Kdy jste se naposledy počůrali? :-)

Bylo to v létě, bylo teplo, takže ty mokré kalhoty ani nestudily. Pro kluky tam byly všude pisoáry, ale pro holky jen několik kadibudek. Ale byla tam taková skvělá uvolněná atnosféra že nám to ani v tu chvíli moc divné nepřišlo.

To jsi me Martino docela rozesmala.A to vas potom nestudilo?Kdyz se pije pivko to je pak problem,jedine mit cevku.
Ale asi mas dost dobry kamosky a jste fajn tlupa.

Byly jsme s holkama na rockovém festivalu na stadionu, pilo se pivo takže se muselo pořád, přišla jsem k záchodům, dlouhá fronta a už se to nedalo vydržet tak jsem se vyčurala do kalhot. Měla jsem džíny takže to bylo dost vidět, když to kámošky viděly tak se mi nejdřív smály, ale pak jsme čuraly do kalhot všechny tři a měly jsme z toho srandu. Ale někteří opilci tam dělali horší věci.

Tak to máš dobrý, že si aspoň doběhla na Wcko a skoro nikdo tě neviděl. Já se komplet pocrbala v autobuse před celým zájezdem. Jeli jsme tehdy z viného sklípku takže jsem měla něco popito ale stejně. Dodneška se za to trochu před ženskýma stydím. Řidič si ještě dělal srandu, že v tomhle věku je mi 40 jsem jak malá že si neumím říct a že bych zasloužila pět a dvacet na holou.

Mě se to stalo nedávno když jsem dobíhala na veřejné WC po delší cestě autobusem. No doběhla jsem ale než jsem si stihla stáhnout kalhoty tak jsem si řádně ucvrkla no a na kalhotech samozřejmě zůstal flek v rozkroku. Pak při placení se paní jen pousmála, s tím, že se to občas stane i v lepších rodinách :)))

Tak jsem si myslel, že mně se to snad nestane - omyl. Minulý týden jsem chytil ňákého bacila a dostal zánět měchýře a okolí. Všechno to vypuklo během 24 hodin. Nejdříve častější močení, pak k tomu bolesti uvnitř, pak pálení, pak úděsné palení s teplotou přes 38. To už jsem zaběhl k lékaři (cestou chcal každých 15-20 min. u stromu. za el. rozvodnou, za rohem...). Moče nebylo ani za hospodského panáka, ale ta bolest a tlak, až se mi nohy třásly. Dostal jsem recept na AB a jel domů. Před autem mě to znova čaplo. Než jsem z kufříku vydoloval klíče, tak ty močové držáky normálně nebyly schopné držet to zanícené a s bolestí to pustily. Bylo toho zase jenom ani ne do panáka, ale bylo to poprvé, co jsem se od dětství pochcal! A když zabrzdil výtah u mých dveří, tak to samé se zopakovalo, to už bylo ale snesitelnější a hned jsem zapadl do sprchy. Njvětší újmu ale utrpěla má psychika. Už chápu, že ve stáří a nemoci se to stát může komukoliv, nemoce jsou svinsvo. S pozdravem Nebolestné chcaní, Chlap (50).

Pro Lenku... pro nekoho velmi vrzusujici prihoda... podobne Lucie... nejde o to pocurani se do obleceni i kdyz treba to tam tak taky pak neco tvori...jde o ten boj o tu hranu toho okamziku kdy nad tim clovek pres veskerou snahu ztraci kontrolu.... je zajimave ze je dost zen co vlastne chodi na posledni chvili..a dokonce i nekdy schvalne riskuji a pohravaji si s tim pocitem...a vim i o nekterych ktere jdou jeste dal... az uz je pozde... jen to uz neni nahodne a nejde jen o pocurani... ale prave nahoda je v tom to hezke..

ty odpovedi jsou pro Vandu a Ninu

hm ta vterina kdyz uz nejde nic delat je nekdy hodne zajimavy okamzik... ovsem musi to byt v urcite konstelaci....

hodne zajimave...musel to byt boj...a on si niceho nevsiml ? a ty jsi necitila ze nad tim ztracis kontrolu ?

Nepochcat se dycky vydržim, horší to je se sraním. Každý léto chytnu ňákej virus, kerej způsobí sračku, několik dní i nocí v kuse musim každou chvíli lítat na hajzl, i když nic nežeru, nechlastám, prostě ty hovna ze mě stejně tečou. Naposledy jsem to zažil před dvouma měsícema; zezačátku jsem to nevnímal, asi za dva dny mě trklo, že to bude zas virový, tak když jsem se zas vysral, tak jsem se nasral, a letěl jsem do lékárny pro živočišný uhlí. Na příbalovym letáku jsem si přečet, že dospělí si mužou vzít těch tablet až 12 (už nevim, jestli 12 najednou nebo 12 za celej den, to je jedno) a tak jsem si jich vopravdu vzal 12 najednou, co by se mi mohlo stát, v tomhle případě už by se mi nemohlo stát ani hovno, protože hovno už jsem stejně měl 2 dny, cha cha. Pak jse jel na párty, celou noc jsem žral prase, chlastal pívo a už jsem byl uplně v pohodě, žádný sraní. Ale asi za 2 dny se mi to zákeřně vrátilo, ovšem to už nebylo virový, nýbrž ze žrádla, takže moje blbost. Měl jsem svátek, tak jsem na posezení sežral celou bonboniérum, pak voběd (ňáký italský žrádlo, maso, těstoviny, vomáčka) a pak jsem jel do práce. Tak čtvrt hodiny jsem makal, a najednou jsem cejtil, že už to bude hotový. Teda ne ta práce, ale ...tak jsem vzal telefon a zavolal jsem jednomu klukovi, aby mě přišel vystřídat, že musim srát, a než ten vocas přišel, a než jsem pak já stihnul doletět na hajzl, tak mi povolily svaly v prdeli a já to pustil. Na ten hajzl jsem pak samozřejmě stejně šel, musel jsem to dosrat, když už jsem začal. No a pak jsem šel v posranejch montérkách do šatny (pár lidí mě vidělo, jak jinak), hodil jsem je do skříňky a vosprchoval jsem se. Měl jsem z prdele kliku, že jsem si pár dní před tim vobjednal u bab ve výdejně dvoje nový montérky - hned jsem toho využil, vzal jsem si na sebe civil a šel jsem si pro ně. Celý dohromady mi to zabralo asi hodinu, no aspoň jsem nemusel makat. Pak už se mi srát nechtělo, takže to vopravdu muselo bejt z tý zasraný bonboniéry a z těch italskejch sraček. Sračka ze sraček!

Já se počůrala minulý týden v sobotu, byla jsem na oslavě, ale "podařilo" se mi přetáhnout domluvenou dobu návratu. Tak si mě po hodině a půl přijeli vyzvednout naši, ani jsem neměla čas jít na záchod a v autě jsem vůbec nenašla odvahu říct si, že potřebuju, protože naši mi nadávali celou dobu oba. Různě jsem se vzadu kroutila a cpala ruce mezi nohy, ale nakonec mě to stejně přemohlo a pak už jsem jen cítila, jako to teče a vůbec to neovládám. Naši si mysleli prý, že brečím, protože se stydím za to, že jsem nepřišla včas, když pak zjistili při vystupování, co se mi ještě navíc stalo, tak byli na mrtvici. Já taky, probrečela jsem pak celou noc, ráno musela jít vydrhnout auto a dodneška naši se mnou komunikují minimálně. Navíc se mi pořád dokola vybavuje ta vteřina, kdy už bylo všechno marné a začalo to téct do kalhot...

Ahoj, moje kamarádka má problém a před pár dny napsala tuto zpověď do jiné diskuse, problémy ale bohužel zůstávaj, tak jsem vás chtěla požádat o pomoc a o radu. Předem díky moc:

Počurala jsem se dvakrát za den

Já vlastně ani nevím jak začít, pořád brečím a nevím co dělat. Nikdy jsem neměla s vyměšováním problémy, naposledy snad někdy ve školce a dnes se stal největší, strašnej trapas mýho života. Vlastně hned dva!!! Když jsem si šla včera večer lehnout, tak jsem byla strašně unavená, protože jsem celej den až dlouho do večera nacvičovala s naší taneční skupinou novou skladbu na vystoupení. Ani jsem pak nic nevečeřela, jen jsem pořád pila, protože bylo strašný vedro. Nad ránem jsem se probudila, protože se mě začalo chtít čurat, ale jenom trošku a na budíku jsem si všimla že mám vstávat už za 20 minut. Já nikdy v noci čurat nechodím, nikdy jsem to nepotřebovala, takře jsem si myslela že to tu chvilku ještě vydržím, protože jsem byla stašně ospalá. No a tak jsem asi znovu usnula, ale tak nějak strašně neklidně. Možná se mi to zdálo, nebo jsem byla na půl vzhůru, ale nemohla jsem v ten okamžik nic dělat - prostě jsem si několikrát cvrkla do kalhotek. A to poslední "ucvrknutí" bylo asi nějak větší, najednou jsem se probrala když jsem cítila že mě to teče po zadku do postele. To byl strašnej šok!!! Na prostěradle velkej mokrej flek a na nočních kalhotkách ještě větší. Já vím že jsem blbá, protože jsem se nešla vyčurat hned jak se mě začalo chtít. Když mě se ale nikdy nic takovýho nestalo... Bulela jsem celý ráno, ale oblečení a prostěradlo jsem dala do špinavího prádla a pořádně jsem se vysprchovala. Ráno jsem byla doma sama, takže se o mým trapasu nikdo nedozvěděl. Celej den jsem ale byla jako opařená a pořád jsem na to musela myslet. Nevím, možná za to může ten přetaženej nácvik na to tancování v tom strašným vedru. Jsem ještě pořád hodně unavená a mám i trošku teplotu, ale nachlazená nejsem. Každopádně můj největší trapas teprve měl přijít! Celej den, když se mě začalo chtít čurat, tak jsem hned běžela na záchod, protože ta potřeba byla najednou a strašně intenzivní. Ale na záchodě jsem se nikdy pořádně nevyčurala, jen takový větší cvrknutí. Odpoledne jsem jela s mamkou nakupovat nějaký oblečení do obchoďáku a pak na návštěvu k naši známé. V obchoďáku se mě zase začalo chtít stašně moc na malou a skoro jsem to ani nestihla doběhnout. Mamka se dost divila a kárala mě že jsem jak malá. Jenže od mé návštěvy toalety uběhlo sotva půl hodiny, když jsem jela s mamkou autobusem z ochoďáku k té naší známé a mě se začalo chtít čurat tak strašně moc, že jsem si po pár minutách prostě zase cvrkla do kalhotek, jako ráno. Jenže tentokrát to bylo na veřejnosti (autobus byl dost narvanej), a před mámou. Ta si ještě ničeho nevšimla já měla na šortkách zatím jen malej tmavej flek v rozkroku. Normálně si s mámou vždycky všechno říkáme, jenže já byla v ten okamžik úplně mimo a nic jsem jí neřekla. Představa že bych mělá říct ve třinácti letech před celým autobusem: mami, já jsem se počůrala - to prostě nešlo. Jenže mě se chtělo čurat čím dál víc a já to držela jak to jen šlo. Chtěla jsem domů, ale spásonosný záchod byl mnohem blíž k naši známé. Cesta od autobusu k ní byla nejhorší utrpení, co jsem zažila. Mamka si toho už samozřejmě všimla, protože jsem se věčně zastavovala, kroutila, no a při tom si učůrávala do kalhot čím dál víc. Už to muselo být i dost vidět a já se rozbrečela jak malý děcko a brečela jsem celou cestu. Ve výtahu jsem to ještě celkem zvládla, ale přímo před dveřima jsem se počurala úplně. Takže když nám známá otevřela, tak uviděla mě doslova pochc..., uřvanou jak stojím v pořádné kaluži a moji ustaranou mámu, která už ani nenadávala a snažila se mě utěšit, protože pochopila že jsem na dně. Na návštěvě jsem se vysprchovala a oblékla si půjčený oblečení. Kdy jsme přišli domů a mamka chtěla dát moje počuraný oblečení do prádla, tak objevila můj problém z rána. Nenadávala mě za to co se mě stalo, ale za to ře jsem jí to neřekla. Má asi pravdu, jenže já se tak styděla... Pak mě mamka řekla, že když se to bude ještě jednou opakovat, tak že půjdeme za doktorem!!! A že mě bude kontrolovat!!! Jako mimino, jestli nejsem mokrá!!! Už to jednou udělala, navíc před tátou!!! Já nevím co mám dělat, jáse za sebe tak strašně stydím a nevím co mám dělat? A bojím se usnout, aby se mě něco nepřihodilo. Pomóc
Zoufalá Katka 13

Čau Pavlíno, tak jsem se to konečně naučila, je to docela dobrý, můžu se tím zachránit před nehodou. Díky za radu.

Při každém sprchování čůrám do vany a dělá mi to dobře,taktéž si každé poranění-odřeninu,říznutí,škrábnutí počůrávám,lépe se hojí.Známý přežil cca. měsíc v uzamčeném prostoru díky koloběhu svých výměšků a dešťovce.
Naštěstí se nepočůrávám,akorát se ještě občas s neskonalou slastí v přírodě vyčůrám ze svahu dolů a hodnotím si,jak silný proud produkuju a kam to asi tak doteče...a ráda čučím na čůrající chlapy,pokud nejsou nalití.

Holky, todle znám už delší dobu. Jde o to že si stiskneš močovou trubici proti stydké kosti a tím jí vlastně ucpeš. Když to uděláš na konci, dole, tak to bolí, protože moč ti nateče do trubice a vznikne v ní tlak. Je nutný ji ucpat hned u močáku, tam co je svěrač. Pak vlastně povolíš svěrač ale nepočůráš se protože místo svěrače to držíš rukou.

Včera som sa pocikal,

Teda já nevím jak to Pavlína dělá. Já jsem si to zkoušela ale hrozně to bolelo, že jsem to nakonec musela pustit.