Má 15ti letá dcera chce nosit plenky

Moniko, děkuji za povzbuzení, taky doufám, že ty psychologické konzultace pomůžou. Nevím, co na nich probírají, dcera jen říkala, že je to doktor, prý docela sympatický, ale že ji nešetří, trvá to padesát minut a prý je to zabíračka docela. Ale o tom co si povídají se dcera moc nerozvádí, prý jí to zatím nedoporučil. Teď jsme cestovali na velikonoční svátky a zase s plenkami a ještě že tak...i když se situace poslední dobou pomalu, velmi pomalu trochu upravuje. Fyziologického u dcery nezjistili opravdu nic, žádný důvod, tak věřím, že je to věc psychická a podaří se ji zvládnout. Dala jste mi s tou pomocí psychologa další naději, děkuji za ni. Jen se ještě zeptám - jak dlouho jste k tomu psychologovi chodila?

Jiřino, měla jsem stejný problém jako vaše dcera. Ne že bych to pustila přímo do gatí, ale tak tak jsem stačila vyskočit z MHD. Od té doby pro mně byla katastrofa kamkoli jezdit. Skončila jsem taky u psychologa. Nejprve jsem šla k doktorce, ale nějak to nebylo ono, tak jsem šla schválně k chlapovi, abych se dostatečně "styděla" a musím říct, že mi jeho tvrdší přístup fakt moc pomohl a problémy přešli. Ještě bych podotkla, že mi je teda o skoro 20 let víc než vaší dceři a mj. mi při vyšetření zjistili dráždivý tračník.

ja bych s ni zasla na psychologickou poradnu, necekala bych dlouho

promiňte, ale mě nepřijde normální, aby si 15ti letá holka čůrala do plen z vlastní rozkoše. Pokud se vám to Věro nelíbí, zkusila bych léčbu šokem. Vyměnila bych zámek na WC a donutila ji nosit pouze pleny a dělat do nich vše, výjimkou by nemělo být ani to, aby si brala pleny ven, nebo do školy. Uvidíte, že až si bude muset ulevovat pouze do plen, že ji to brzy přejde. HOdně štěstí.

Také zdravím.
Je mi nyní něco přes 17 a kolem patnácti let jsem dělal úplně to stejné, co vaše dcera. Mám dva sourozence, oba (nerozvedené) rodiče, takže toto myslím není příčinou. Rozdíl v mém případě byl, že jsem to dělal pouze sám, nikdy před ostatními a hodně jsem to tajil, dá se říst že nikdo o tom nevěděl. Pak jsem našel jednu holku, starším která dělala podobné vylomeniny jako já.
V létě jsem si doma vymyslel, že jedu s kamarádama na tábor a na týden jsem zmizel. U této slečny jsem týden bydlel, navzájem jsme se o sebe starali a strašně se mi to líbilo. Po tom týdnu jsme si ale řekli, že už to nikdy dělat nebudeme, protože přece nejsme malé děti:-) a od té doby, věřte mi nebo ne, jsem na sobě plenku neměl. A ani mě to už neláká.

Věro, radit vám moc nemůžu, sama jsem tu na jiném fóru hledala asi před měsícem radu, mám dceru o rok starší, taky nosí plenky, jenže ne proto, že by se jí to líbilo. Okopíruju vám to,ať nemusíte hledat:
"Tedy nic proti této debatě a proti osobním libůstkám. Snažím se mít pro každého pochopení, i pro vás všechny z těch posledních příspěvků. Jen skutečně nevíte, co to jsou tyhle problémy. Hledám totiž rady kde se dá, snad se i tady někdo najde....Mám velké trápení s dnes šestnáctiletou dcerou. Před dvěma lety se přihodilo, že se jí podařilo pokakat se v autobusu na školním výletě. I když učitelka a taky řidič ji podrželi, víte asi, jak reagovali spolužáci a jak se to s ní táhlo až do konce základní školy. Jenže dcerka od té doby má problémy s udržením stolice, hlavně když někam cestujeme, a jak už to tak bývá propojeno, občas se u toho i pomočí, takže vše často raději řeším plenkami. Všechna vyšetření, která jsme raději absolvovaly, vyloučila jakoukoliv fyzickou příčinu. Takže problém je opravdu psychického rázu, zatím se nedaří situaci ani zmírnit i přes pohodový přístup všech v rodině. Dcera navštěvuje od října jednou týdně psychologické terapie, ale zatím také bez valného výsledku. Chtěla jsem se proto zeptat, jestli by mi někdo neporadil případné alternativní nějaké metody, nebo jestli máte s podobnými problémy doma zkušenosti. Děkuji všem předem - za seriózní příspěvky."
Píšu vám proto, abyste z případu vaší dcery pokud možno nedělala problém, sama vidím na holce, jak je psychika křehká věc. Zkuste si s ní sednout a v klidu, spíš kamarádsky si s ní o tom popovídat, zajímejte se, co se jí na tom líbí. Přemýšlela jsem o té vaší situaci, těžko říct, jak bych sama reagovala. Možná bych vyzkoušela přistoupit na to, řekla bych jí, že to tedy beru, ale že ji budu jako malou přebalovat, když se počůrá.A o víkendu bych jí ty plenky dala i na rodinnou procházku, pokud tedy spolu někam chodíte. Ať v nich je celý víkend. Opravdu nevím, nikdy jsem se s tím, co popisujete, nesetkala. Ale klidně vaší dceři o mě řekněte, až bude vhodná doba (třeba na té procházce, když ona bude v plenkách), povězte jí, jaké starosti mám se svojí dcerou a jaké starosti a pocity prožívá moje dcera v šestnácti letech. Neberte to prosím tak, že si dělám patent na rozum, vůbec ne, jen přemýšlím s vámi. A když mi napíšete, jak se to pak u vás vyvíjelo, budu ráda. Držím vám palce.

Mám pocit že je to u ní psychologický ohlas na minulost buď z vašeho nebo jejího života možná ji mrzí že jste se rozvedla nebo že jste sama nebo jste od ní vyžadovala velké nároky nepřiměřené věku,když byla menší a tímto dává možná najevo že s tím nesouhlasí a nesouhlasila,mrzí ji,že to nemohla zastavit nebo ovlinit tak začala ovládat sama sebe při čurání pociťuje úlevu že může zcela něco ovládnout,je to podobné jako u bulímie.Můžete jí věnovat maximální pozornost,v žádném případě jí nenadávejte doporučuji aby jste vy sama navštívila psychologa a pak s ní dokud to není ještě jak se říká chronické.Přeji brzské řešení.

Věro, jestli tím nechce signalizovat, že touží po sourozenci, zkuste si s ním o tom promluvit. Pokud se jí ale líbí nosit plenky a čůrat do nich, pak s tím asi moc nenaděláte. S touto zálibou to totiž nebude mít lehké (reakce okolí), snažte se jí v tom podpořit, protože se toho prostě zbavit nedá! Jestli se jí líbí čůrání do plen, neznemaná to, že do nich musí i kakat. Spíš naopak, většině plenkařů se líbí jen čůrání. Doporučuji vám, resp. vaší dceři, podívat se na stránky http://www.abdl.cz , kde najdete o zálibě nošení plen více. A jsou mezi nimi i ženy, ikdyž mužů je samozřejmě drtivá většina.

Dobrý den, žiju sama s 15ti letou dcerou, nedávno jsem přišla domů a má dcera seděla na gauči, najednou se zvedla a kolébavým krokem šla do koupelny, já na ni jen koukala a nechápala co dělá a ona mi řekla že si musí vyměnit plenky. Šla jsem za ní do koupelny a nevěřila vlastním očím, ona si přede mnou stáhla tepláky a opravdu na sobě měla obrovské plenky a byly celé počůrané. Když vyšla, snažila jsem se s ní o tom promluvit, ale ona mi jen řekla že si to našla na internetu a že se jí to líbí a já ničemu nerozumím. Od té doby (asi 2 týdny) nosí pleny. Do školy je nenosí, ale když přijde ze školy, hned si je oblékne, už jsem se jí snažila vysvětlit, že není žádné mimino, ale ona si klidně udělá takový balík, že sotva chodí. To přece není normální. Když má však přijít nějaká její kamarádka, plenky úzkostlivě schovává, nenosí je ani ven ani do školy. Děsím se dne, kdy se do nich začne pokakávat. Jak ji to mám odnaučit? Mám ji vzít k doktorovi, ale to by nám asi bylo trapně oběma?