhodit FH, ale zatím je odhazovat asi nebudu. Tři měsíce jsem defakto nepoužíval jednu nohu a nějak jsem zapoměl chodit. Mám asi určitý psychický blok, či co a bez FH mi to nejde. Musím tedy na to pomalu a nohu na plnou zátěž postupně zvykat.
První týden po kontrole pořád mám kolem kloubu jakýsi otok a pořád se ne ane ho zbavit. Kupují si tedy wobenzin a začínám užívat doporučenou dávku 3 X 10 tablet denně. Hned po prvním dnu večer průjem jako hrom, i blbě od zaludku, oni to tam psali, že ve výjimečných případech to tak může být, asi jsem ta výjimka. Tak jsem den vynechal a si snížil dávku na 3 X 3 a uvidíme.
Je konec druhého o týdne po 3. měsíční kontrole 9.2. a zkousim to bez FH. Krok po krůčku, kejvám se jak kachna, je to celkem námaha se udržet na nohou, cítím i jakýsi tlak ve stehenni kosti, asi to železo. No nebudu to přehánět, času mám dost. Na rotopedu jsem si přidal zátěž, abych začal vice posilovat svaly kolem kloubu. Každým dnem se chůze bez holí zlepšuje, zkouším to ale jen doma, i ten otok se zmenšil, že by ten wobenzin?
16. 2. konec třetího týdne po kontrole, už to doma zvládám bez FH. Není to ještě úplně ono, než se rozejdu tak ještě cítím ten tlak ve stehenni kosti, ale čím víc chodím tak je to lepší. Na ven si ale hole ještě beru, ale asi už jenom jednu. Ten otok u kloubu pořád ještě je, sice menší ale pořád. V noci jsem i chvíli spal na operovanem boku, docela to šlo, ale pokud je tam pořád ten otok, tak to zkoušet raději nebudu. Ten Wobemzim jsem musel přestat brát, nešlo to. Zato jsem si začal každý večer oblast kyčle sprchovat teplou až horkou vodou, zdá se že to má pozitivní účinek.
22.2. je to stále lepší a lepší, do práce chodím už o jedné FH a doma bez. Musím opravit svoji diagnózu o bolesti stehenni kosti, on je to asi nějaký sval ve stehně. Učím se chodit bez holí, zkraje než se rozchodim, tak se kolébám jako kachna, ale pak se to docela srovná. Nijak to nehrotim, je únor a do jara je ještě čas.

15.3. Jsem v polovině 5. měsíce, odkládám i tu jednu FH, už se ani moc při chůzi nekolébám, sval ve stehně se pomalu blíží k normálu. V práci pořád sedím na zadku, ale chce to víc chodit, svaly se více posilují a noha se rychleji zotavuje. Nesnažím to přes sílu nějak urychovat, tělo si říká samo kdy co můžu.

23.4.2019 jsem byl na kontrole, cca půl roku po operaci. Pan doktor nechal udělat RTG kloub, vše OK. Chůze již je celkem normální, už zase běhám po zahradě, sekám trávu, jezdím na kole. Ještě to sice nené na 100 % ale už se to tomu blíží. Kolikrát si říkám, že mám pocit, jako bych s kyčlem nikdy žádný problém neměl.

Věra (St, 1. 5. 2019 - 11:05)

Petře, jak píše Alena, nikdo tohle nepopsal tak podrobně - ty si píšeš deník, že? Mě překvapilo jen to, že si pamatuješ, kdy tě začaly problémy s nohou. Tak z hodiny na hodinu. Taky ti přeju abys neměl žádné problémy a užíval si nohu jako novou - léto před námi, co víc si přát :-)

Alena (Út, 30. 4. 2019 - 19:04)

Ahoj Petře,
s velkým zájmen jsem si přečetla tvůj příběh, a to dokonce 2x, abych se v tom neztratila, protože takhle dlouhý a současně obsažný příspěvek tady na diskuzi za posledních 16 let ještě nebyl. Zažil jsi spoustu dlouhodobých nepříjemností a bolestí , nakonec jsi vše díky své pokoře, obrovské snaze a trpělivosti zvládl dotáhnout do úspěšného konce. Klobouk dolů...
Ty pronikavé bolesti, o kterých píšeš, si ještě dnes (10 let po "o") umím vybavit. Také se mi to poprvé stalo po námaze při vstávání z křesla, jen ne ve stehně, ale přímo v kyčli. A 2 měsíce poté i v druhé. Stehna, třísla a kolena (při chůzi, resp. plazení o FH i bedra), to se přidalo až později. Trochu to zklidňoval jen Ibalgin, nic jiného nepomohlo (po všech lécích od ortopeda mi bylo špatně), až operace. Už se ale nechci opakovat.
Tak ať se ti dobře daří a brzy jsi na 100% fit.

Věra (Po, 22. 4. 2019 - 09:04)

Jarko, neboj se, že by tě do lázní vůbec nevzali. Myslím, že v Hodoníně čekají, jestli se neuvolní místo. Kdyby tě nemohli vzít, poslali by žádost jinam. To se mi stalo v Jáchymově. Paní se mi snažila vyhovět, ale musela bych si prodloužit platnost poukazu (nebylo to po operaci), tak jsme se domluvily a poslala to na další lázně. Zavolej si tam a domluv se raději sama. A měj sbalenou do batůžku želvičku :-)

Jarka Kopečná (Čt, 18. 4. 2019 - 18:04)

Všechny zdravím, moc děkuji za rady ohledně jízdy na rotopedu. Nechci si nijak ublížit. Stále čekám co a jak co se týče lázní, mají tam na stole mou žádost, ale je plno, tak čekám, že třeba někdo vypadne, ovšem do lázní musím nastoupit nejpozději 6.5. To budou tři měsíce od operace, potom už budu mít smůlu. Nevíte proč ten poukaz neposlali do lázní na druhém místě napsané? Když v Hodoníně mají plno? Kamarádka tam zrovna je, tak se šla zeptat a můj poukaz tam mají. Děkuji opět za odpovědi. Jarka

alena (St, 8. 5. 2019 - 20:05)

dobrý den,paní Jarko žádat o lázně musíte do 3 měsíců od operace,pokud už máte zažádáno,tak se nemusíte bát,že máte smůlu,do lázní určitě pojedete

Věra (Pá, 12. 4. 2019 - 21:04)

Dano, jak je ti? Napiš!

Jarka Kopečná (Út, 9. 4. 2019 - 06:04)

Chtěla bych se vás zeptat, jezdíte na rotopedu? A kolikrát denně a jak dlouho asi? Všude čtu, že je to na kyčle dobrý pohyb, ale teď mi jedna fyzioterapeutka řekla, že se může kyčel opotřebovat, tak nevím. V nemocnici jsme jezdili všichni tam, několikrát denně a doktoři byli spokojení. Jezdím na minimální zátěž, 1, méně už to ani nejde. Děkuji za odpověď. Jarka

pájja (Po, 15. 4. 2019 - 12:04)

Jezdila jsem roky před operacemi a jezdím i nyní. 4-5x týdně 30 km, střední zátěž (lehký kopec a rovina), cca 50-55 minut a pak protažení, balon, gumy. Po tepkách už nechodím do fitka, tak alespoň doma.

NadaK2 (Út, 9. 4. 2019 - 10:04)

Jarka Kopečná: Já v lázních jezdila, protože se nedalo chodit, ale teď si zajedu jen velice zřídka, když se nedá ven. Jinak chodím 8000 kroků denně, s turistickými hůlkami. Navíc střídavě v normálních botách a bosobotách. Mám strach z jednostranného ošoupávání ;-). Ale zase jsem někde četla, že klouby se rozleptávají i bez pohybu tělními tekutinami. Tož babo raď...

Dana (Ne, 7. 4. 2019 - 20:04)

Verus díky za reakci. Na kontrolu jedu zítra ráno do nemocnice protože už mi to nepřijde normální. Ani se nebudu radši dívat na to co píšes, protože bych asi neusnula. Prosím držte mi palce ať to nic není. dam vědět

Alena (St, 10. 4. 2019 - 23:04)

Dano, ještě jsem nakoukla před spaním, zda ses neozvala... Snad už se tvůj problém nějak řeší. Já po TEP nic takového nezažila, a to ani ve svém okolí. Ale před x lety po jiné operaci ano. V sekretu bylo i trochu krve, jak si matně vzpomínám, což mě děsilo. Bylo mi také sděleno, že nejde o nic neobvyklého, prý se to ještě chvíli může tzv. "čistit". Už si nepamatuji, jak dlouho to trvalo, ale nakonec se jizva zacelila a já se zklidnila. Tak snad to u tebe bude také tak. DEJ VĚDĚT !
Bětko, asi fakt jsem ta Alena z těch dob, co píšeš, já. Diskuzi jsem objevila cca v polovině r. 2009 před první TEPkou. Tebe jsem se hodně vyptávala už i proto, že jsem šla do stejné nemocnice v MB jako ty. Poradila jsi navíc i spoustu vychytávek, které se hodně moc hodily. Myslím, že to byla zrovna tvoje rada po operaci : Nedřepat, neskákat, nepadat :-) . Tím se řídím dodnes - až na ty pády. Jak se daří tvým vnoučátkům - dvojčátkům? Jsem ráda, že ses tu po čase zase objevila. A o té výdrži umělých kloubů u těch dvou paní? Dobrá zpráva !!!
Věrko, ale i vy všichni ostatní, ať se vám pěkně šlape... Dobrou noc...

Dana (Ne, 7. 4. 2019 - 12:04)

Zdravím všechny, jsem už týden doma po druhé tep kycle. Operace byla 11.brezna a oproti minule to teda stalo zato. Prosím všechny o radu. Při propusteni jsem neměla uzavřenou jizvu asi uprostřed tak cca 2 Cm je tam díra a pořad něco sekretuje. Bylo mi řečeno ze to není až tak neobvykle! Mate někdo podobnou zkušenost nebo radu co s tím?

Věra (Ne, 7. 4. 2019 - 18:04)

Dano, čekala jsem každý den, kdy se ozveš, ale s tímhle , co popisuješ, zkušenost nemám. Manželovi vloni po operaci pořád tekla z jednoho stehu dole na jizvě krev, takže mu po 14 dnech vytahali stehy a znovu operovali - říká se tomu revize operační rány nebo tak nějak. Něco prosakovalo. Pak už se to zavřelo a zahojilo. A co s tím tvým sekretováním do budoucna ti neřekli? Něčím vyplachovat nebo mazat aby se to zavřelo? Něco jsem jednou četla na jiné diskuzi o možném vytvoření píštěle - nechci tě strašit, nic o tom nevím. Kdy jdeš na kontrolu?

Bětka (Ne, 7. 4. 2019 - 00:04)

Zdravím vás na diskusi, která je přece jen mojí srdeční záležitostí!:-)Před léty jsem hodně přispívala a i hodně se tu dozvěděla!V roce 2007 levá kyčel, v 2014 pravá kyčel.Tedy po 12 a 5 letech ani nevím, že bych měla "nějaké tepky", šlapou jako za mlada, nebolí, žádné omezení, žádná bolest, jen to zbytečně nepokouším s dřepem, ale to nebude vada kyčlí, ale spíš zvednout zadek:-) a můj běh je spíš hodně rychlá chůze kombinovaná s popoběháváním, ale to spíš sebou nese už věk, je mi 74.Po druhé operaci mám v botě nízkou podpatěnku, je to tak lepší, jinak se přetěžuje ta druhá noha, či křiví páteř..vše souvisí se vším...
Na podzim jsem byla na pravidelné roční kontrole( rtg), prý vše v naprostém pořádku.
Byla tam se mnou i paní 19 let po TEP a druhá 35( slovy třicet pet let) po operaci!!Obě bez jakýchkoliv opravných úkonů.
Kvůli tomu vám píši, abych vás všechny povzbudila!!Hodně zdraví s vašimi "Tepčičkami" přeje Bětka.

PS:je to možné, že Alena a Věrka jsou z doby 2007-2014?:-)

Věra (Ne, 7. 4. 2019 - 18:04)

Ano, Bětko, my se tu potkáváme pořád - i když Ali už opravdu jen občas. Jsem ráda, že máš všechno v pořádku, je to krásné nevědět o tepkách :-)

NadaK2 (Ne, 7. 4. 2019 - 10:04)

Díky, taková zpráva potěší :-)

Jarka Kopečná (Čt, 4. 4. 2019 - 13:04)

Dnes jsem doporučení na lázně posílala do své pojišťovny, tak jsem zvědavá. Mám tam na prvním místě napsaný ten Hodonín. Je mi jasné, že jsem se měla o ty lázně zajímat před operací, ale já se tak bála, že na nějaký lázně jsem neměla ani pomyšlení a v žádných pokynech jsem nic napsáno neměla, ani mi nikdo neřekl, že si mám hodně dopředu vyřizovat lázně. Tak to možná dopadne tak, že žádné mít nebudu, když budou obsazené v Hodoníně a já nestihnu termín.

Věra (Čt, 4. 4. 2019 - 17:04)

A volala jsi do Hodonína? Aby věděli, že tam chceš. Nebo zavolej ještě do jiných lázní a kdyby tě vzali, dej to vědět pojišťovně. Tím se to taky urychlí.

stanley-2 (St, 3. 4. 2019 - 16:04)

Tak zdravím ,a po počáteční snaze opustit FH je to 14dní a je to o dost lepší,je poznat že to jde pomalu ale jistě. Při kontrole u operatéra mi řekl že lidské tělo /moje/ až 6 měsíců se vzpamatovává z operace a teprve pak to pustí aby člověk chodil sám.................ale u každýho je to jiné,někdo odkládá po 4 měcících,někdo i po roce. Tak sám mam z toho radost,že to pomalu jde k lepšímu.

Reklama

Přidat komentář