Zpráva o stavu

Doktorka.cz nabíhá na nový systém. Prosím omluvte dočasnou zhoršenou dostupnost služeb. Děkujeme!
28 komentářů / 0 nových
Poslední
Obrázek uživatele Návštěvník
Návštěvník (anonym)

Co to se mnou je?

10. Září 2018 - 0:20

Komentáře

Obrázek uživatele Návštěvník
Nesska (anonym)
Možná se tady něco podobného už řešilo,problém ale je,že v diskusích vždycky najdu jen něco málo z toho,co trápí mě. Ráda bych tady popsala všechny své problémy a požádala kohokoliv z vás o pomoc. Začalo to v červnu. Měla jsem po státnicích a už předtím pracovala na Power Platu. Tři dny po státnicích jsem zkolabovala. Slabost v hlavě, v rukách a už jsem byla na zemi. Ztráta vědomí nebyla,komunikovala jsem normálně, jen strašný strach, co se vlastně děje. Než přijela sanitka,posadila jsem se a dostala šílenou třesavku se zimnicí. V nemocnici mi brali krev, přišla neuroložka a údajně všechno v pohodě. Prý šlo o totální vyčerpání organismu plus nedostatek hořčíku. Pár dní dobrý a pak zase kolaps, rentgen krční páteře a zjištěná blokace. Ta je prý už po reflexních masážích napravená. Krev dobrý, štítná žláza dobrý, testy chlamydie, borelie apod.nic,oční dobrý, neurologie dobrý,EEG dobrý,kardiologie dobrý, všechno dobrý. Každý z lékařů to svádí na psychiku, jenže může psychika způsobit všechny tyto projevy, které mám nyní? Už sice nekolabuji,ale každý den mám pocit že omdlím, slabost, únava, tlaky v hlavě až na rozskočení(někdy od krku), horkost hlavy, šílené bušení srdce (už jen občas),sem tam zvýšená teplota a hučení v uších, vidím a vnímám lidi a okolí jako ve snu - možná derealizace? Pořád čekám, kdy sebou "fláknu" a nic. Začínám mít pocit, že se zblázním, nedokážu si představit budoucnost, všechno mě rozbrečí, zimnice, úzkosti, pocit "na umření", bledost v obličeji, na kterou mě všichni upozorňují. Je mi třiadvacet let a nerada bych se smiřovala s tímto stavem navždy... Říkám si, jestli mi vibrace Power Platu nemohly poškodit mozek, cvičila jsem totiž místo doporučené půlhodinky často i hodinu a více. Strava děsná, nepestrá a nepravidelná. Fakt už nevím...
18. Září 2011 - 19:12
Obrázek uživatele Návštěvník
Renata (anonym)
Ver tomu ze tohle vsechno opravdu nervy dokazou. A stalo se mi to taky. Navstiv psychologa ten posoudi jestli bude stacit on nebo jestli budes potrebovat psychiatra. Mozna postaci jen prasky na uklidneni.
19. Září 2011 - 9:03
Obrázek uživatele Návštěvník
Majka (anonym)
Možná se tady něco...Ahojky, být tebou, tak určitě zajdu za nejbližším psychiatrem nebo psychologem. Nervy tohle dokážou. Já zvracela, omdlívala, měla zimnice, ale věděla jsem, že je to psychikou a teď jsem uplně OK :-)
19. Září 2011 - 9:17
Obrázek uživatele Návštěvník
Renata (anonym)
Trvalo mi to priblizne rok takove stavy... A potom mi i pomohlo to,ze jsem vedela ze je to 'JEN' psychika. A nic se mi nemuze stat. Uklidnovalo me to. A brala jsem lexaurin. Vis ty se bojis techto stavu,bojis se ze nevis co ti je.a to tve psychice hodne nahrava ze je ti hur a hur.
19. Září 2011 - 9:52
Obrázek uživatele sabja20
sabja20
zřejmě je to panická porucha mám ji taky,měla jsem naprosto stejné příznaky,udělala jsem kolečko vyšetření a nakonec mi předepsali zoloft,velice mi pomohl,problémy vymizely,nevýhodou je ovšem ospalost a to že se musí brát dlouhodobě
19. Září 2011 - 11:00
Obrázek uživatele Návštěvník
Karol (anonym)
Možná se tady něco...Ahoj Nessko, jedná se 100% o panickou poruchu. Znám to bohužel velice dobře. Neboj se, po zdravotní stránce jsi skutečně v pořádku, i když je ti tak zle, že tomu nevěříš a říkáš si, že aby ti bylo takhle blbě od nervů není možný. Bohužel je. Prošla sis nervově vypjatým obdobím, kdys MUSELA fungovat a když už máš po státnicích (což je období relativního klidu), tělo zareaguje na předchozí neadekvátní stres. Doporučuji navštívit psychiatra (psycholog v tuhle chvíli nemá cena, léky ti nepředepíše). Případně zkontaktuj PCP Praha (Psychiatrické centrum Praha), kde ti pomohou. Léků se neboj, pomůžou ti zvládnout to nejhorší a nikde není psáno, že je budeš brát po zbytek života. Hlavně to neodkládej,nebo se dostaneš do bludného kruhu - tj. udělá se ti zle v tramvaji, budeš se jezdit bát tramvají apodl..Snad ti můj příspěvek trochu pomohl.
19. Září 2011 - 15:21
Obrázek uživatele Návštěvník
Viky (anonym)
Přidávám se ke Karol, opravdu po vypadá přesně na panickou poruchu, mám ji taky, začalo mi to po jedné těžké zkoušce, na kterou jsem se učila s vypětím všech sil a po ní přišlo to samé - kolaps, bušení srdce, závratě, rozmazené vidění, pocit, že umírám, ztrácím nad sebou kontrolu, šílím, derealizace, brnění, chvění, ..., půl roku jsem lítala po doktorech, to samé kardiologie, neurologie, oční, obvodačka, gynda, ... a nikde nic no a pak mě neuroložka poslala k psychiatrovi a závěr? Panická porucha. V Psychiatrickém centru Praha jsem byla 2krát, sice už s jinými diagnózami, ale je to tam super, doporučuji, pokud ti příznaky budou přetrvávat, ikdyž budeš brát prášky. Jinak já bych určitě šla k psychiatrovi, ale zárpven i k psychologovi, nebo psychiatrovi, který má výcvik nejlépe v kognitivně-behaviorální psychoterapiii(KBT). Držím palce.
19. Září 2011 - 16:30
Obrázek uživatele Návštěvník
Jíra (anonym)
Jojo, nervy toho dovedou ještě víc. A k tomu bludnému kruhu, jak o něm píše Karol - já jsem to měl obráceně: z doktorů! Po běžné prohlídce mě šťouravý a nedůvěřivý doktor pro jistotu (měl jsem zrychlený tep-tachykardii, sklon k závratím, potivost, to všechno jen u něj - vlivem tzv. "syndromu bílých plášťů") poslal na nervové, krev atd. Tohle "kolečko" mě už psychicky úplně odrovnalo. Když to skončilo (samozřejmě bez nálezů - nebylo mi tehdy ani 20 let), oddechl jsem si a prožil báječné uklidnění - to ale trvalo jen 3 dny. Pak se objevila taková psychická reakce, kterou tady ani nebudu popisovat. Drželo se mě to přes 2 měsíce! Nemusím podotýkat, že to už jsem se teda doktorům zásadně vyhnul. A pak, jako když v hlavě cvakne (fakt to tam píchlo) - a bylo po všem. :-)
19. Září 2011 - 18:43
Obrázek uživatele Návštěvník
Jana (anonym)
Možná se tady něco...Milá Nessko, ano, tohle vsechno dokáže napáchat vyčerpání. Nicméně univerzální recept neexistuje, každý jsme originál a každý tedy máme kořen svých problémů jinde. Každopádně - jste mladá a bylo by škoda to nechat být a takhle trpět, když se máte bavit a užívat života. Pokud byste měla zájem o diagnostiku z pohledu tradiční čínské medicíny, ozvěte se mi: koukalova.cpm@gmail.com
19. Září 2011 - 19:05
Obrázek uživatele Návštěvník
Karol (anonym)
Milá Nessko, ano, tohle...Nessko, rozhodně nechci shazovat účinnost tradiční čínské mediciny, ale obávám se, že to je běh na dlouhou trať a ty se teď potřebuješ akutně zbavit všech hnusných stavů, které provázejí panickou poruchu. Dle mých zkušeností (a připojuji se k Viki) by ses měla informovat na PCP Praha. Pracují zde psychiatři ve spolupráci s psychology. Mimochodem taky jsem si tam v průběhu šesti let 2x udělala kolečko, tj. docházela jsem tam po dobu cca 8-mi týdnů na skupinová sezení. Tedy žádná hospitalizace. Po zvládnutí akutních problémů se samozřejmě dá pokračovat v tradiční čínské či jiné přírodní léčbě. Já například pokračovala v akupunktuře, na tu nedám dopustit. Nessko, vím, že tě ty "stavy" nejspíš děsí k smrti, ale neboj se. Je to skutečně jen důsledek nadměrného psychického vypětí. A pokud ti můžu poradit, než se vydáš k odborníkovi - důležitá věc při záchvatu paniky (nebo pokud cítíš, že se o tebe pokouší) je POMALU A ZHLUBOKA DÝCHAT DO BŘICHA. Když dýcháš zrychleně a "mělce", mozek přichází o kyslík, následují motolice a rozmazané vidění. Drž se, uvidíš, že to zvládneš:))
19. Září 2011 - 22:42
Obrázek uživatele Návštěvník
Eva,26 (anonym)
Možná se tady něco...Je to psychika, presne co popisuješ prožívám i já.Já teda naštesti jeste neskolabovala(ťuk ťuk ťuk), ale to ostatni-zimnice, tres, vnimáni okoli jako ve snu,všechno me také rozbrečí, stavy na omdleni...Vím, že too mám psychikou.Být tebou, zajdu k psychologovy.Hlavne se nesmis stydet, proste tam zavolej, obednej se a dojdi tam.Je to lekař jako každý jiný.Uvidiš, že ti pomuže.
20. Září 2011 - 22:34
Obrázek uživatele Návštěvník
Nesska (anonym)
Moc všem děkuji za reakce, teď jsem se probudila příšernou zimnicí a hukotem v uších, srdce mi bije jak šílené, no hrůza! Pokud je to PP, je mi na jednu stranu mnohem lépe. Zkusím opravdu navštívit odborníka "přes hlavu" :-)
23. Září 2011 - 0:03
Obrázek uživatele Návštěvník
Šárí (anonym)
Nessko, možná bys mohla zkusit tak na měsíc tyhle dva čínské přípravky: http://www.patentnimedicina.cz/cz/bylinne-produkty/dle-kategorii/kulicky-a-tablety/192-harmonie-broskvoveho-haje http://www.patentnimedicina.cz/cz/bylinne-produkty/dle-kategorii/kulicky-a-tablety/121-elixir-nebeskeho-cisare Třeba jsi opravdu jen extrémně vyčerpaná a potřebuješ "dobít baterie", a s tím můžou tyhle bylinky skutečně pomoci. Mám je vyzkoušené, výsledek je vidět tak do tří neděl. Pokud máš skutečně PP, tak tě jí ovšem nezbaví, ale nejspíš se ti udělá líp, a budeš tím pádem mít "růžovější" vyhlídky na svět i na případnou terapii.
23. Září 2011 - 7:28
Obrázek uživatele Návštěvník
Aďa (anonym)
Jak nad tím tak bádám, zajímalo by mě jak člověk rozpozná PP od boreliozy, protože mají obě naprosto shodné příznaky. Zvlášť, když se občas dočtu, že borelie se nemusí pokaždé 100% prokázat, ač jsou dělány krevní testy :-/
26. Září 2011 - 20:09
Obrázek uživatele Návštěvník
anonymous (anonym)
Mám latentní tetanii a mám to též!! A jsem na tom snad hůř, žádný strach :D vždy jsem vypadala jak nějaká černoška :D tetanie se zhoršila a vypadám jak duch :D
17. Květen 2013 - 17:30
Obrázek uživatele mys0lenka
mys0lenka
nevim kam to napsat.. asi sem.. Rada bych vas pozadala o radu, je to asi pekna blbina, ale nevim co s tim. Prominte, ze vse bude bez diakritiky, nemam ceskou klavesnici.diky Kdyz jsme koncila gymnazium-( posledni rocnik) tak po mne koukal spoluzak Xx, dost intezivne asi 6 mesicu, porad se snazil dostat do kontaktu se mnou. Sla jsem s nim jednou na schuzku a pak jsem ho odmitla, vydesil mne , tim ze mne velmi neohrabane skubnul za moje dlouhy vlasy a blbe se smal. Nechtela jsem ho pak uz ani videt. Zacala jsem chodit s jinym, ale tento predchozi Xx po mne porad cumel a i pres to , ze vedel ze mam jineho, se porad dozadoval moji pozornosti ( nenasilne, proste jen snaha o hovor), on ale v te dobe zacal chodit s o 4 roky mladsi holkou, ktera ho nekde sama sbalila, je s ni do tedka. Pak jsme skoncili gympl a sli na VS, obcas jsme Xx potkaval v autobude do rodneho mesta, vzdycky se do mne strasne navazel a kontakt s nim byl pro mne dost neprijemny. Pak se nejak vytratil a nevidela jsem ho pres 10 let. Resp. ted je to 16 let od ukoceni gymplu. Ja jsem momentalne v zahranici , kde jsem zacala pracovat, mam pritele, planujeme budoucnost, proste pohoda. A asi po 3 mesicich, zde v cizine, se mi stalo neco divneho, zdal se mi velice intenzivni sen o tomto Xx, ze jsme se potkali atd. Od te doby je to peklo, porad na to myslim a az mne to paralyzuje. Snazila jsem se mu napsat mail. Ptala jsme se ho jak se mas, myslela jsem si, ze se to tim treba zrusi. Neodpovedel. Ale od spoluzaku jsem se dozvedela, ze je s tou holkou z gymplu zenaty a maji dvouletou dceru. Upozornuji, ze ho nechci rozvadet nebo po nem neco chtit. Zcela respektuji, ze ma svuj zivot a ja jsem mu ukradena, povazuju to za normalni. Jen nechapu, co se stalo v mem mozku, pokud odvedu svoji pozornost na praci, zabavu a sport, vrati se mi to ve velmi intenzitvnim snu, naplnenem sektanim s nim a rozhovory s nim a druhy den je to peklo, nemuzu nic delat, porad vidim ty sceny z toho snu. Je fakt ze na tom gymnaziu se mi celkem libil, byl chytry, sikovny, rekla bych nejchytrejsi ze tridy, holky mi nakecaly, ze oblejza kazdou, me to urazilo, leze za kazdou a pak si vybere mne a ja se jako mam postavit na hlavu a byt cela nadesna, ze jsem prisla na radu. Az po case mi doslo, ze mi to bylo nakecano schvalne a ze to nebyla pravda a ze kecaly i v jinych vecech kolem nej. Druha vec byla, ze se jmenoval krestnim jmenem jako muj otec, coz mne desilo, protoze muj otec nas psychicky nicil a mama se s nim musela rozvest a ja si to pamatovala. A pak ta scena s tim jak mne zatahal za vlasy a divne se smal, a ve tride se obcas choval arogante, mne desila a ja se ho bala. Ted se mi vybavila jedna vec , zen nase byvala tridni mne pak asi 2 roky po skole potkala a rekla mi, ze ta Xx pritelkyne je chytra holka, ale ja se na ni vubec neptala a ani na toho Xx. Muze mi nekdo poradit, zda se mu nekdy neco podobneho stalo? A co s tim udelal. Uz nevim, co mam delat, pripadam si jako blazen a nemuzu na nej proste prestat myslet at se snazim sebevice.
7. Červen 2013 - 14:21
Obrázek uživatele Návštěvník
ahoj (anonym)
tak já měla něco podobnýho na gymplu .. milovala jsem nejhezčího Kamila ze třídy .. ale byly tam hezčí holky ale všeobecně se vědělo že mám na něj slabost .. nejhezčí byl cmel tam jsme byly ve dvojici já a On byly jsme jako dvojice nejlepší a dostali nějakej diplom už nevim.. je to již 20let .. ale nikdy nic byl pro mně nedostižnej ... nikdy nic ... pak jsem našla svýho 1 kluka Toma a žila i na SŚ normálně dál a zájem o kamila opadl ztrátou panenství s tomem atd...ale nějjakej mindrák nebo dluh nebo cosi ve mně zůstalo vůči kamilovi a pak po letech jsem ho potkala dělal už poldu a oba nás to ks obě táhlo automaticky jak magnet něco nevyřčeného a oboustranného a skončila jsem u něj na služebně...na dece ha ha ha a pak už jsme se nikdy neviděli..ale asi to tak mělo být... byl to náš osud dostat se k sobě nečekaně a uzavřít nějakou auru či cestu .... myslím že ty potřebuješ to samé něco uzavřít....nebo se něčeho bojíš naopak v té plánované budoucnosti ... jestli tam je u vás solidní kartářka tak si dojdi .. já tedy sama nikdy nebyla .. ale je to jediný co mně tak nějak prakticky napadá .. blázen nejsi jen máš v sobě nějakou křeč....a neber se tak vážně nebo fakt zblbneš...chce to nadhled... a směv... možná tě děsí i to že jsi za hranicema a máš tam už zůstat ...a vzpomínáš na dětství a nerozumíš si sama sobě...je to nějaká skrytá úzkost....
8. Červen 2013 - 9:31
Obrázek uživatele Návštěvník
Jitka (anonym)
Moje první láska byl Emánek-Emanuel. Milovali jsme se až za hrob, ale zůstalo jen u líbání, byli jsme hodně mladí, měl jít na vojnu na 2 roky a já byla moc stydlivá a sexu se tak trochu obávala. Odešel na vojnu, já na něho dlouho nečekala a našla si jiného. Roky ubíhaly, ale já žila s tím, že jsem ho podvedla. Po létech jsme se potkali, on ženatý, já vdaná, měli jsme děti.Prostě nás to stáhlo dohromady, dali jsme si tajné rande a pomilovali se. Ach Bože, ten kluk měl tak malýho kašpárka a vůbec nic s ním neuměl, že jsem byla nakonec ráda, že jsme se za sebe nedostali. Já vím, někomu to přijde ujeté, ale já to tak cítila. Takže ne vždycky se vyplnění snů podaří.
8. Červen 2013 - 9:42
Obrázek uživatele Návštěvník
mysolenko (anonym)
Já ti moc dobře rozumím.Nejsi ani blázen ani neměj vůči němu nebo sobě nějaké výčitky jsi úplně normální holka. Tehdy když tě ten tvůj XX zatahal hrubě za vlasy a divně se smál,byl v jeho smíchu nějaký projev pro tebe sice divný ale byl jak ti říct,že se mu líbíš. Byl svým způsobem tak trochu neohrabaný.Tobě se to tehdy sice nelíbilo,ale dnes s odstupem času se ti to zdá trochu sexy a taky tě to imponuje. Prostě kdyby jste tehdy spolu začali chodit,nebo se spolu i vyspali,dnes bys to považovala za uzavřené,ale vy jste se k tomu vůbec nedostali vlastně kvůli tobě a tak jak psala nade mnou,to považuješ za neukončené,prostě je to něco neuzavřeného. Já si myslím,že si říkáš,jaké by to bylo kdybych s ním byla? Byl tak trošku jiný než koho máš teď. Byl takový trošku hrubší a to tě docela imponuje.Prostě si představuješco tehdy mohlo být,nebo jaký by vůbec byl při milování. Ať už si to přiznáš nebo ne,prostě na něj myslíš a dnes už bys chtěla dojít trošku dál jenže roky jsi ho neviděla a je ženatý a nechceš to rozbít,jen jsi trošku zvědavá.Proto se ti taky o něm zdá a věřím tomu,že to jsou i docela erotické sny a ty bys to dobrodružství s ním chtěla zkusit na živo.)) Já prožila úplně stejnou věc s jedním boxérem v patnácti. O poctivost mě připravil až můj muž a já mívám sny o tom svým Tomáškovi,který mi prokazoval lásku asi jako tobě,že nebyl až tak nějak mile,spíš šel přímo na věc a já se tak trochu bála a utíkala jsem z oněch situací. Co jsem taky mohla vědět v patnácti? Teď už je mi přes padesát a onen Tomášek už je deset let mrtvý,takže to,že by jsem se potkali už nehrozí,ale zvědavost je u mě pořád. Sny o něm mívám tak dvykrát do roka a jsou vždy ne erotické,ale něžné a pěkné. Moc ráda na něj vzpomínám.Cítím se,jako bych něco nedokončila. Přitom věřím,že kdybych tehdy dovolila sex,považovala bych to za ukončené,tím že bych třeba s ním už nechtěla být. Takže u tebe je šance,že to ještě všechno nějak dopadne,ale pokud ti neodepsal,asi bych se stáhla.O něčem to svědčí,nechce si zadělávat na problémy.Měj se krásně ať jsi kde jsi,,,ahoj Sára
8. Červen 2013 - 20:49
Obrázek uživatele mys0lenka
mys0lenka
moc vam dekuju holky.... pomohlo mi to... ziskala jsem stabilitu...Lenka
9. Červen 2013 - 14:54
Obrázek uživatele mys0lenka
mys0lenka
jeste jen doplnim.. mate pravdu asi vsechny..v te dobe jsem byla strasne trdlo.. v podstate jsem vubec nechapala ten boj zenskych o chlapa, naivne jsem verila udajnym kamaradkam, ktere pozdeji pak chtely sbalit muze se kterymi jsem chodila, nebo se kterymi jsem se rozesla ,a pak jsem nechapala, co si s tema chlapa v zivote pocit...a halvne veskery projev nebo naznak nasili mne desil.. muj otec mel i nasilnicke sklony a kdyz nekdo v revu zdemoluje byt a rozbije vam hracky , tak tohle trauma clovek ma porad, tohle ale ten Xx nemohl vedet .. a Xx tim svym hrubym chovanim a jeste tim, ze se jmenoval jako muj otec, mne dostaval do krece.. ano, po case jsem pochopila, ze to byl projev citu ke mne, ano pak kdyz jsem ho vzdy potkala v autobuse a on se do mne navazel, chtela jsem mu nejak rict , at toho necha , ze mne to mrzi , ze jsem ho odkopla, jenze v te dobe uz chodil davno se svoji budouci zenou, coz ve mne vyvolavalo zmatek, proc se dome navazi, kdyz ma jinou,mela bych mu byt ukradena,a protoze jsem prastena v tehle smerech, brala jsem to tak ze ma jinou a ze cokoliv ja udelam, tak tim muzu rozbit jeho vztah a nebo ze se zesmesnim...tyhle sceny v tom autobuse trvaly asi dva roky, Ale vzdy kdyz jsem ho potkala( potkavala jsem ho tam jednou za mesic nebo za dva, moc casto ne) zanechala ta scena ve mne na nekolik dni dost horkosti, ne nenavisti, ale litosti.... je to davno, jsem rada, ze mu vse vyslo a ze ma rodinu atd. ze nereagoval na muj mail, mozna spadnul do spamu, poslala jsem ho ze zahranicniho mailu.. mozna nereaguje ze nechce, kazdopadne je to dobre.. byl to nesmysl mu napsat.... a vam moc dekuju.. uklidnilo mne to .. Lenka
9. Červen 2013 - 15:15
Obrázek uživatele Návštěvník
Lenko (anonym)
Možná to ani nečetl. Víš emaily ze zahraničí bývají dost často zavírované a třeba i já je nikdy neotvírám a hned je vymyžu.Ovšem jestli věděl,že je od tebe,tak to by byla jiná. Mám radost,že jsem ti aspoň trošku pomohli.Měj se krásně a na XX vzpomínej jako na člověka co ti vstoupil do života,tak jako spousta ostatních. Ahoj Sára))
9. Červen 2013 - 19:44
Obrázek uživatele Návštěvník
rrr (anonym)
Možná se tady něco...Ahoj prosim co ti zjistili lékaři? Mám úplně stejny problém a nevím či dal:( nemáš na sebe mail?diky
1. Leden 2015 - 21:08
Obrázek uživatele Návštěvník
Jana (anonym)
Možná se tady něco...Ahoj, díky za Tvůj příspěvek, prožívám zrovna úplně to samé, co ty.Všechny příznaky do puntíku mám stejné. Jak Ti to nakonec dopadlo? Mě asi nejvíc děsí ta možná derealizace. Díky za odpověd
18. Březen 2017 - 10:24
Obrázek uživatele Návštěvník
Dancer (anonym)
Ahoj.A cim si tyto sve stavy vysvetlujes?V dusledku ceho toto zacalo? Nebyl tam prvotne nejaky stres,coby spoustec?Pokud se totiz neleci pripadne prodelane trauma,tak tyto popisovane stavy se mohou objevit v dusledku,jako soucast Posttraumaticke stresove poruchy.Pri ktere clovek malo spi,ale naopak nadmerne zatezuje mozek myslenkovymi pochody,coz logicky vysiluje cely psychosomaticky system a vede az ke zhrouceni (bez ztraty vedomi,presne jak pise 'Nesska').. Pokud nejsem daleko od pravdy,pak doporucuji jednoznacne PTSP aktivne lecit.Tzn.Terapeuticky,+ kazdy vecer Trezalkovy,bo Medunkovy caj,pripadne na nejaky cas uzivat Anxiolytika,tedy leky mirnici stavy uzkosti.POZOR:zminene caje pusobi Antidepresivne,tzn.nekombinovat s zadnymi jinymi psychoaktivnimi leky!!!Jedno nebo druhe,nikdy ne oboji... Preji,pokud mozno,hezky den.. :-J.
18. Březen 2017 - 11:41
Obrázek uživatele Návštěvník
Dominik (anonym)
Ahoj, Mam stavy vycerpanosti cca 2 roky a kdyz se nehlidam, vraci se to. Kdyby si o tom chtel nekdo popovidat, napiste na info@bydletespokojene.cz
25. Březen 2017 - 21:09
Obrázek uživatele Návštěvník
Petra (anonym)
Možná se tady něco...Panicka porucha , měla jsem ji dlouho a úplně stejně . Nepomůže ti nic , musíš si to srovnat v hlavě , ten stav bude čím-dal častější dokud ho sama nezastavil . Nic se ti nestane, jak to přijde neboj se a řekni si ze to za chvíli přejde ze je to jen v hlavě a věř , ze to tak je protože opravdu je to tak . Jak to začne nepanikat, vem si mobil a začni si číst články , zábav se ... pokud si to takhle nastavis tak to bude min a min ... překonala jsem to i když to na me přijde už jen 1 za rok když mám stres tak to přejdu protože vím ze je to v hlavě a neumru a nic se mi nestane ! Když so tohle ďas do hlavy tak to vymizí samo bez léku , věř mi a držím palce všem kteří to prožívají ať to zvládnou , už jsem měla takové stavy , ze jsem myslela ze to nezvládnu a trvalo 2 roky než jsem to pochopila a zvládla , me totiž nikdo bohužel neporadil:( držte se
9. Září 2017 - 16:14

Přidat komentář

Reklama

Reklama