132 komentáře / 0 nových
Poslední
Obrázek uživatele Návštěvník
Návštěvník (anonym)

Citové vydírání

10. Září 2018 - 0:03

Komentáře

Stránky

Obrázek uživatele Návštěvník
Lucie (anonym)
Zajímá mě zda máte někdo zkušenosti s citovým vydíráním v partnerském vztahu ve smyslu, že vydírá bývalý partner.Už nějakou dobu nám ztrpčuje život bývylá přítelkyně mého druha. Denně několikrát volá, vyhrožuje mu, že skočí z okna. Chodí k nám a zvoní na nás hlavně pozdě v noci, když se posilní alkoholem. Nedokáže pochopit, i když je to několik let, že má můj přítel vlasní život a že žije se mnou. Jsem z toho už dost zoufalá nevím co s takovým člověkem provést. Myslím si, že asi potřebuje odbornou pomoc nebo tak něco. Napište prosím zda máte s tím někdo nějkou zkušenost popř. jak se to dá řešit.
24. Červen 2003 - 13:47
Obrázek uživatele Návštěvník
Kamil (anonym)
Potřebovala by pár přes držku.
25. Červen 2003 - 6:35
Obrázek uživatele Návštěvník
Tereza (anonym)
Ahoj Lucie. Přesně tohle jsme s přítelem (nyní již manželem) kdysi zažili. Jeho bývalá přítelkyně nejen že několikrát denně volala jemu domů a vyhrožovala sebevraždou, ale volala i mně, jednou dokonce přišla osobně - ve tři ráno. Pak příteli - ještě než stačil vyměnit zámek - vlezla do bytu a udělala tam doslova pohromu (roztrhané polštáře, rozbité skleničky, knížky vytrhané z obálek atd... ), počkala si na něj a před ním se demonstrativně pokusila podřezat, nejdřív ovšem zkoušela taky trošku "načít" jeho. Manžel tehdy udělal jediné, co bylo v jeho možnostech - naložil ji zmítající se a ječící do auta a odvezl do psychiatrické léčebny. Protože tam byla umístěná už dřív, s příjmem problémy nebyly. Pobyla si tam měsíc-dva a pak byl víceméně (až na menší excesy, ty ale postupně utichaly) pokoj. Je to už sedm let zpátky, ale dodnes na tu dobu dost nerada vzpomínám. Na druhou stranu - náš vztah do hned v začátcích hodně posílilo. Všechno zlé k něčemu dobré. Tak držím palce, aby se Vám to podařilo vyřešit bez větší újmy na zdraví všech zúčastněných.
25. Červen 2003 - 7:29
Obrázek uživatele Návštěvník
Lucie (anonym)
Terezo děkuji moc za tvůj příspěvek, takových lidí jako je ona je asi hodně. Včera jsem jela domů se staženým žaludkem a má obava se opět potvrdila. Vydržela telefonovat do 23:30 cca. 70 telefonátů, po té co jsme vypojili telefon, jsme se třasli, aby nezazvonila u dveří. Opravdu se jí podařilo dostat tam kam nás dostat chtěla.Pokud s tím máte také někdo problémy tak Vám musím bohužel říct, že zde je každá rada drahá. Volala jsem na Český Telecom, tam Vám poradi změnu čísla, ale to je do 5ti pracovních dnů. Volala jsem na T-mobile Ti také neumí číslo zablokovat pokud se jedná o Twist. Nakonec jsem zkusila Policii a ta mne vůbec nepřekvapila svým neochotným přístupem. Můžu se tam u nich prý zastavit a sepsat trestní oznámení, ale nic moc s tím nesvedou.Když jsem jí volala do práce řekli mi, že je na neschopence a na mobilnim telefonu mi sdělila, že ani jednoho z nás nezna.Vzhledem k tomu, že do telefonu opravdu mluvi jako psychicky labilni člověk, asi nám nezbyde nic jiného než jí opravdu, pokud to nepřestane, odvezt do léčebny.
25. Červen 2003 - 10:03
Obrázek uživatele Návštěvník
Daniela (anonym)
Já prožívám něco podobného, ale s vlastním manželem. Když jsem mu po dlouhodobé krizi oznámila, že by bylo lepší se rozvést, tak nejprve ragoval jako obvykle, t.j. vztekem (zmlátil mě, ale to sem asi nepatří). Pak úplně otočil, byl jako milius a chtěl se usmířit. Přemlouval mě, sliboval jak se bude snažit a když jsem i přesto své rozhodnutí nezměnila, našla jsem ho o pár dní později doma předávkovaného léky. Přežil to, za dva dny byl doma a po dlouhém rozhovoru jsem měla pocit, že se začal smiřovat s rozchodem. Dokonce si hned sbalil některé věci a odešel k příbuzným, než si najde byt. Po třech dnech, kdy jsem se snažila trochu se ze všeho vzpamatovat, jsem doma našla naše prstýnky a u nich dopis na rozloučenou - že se s tím nikdy nesmíří, že žil jen pro nás a teď jsem ho zradila, což neunese, atd. Strašně mě to vyděsilo, pokud mu šlo o to, aby u mně vzbudil pocity viny, tak se mu to fakt povedlo a začala jsem šílet strachy, kde je. Zavolal, že leží někde v lese a že zase spolykal prášky. Nějak ho našli a převezli na psychiatrii, kde momentálně je (bylo to v pondělí). Já jsem psychicky úplně na hromadě, snažím se fungovat v práci a dělat, aby naše děti nic nepoznaly, ale jsem bezradná. Nevím co bude, až se vrátí. Jako muže ho po tom všem už nechci, ale je mi ho strašně líto jako člověka a říkám si, jestli mám právo ho v tomhle stavu opustit. Všichni říkají, že mě citově vydírá a že musí převzít odpovědnost za svůj život, ale mě ten jeho druhý pokus nalomil a snad bych mu i všechno odpustila, kdybych ovšem měla zaručeno, že se změní a nebudeme už mít problémy, které mě nakonec dohnaly k rozchodu. Je to hrozné dilema. Nemáte někdo podobnou zkušenost nebo radu, jak se v této situaci zachovat?
25. Červen 2003 - 10:41
Obrázek uživatele Návštěvník
Tereza (anonym)
No, pokud jde o telefonní obtěžovatele, mám jednu osobně vyzkoušenou fintu. Kdysi mi domů volal takový ten "telefonní úchyl". Připravila jsem si k přístroji silnou, ale opravdu silnou píšťalku, a když se na druhém konci drátu ozvalo známé funění a proslovy, chvíli jsem počkala, až se do toho pořádně zabere, a pak mu vší silou zapískala tou píšťalkou rovnou do ucha. Už nezavolal. Třeba by to zabralo i na tu vaší slečnu, i když je to jiný případ.Danielo, muž, který bije ženu a pak se pokouší o demonstrativní sebevraždu, je především slaboch. To ovšem není Váš problém, ale jeho. Podařilo se mu ve Vás vzbudit pocit viny a to je přesně to, co chtěl. Pocit viny není totéž co soucit. Okolí Vám dobře radí, abyste od něj dala ruce pryč. Protože jak mu jednou odpustíte, budete mu odpouštět už všechno a pořád a z takového začarovaného kruhu se vychází velice těžko.
25. Červen 2003 - 10:58
Obrázek uživatele Návštěvník
Lucie (anonym)
Kde tu píšťalku seženu??
25. Červen 2003 - 14:38
Obrázek uživatele Návštěvník
Tereza (anonym)
Pokud si pamatuju, koupila jsem jí tehdy v hračkářství. Mnoho úspěchů!
25. Červen 2003 - 15:38
Obrázek uživatele Návštěvník
Lucie 2 (anonym)
Ahoj Lucinko,musim se priznat,ze ja jsem kdysi udelala presne co tady popisujes.(jmenuji se taky Lucie)Muj pritel se se mnou rozesel a ja to nemohla prekousnou potom si nasel novou kocku a ja malem umrela zacala jsem mu volat 100xdenne cekala na nej pred bytem,proste uchyl,ale nemohla jsem prestat a opravdu pomohla az psycholozka,no vlastne prvne jsem dostala presa drzku,jednou v noci jsem se potulovala pred jejich barakem a nejaki lumpi me prepadli protoze jsem nemela penize tak me ze srandy zmlatili a v nemocnici jsem rekla doktorum co delam poslali me na psychinu dali na prasky)ted uz je neberu)a ja jsem uz ted normalni dokonce jsem se ladovi a Hance(stejne ji nemam rada)omluvila.Sorry,ze pisu tak dlouze Tak se mej hezky a doufam,ze vsechno dobre dopadne lucie2
25. Červen 2003 - 16:03
Obrázek uživatele Návštěvník
Lucie (anonym)
Holky, nechci dělat předčasné závěry, raději to nechám otevřené, ale včera až na jedno malé zazvonění, které vzápětí utichlo, byl klid.Včera dopoledne volala mému příteli kde mu sdělila doslovně "Do včerejška jsem tě milovala, těď tě nenavidím, provolala jsem kvuli tobe 900Kč a ty mě ještě chceš zavřít do blázince" a zavěsila.Opravdu doufám, že tím to všechno končí. Opatrně jsme na to upozornili její rodinu, že by možná bylo dobré kdyby alespoň navštívila psychologa, člověk nikdy není.A Terezko i těch pár dnů opravdu náš vztah posililo, asi to bylo tím, že jsme si byli hrozně blizko, protože jsme bojovali na stejné frontě, otevřeně jsme si o všem popovídali a byli jsme jeden druhýmu velkou oporou :-)
26. Červen 2003 - 7:06
Obrázek uživatele Návštěvník
Tereza (anonym)
Je dobře, že jste to řekli její rodině - ti by se jejím stavem měli zabývat především. My takovou možnost neměli, protože ta "naše" obtěžovatelka žádnou rodinu neměla. Nechci tě nějak strašit nebo tak, ale zítra může zase přijít na to, že ho opět miluje a může to všechno začít nanovo (i to jsme zažili). Ale samozřejmě je pravděpodobnější, že tohle byla poslední epizoda a už dá pokoj. Tak hodně štěstí.Je fakt, že když jsme se s manželem kvůli něčemu nemohli dohodnout a hádali se, pak jsme si na usmířenou říkali : vzpomínáš na Nejmenovanou osobu? Tak když jsme přežili pospolu ji, tohle nás přece nemůže rozhodit! A bylo zase všechno v pohodě. Všechno zlé k něčemu dobré.
26. Červen 2003 - 8:46
Obrázek uživatele Návštěvník
Iveta (anonym)
Ahoj všichni,potřebuju poradit. To o čem je tu řeč, zažívám od svého přítele. Když to shrnu dohromady, tak nesmím nic. Jinak mi to vrátí i s úroky a ještě mi to bude každý den vyčítat. Např. když půjdu odpoledne s kamarádkou na kávu, probrat nějaké ty ženské problémy, tak mi to hned vyčte a nadává mi, že sem se někde flákala a chlastala. Raději nechodím nikam, protože se pak strašně bojím co zas bude. Když už mi s úsměvem ve tváři sdělí, ať klidně na kávu jdu, tak vím, že má něco za lubem. Třeba nedávno, jsem zjistila, že mu píše jeho známá "ahoj zlatíčko" a ráda bych tě viděla, nebaví mě si s tebou jen psát" tak to přece není jen tak, normální holka to přeci nenapíše. Když mu řeknu, že se mi to nelíbí,že mu ona píše takové sms, tak mi začne nadávat a vyhazovat mě z bytu, protože prý jsem nemocná a měla bych se léčit. Ale neuvědomuje si, že když mě přijde sms od někoho v normálním znění "jak se máš" tak mě opět vyhazuje z bytu, protože prý mu lžu a jiná už nebudu. Raději jsem si kvůli němu změnila číslo, aby mi nikdo nepsal... a stejně mi nadává, že prý všechno mažu. Mám strach se ho už i na cokoli zeptat, minulý týden jsem se ho ptala kdo ho prozvání a on mě začal rvát za vlasy a fackovat a vyhazoval mi věci ze skříně ať vypadnu. A tak je to stále dokola...Vadí mu, že se za mnou chlapi otočí, když jdeme na koupaliště, dělá scény, že si beru spodek plavek tanga, vadí mu, když se oblíknu sexy. Je mi 28, děti nemám, dbám o sebe a snažím se mu ve vsem vyjít vstříc. Dělám pro něho první poslední a on je takový, nevím proč? Není to žádnej zazobanec, spíš nemá nic, takže s ním nejsem kvůli něčemu a to jsem mu taky řekla. Je to cizinec, pochází z jihu. Co byste mi poradily? Mám z toho deprese a cítím se meněcená...
26. Červen 2003 - 11:34
Obrázek uživatele Návštěvník
Tereza (anonym)
Nezlob se Iveto, že to takhle píšu, ale jediným možným řešením je ODEJÍT, DOKUD JE ČAS. Tvůj přítel má evidentně problémy sám se sebou a myslí si, že jsou to problémy Tvoje. Pokud od něj neodejdeš (definitifně, žádné "na zkoušku, jestli se polepší"), bude to jen a jen horší. Chtěla bys strávit zbytek života v takovém stresu? Já tedy ne. Jediné, čeho časem přítel dosáhne je, že Tvé sebevědomí klesne na nulu a už k rozchodu nebudeš mít sílu vůbec. Vždyť on si myslí, že Tě vlastní a může si s Tebou dělat co chce! Časem v Tobě vyvolá pocit, že se bez něj neobejdeš, že jsi neschopná cokoliv řešit samostatně a budeš se ho ptát, i když si budeš chtít namazat chleba. Nevěř tomu, že se změní, i kdyby ti to stokrát slíbil. Změnit se může alkoholik (zřídka), člověk citově chladný nebo otupělý, ale citový tyran a násilník k tomu - nikdy. To, co popisuješ, už není jen citové vydírání, ale doslova citové týrání. Nenech si to líbit, seber v sobě sílu a odejdi. Zasloužíš si pro sebe přece něco lepšího než věčné ponižování a trápení!
26. Červen 2003 - 12:03
Obrázek uživatele Návštěvník
Karel (anonym)
Ahoj Ivetko. Neumím si představit,že bych měl žít takovým způsobem a navíc s hulvátem.Promiň,že jsem si dovolil takto hodnotit tvého přítele z "jihu".Ale muž, který takto zachází s ženou si jiného označení nezaslouží.Zřejmě nemáte spolu děti ani asi větší společný majetek, tak na co čekáš.Leta Ti běží a zřejmě jak popisuješ své oblečení, budeš asi pohledná žena,která by si zasloužila trochu toho hezkého rozmazlování, aby z ní čišelo štěstí,které by bylo i odměnou pro muže samotného.Zřejmě má asi "jižan" jiné přednosti,které ti nedovolí ukončit vztah a hledat štěstí jinde.Představ si,že by Ti někdo dvakráte ve vyšším věku než jsi Ty Ivetko,nabídl něžnost,bohatství a úctu.Asi by jsi neměnila a i nadalé by jsi se nechala otloukat a diskriminovat od nějakého opáleného hezouna. kterého Ti možná na ulici kamarádky závidí a doma za to platíš krutou daň.Asi je dnes více mužů.kteří chtějí dostávat a neumějí dávat.Tím nemyslím samozřejmě na peníze,ale na životní pohodu.To je asi přežitek doby.Nelze na druhé straně opomenout,že nelze pouze hledat chyby na svém partnerovi,ale někdy se i trochu spravedlivě cizími oči podívat na sebe.Chce to asi v životě si vytvořit určité priority a ty hledat.Nikdy se Ti nepodaří Ivetko míti vše.Nemůžeš chtít vše stoprocentní ,když asni sama taková určitě nejseš.Pokud ano,tak Ty moje krásná vyjímko mi napiš a já Ti zajistím růžový svět,ale svoje jméno Ti nedám.To už mám zasebou jako uzavřenou kapitolu a dvakráte stejné chyby se nedělají.-:).To chce odvahu.
26. Červen 2003 - 13:05
Obrázek uživatele Návštěvník
evka (anonym)
Naprosto souhlasim s Terezou. Cim delsi je takovyto vztah, tim narocnejsi je najit v sobe silu odejit. Ivko, dle meho nazoru je situace jednoznacna. Vzdyt sama musis citit tu uzkost a sevreni,nemoznost volne dychat, projevit svuj nazor. Navic pokud doslo i k fyzickemu nasili..... Poloz si na vahu klady a zapory souziti s nim a predstav si, ze v budoucnu by se to jeste prohlubovalo... a az Ti priste zase sbali saky paky a bude Te vyhazovat z bytu (pokud neni Tvuj), tak si vse v naprostem poklidu sbal a se zavrenim dveri uzavri i tuhle etapu sveho zivota. ....a nedovol aby Te opet vyhledal a obmekcil, on se o to totiz bez pochyby pokusi. Musis byt tvrda predevsim sama na sebe a jednou sama sobe zpetne podekujes. Evka
26. Červen 2003 - 19:05
Obrázek uživatele Návštěvník
Pavla (anonym)
ahoj Iveto,proboha, utíkej co ti síly stačí. Já vím, možná si řekneš, že se mi tokecá, ale žila jsem 5 let s notorickým žárlivcem. Nešlo u nás sice u fyzické násilí ale psychické deptání, ponižování, trapné zcény na veřejnosti a nakonec totální izolování ve mě způsobilo takové psychické problémy, že jsem musela navštěvovat psychologa, který mě z toho dostával přes rok. A jak že jsem ho dokázala opustit? U mě ten zlom nastal, když jsem dostala přes hubu, ale u tebe je to asi na denním pořádku. Prosím tě, nenech se ponižovat a systematicky ničit! Vím,že ho asi miluješ (jinak by jsi to ani nemohla vydržet), ale žádný nestojí za takové peklo. A z vlastní zkušenosti mohu říct, že takoví žárlivci většinou maskují vlastní nevěru (ať již aktuální nebo jen zabíjejí pocit, že když to udělali oni, mohla bys i ty - a to je pro něho představa, ve které se bude dostávat do stále vetších afektů až tě jednou přizabije). Nechci tě strašit, ale opravdu to není normální. Po 2 letech jsem potkala muže, který je nejen toleratní, ale i ve všech směrech tak dobrý (v posteli ještě lepší) jako můj bývalý a teď si říkám, jak jsem jen mohla být tak blbá! Seber odvahu, držím palce.
27. Červen 2003 - 10:32
Obrázek uživatele Návštěvník
Iveta (anonym)
Terezce, Karlovi, Evce a Pavle, díky za vaši reakci na mé problémy. Říká mi to každý... mám spíš strach, že zůstanu sama. Jsem hloupá, vím to, ale prostě teď na to nemám to udělat... Jsem na dně. Rozešli jsme se už několikrát a on se ke mě vždy vrátí a přemlouvá mě, že bude jiný a já na to vždy naletím. Říkám si, vždyť není tak špatný, není ta chyba ve me náhodou? A tak to vztahuju na sebe. Možná kdybych poznala jiné lidi, kdybych měla možnost s někým se seznámit, tak bych měla sílu ho opustit a konečně mu říct na pořád sbohem! Zatím jsem neměla tu možnost, ale už mi dochází trpělivost a čekám až přeteče i ta poslední kapka.
2. Červenec 2003 - 12:29
Obrázek uživatele Návštěvník
Tereza (anonym)
No, podle toho co píšeš, se mu už podařilo pěkně tě vydeptat. Nevím, jestli jsem ta pravá na to ti v něčem radit, ale zřejmě bys měla začít nejdřív pracovat na sobě a svém sebeuvědomění, jinak sílu k rozchodu nenajdeš. Tvůj strach ze samoty je větší než strach ze stávajícího přítele - proč? Bojíš se, že si sama v životě neporadíš? A proč bys neměla? Myslíš, že potřebuješ jeho podporu (kterou ti stejně nedává), abys mohla existovat? A proč si to myslíš? Domníváš se, že sama svůj život nezvládneš, že k němu potřebuješ někoho, kdo by ti ho řídil? Odkud se ten pocit bere? Je vázaný výhradně na současného "přítele", nebo se s Tebou táhne už z minulosti? A jak by bylo možné jej odstranit? Zkus si na tyhle otázky odpovědět (třeba i za pomoci psycholožky, to není žádná ostuda, vyžádat si v takové situaci pomoc odborníka), třeba se Ti v životě trochu vyjasní. Moc bych Ti to přála, protože takový život jaký máš teď Ty si nezaslouží žádný člověk.A hlavně - sílu a sebedůvěru nenajdeš v nikom jiném (ani v nových přátelích, jak píšeš). Jen sama v sobě. Každý z nás jí máme dost, jen se k ní přes ta utrpěná traumata prohrabat. Tuhle těžkou a bolestnou práci za Tebe nikdo neudělá, ani přátelé (i když Tě můžou podržet), ani nějaká nová známost (i když Tě může správně nabudit). Jen Ty můžeš převzít zodpovědnost za svůj vlastní život a žít ho tak,jak chceš.Tak hodně štěstí!
2. Červenec 2003 - 13:04
Obrázek uživatele Návštěvník
Zdeněk (anonym)
Souhlasím s předešlými příspěvky. Navíc si uvědom, že jsi zatím ještě mladá a bez závazků. Může se stát, že přijde dítě a než alespoň trochu vyroste, tak na něm budeš opravdu závislá beze zbytku. A to bude potom teprve peklo.
2. Červenec 2003 - 15:29
Obrázek uživatele Návštěvník
Evka (anonym)
Tereza mi opet pise z duse. Ten pocit strachu ze samoty myslim zazil vice ci mene kazdy z nas. Bude Ti ze zacatku strasne mizerne, bude to trvat nekolik mesicu a pak se Ti najednou ulevi a bude po problemu. Ja tu samotu po ukonceni vztahu doporucuju...myslim tim nevytloukat klin klinem, udelat si jasno sama v sobe a ne se opet uvazat na nekoho dalsiho v rade. A teprve kdyz se budes citit sama se sebou spokojena, pak je cas na novy vztah. Ja prosla neco podobneho, umyslne jsem se po nasem rozchodu zamestnavala...doslova jsem se snazila naplnit kazdou volnou chvilku nejakou cinnosti. Soustredila jsem se na karieru, zacala vice sportovat...kazdy den neco. Pak Ti nezbyva cas myslet na blbosti vc. toho byvaleho partnera. Nauc se myslet z pozice "ja", ne "my" a uzij si tu chvili volnosti, pravdepodobne budes pak jednou po boku nekoho cely zivot..v dobrem i zlem....ne ze bych s Tvym soucasnym partnerem sympatizovala, to rozhodne ne, ale dovedete si predstavit, jak musi chudak asi skytat!?Zdravim a doufam ze najdes v sobe silu celou situaci vyresit. Cim driv, tim lip. Evka
2. Červenec 2003 - 20:45
Obrázek uživatele Návštěvník
Tim (anonym)
Iveto, odejdi z toho vztahu dokud je cas. Vsechno podstatne uz zde bylo k tomu napsano. Pokud se svym pritelem zustanes, budete mit deti a budes jednou nestastna, nebude to jeho vina, ale Tvoje. Tvoje, protoze prave tedko je cas udelat rozhodnuti, ktere bude pro Tvuj zivot klicove. Muj nazor je ten, ze s takovym clovekem jako je Tvuj partner nejde zit.
3. Červenec 2003 - 8:17
Obrázek uživatele Návštěvník
Dita (anonym)
Iveto,jediné, co ti můžu poradit a doporučit!! je, abys od něj okamžitě odešla. Neváhej ani minutu. Teď je mladý a ještě se krotí, ale s věkem se to bude stupňovat. Nechat se být, týrat, vyhazovat..., to snad nemyslíš ani vážně?? A v dnešní době už to nemáš vůbec za potřebí. Myslím, že jsi dost inteligentní na to, abys pochopila, že tady tě štěstí nečeká. To by vydržel jenom masochista. Nechápu tě, že si to necháš líbit, že ho vůbec můžeš mít ráda???? A za co?? Za to, jak šu..?? S prominutím za poslední slovo, ale lidé jsou tak hloupý a slepý a kvůli dobrému sexu si zničí celý život.
3. Červenec 2003 - 8:42
Obrázek uživatele Návštěvník
Nika (anonym)
pane Karle, to co jste psal vyse, je ze zivota nebo z fantazii...jste presvedcen, ze v dnesni dobe by nekdo nabidl zene neznost, bohatstvi a uctu. Ja jsem se zatim setkala jen s muzi, kteri chteji pouze dostavat a neumeji davat, haji si jen svoje zajmy a jsou neferovi...vyuzivaji zenu jen pro svoji potrebu...takhle, jak jste to napsal se to krasne cte, ale kde takovi muzi jsou...take tim nemyslim penize, ale radost a stesti...jak pisete vy - pohodu. Take s Vami souhlasim, chyby dela asi kazdy, je dobre se z nich ale poucit, tedy priste uz neudelat stejnou chybu a hlavne umet odpustit. Ono je velice tezke se podivat do zrcadla a pripustit si, ze i ja jsem udelala chybu a pak se tomu druhemu omluvit...clovek treba nekdy nevedomky ublizi a pak ale neda vec do poradku...kdyz zjisti svuj omyl...a to si myslim, ze je zakopany pes...kazdy by si mel zamest pred vlastnim prahem a byt tolerantni a ferovy a pak by se takoveto veci nestavaly...priority clovek musi mit samozrejme, ale nesmi ublizovat druhym...ale kdo dava, chce i dostavat... a zase to neni o penezich...Jinak Yvetko, vycouvejte z takoveho vztahu dokud jste bez deti...ona postel nic nezachrani. Ja jsem kdysi take nebyla ve vztahu spokojena a po mnoha letech (vice jak 10) jsme se nakonec rozesli. Kdybychom to udelali tenkrat, cloveku by neprotekl zivot mezi prsty a mohl hledat a byt stastny...kdyz je nespokojenost, at jakakoliv hned od zacatku, tak je lepsi vycouvat, nez se z toho stane jen zvyk, clovek se uzavre do sebe a hlavne pred okolim a pak uz to ani nevnima...zivot je tak kratky, tak proc nebyt stasten hned. Kdybych to mohla vratit, tak bych se rozesla hned po roce, kdy uz jsem citila, ze to neni ono a pak zacala jen prezivat a zivorit - bez jiskry v dusi. Clovek to pak veme, ale ted vidim, ze to je skoda. Skoda, ze zivotni moudra clovek ziska az casem a nema je hned...a kdyz se mu nahodou dostanou do rukou, tak si mysli, ze ne...muj pripad je jiny, me se to stat nemuze...drzim Vam palce a preji Vam at jste stastna...pokud citite, co citite, utikejte dokud muzete a neublizite dalsim okolo - mym na mysli deti.
3. Červenec 2003 - 8:53
Obrázek uživatele Návštěvník
Karel (anonym)
Milá Niko, na Tvůj dotaz jestli moje teorie jsou ze života a nebo pouhou fantazií, Ti mohu napsat,že za svým řádky si stojím a jsou ze života.Asi nebudou ze života dnešních třicetiletých mužů,aniž bych se jich chtěl dotýkat.Já patřím do kategorie "gentlemanů",kteří sice nevymřeli,ale pouze zestárli. K tomu se ale člověk musí v životě dopracovat.Jako džentlmen se nikdo nerodí.V každém věku člověk má jiný pohled na svět a život jako takový.Já už třeba mám kus života za sebou a né pokaždé úspěšného.Co tě nezabije,to by tě mělo posílit.Patřím do kategorie lidí,který má větší radost z dárků které dává než z těch co dostává.Radost ve tváři svého partnera,je tou největší odměnou v dnešním sobecké světě.Ten dárek nemusí být pouze předmět jako takový hmatatelný.Někdy potěší dobře organizované volno,bez "ponorkových" nemocí.Co si může muž více přát než ve své vrozené ješitnosti dokazovat své partnerce ,že je lepší než jeho předchůdce a to nejenom v posteli, ale i třeba u stolu.Kdo nevěří ať si počká až oslaví padesátiny jako já třeba názor na některé věci si upraví.Žij tak jako když ten dnešní den je ten poslední a chtěj aby na tebe v dobrém všichni vzpomínali i když si za to nic nekoupíš.
3. Červenec 2003 - 9:20
Obrázek uživatele Návštěvník
Nika (anonym)
To tedy smekam pred Vami...ja byla presvedcena, ze se jen chtete predvest, jaky byste chtel byt ci mel byt...vase partnerka musi byt velice stastna, kdyz ja zahrnovana darky (nemyslim jen materialnimi) a pozornostmi, neznostmi a tim, ze se snazite ji delat veselou tvar a ze kvuli vam nemusi nekde v koutku plakat a trapit se....ze dokazete zorganizovat volno bez ponorkovych nemoci...to ze chlapy jsou jesitni a ze clovek musi obcas s nimi manipulovat, aby si mysleli, ze je po jejich, jsem zjistila bohuzel az pozdeji... a to ze dokazuje partner partnerce, ze je lepsi nez predchudce si myslim, ze se deje pouze jedenkrat ci jen zkraje a pak clovek zjisti, ze uz to dokazal a nemusi se snazit a chova se jeste hure nez byvaly...Take jsem zjistila, ze clovek by mel zit tak, aby nemusel neceho litovat, ze neudelal ...protoze opravdu kazdy okamzik muze byt ten posledni...jenze ne pokazde se clovek dokaze dle tohoto chovat...Zavidim Vam Vasi zkusenost, ze dokazete zit tak, aby na Vas vsichni v dobrem vzpominali, ze nikomu neublizujete a ze sve partnerce davate, co jste psal...To zavideni neni mysleno ve zlem, samozrejme...
3. Červenec 2003 - 9:43
Obrázek uživatele Návštěvník
Karel (anonym)
Díky Nico za slova uznání.Samozřejmě by to lépe vyznělo od mého okolí jestli je to skutečně ve finále tak jak já se snažím.Vše co jsme oba napsali má i svoje rizika.Asi před patnácti až dvaceti lety jsem se domníval,že by byla pro mne jednou nejlepší prtnrkou TA,která šla doma se svým partnerem z facky na facku a byla by šťastná poznat pravý opak.Měl jsem se ale možnost přesvědčit,že někdy člověk po určité době zapomene na příkoří a to špatné.Zvykne si na to lepší,které bere potom už jako samozřejmost začne se projevovat v tom horším slova smyslu.YPotom člověk někdy pochopí proč předešlý partner té mojí,vzhledem ke své surové povaze někdy na ní i vztáhl ruku.Je to skutečně o hodnotách každého z nás.Asi znáte momenty v životě kdy jste si večer po dořešení problémy slíbili,že už se to nebude opakovat a že už budete lepší.Myslím,že daný slib funguje pouze určitou dobu než se člověk začne opět projevovat po svém.Partnerské vztahy jsou velice složité.Každý jsme jiný a něco jiného vyžadujeme.Mám přítele,kterému je jedno jestli je doma uklizeno a nebo uvařeno,ale hlavně že se mu manželka nikde nezdrží s třeba jenom s kamarádkami.
3. Červenec 2003 - 11:12
Obrázek uživatele Návštěvník
Nika (anonym)
Karle, je to asi dano umerne Vasemu veku, ze jste dospel, kam jste dospel, ze ty hodnoty mate takove, ze si druheho umite vazit a neublizujete mu, ale davate jen radost a poteseni...coz cini stastnym asi i Vas - proste gentleman kazdym coulem...ale take mozna jste nekdy ve svem zivote nekomu ublizil, treba i nechtene...jak jste takovou vec resil? Pokud jste to nikdy nezazil na vlastni kuzi, tak jak byste resil, kdyz byste treba zjistil, ze jste udelal chybu a ted ji svym zpusobem litujete...dokazal byste tomu clovekovi to rici do oci a nebo je diplomaticke to nechat plavat...docela by me to zajimalo...dekuji Vam za odpoved
3. Červenec 2003 - 12:27
Obrázek uživatele Návštěvník
Karel (anonym)
Milá Niko,Tvůj /asi bych měl psát VÁŠ/,zájem o řešení těchto situací by zabralo poměrně dosti místa a já se domnívám, že se mi lépe mluví než píše.Když si teď napíši o tvůj telefon,tak budu vypadat jako "vyčůraný lovec žen".A to není můj případ.Neodmítám na položenou otázku odpovědět,ale až v případě,že mi třeba na můj email nenapíšeš spojení.Nemám s tím zkušenost a nejsem si jist,jestli jej můžeš vyčíst,když je tam v záhlaví uveden.
3. Červenec 2003 - 13:43
Obrázek uživatele Návštěvník
zvědavá a přejí (anonym)
Karlovi :A po telefonátu s ní taky půjdeš na nuda pláž ?
3. Červenec 2003 - 14:11
Obrázek uživatele Návštěvník
Karel (anonym)
Přestože se v práci moc neneudím,nevím kde beru tolik času a hlavně chutě někomu vysvětlovat,který se navíc stydí za svoje jméno,jestli po telefonátu s ní nepůjdu na nuda pláž.Jestli si milá zvědavá a k tomu ještě přející myslíš,že jsem bezpohlavní muž,který pouze píše a tím končí,tak jsi na omylu.Ale opravdu jsem nereagoval na předchozí příspěvky s úmyslem někoho někam" tahat".Možná by to ani nemusela být nuda pláž,ale třeba sklenička dobrého modrého portugalu.
3. Červenec 2003 - 14:27

Stránky

Přidat komentář

Reklama

Reklama