Dyslexie a Dysgrafie

Můj syn má diagnostikovanou dysgrafii a dysortografii.Je v 9.třídě.Od 8.třídy má stejnou učitelku na Čj,která mu nedává úlevy,píše celé diktáty,klasifikuje ho stejně,jak ostatní žáky.Ozvala jsem se,že trpí těmato poruchama,má potvrzení z psychologické poradny,ale odpověděla mi,že děcka z těchto poruch vyrostou a na středních školách se tyto poruchy už vůbec nezohleďnují.Což je podle mně pitomost.Podotýkám,že od 3.třídy jsem se synem nebyla v psychologické poradně,protože jsme neměli žádné problémy a syn se učí jinak dobře.Myslím si,že paní učitelka pochybila.Jaký máte názor Vy?

tak to ti verim, sama trpim...Na tuhle stranku sem se dostal nahodou, ale co tu pisete je hodne zajimavy.  Diky.  

Dobrý den, chtěla jsem se...Dobrý den, Klárko, Váš dotaz nejlépe zodpoví Pedagogicko psychologická poradna v místě Vašeho bydliště, kde se specifické poruchy učení vyšetřují a diagnostikují.Váš pedagog jistě musí mít kontakt. Pokud maturujete letos, máte nejvyšší čas, čekací doby bývají dlouhé.Podle mého názoru byste to měla zkusit už kvůli té maturitě, i když správný pravopis jistě není jediným kritériem jejího úspěšného složení.Aspoň budete klidnější. S možnostmi nápravy ve vašem věku je to opravdu složitější, ale existují - více Vám fundovaně odpoví v poradně. Přeji mnoho štěstí, dobře to dopadne. H

děti s dys potřebuji pedagogy...tak to ti verim, sama trpim dyslexii a dysgrafii, nastesti to nemam rozvinute stoprocentne, nebo nevim jak to rici, ale hodne mi pomohli rodice, kteri semnou denne zamlada pracovali a nutli me at ctu a delam ty veci, co nam doporucila doktorka, jsem chodila na logopedii a jeste do jednoho strediska, takze se o me fakt starali, a jsme za to rada, diktaty mi nikdy nesly, ale treba ve skole jsem specialni ucitelku nemela, ale vzdy byly na me hodne i na stredni, mela jsema si stesti, mozna je to i spouvislost s polskym prostredim, ale fakt se i ucitelky snazily mi pomoct, a trida? mno ze zacatku to byla dost bida - na nizsim stupni, ale pak to pochopili, a fakt supr, nemohu si stezovat, na stredni skole se mi problem vratil, ale to mi nevadilo, umela jsem se z tim vyrovnat, protoze ti co chteli pochoppili a ti co ne nestali za to abych se jim venovala. Ale je to nekdy tezke, hlavne kdyz musite cist a vite, ze to nejde, zasekavate se, rpotoze nevite to pismenko, mozek to neprecte, nebo se ucit tka jak to dela vecina lidi? proste si to cist? neni dobry napad... me strasne pomaha predcitani, nebo kdyz mi to treba mamka vysvetlu(ted uz ne..uz si radim jinak) ale kdysi ano...

Dobrý den, chtěla jsem se zeptat jestli je možné podstoupit nějaké vyšetření na dysgrafii i ve vyšším věku. mám letos maturovat a učitelka mi pořád říká že bych měla mít papíry na to že mi nejde psaní a dělám spousty chyb a ani je nevidím. už na základce mi to říkali, ale rodiče to odmítli, že prý musím na sboě makat a ne být slabá. učitelka se obává, že nezvládnu maturitu, neboť v textu chyby nevidím a pletu si písmenka a taky navzájem zaměnuju. v psaní na počítači je to lepší, ale někdy i tam přehatuju písmena. a píšu docela nečitelně, což prý mi sloh mžou neuznat. tak teď trochu nevím. normálně bych to asi neřešila, neboť jsem si zvykla už na to že jsem horší, ale nenapadlo mně že kvůli tomu neudělám maturu. je možné ještě dostat nějaké papíry na to? a dá se s tím něco dělat? prý jsm měla od mala, jenže rodiče nechtěli slyšet, že jsem divná či že něco neumím atd. nezájem. na doučování mně učitelka brala často s disgrafikama, ale rodiče mi to pak zakázali. čtení mám do dnes na nic. vlastně vždycky odmítám číst, neboť si připadám trapně a v anglištině ještě hůř. neboť tam si slova moc domýšlet nemůžu. tak jsem se chtěla zeptat jestli mám ještě i v tomto věku 19 let možnost nápravy. jinak na základku jsem měla odklad ae proč to nevím. a má to smysl na tu maturu? udělá mi někdo vůbec na to vyšetření, když už vlastně nejsem dítě?
předem děkuji za rady!
Klára

vice pribehu na www.tojesila.cz

Mrkněte i na http://www.tojesila.cz/

Díky vám všem, co jste odepsali. od 1.10. syn chodí do jiné školy, kde jsou DYS třídy. Bylo to strašně těžké a bolestné vzít ho ze školy, kde měl spoustu kamarádů, kde byl zvyklý, ale neviděla jsem jiné východisko. je tam teprve pár dní, co se týče učení, nastal obrat o 100% začíná sám od sebe číst, opravdu vidím pokroky, snad je to tím, že má slíbené, jak se naučí číst, vrátila bych ho mezi kamarády na původní školu, jestli to bude za rok,dva, nebo až od 2.st, to je zatím daleko. V nové škole nemá kamarády, a myslím, že je tam hned tak nenajde, když jsem viděla kolektiv, nemá to jednoduché, ale p.uč. je skvělá, zatím chodí do školy celkem v pohodě, sám se chce učit a to je myslím hodně důležité, jak už jsem psala, čeká nás hodně práce, ale jak se vysekéme z nejhoršího, vrátím ho zpět na školu, kam chodil rád, i když bude třeba potřeba IVP.Všem, kdo má podobný problém přeji hodně sil!!! Hanka.

Mám syna ve 3.tř. ZŠ, má...
Ahoj Hanko.Vím co je to za problém,když má dítě tuto nemoc.Prožila jsem si to s dvěma syny.Jeden syn měl nález horší,druhý syn o něco lehčí.Oba dva byli doporučeni do školy s vadou řeči,od pani doktorky.Synovi je 25 let a druhému 21 let.Synové chodili do školy v Praze.Museli tam být celý týden na internátě,tak jsme je měli jen na výkendy.
Pravda je,že se první syn vyučil cukrářem.
Druhého syna jsme v Praze nechali do 6.třídy.Viděli jsme,že se to tam moc zhoršilo,proto jsme syna přihlásili do školy základní od 7.třídy.Ve škole dostal individuální plán,protože byl v průměru.Já
jsem se vždy domluvila s každým učitelem,
co budou brát za látku a podle toho jsme se učili.Když jsem syna vyzkoušela,tak uměl celou látku perfektně,že bych mu dala
asi známku za 2.Jenže,když přišel domů ze školy,tak přinesl 4,někdy 3.Bylo mě to divné,tak jsem šla do školy za pani učitelkou.Ta mě vysvětlila,že si to večer všechno pamatuje,ale do rána toho polovinu
zapomene,protože je to -(to slovo DYS).
Nevím,jestli jsem vám trochu pomohla,ale mě pani učitelka tímto uklidnila.Mějte se moc hezky a hodně štěstí,ale i trpělivost.

Přeju všem kantorům pevné nervy a spolupracující rodiče....

Mám syna ve 3.tř. ZŠ, má DYSGRAFII I DYSLEXII. To co prožíváme denně je peklo, téměř neumí číst, škola je pro nás něco hrozného. pořád čekám, kdy se to zlomí a nic. Naštěstí dnes funguje vzděl. podle individual. plánu, jinak jsme byly ztraceni. Nejraději by ho šuply do zvláštní mezi cikány,ale my se nedáme. vím, že z něho nikdy ing. nebude, ale snad tu základku nějak zvládnem?!Přeji všem rodičům pevné nervy a nedejte se!bude líp! Jsou na světě horší věci.

Chci Vás všechny povzbudit,můj bratr má tyto problémy (dyslexie,dysgrafie).V současné době má 37 let,vystudoval vysokou...v dětství mu naměřili nadprůměrné IQ..má rodinu,dítě.V práci našel výborné uplatnění jako počítačový technik.V současné době nemá žádné problémy,normálně čte i píše.Když chodil na základní školu,zažil si peklo..třídní učitelka byla velmi zlá,dostával samé poznámky,říkala,že je lajdák a v životě nic nedokáže.Mamka se bratrovi maximálně a s trpělivostí věnovala,učila se s ním...vše mu předčítala a díky tomu je tam,kde je.Chce to trpělivost a pevné nervy.Děti,co mají nějakou mozkovou disfunkci s těma je mravenčí práce,ale stojí to za to.Vím,o čem mluvím..mám osobní zkušenost s vlastním dítětem,které má o malinko ještě horší problém.Pěkný den.L.

Paní Zdeno, děkuji za odborné názory. Vesměs korespondují s tím, k čemu přicházím.
Víte, já nejsem učitel, tudíž o hodnocení nic nevím. Vím zcela jistě, že teď je nešťastná v současné škole a ve všech předmětech. Určitě potřebuje jiný přístup od učitelek a i ode mě (na tom jsme se domluvily, já na ni nebudu řvát a ona nebude zatajovat domácí úkoly chacha). Zjistila jsem si, že na škole, kam půjde učí čtvrťáky i páťáky speciální pedagožky. Tudíž doufám v jejich odbornost a věřím, že mi spoustu věcí dokáží "přeložit". Taky se znovu objednám do PPP, aby mi některé pasáže vysvětlili. Nemyslím, že chci hodnocení zkorigovat, ale prostě některým výrazům nerozumím, nevím co znamenají a nedokážu si je vysvětlit. Taky si jako "úsporný technik" píšu otázky, na které se chci zeptat. Snad tam nebudu vypadat jako magor. Pomalu se přikláním , že posudek předložím a budu věřit učitelce. Nechci, aby ji škola stresovala a myslím si, že na původní škole už motivaci ztratila. Doma jsme to doháněly a to se mi nelíbí , měla by mít i dětství a volno...Jen včera mě docela dostala. Tak nějak polopatě jsem jí vysvětlovala, že "ty" paní doktorky v testech zjistily, že je "čistokrevnej levák". Tak se jí ptám nechceš psát levou?
Ona na to , no někdy, když se nudím, tak si napíšu pár slov levou, ale pak se zase vrátím zpátky. Tak co paní doktorko, není to na zabití? Nevím jestli "se" nebo "jí", tak ve škole "nestíhá" ale z nudy přehazuje pero z pravé do levé. Jedna z mých otázek totiž bude, jestli když v testech vyšla jako levák, kdyby psala levou, zmizely by její problémy?

Aleně: Já poradit neumím.

Jejku, příspěvky byly adresovány Martě, nějak jsem se překoukla. Promiňte mi, prosím.

Víte, Aleno, sice mi to nepřísluší, ale nedá mi to. Nechci, abyste mi na následující odpovídala (vůbec ne), ani Vás nechci naštvat.Jen pořád přemýšlím o tom Vašem: Historie se opakuje, zaškatulkování,zařazení,před 30-ti lety, ta hloupá sestra...Trochu mě z toho zamrazilo, se přiznám.Tolik myšlenek.A nedá mi to Vám nenapsat, že Vy dávno nejste a hlavně nikdy (! - si to neodpustím, teda :-)) jste nebyla ta hloupá. A co se zařazení týče, myslím, že Vaše dnešní zařazení je prostě, jak to napsat, obdivuhodné. Ale to Vy víte...

Aleno, já rozumím Vašim obavám.Jinak ruku za ohně bych nedala za nikoho, jen za sebe :-)Takže, zda se kolegyně přiklonily k nějakému názoru školy? Měly by být nestranné. Výsledek vyšetření má korespondovat především s výsledky v testech.Takže bych předpokládala spíše tohle, tedy, že se nepřiklonily. I když co se týče zprávy ze školy, určitě ji četly.Raději píšu to "by", ale v praxi, co znám, to takhle funguje.To "probrání se" - krásný termín, sama znám (ale moc se mi to nechce probírat na veřejném fóru, když z některých pohledů ničemu nerozumím :-)."Probrání se" v češtině určitě souvisí s dozráním specifických funkcí a zlepšením celkového grafického projevu..atd.(rychleji to samozřejmě jde, pokud je dítěti pomáháno).Přesto mám zkušenost, že čeština zůstává pro většinu dětí, které si někdy prošly SVPU a mají to štěstí,že nepřetrvává ve výrazné formě (či nepřetrvávají příznaky vůbec)složitější - i v dalším období je to prostě předmět, na který se musí učit víc než na jiné), což ale neznamená , že by neměly prospívat.Hodně ale závisí na tom, zda už dítě k učení neztratilo motivaci a nemá např. s češtinou spojený strach atp. V tom rozhodování dát či nedat posudek..Osobně a snad i objektivně si myslím, tedy jsem přesvědčená,že hlavním důvodem pro "ty naše posudky" není zaškatulkování, ale určitá pomoc zejména dítěti - což je i tolerantní hodnocení, doporučení škole a rodičům, jak s dítětem pracovat atd.Teď bych se asi rozepisovala o tolerantním hodnocení a jak "vypadají" děti s SVPU, které ho nemají (zase to nejde zaškatulkovat)- samozřejmě , že některé můžou být v poho a jiné ne (troufám si říct, že těch je víc).Takže Vaše rozhodování, které je jen Vaše, nechci ovlivňovat nikam (bohužel).Možná ještě - zkuste si probrat diktáty Vaší holčičky a uvažovat nad chybami, které spadají do "tolerance SVPU" - jak by následně vypadalo hodnocení? Bylo by ucházející nebo naopak ne? Možná to by Vám v tom rozhodování mohlo pomoct, nevím.Trošku bych asi dbala na to pomalejší tempo, o kterém jste psala - nakolik je zohledněno v té zprávě..a jestli to bez tolerance v tomto směru půjde lehce nebo hlavně tak, aby čeština pro dcerku nebyla stresová.Anebo bych moc nepřemýšela, a prostě to zpočátku zkusila "bez posudku". Když to nepůjde, do školy ho můžete dát kdykoli - nikde neexistuje psáno,do kdy ho máte odevzdat.Jinak bych se ptala, ale to Vy víte lépe než já, na pocity dcerky z češtiny - jak se cítí, když píše, jestli z něčeho nemá obavy...

Prosím vás o pomoc.Syn má dyslexii a dysgrafii.Měl velkou patlavost řeči,proto chodil do Prahy do spec.školy s vadou řeči.Vyučil se cukrářem.Na každou práci je šikovný,ale nevydrží v zaměstnání déle než tři měsíce.Stále to takto střídá.Má dvě malé děti.Je mu 25 let,ale nevím jak mu pomoci,aby si udržel práci.Prosím poraďte mi.Děkuji.

Předem musím napsat, že posudek byl napsán korektně a myslím, že ji nepoškozuje. Nebo nevím jak to napsat, je zkrátka tím posudkem "zařazená". Já mám z toho posudku špatný pocit! Jde mi o pohled té školy. Když posudek nedám a řeknu, že holka je průměrná. Zařadí se mezi průměr a bude bojovat... Ale možná ji průměrnost bude demotivovat, brzdit. Nebo ji vytáhne nahoru.
Pokud předložím posudek, bude mít tolerantnější hodnocení a opravdu ,sdílím Váš názor, lehčí start v nové škole. Ale mají děti s tímto posudkem - hodnocením vůbec šanci ho překročit? Nezůstanou navždy v této "škatulce" bez možnosti se vytáhnou? Moje obava dále je ta, že POKUD by se dostala na střední školu, mám zatím informace, že na středních školách tyto "dys" učitele vůbec nezajímají. Jsem možná spíše rozčarovaná sama ze svých, chcete li představ. Šla jsem do poradny se zeptat, zda jí přechod ze školy na školu neublíží, pro mě byla a je "normální a průměrně se učící holčička". Vyšla s posudkem "dys" plus lehká "výtka o přeučování". Ptám se spíše, kdo by dys nebyl? Mám ještě o tři roky staršího syna, letos se dostal na víceleté gymnázium. O něm a jeho učení nevíme od poloviny první třídy všechno zvládá sám. Myslím si, že on JE chytrý.Jeho by asi posudek zařadil mezi průměrné dítě bez vad (asi podle "síly" hodnotících testů). Nevím, co do dotazníku napsal bývalá škola, ale měla jsem pocit a to byl další důvod, proč chci holku pryč, že s ní jednali, jako s tou "hloupou sestrou" chytrého bratra. Paní Zdeno, dáte ruku do ohně za to, že kolegyně se jenom "nepřiklonily" k jejímu zařazení z bývalé školy? Mám hlavu plnou myšlenek ani je nedokážu poskládat. Manžel má názor jako "matka" z této diskuze. Já tomu nerozumím , sháním informace, ptám se. Ale tento "závěr" mi nesedí, připadá mi "nelogický". Já jsem podle všeho byla tedy "těžký dysortografik"! Snažím se ze všech sil si vzpomenout, kdy mi "učení začalo jít" tuto dobu nazývám , že jsem se "probrala"...Jenom pro to, abych "to co mě probralo" předala dceři a usnadnila jí to... Víte, souhlasit s "matkou" nemůžu v jedné věci. Před těmi 30.lety mě chtěla moje bývalá učitelka zařadit do "zvláštní školy" (byla jsem ta hloupá a divoká mladší sestra té hodné a chytré),jak se situace opakuje! Tenkrát psycholog v PPP mým úplně obyčejným rodičům sdělil, že jsem normální a musím změnit školu. Asi jsem v koutku duše chtěla slyšet to samé... A co se času týká? Holčička půjde do čtvrté třídy, je to dlouhá nebo krátká doba na přemýšlení o budoucnosti, střední škole? Myslím, že ani ne...