NEÚCTA, NADÁVKY MEZI PARTNERY - JE TO NORMÁLNÍ?

ale jo

pro no no: to má být jako omluva,nebo co? řekneš hodně sporostých slov, to tě uklidní a pak jseš v poho. to je fakt dobrý! Slušný člověk není sprostý a tvoje přítelkyně je chudák a ubližuješ ji, i když si myslíš,že ne. Když ti něco nejde, tak musíš bejt sprostej? Kdo za to může, že seš levorukej a neschopnej? Tvoje přítelkyně? Ne? Tak proč se před ní vztekáš a seš sprostej? Proč odejde? Proč se nemůžeš chovat inteligentně, aby nemusela odejít? Jseš stejnej hulvát a primitiv, jako ostatní tady popsaní a to tvoje vysvětlení je trapný a směšný. Tvoje přítelkyně by měla od tebe utéct dokud je čas. Začíná to sprostýma slovama a časem ji fyzicky napadneš. A hlavně neříkej, že ne!

Ne vždy je to tak jak říkáte. Ja svou přítelkyni miluju,žiji sní 10 let a nikdy jsem ji neublížil. Ale jsem vznětlivá povaha a umím se hodně naštvat už jenom tím,když něco dělám a nejde to. A ona to ví,tak radši odejde a počká až to dodělám. A pokud se vzteknu,tak řeknu komukoliv cokoliv. Ale nemyslím to tak,je to okamžitá reakce a já se během chvilky vyventiluju,řeknu hodně sprostých slov,ale to mě uklidní a jsem v poho.

anonymko,tak to ti nezávidím. Až mě jímá hrůza, s kým to žiješ. Ten můj magor taky řve, že se kurvím a když zuří,tak vůbec neví, co říká a co dělá. Taky volal na číslo, o kterým si myslel,že jsem volala milenci. Ozval se mu syna kamarád, ale abych se styděl, nebo aspoň si připadal trapně a poučil se, tak to ani náhodou. Chvíli je klid a pak mu zase rupne v kouli a začne řádit zas. Je to pořád dokola to samý. Je prostě nepoučitelný a je mi už dávno jasný, že se už nikdy nezmění a že to spíš bude čím dál tím horší. Navíc jak stárne, tak začíná mít potíže s potencí a to je u muže průser a až se z něho stane impotent, tak to sa už pak zblází ze žárlivosti. Protože mu bude jasný, že on nemůže a já jo, tak to jsem už teď zvědavá, co se bude dít. Resp. se toho hrozím. Už jsem tak trochu otupěla k těm jeho dementním výstupům, ale v absolutním klidu mě to nenechává, protože vždy "vymyslí" něco novýho a já se pořád nestačím divit, co takový chorý a žárlivý mozek dokáže vymyslet a vyplodit. Ten kdo to nezažil, tak tomu by ani neuvěřil. Holka, ale ten tvůj, tak to je dílo. Je na 100% nemocnej!!!! A bude to čím dále tím horší. Je mi jasný, že on si to nepřipustí, že je nemocnej, stejně jak ten můj pako a proto se léčit nepůjde. Oni si myslí, že jsme na vině my, oni jsou normální. To my se chováme blbě. Jsou to paranoidní psychopati zralí na léčbu. S tím svým magorem jsem si už "užila" hodně, ale co tobě dělá ten tvůj, tak to by mě už asi šlehlo. Držím ti palce a jsem zvědavá, jak to dlouho vydržíš. Nebude to dlouho trvat a připraví tě o psychický zdraví. Bohužel.

Jeste k tomu ze by byl vas snatek neplatny, zajdi tedy za pravnikem. (a napis jak to dopadlo)

Miso, tohle me zaujalo. Ten muj jakoby prochazel stavy v maniodepr. psychoze. Mame par nadhernych NADHERNYCH dnu a pak se zase zacnou objevovat ty jeho nalady, dnes uz rozpoznam priznaky od malickosti, napr. z vyrazu jeho obliceje, ze stavu "zasnenosti". Pak zacne obdobi,kdy jakoby halucinoval. Napriklad zacne prohledavat dum (a to od zakladu, napriklad prohrabe odpadkovy kos do detailu, prohlidne krabici papirovych kapesnicku, podiva se mezi jednotlive kapesnicky, ja vim je to smesne ale po par takovych prihodach uz se moc nesmeju). Zacne sledovat telefonni cisla a volat na ta cisla, ktera se mu "nezdaji". Apod. mohla bych popsat stranky. A pak samozrejme uderi na me, co jsem to za k..rvu jaktoze mu zahybam, on mi na to prijde a pak uvidim. Tyhle stavy trvaji nekdy par dnu, v posledni dobe tydny. Snazim se od nej odejit a on hulaka at si jdu, ve chvili kdy vidi ze to myslim vazne, najednou se zmeni. Proto ho nekdy podezrivam spis z manipulovani, ale nekdy fakt nevim... Jakoby prochazel nejakymi stavy, ktere nepredstira, protoze pro me je dost nepochopitelne ze by se clovek mohl chovat tak jak se chova on, jen tak, ze zabavy. Drive jsem zkusila tohle vsechno prodiskutovat, kdyz bylo dobre, (ne to ze by mozna mel manii, to me napadlo az ted), on mi na to vzdycky odpovi, ze nevi co to s nim je, ze vzdycky udelam neco, co ho uplne vyhodi z normalu. Napriklad nekam odejdu bez toho ze bych mu rekla kam jdu a on nemuze prijit na to kde jsem (podle me to dost prehani), vetsinou jde o pulhodinku sem pulhodinku tam, napr. jdu do kramu a cestou se stavim v galerii a tak jsem ho zblaznila po tu dobu kterou jsem prochodila v galerii, mela jsem mu zavolat aby vedel. Ja sama vim, ze chci od nej, a ze takhle nemuzu zit, ale mame dite a tak tak trochu cekam na vhodny okamzik, jestli neco takoveho vubec existuje. Jen bych chtela vedet, jestli opravdu ma nejake ty bludy anebo jen manipuluje a je v poradku!!! Jsem s nim uz dlouho ale na tohle se mi nedari prijit... Vzdycky mi uhne odpovedi s tim, ze nevi co rict, ale ze vi jedno, a to ze me opravdu miluje... Driv me temihle slovy vzdycky odzbrojil, ale ted vim ze jakmile roztaju, uhodi za par dni znovu.
Miso, zda se ti ze je tu nejaka podobnost?

Kvetino, odepis mi na mail!!!
dagmara"inbox.com
mozna bych vedela, ziju v podobny situaci, akorat nevim s tema papirama

ahoj vsem. Taky jsem se dostala do teto situace. Zazivam strasne chvile, ale pochybuji, ze me je zrovna pomoci. Udelala jsem velikou chybu za kterou musim platit. Ja mam partnera, ktery me denodenne kritizuje, napomina. Porad je vsechno kolem me spatne. Nejvic me boli, ze si nedela servitky pred detma a na starsim synovi se to zacina projevovat. Co je ale hlavni problem? Ziju v USA, nelegalne. Nemam papiry,praci ani nasetrene penize. Cokoli jsem vydelala, jakkoukoli cestou, on se postaral o to abych si nic nenechala. Mame dve deti. Me je 30, jemu bude 47. Co je ale na tom nejzajimavejsiho, ze ma dceru, ktera tady byla na navsteve a tvarila se, ze je to, co on dela normalni. Jakmile mi pred ni zacal nadavat, ze jsem pica ze mam chcipnout, kurva, nevychovany hajzl atd. Jako kdyby na svete neexistovala spravedlnost. Musim rict, ze on nema kamarady, ty moje nenavidi, nikdo k nam nechodi. Muj prispevek by byl na dlouhe stranky, proto tady prestanu. Jeste jedna vec. Nemam od deti pasy k vycestovani. Vim, ze jsem udelala chybu, ale jak to vsechno napravit? Nikoho tu nemam, tech par pratel mi pomoci nemuze, amerika je drsna.

ahoj vsem. Taky jsem se dostala do teto situace. Zazivam strasne chvile, ale pochybuji, ze me je zrovna pomoci. Udelala jsem velikou chybu za kterou musim platit. Ja mam partnera, ktery me denodenne kritizuje, napomina. Porad je vsechno kolem me spatne. Nejvic me boli, ze si nedela servitky pred detma a na starsim synovi se to zacina projevovat. Co je ale hlavni problem? Ziju v USA, nelegalne. Nemam papiry,praci ani nasetrene penize. Cokoli jsem vydelala, jakkoukoli cestou, on se postaral o to abych si nic nenechala. Mame dve deti. Me je 30, jemu bude 47. Co je ale na tom nejzajimavejsiho, ze ma dceru, ktera tady byla na navsteve a tvarila se, ze je to, co on dela normalni. Jakmile mi pred ni zacal nadavat, ze jsem pica ze mam chcipnout, kurva, nevychovany hajzl atd. Jako kdyby na svete neexistovala spravedlnost. Musim rict, ze on nema kamarady, ty moje nenavidi, nikdo k nam nechodi. Muj prispevek by byl na dlouhe stranky, proto tady prestanu. Jeste jedna vec. Nemam od deti pasy k vycestovani. Vim, ze jsem udelala chybu, ale jak to vsechno napravit? Nikoho tu nemam, tech par pratel mi pomoci nemuze, amerika je drsna.

janda
Kéž by si z toho, co jsi napsala, vzaly všechny poučení.Ubylo by nešťastných žen i nešťastných dětí.

Holky, tak tyto ukázky jsem vám poslala, abyste věděly, co vás možná čeká a jak to u vás bude vypadat po svadbě s těma vašima dementama, jestli se s nima nerozejdete...!!!

A jestli vám to nestačilo, tak ještě přídavek:

Jak se tedy pozná domácí tyran?
Jedná-li se o muže, mívá typické machistické postoje (on je pán tvorstva a žena je onuce, která dělá to, co si přeje on). Může mít problém s alkoholem, drogami nebo násilnou činností. V jeho rodině byl model násilí všeobecně přijímán. Prchejte okamžitě, jakmile cítíte překročení hranic ať už psychických nebo fyzických, radí psycholožka Venglářová. Škoda, že se jejími radami neřídila paní Božena z Prahy. Mohla si ušetřit mnoho utrpení.
Chci pomoci ostatním obětem, aby neskončily jako já.
Paní Božena (celé jméno nechce zveřejnit z pochopitelných důvodů - pozn. aut.) je klasickou ukázkou oběti domácího násilí, které trvalo dlouhých osmatřicet let. Udělala všechny zásadní chyby - vdala se příliš mladá a nezkušená, žárlivost a majetnictví ze strany svého muže zaměňovala za lásku. V nefunkčním vztahu setrvávala kvůli dětem. Nedávno sebrala odvahu a od svého tyrana odešla s cílem začít nový život. Přečtěte si její příběh. Vyprávěla ho proto, abychom si uvědomili, že podobný se možná odehrává i v našem okolí.
Scházíme se v kavárně Slavia. Paní Božena (57) je milá a usměvavá, člověk by ani neřekl, co všechno má za sebou. Celý život pracovala jako mzdová účetní, má dvě dospělé děti - dceru a syna. Když se před osmatřiceti lety vdávala, myslela, že našla nejlepšího mužského pod sluncem. Byl zábavný, šarmantní, vzpomíná a pokračuje, jenže brzy po sňatku se radikálně změnil. Začal být popudlivý, věčně nespokojený. Za všechno špatné jsem mohla já. První facka padla půl roku po svatbě z důvodu, který byl tak malicherný, že si ho už ani nevybavuje. Byl to pro mě šok, tvrdí a po tváři se jí koulejí slzy. U nás doma jsem nikdy fyzické násilí nezažila. Dominantní manžel velice rychle ovládl celou domácnost. Když šli vyřizovat něco na úřady, musela stát dva kroky za ním, protože by prý dělala ostudu. Nemohla jsem si ani na chvilku někam sednout s kolegyněmi, řekl mi, copak ty nemáš co na práci? vypráví žena, jíž zpočátku nulové kompetence v rámci chodu domácnosti zas tak moc nevadily. Byla dokonce ráda, že nemusí nic řešit. Nakonec, když se pokusila oponovat, stejně nepochodila. Manželovy argumenty ji převálcovaly. A tam, kde nestačila slova, přišly na řadu rány. Stačila trocha alkoholu z jeho strany a náznak vzdoru ze strany její. Manžel jí například zakázal jet do lázní na léčebný pobyt. Když se vzepřela, den před odjezdem ji zmlátil tak, že odjížděla s pohmožděninami a odřeným obličejem. Nebo jsem přišla od holiče s novou barvou vlasů a on zuřil, jak to že jsem si dovolila změnit účes. Že prý vypadám jako stará bába, že jsem jen žába na prameni, která ho vysává.
Proč se nevzbouřila? Zastrašoval mě. Vyhrožoval mi, ať si klidně táhnu, ale děti že neuvidím, namítá. Urážky a rány se snažila před nimi tajit tak dlouho, jak to jen šlo. Když maminku začala před jeho údery bránit tehdy už dospělá dcera, zlomil jí nos. Dcera se okamžitě odstěhovala a podala na otce trestní oznámení. Ten lezl po kolenou, aby oznámení stáhla, což nakonec udělala. Vzal si tatínek ponaučení? Ne. Letos v červnu odmítl svou ženu vpustit do domu a opět ji fyzicky napadl. To byl pro ni bod zlomu. Rozhodla se tyranského partnera opustit a podat na něj trestní oznámení. V současné době žije sama, našla si novou práci a pravidelně dochází do poradny Bílého kruhu bezpečí. Pomalu se vrací do normálního života. I když, co je pro ni normální? Jsem jako děti vypuštěné z dětského domova, které se učí, kde si mají vyřídit doklady, jak zažádat o půjčku a podobně. Je to náročné, ale snažím se všechno zvládnout. Manžel ji mezitím několikrát kontaktoval s prosíkem, ať se vrátí. Co udělá ona? Zázraky se nedějí, říká a oči se jí opět zalévají slzami. Když jsem odcházela, myslela jsem si, že mu možná dám ještě jednu šanci. S přibývajícím časem však docházím k přesvědčení, že už ho nikdy nechci vidět. Dokonce si ani nevybavuji jeho obličej! A jsem ráda. Strašně si teď v tom novém životě lebedím. Nikdo mi nestojí za zády, nikdo mě neuráží a nebije, vypovídá žena, jež připouští, že největší chybou jejího života bylo, že to nechala dojít tak daleko ve snaze udržet úplnou rodinu.

pro Marky + ...
snad vám to, holky, bude stačit!!!

Ve výzkumu agentury STEM jsem se dočetla, že čtyři z pěti lidí mají problém rozpoznat, co to domácí násilí vůbec je. Jak ho tedy poznáme?
Není to situace, kdy jeden oplácí druhému, není to permanentní celoživotní hádka ani rvačka, pokud jsou šance zúčastněných stran stejné. Domácí násilí poznáte podle tří znaků. První je, že se jedná o opakující se násilí, ne o ojedinělý exces, kterého dotyčný lituje. Druhý je eskalace. A třetí, že se odehrává mezi blízkými osobami, jejichž role jsou neměnné: jeden ubližuje a druhý je obětí. První fáze zpravidla začíná útoky proti lidské důstojnosti - verbální urážky, ponižování, zesměšňování, vyhrožování a podobně. Pak pokračuje útokem proti zdraví - to bývá první facka. Nejsou-li tyto projevy zastaveny, existuje riziko, že může dojít k útoku proti lidskému životu. Ataky proti lidské důstojnosti jsou patrné už na počátku vztahu, kdy jen jeden ze dvojice určuje, kam půjdou na rande, co budou jíst, jak budou vychovávat děti. A vyžaduje, aby to partner akceptoval. Když nesouhlasí, začne ho trestat. Nejdřív slovně. Říká: podívej se, jak nemožně vypadáš, nic neumíš, peníze ti nemůžu svěřit a tak dále. Cílem je udělat z něj nesvéprávného chudáka, snížit mu sebevědomí a dostat ho do role, kdy sám uvěří, že nic nezvládá.
Jednu moji kamarádku manžel nechtěl pustit na třídní sraz s tím, že pokud odejde, tak ho nemá ráda. Mohlo by se jednat o počínající domácí násilí?
Nechci strašit, ale ano. To je případ chronických žárlivců nebo lidí, kterým vadí, že by se blízká osoba měla stýkat s lidmi, kteří by na ni měli vliv. Dost možná ji chce sociálně izolovat. Příznaky domácího násilí jsou často zaměňovány za projevy lásky. Žárlí, nechce mě nikam pustit? - Miluje mě. Řekne: Co to máš na sobě, vždyť ti to nesluší. - Má mě rád a chce, abych byla hezká. Jenže pak ten drahoušek po čase řekne: mazej se převlíknout, ty náno. Já tyhle věty slýchám od klientů, kteří si tím prošli na začátku manželství. Takto zpracovaní lidé už nemají svůj názor. Přijdou do obchodu a zjistí, že tam nemají výrobek značky, kterou jejich druhá polovička vyžaduje. Propadnou tak šílenému zoufalství, že se přímo v prodejně rozpláčou. Vědí, že se nemůžou vrátit domů třeba bez Arielu, ale neodváží se rozhodnout, zda místo něho mají koupit Persil. Jsou to banální, ale pro ně neřešitelné situace, protože za všechno je trest.
Dobře, ale to pořád ještě není násilí

nikdy nemůžete s tímto primitivem být spokojený.

holky vemte nohy na ramena a rychle utečte!!!!! Když se takto k vám chovají před manželstvím, tak věřte, že v manželství, kdy začnou problémy s penězi, dětma, nemocema, prací a domácností, tak budou hádky a tím pádem i nadávky u vás na denním pořádku!!! A od nadávek velice rychle ti vaši dementi přejdou k fyzickým útokům. Když jim nedělá problém nadávat vám teď, když byste měli být ve stavu zamilovanosti, tak co od nich můžete čekat v manželství nebo lépe po pár letech manželství, když se jim okoukáte a přijde stereotyp? Pak budete strašně nešťastné, protože pak na vás bez problému vztáhnou ruku a budete patřit mezi psychicky a fyzicky týrané ženy. A to chcete? Jestli od nich neutečete, tak si za to pak budete moct samy. Už teď patříte mezi psychicky týrané ženy. Podívejte se na stránky organizací např. DONA a tam si to potvrdíte, že už teď mezi ně patříte. Ponižování nadávkami je psychické týrání. A bude jenom otázka času, kdy budete patřit i mezi fyzicky týrané. BERTE NOHY NA RAMENA A TO OKAMŽITĚ!!!!

Hojky,utíkejte od takového chlapa jak nejrychleji můžete.Láska je přeci o něčěm jiným.Musíte si toho druhýho vážit a to nejspíš v takovým případě nejde.Chlap se k vám chová tak jak mu to VY dovolíte!!!

Marky, mám stejný problém, připadala jsem si jako bych ten tvůj příspěvek psala sama. A taky nevím, co mám dělat. Svádím to prostě na jeho výbušnou povahu (taky nejsem nejklidnější, ale takové věci bych vážně z pusy nevypustila ani v hádce). Ale poslední dobou čím dál častěji přemýšlím o konci. Ale zase mi to přímo jako důvod k rozchodu nepřipadá, když vše ostatní je poho. Ale prostě už to s ním nevidím napořád, myslím, že si časem najdu někoho lepšího. 100x jsem mu řekla, že mi to vadí a že si to nepřeju, ale stejně to udělá zase. Ale bydlíme spolu tak to není nejjednodušší, ale kdybysme měli děti, je to daleko horší. Proto už je s ním ani neplánuju. Co vy, bydlíte spolu? Jak jste spolu dlouho, a po jaké době to začalo? Ten můj takový ze začátku totiž nebyl. Vlastně si myslím, že bysme to měli s nima ukončit obě, že máme navíc. Ale hůř se to dělá. Hodně štěsí. Pa

Marky,ukonči ten vztah,až budeš mít dětí tak to pravděpodobně už neuděláš,budeš mít doma peklo,najdi si někoho jiného na toho vola se vyse....

Zatím jsou to tyhle nadávky a brzy se dockás takových nadávek jak tady píse abc tak padej od neho pryc pokud nemáte rodinu je to tezké pro deti kdyz v tom mají vyrústat.