29 komentářů / 0 nových
Poslední
Obrázek uživatele Návštěvník
Návštěvník (anonym)

Co se to děje:-(

10. Září 2018 - 0:18

Komentáře

Obrázek uživatele Návštěvník
Veronika (anonym)
Ahoj všichni,moc prosím jestli by se nenašel někdo kdo by mi poradil co mám dělat.Před dvěma měsíci se semnou rozešel přítel po třech letech dva roky jsme spolu bydlely.Byl mi nevěrný a já mu na to opakovaně přišla.Ten den co se to stalo nezapomenu.Do telefonu mi řekl,že mě miluje a večer mi řekl,že se musíme rozejít,že mě nemiluje,ale že miluje tu druhou:-(Já jsem začla blbnout a přišla jsem i o práci.Nejsem schopná si nic vyřídit.Nevim jak dal nic me nebavi mam dluhy který neplatím,bydlím u strejdy,kterýmu nemůžu dát ani na nájem a cítím se tu špatně.S bejvalím přítelem jsem si totiž vzala tři půjčky na nábytek jednu a ty ostatní,protože jsme neměly peníze na nájem a tak.Asi po měsíci co se semnou rozešel jsme si řekly,že budeme kamarádi.Ještě jsme spolu totiž měsíc a půl bydlely,ale potom jsme se pohádaly a on mi řek at se do dvou hodin zabalim a vypadnu,že už tam nemám co dělat.No tak jsem šla ke strejdovy,ale ten nábytek jsem neodstěhovala a bejvalý se taky musel vystěhovat z toho bytu.Snažila jsem se mu dovolat kůly tomu nábytku,protože jsem si ho měla vzít já,ale nebrak mi telefon.Když jsem se mu dovolala tak mi řekl,že ten nábytek dal k popelnicím a že si ho už někdo rozebral když jsem se na to vykašlala,že prý neměl jinou možnost protože tam kam se on odstěhoval by se to prý nevešlo.Jenže já mu to nevěřím a nikdo mu to nevěří.Ted semnou vůbec nekomunikuje a neodpovídá mi ani na zprávy.Ty půjčky jsou psaný na mě,a já nevím jak je budu splácet i když si třeba najdu práci.Je mi 19 let a cítím se sama.Mám strach z lidí a utápim se v depresích.Nevím jak dál příde mi,že mi nikdo nerozumí.Občas myslím i na sebevraždu,ale docela se bojím a nechci ublížit babičce a lidem kterým na mě snad záleží.Chtěla bych být štastná,ale nějak se to nedaří.Vím,že si musím najít práci,dluhy se mi navyšují nejsem ani na pracáku protože nejsem schopná si tam dojet mám strach z lidí:-(Nejspíš jsem opravdu blázen:-((Nikdo mi nerozumí.Omlouvám se,že je to tak dlouhý.Už nevím jak dál:-(
13. Říjen 2010 - 20:23
Obrázek uživatele Návštěvník
Berča (anonym)
Milá Verčo Vem rozum do hrsti a postav se problému čelem.Podobné zkušenosti má zpousta lidí a nedá se nic dělat musí čelit chybě, kterou udělali.Hlavně si vem ponaučení do života a věř vše přebolí. Já osobně z toho mála co píšeš, tě jako blázna nevidím, ale mám pocit, že to, jak jsi se zatáhla do sebe je šok (překvapení) ze situace.Možná by nebylo na škodu navštívit psychologa.
14. Říjen 2010 - 11:05
Obrázek uživatele Návštěvník
jana (anonym)
Verčo,utíkej za mamkou a taťkou,určitě ti pomůžou.Neboj,zase bude hezky.
14. Říjen 2010 - 11:12
Obrázek uživatele Návštěvník
V. (anonym)
Hlavně si už neber žádný půjčky, akorát jsou z toho samý dluhy.
14. Říjen 2010 - 11:13
Obrázek uživatele Návštěvník
Vlasta (anonym)
TEN ČLOVĚK TI ZA DALŠÍ PROBLÉMY NESTOJÍ, BĚŽ NA PRACÁK.
14. Říjen 2010 - 11:19
Obrázek uživatele Návštěvník
Alča (anonym)
hlavně neseď a nelituj se, mazej na pracák. To je první krok. Kdybychom všichni řešili problémy sebevraždou, je nás půlka. Vaše generace není připravena do života,všechno dosud řešili rodiče a když přijde první problém, tak se hroutíte. Toto je typický příklad, kdy Tě život má poučit. Co Tě nezabije, Tě posílí jak se říká a je to pravda. Vezmi si z toho problému poučení a ukaž všem, že to zvládneš, že jsi silná osobnost. Základ jsou teď u Tebe peníze, nečekej, že Ti je jako dospělému člověku někdo dá. Rodiče v dnešní době mají co dělat sami se sebou, Takže šupkydupky do práce. Zázraky se dějí jinde a jiným.
14. Říjen 2010 - 12:14
Obrázek uživatele Návštěvník
Eliška (anonym)
Veroniko, teď není čas ani prostor na sebelítost. I když Ti rozumím. Věř, že to zvládneš. Není ostuda spadnout na hubu. Tuto zkušenost má spousta lidí. Vyhrabat se můžeš i ze zdánlivě neřešitelných situací. Nemám sice zkušenosti s pracákem nebo s využitím sociálních dávek. Ale pokud nemáš práci, tak se jdi minimálně na PÚ zaregistrovat. Jinak Ti poroste dluh ještě na povinném zdravotním a sociálním pojištění. Budeš-li v registru na pracáku, platí to za Tebe stát. To doporučuji udělat ze všeho nejdřív. Pak si domluv osobní schůzku tam, kde máš splácet půjčky. Nejhorší je dělat "mrtvého brouka". Tím si ještě nikdy nikdo nepomohl. Vysvětli jim situaci a dej najevo, že máš snahu půjčky splácet. Zkus si vyjednat splátkový kalendář nebo odklad splátek. Mezitím hledej práci a pro začátek vem cokoli, kde se dá něco vydělat. Věřím, že když strejda a ostatní rodina, uvidí, že máš snahu se zvednout a jít, pomůžou Ti aspoň psychicky. Určitě Tě mají rádi. Přece kvůli jednomu nevydařenému vztahu si nepokazíš celý život. Zas bude líp, uvidíš. Udělej, co je třeba a zaměstnej své myšlenky na to, co chceš. Představuj si život, jaký chceš žít. Co nejčastěji mysli na to, co chceš. Využij svou představivost a vizualizuj si jen to, co opravdu chceš. Pozor na myšlenky "nechci dluhy, hlavně ať nemám dluhy". Je jedno, jestli je chceš nebo ne. Děje se to, nač myslíš nejvíc a to jsou "dluhy". Představuj si život bez dluhů, práci, která Tě bude bavit. Přečti si např. knihy "Myslete velkoryse","Tajemství",cokoli od Dr. Josepha Murphyho. Opravdu to funguje. Držím Ti palce a přeji zase radost ze života.
14. Říjen 2010 - 12:16
Obrázek uživatele Návštěvník
Naďa (anonym)
hlavně neseď a nelituj se,...to jsou ti dnešní mladí, všechno hned a nelepší, nejdražší a hurá do dluhů,nějak to dopadne. Jsi mladá, kopanců od života si ještě užiješ. Chce to pořádně máknout a už nikdy dluhy. Jen na co mám. Nyní vem práci jakoukoliv, aby Tvé okolí vidělo snahu a pak Ti možná i někdo pomůže. Oknem peníze nikdo vyhazovat nebude, když vidí nezájem.
14. Říjen 2010 - 12:32
Obrázek uživatele Návštěvník
Naďa (anonym)
to jsou ti dnešní mladí,...neviděla jsem, co napsala Eliška přede mnou/stejný duch textu/, ale je to velmi dobrá rada.
14. Říjen 2010 - 12:37
Obrázek uživatele Návštěvník
Život jde dál (anonym)
Takové odpovědi jsi asi čekala a možná je nepřijímáš. Jenže věř děvče, to jsou slova lidí, kteří mají své zkušenosti. Bez práce nejsou koláče. Nyní nejsi schopná pracovat?Bojíš se lidí? Nebojíš se sama sebe a své tak trochu lenosti? Proč jste si půjčovali na nájem? Dva dospělí lidi bez dětí nezaplatí nájem? Na úřadu práce nesedí v čekárně tygři ani lvi, ale většinou lidé, kteří hledají práci a úředníci,kteří tam jsou pro takové lidi, tak proč se jich bojíš?Nekoušou! Jaké máš školy?
15. Říjen 2010 - 12:29
Obrázek uživatele Návštěvník
Bára (anonym)
Naďo promiň, ale co úplně nesnáším, je fráze "to jsou ti dnešní mladí". Mladí byli vždy stejní a starší generace si vždy stejně stěžovala, trochu víc nadhledu, pokory a trpělivosti, ok? Veroniko, to co popisuješ, vypadá na nějakou neurózu způsobenou stresem. Zajdi bleskurychle za psychiatrem a nech si napsat něco na uklidnění, aspoň na chvíli, abys mohla dojít na pracák a domluvit si splátkový kalendář u té firmy, u které máš dluhy. To je naprosto nejdůležitější, neodkládej to!!! Chápu tvůj stav a že je téměř nemožné jít mezi lidi, proto opravdu upaluj za tím psychiatrem. Doufám, že jsi se poučila a odteď se budeš od zadlužování držet co nejdál.
15. Říjen 2010 - 12:50
Obrázek uživatele Návštěvník
---- (anonym)
Naďo promiň, ale co úplně...Báro, píšeš, že nesnášíš tyto fráze? Ale vždyť to co ona píše ukazuje, že snad nikdy nemyslela racionálně. To musela nutně jít v 17 rokách bydlet za borcem a ještě se vybavovat nábytkem na půjčky? To kdyby udělala moje dcera, tak dám k soudu návrh na zbavení svéprávnosti. Umím pochopit nemoc, úraz, ale lidé se musí umět chovat odpovědně.
15. Říjen 2010 - 14:13
Obrázek uživatele Návštěvník
dobrá rada (anonym)
Tak to tu ukonči a máš klid
15. Říjen 2010 - 15:01
Obrázek uživatele Návštěvník
nebude (anonym)
Tak to tu ukonči a máš klidmít klid dokud to nevyřeší. Padla tu dobrá slova, míněná v dobrém. Jen nebýt líná. Psychiatr za ni dluhy nezaplatí, prášky může napsat, může hrát na city okolí, ale výsledek nebude umoření dluhů. Rad jsi dostala dost a dost dobrých, tak teď je to na Tobě.
15. Říjen 2010 - 17:04
Obrázek uživatele Návštěvník
VJ (anonym)
mít klid dokud to...Veroniko, napiš nám potom jak jsi dopadla. Můžeš být příkladem pro ostatní. Troufám si říct i za ostatní, co Ti tu psali..držíme palce!
15. Říjen 2010 - 18:18
Obrázek uživatele Návštěvník
Bára (anonym)
Báro, píšeš, že...Promiň, ale vadí mi to slovo "dnešní", copak starší generace musí být vždycky tak zapšklá? Vždycky, v každé době se našly nějaké nezodpovědné husičky a stejně tak zodpovědní mladí lidé - i v dnešní době. Jsem zodpovědná mladá osoba a tahle generalizace starší generace mě vytáčí a docela uráží, protože jsem dnešní mladá a nejsem jako Veronika, stejně jako spousta jiných mladých.
15. Říjen 2010 - 18:27
Obrázek uživatele Návštěvník
Naďa (anonym)
Promiň, ale vadí mi to...Baruško, jenom těch "nějakých " je nějak moc. Nejsem zapšklá i chyb v tom věku jsem udělala dost. Ale nebylo běžným jevem tak lehkomyslně uvažovat. Dluhy jsem také měla na hypotéku na dům, brala jsem si hotovostní půjčky na nábytek, ale jak se splatila jedna, teprve se brala druhá. Příjem byl jistý, srážky neohrožující živobytí a byly jsme mladí, taky jsme v duchu chtěli hezké věci hned. Ale rozumná rozvaha nás držela při zemi. Koberce jsem měla až po 7 letech a taky jsem to přežila, není?není. Aspoň déle vydržely a pak ta radost z každé nové maličkosti. Ve 20 letech jsme skoro každá uměly plést, šít, vařit. Kolik z toho umíte vy? Jen utrácet? a ještě za cizí peníze.Neodsuzuji Veroniku, také ji držím palce, ale dotklo se mi Tvé zapšklá. Myslíš, že by Tvá maminka byla v klidu, kdyby ses doatala do podobného problému? Taky by Ti vyčinila, tady to děláme my.
15. Říjen 2010 - 19:05
Obrázek uživatele Návštěvník
Bára (anonym)
Baruško, jenom těch...Naďo, do podobného problému bych se nedostala, protože jak jsem psala, jsem zodpovědná a žádné půjčky jsem si nikdy (kromě hypotéky) nebrala. Sama jsem si všechno zařidila, na všechno si vydělala, když nebylo, tak jsem si odtrhla od úst. Od 19 let jsem samostatná. Možná je problém, že Veronika je samostatná už od 17, to by měla být ještě pod dozorem rodičů jako dítě, na které se lehce útočí sladkými řečičkami půjček a úvěrů. A možná tě to překvapí, ale od dětství umím šít, umím plést, umím háčkovat a umím myslím výborně vařit. Z mých kamarádů nemá nikdo problémy s dluhy, takže jak vidíš, nejsme "my všichni mladí" jako Veronika, ne všichni jsme nezodpovědní, ne všichni jenom utrácíme, jak píšeš a dokonce někteří umíme i ruční práce a umíme uvařit. V době tvého mládí si možná holky nepořizovaly v 17ti nábytek na dluh, ale pořídily si třeba lehkovážně dítě, o které se pak staraly babičky - princip stejný, důsledky katastrofální. Lidi se nemění.
15. Říjen 2010 - 21:18
Obrázek uživatele Návštěvník
Taky Veronika (anonym)
Já jsem taky zodpovědná. Koupila jsem si byt a zadlužená nejsem jedinou korunou, vlastnoručně jsem si na něj vydělala, žiju bez dluhů, umím hospodařit s penězma a mám se jako prase v žitě.
15. Říjen 2010 - 22:41
Obrázek uživatele Návštěvník
Taky Veronika (anonym)
Já jsem taky zodpovědná. Koupila jsem si byt a zadlužená nejsem jedinou korunou, vlastnoručně jsem si na něj vydělala, žiju bez dluhů, umím hospodařit s penězma a mám se jako prase v žitě.
15. Říjen 2010 - 22:41
Obrázek uživatele Návštěvník
vy (anonym)
Já jsem taky zodpovědná....za pár let si na tyhle slova vzpomenete.Jste zatím namustrované nuly.
15. Říjen 2010 - 23:14
Obrázek uživatele Návštěvník
rádobyvtip? (anonym)
Já jsem taky zodpovědná........??????
15. Říjen 2010 - 23:18
Obrázek uživatele Návštěvník
Naďa (anonym)
Naďo, do podobného...Báro. nedělej ze sebe tribun lidu. činy za člověka mluvví.
15. Říjen 2010 - 23:25
Obrázek uživatele Návštěvník
v prdeli vši (anonym)
Já jsem taky zodpovědná.......
15. Říjen 2010 - 23:31
Obrázek uživatele Návštěvník
Eliška (anonym)
Veronika tu není, tak věřme, že se neutápí v depresi. Je zbytečné jí teď říkat něco o zodpovědnosti. Už se bohužel stalo a ona to ví. Důležité je nelepit dluh dalšími dluhy a udělat vše, aby už dál nerostly. Odhaduji, že teď je Veronika ještě v situace, kdy v myšlenkách pitvá už ukončený vztah, plýtvá energií nad minulostí, která se už nedá vrátit a doufá, že nějakým způsobem přinutí svého expartnera, aby z něho vyrazila buď nábytek nebo prachy. Tak tudy cesta nevede, maximálně do pekel. Doporučuji udělat tlustou čáru za tím co bylo, udělat si plán činností na každý den a hlavně jednat. Rozhodnout se a konat. Může se stát, že ne všechna rozhodnutí budou ta správná, ale to není důležité. Ne všichni se učíme z chyb jiných. Já osobně se většinou poučím až z chyb vlastních. Ale i to je zkušenost. Jako velkou výhodu vidím, že Verča získala tuto zkušenost v 19 letech, kdy má prakticky všechno před sebou. Kdyby jí bylo třeba 60 a víc, to už se blbě napravují takové kopance. Obzvlášť když má někdo třeba 8000,- důchod jako jediný zdroj příjmů. To se asi obtížně splácejí jakékoli půjčky. Já už jsem se setkala i s takovými lidmi a není to nic veselého. Veroniko, na Tvém místě bych udělala konkrétně toto: přes víkend hodila na papír nutné výdaje, kolik potřebuji na splátky, jídlo, příspěvek strejdovi na nájem, kosmetiku, oblečení atd. Musíš mít přehled, kolik měsíčně potřebuješ peněz. Zjisti, jaký bude Tvůj příjem z pracáku. Určitě výdaje budou v Tvém případě vyšší než příjem. Vzniklý příjem dorovnáš třeba nějakou brigádou. Určitě se brzy něco objeví, ale v prvé řadě musíš vědět, kolik vlastně potřebuješ. Až budeš mluvit s institucemi, kde máš půjčky, klidně jim všechno řekni. Neslibuj, co víš, že nemůžeš splnit. Osobně bych nevyužila návštěvu psychologa. Nejsem zastáncem jakýchkoli medikamentů a antidepresiv obzvlášť. Uvidíš, jak na sebe budeš za nějaký čas právem pyšná, až zjistíš, že to jde a že jsi to zvládla. A už za ten pocit to stojí.
16. Říjen 2010 - 0:07
Obrázek uživatele Návštěvník
Naďa (anonym)
Verunko, poslechni Elišku, lepší radu už asi nedostaneš
16. Říjen 2010 - 14:23
Obrázek uživatele Návštěvník
Bára (anonym)
Báro. nedělej ze sebe...Naďo a tohle souvisí s mým příspěvkem jak? Už nemáš čím argumentovat, tak používáš prázdné fráze? Proboha, kéž by si dnešní mládež pamatovala, jak ji starší generace tímhle přístupem štvala a nechovala se pak za pár (desítek) let jako ty a tobě podobní moralisté. Eliško, já radím Veronice nějaké léky na uklidnění jen na to, aby překonala to nejhorší, protože mi připadá, že nebude jen tak schopná si jít domluvit nějaký splátkový kalendář. Přijde mi to lepší, než se medikamentům vyhýbat a hrát si na hrdinku, mám pocit, že na to Veronika momentálně nemá a tohle by ji mohlo zachránit a pomohlo jí to udělat první nejdůležitější krok. Taky jí to radím, protože vím, jak se asi cítí a mám s tím osobní zkušenost.
16. Říjen 2010 - 20:43
Obrázek uživatele Návštěvník
Naďa (anonym)
Naďo a tohle souvisí s mým...tak se nezlob,promiň
16. Říjen 2010 - 20:47

Přidat komentář

Reklama

Reklama