A další šarlatán. Neměli by se střílet na potkání?

No tak to sám nevím, tu...Omlouvám se, byla to moje chyba.Musel jsem rychle k telefonu a tak jsem zbrkle napsal tu volovinku.Mělo to být oslovení. Pane Indigo, bylo by nám smutno. Upřímně, kdo by nás tak krásně a nenásilně hecoval.

Jak smutno? Po čem?No tak to sám nevím, tu hlášku "bude nám smutno" napsal někdo pod mým jménem. Pokud to nemyslel jako oslovení, což pochybuju. Napřed mě peskujou že nemám přezdívku, pak píšou za mě. A vyznejte se v tom někdo.
?

bude nám smutnoJak smutno? Po čem?

zatím co jsem škrábal,...Chvilka uplynula...:)

S tím škrábáním jsi mi připomněl, že pro mě absolutní relax je škrábání na zádech :D. To ať se děje co chce :-).

Já bych něco řekl...
Ale...bude nám smutno

Já bych něco řekl...
Ale neřeknu. Když tu panuje takové všeobecné pochopení, bude lepší chvilku ho nerušit :-)

Šári, myslím, že na to,...zatím co jsem škrábal, naběhl Tvůj příspěvek, který se mi také líbí.

Indigo (i ostatní),
já...Šári, ten třetí odstavec se mi líbil.Obzvlášť ta věta "koupit si lepší pocit pomoci".Přesně jsi vystihla, co si myslím o některých alter. i já.Zaplatil jsem dost, tak to musí fungovat.Asi oba /i Eliška/víme,že takhle to nemůže mít valnou hodnotu.To jsou přeci dary, které se nedají koupit.Dispozice je důležitá, nebo se mýlím?Ostatním lidem přeji, mají právo alernat. zkusit,ale je důležitá volba -na co mám. A ne ,že si zaplatím kurz a už jsem léčitel a lepší než ty,ty a ty taky. Všiml jsem si, že nárůst zájmu o ezoteriku je velký.Asi to bude i tou uspěchanou dobou, existenční nejistotou atd.,používáme tady všichni slovo alternativa.Alternativa má přeci široký záběr.Pak se může stát, že tu mluvíme jeden o voze a druhý o koze, a chceme najít společnou řeč.Lehce potom dojde k nedorozumění.Indigo má zkušenosti ze svého okolí, my ze svého a je to dobře, je o čem si povídat, ale závěr nebude asi žádný.Já to neumím vysvětlit/což laikovi nelze/ a ty zas pochopit.Hlavně, když se bavíme, ne? Proto na tyhle stránky chodíme.Hádat se můžem až doma, jak se říká.

Indigo (i ostatní),
já...Šári, myslím, že na to, aby člověk poznal, že není spokojený ve vztahu, v práci nebo v životě vůbec, nepotřebuje alternativu, ale rozum, cit a hlavně odvahu to změnit. A to je ten největší problém. Každý člověk potřebuje nějaké jistoty a má často strach přijít i o ty jistoty, které mu nevyhovují.
Umět relaxovat je důležité pro každého a každému dělá dobře něco jiného. Někdo si zapálí svíčku, dá si teplý čaj a je mu dobře, jiný vyrazí na kole atd. Je hodně takových možností, pokud to zdraví dovoluje. Někomu mu to stačí, někomu ne.

Indigo (i ostatní),
já...Já jsem taky skeptik, a taky se můžeme dost shodnout, myslím co se týče toho vašeho posledního příspěvku. Aby to bylo kratší, tak vypočtu jenom to s čím nesouhlasím, a vezmu to od konce :-):

1. Materialista a skeptik jsou dvě různé věci, a vůbec spolu nesouvisí. Například já jsem na svůj skepticismus dost hrdý, přitom si jako materialista zrovna nepřipadám. Mimo jiné bych tady nesepisoval odtažitá pojednání, kdybych byl.

2."...trošku zapůsobí placebo, trochu i sama metoda". Moje vidění říká "hodně placebo, metoda nijak" (pokud se nebavíme o nálevu z třezalky).

3. Báječní racionálně myslící lidé někdy chodí do kostela kvůli kulturní tradici, a ta různá církevní dogmata si překládají do vlastní symbolické řeči (i vzkříšení lze chápat čistě symbolicky). Na kolegy u klekátek a na faráře se s tím obvykle nesmí chodit, neunesli by to. Je to pak takové jejich intimní soukromé náboženství v impozantních kulisách. Není takových lidí moc, ale jsou.

Zbytek bych Vám bez odporu odkýval :-).

Klub "Bouda v...No dneska jsem tady už zasel tolik vážných mouder, že už si fakt připadám jak jeden z toho spolku :-).

Klub "Bouda v soumraku"...ahá :-), tak takhle to je :-). Já si říkala, co je to za pochmurnou přezdívku a myslela, že jste v nějakém spolku zamračených pánů :-).

Indigo (i ostatní),
já taky špatně chápu své příbuzné-muž inženýr, žena lékařka, báječní racionálně myslící lidé s kvalitní rodinou-a na prahu katolického kostela odloží racionalitu a začnou věřit na zmrtvýchvstání a neposkvrněné početí… Ale protože mám zkušenost, že s nimi dokážu najít v lecčems společnou řeč, už si s tím hlavu nelámu.
Svého času jsem zkusila navštěvovat kostel, a také shromáždění mladých, bylo to v dobách mého duchohledačství. Můžu tedy říci, že jsem se pokusila poznat a porozumět. Ale dospěla jsem jen k tomu, že jsou prostě takoví a že na tom není nic tak špatného, sama jsem zůstala mimo. Zřejmě jsem nějak jinak nastavená?

Nevím, proč lidé skutečně oklamaní alternativou nevystoupí a neřeknou, tak takhle ne.
Podle mě se jejich podvědomí drží zuby nehty své iluze hlavně proto, že kdyby si přiznali pravdu s alternativou, protrhla by se třeba najednou jejich obrana i proti jiným velmi nevítaným částem reality. Najednou by mohli spatřit ve vší nahotě, že dlouholetý partner nestojí za nic a jsou s ním jen ze setrvačnosti, že rádoby skvělá práce je rutinní nuda, že dosud v sobě živí vztek z dětství na vlastní rodiče, že je jim čtyřicet a mají prázdné ruce… Tohle nikdo dobrovolně neriskuje, jen když už nemá opravdu na výběr-je to strašlivé.
Alternativu vyhledávají velmi často lidé neurotičtí. Klasická medicína jim totiž nedokáže nic nabídnout-jejich potíže nejsou často diagnostikovatelné a ti lidé se cítí, podle mě právem, zklamáni a ošizeni-ono jim totiž opravdu není dobře. Tak zamíří k alternativě. Očekávají uklidnění, radostné meditace při svících, a pokud jejich situace není moc vážná, často to i vyjde-tak trošku zapůsobí placebo, trochu i sama metoda, je-li dobře vybraná. Ale je i dost těch, u kterých tato mírná léčba nezabírá. Nebo kteří se pokusí koupit si lepší pocit pomocí různých předražených kursů nebo neúčinných metod. Protože jsou to přečasto lidé reálně nezakotvení, jak vypovídá jejich neuróza, jsou jejich kotvy v realitě velmi slabé a rovnováhu může narušit i málo. Pak stačí uvolnit stavidla realitě jen trošku, přiznáním si nějaké maličkosti, a už se to může protrhnout všechno a ledový vichr nelítostné pravdy se řítí bez zábran a zanechá jen zpustošenou krajinu prázdnoty duše.

Nu, to je můj názor pro zamyšlení. Těm, kdo to neprožili anebo nepochopí, o čem je řeč, se omlouvám.

Jo, mimochodem, můj přítel je materialista a skeptik. A jde nám to spolu báječně. Umíme se totiž tolerovat a dohodnout.

Teď jde o to, jestli to s tou vaší známou, vidíte tak katastrofálně jen vy nebo i její rodina. Nevím, jak bych reagovala, kdybych se dostala do situace, že by třeba moje dcera zvolila způsob života, který by byl naprosto odlišný od mých představ. Musela se vyrovnat třeba s tím, že je členem nějaké sekty nebo užívá drogy a pod. Ale pokud se tyto problémy netýkají přímo mně, tak to neřeším. Možná teď vypadám jako sobec, bez špetky empatie, ale zabývám se jen tím, co mohu ovlivnit. Problémy druhých neřeším. Sice vyslechnu, sdělím svůj názor, jsem-li tázána, ale tím moje angažovanost končí.

Mám mezi přáteli...Takhle obecně máte určitě pravdu :-).
Ale když dojde velmi blízké osobní vztahy, zas tak jednoduché to není. Mít doma voličku ČSSD, to si samozřejmě umím představit. Mohl by to být i zdroj zábavného vzájemného škádlení (ona v oranžovém s třpitivými flitry, on v modrém nebo červeno-modrém, kapku pokousaní, jinak jako hrdličky).
Když by došlo na alternativu, zas tak moc zábavné by to nebylo. Když vezmu jako příklad třeba tu svojí známou, tak to by byl hodně velký problém. Kdo to ví předem, může se rozhodnout. Když ono to ale někdy přijde až s časem, a průšvih je na krku :-).

Nerad bych se pouštěl do...Mám mezi přáteli alternativce i skeptiky a vycházím s nimi velmi dobře. Stejně tak respektuji různorodou politickou orientaci a to nejen mezi přáteli, ale i v rodině. Smířila jsem se s tím, že svobodnou vůli máme opravdu všichni a nemusí se všichni chovat dle mých představ. Pokud se budeme snažit o toleranci všichni, pak věřím, že je možné spokojeně žít a to nejen alternativci vedle skeptiků.

Indigo,
pokud někdo, kdo...Nerad bych se pouštěl do nějakých konkrétních osobních diskusí ve smyslu kdo čemu naletěl nebo nenaletěl. Ani nemám v úmyslu tady někomu něco osobně rozmlouvat nebo dělat z někoho hlupáka. Spíš mi to přijde zajímavé tak obecně. Třeba čím vzniká ta neprůchodná zeď mezi způsobem uvažování nás skeptiků a vás alternativců. Když o tom přemýšlím, napadají mě stejné pocity jako jsem měl při posledních volbách. Upozorňuju že se nechci bavit o politice, ani řešit naše politické preference. Beru to jenom jako srovnání pocitů. Kdybych žil v Německu, možná bych volil tamní sociální demokracii, protože mi není lhostejná situace lidí v nouzi, pokud jsou v ní bez vlastního zavinění. Když ale přijde na naši českou ČSSD, zjistil jsem před minulými volbami že ve mně vzbuzuje stejné pocity a otázky, jaké ve mně budí esoterika a alternativní medicína :-). Říkal jsem si, proč to ti lidé (voliči ČSSD) vlastně dělají. Proč jim nevadí ty nehorázné lži a fantasmagorické sliby, kterým se sami smějou dokonce i ti, co je publikují. Jak může někdo takovým lžím uvěřit. Proč voličům nevadí ta neuvěřitelná sprostota a buranství protagonistů té strany. Proč se v ČSSD nenajdou někteří členové, kteří by veřejně vystoupili, a řekli „tak dost, tohle jsme nechtěli“. Přišlo mi to všechno tak neuvěřitelné, že jsem si říkal jak se vlastně s lidmi (voliči) kteří si na TOHLE naběhli, dá žít pohromadě. Jak to, že se v jedné věci chovají tak tupě, a přitom ve spoustě jiných věcí vypadají jako rozumní lidé. Můžu si s nimi já v něčem rozumět? Nebo, když jsou schopní tohohle, tak nemůžeme najít společnou řeč v ničem? Úplně stejné pocity mám a stejné otázky si kladu, pokud jde o „alternativu“. K žádné odpovědi jsem se zatím nedopracoval. Pokud se tedy po otázce „Je tohle vůbec možné?“, nespokojím s prostou odpovědí „Je to možné“ :-).

Indigo,
pokud někdo, kdo není psychicky v pořádku a tedy potřebuje dát se dohromady, vyhází místo toho za kursy reiki a kineziologie kolem padesáti tisíc, nepotřebuješ slyšet od něj, že naletěl. To je jasné i bez toho. Pokud navíc dotyčný delší dobu navštěvuje nemocnici s kolapsy, jaké popisuješ, je to podle mě nezvládnutá nebo neúčinná terapie.

Já bych mohla taky tvrdit, že jsem naletěla těm různým psychologům a psychiatrům, co před léty nebyli schopni mi pomoci. Ale netvrdím to. Prostě si se mnou nevěděli rady, protože moje diagnóza byla tenkrát nad dosah jejich možností, jak už dneska vím. A protože jsem jich opravdu obešla asi 8-10 různých, skoro bych se nebála tvrdit, že je to nějaká vada celého systému konvenčního lékařství. Ještě že to moc nestálo. (I když mohlo to stát celkem dost, kdybych třeba naletěla na nabídku jakýchsi placených skupinových terapií, které mi některý z nich také nabízel.)

Do zrcadla se už dnes dívám s čistým svědomím. Nebudu tě přesvědčovat, že jsem nenaletěla a naopak našla dobrou cestu ven ze svých potíží, ale to je přesně to, co při tom pohledu do zrcadla dnes vidím a cítím. Ber nebo nech ležet :-))

Eliško,
za mně stál III. st. reiki 5000Kč. Pokud má Indigo pravdu, ta známá musela mít buď takový ten mistrovský zasvěcovací stupeň, nebo ji někdo fakt pěkně obral. Kineziologické kurzy by na tu padesátku mohly fakt vyjít, jsou drahé-a vida, ceník uvedený zde výše to potvrzuje.

...Jo, sčítat umím. Tak právě proto, než někam jdu, tak si zjistím ceny.

http://www.elpida-plzen.cz/cenik