66 komentářů / 0 nových
Poslední
Obrázek uživatele Návštěvník
Návštěvník (anonym)

Citová závislost

10. Září 2018 - 0:10

Komentáře

Stránky

Obrázek uživatele Návštěvník
radek (anonym)
Ahoj lidi, říká vám něco citová závislost? Nejhorší je ta "na milované osobě". Neznáte někdo jak se toho zbavit?Já jsem závislý na své lásce. V minulosti u nás došlo k nějakým roztržkám a od té doby se ONA ke mě chová chladně... prý potřebuje čas. Ten čas je už fakt dlouhý, je to v řádu měsíců. Problém je u mě ten, že tak po týdnu už to nedokážu ustát, tu její netečnost.. a začnu jí to vyčítat. Asi je to ze strachu, že mě nemá ráda, že hledá někoho jinýho, že už se mnou nechce nic mít... prostě občas potřebuju ubezpečit, že je vše OK. Ta netečnost mě zabíjí. A tak jsem si řekl, že budu hledat chybu a začal jsem u sebe. A narazil jsem na zajímavý pojem - citová závislost. Jak jí předcházet? Jak se jí bránit? Jak z ní vycouvat? Podotýkám, že s dotyčnou máme společnosu domácnost (bez dětí) už několik let.
27. Červen 2007 - 15:32
Obrázek uživatele Návštěvník
Lucka (anonym)
podle toho co píšeš jí miluješ víc a ona to ví tak tě má trochu na háku protože si nedovedu představit že bych se ke svojemu chovala chladně víc než den...zkus si žít víc svůj život a být k ní taky chladný a uvidíš jak se zachová...pokud to s ní nehne je to špatenka
31. Říjen 2007 - 15:06
Obrázek uživatele Návštěvník
Ali (anonym)
No, řekla bych, že ona poznala, že jsi tzv citově závislý a rozhodla se s Tebou orat, neboli svým chladem, citově vydírat. Co na to říct, čím víc ona bude "dělat" chladnou, tím víc, jako pejsek, za ní budeš běhat.... Zkus být chladný a záhadný někdy Ty.Hlavně si začni věřit.
31. Říjen 2007 - 15:09
Obrázek uživatele Návštěvník
J. (anonym)
Ve dvojici vždycky jeden miluje víc a taky tím pádem i víc trpí když je problém. A asi s tím nic neuděláš, je to o povaze. Můžeš se možná akorát snažit, aby ta citová závislost nebyla vidět. Každá závislost spíš odrazuje než přitahuje.
31. Říjen 2007 - 20:54
Obrázek uživatele Návštěvník
L. (anonym)
A nenapadlo vás, že to taky může být tím, že on ji nějak zásadně ranil a ona mu to zkouší odpustit? A protože neví, jestli to půjde, drží se zpátky i když ho třeba miluje. Pokud v něj ztratila důvěru, musí si ji znovu vybudovat. Trvá to dlouho a někdy se to ani nepodaří. Znám to od kamarádky. Manžel se s ní rozešel kvůli jiné a pak se vrátil, ale ona už mu nedokáže odpustit ty probrečené dva roky, kdy byl s jinou a tak i když ho miluje - je chladná. Nemusí v tom být vždycky to, že ženská je potvora a chce mít navrch. Někdy jen má takový strach ze zklamání že si drží odstup. A neví, jak z toho ven, protože důvěřovat už mu nedokáže a poslat ho k čertu taky ne. Pokud by byla tahle alternativa pravdivá, tak bych Radkovi radila hlavně trpělivost a netlačit na pilu. Být jí nejlepším přítelem a třeba se to časem podá. A třeba ne. Ale můžeš si říct ASPOŇ JSEM TO ZKUSIL.
1. Listopad 2007 - 8:32
Obrázek uživatele Návštěvník
K. (anonym)
Přesně to se mi s manželem taky stalo, nevěra, ztráta důvěry... Jinak jako přes kopírák, nechápal, co tak dlouho řeším, dělal scény, všechno zas zhoršil...No, žili jsme spolu ještě dost let, měli jsme děti, ale dobré už to nikdy nebylo. Chlapitakovou situaci většinou neustojí a i ten zbytek lásky nakonec zničí...ale třeba je to Radkuu vás jinak. V čem byl problém?
1. Listopad 2007 - 8:51
Obrázek uživatele Návštěvník
L. (anonym)
Přesně tak K. U nás to nebyla nevěra, ale důvěra dostala na frak pořádně a ve mě se něco zlomilo. Proto tak dobře rozumím té kamarádce, která je chladná. Má ráda, ale nevěří. Je jenom upřímná. Situace ji nutí být ambivalentní. A to, že je zdánlivě chladná neznamená, že ji to netrápí. Někdy přímo mučí. Každý neukazuje své slzy veřejně.Radku, napiš víc.
1. Listopad 2007 - 10:13
Obrázek uživatele Návštěvník
Kamélie (anonym)
Ahoj lidičky,dle mého citová závislost pramení již od útlého dětství.Závislost na jednom z rodičů,genech,výchově a v dospělosti tato citová závislost přechází na milovanou osobu/partnera,partnerku,dítě/.Podle psychologů je dobré zjistit jádro příčiny závislosti,která pro druhého nemusí býti jakkoliv příjemná.Třeba se cítí být citově ovládán a nesvoboden,když bychom hovořili o vztahu.Pouze názor.
1. Listopad 2007 - 10:34
Obrázek uživatele Návštěvník
alenka (anonym)
ahoj rozumiem Ti som tiež závisláčka a je to hrozné nenávidím to na sebe.
24. Únor 2008 - 19:45
Obrázek uživatele Návštěvník
alaa (anonym)
jo pridavam se... citova zavislost je moje zkaza!!! Jakykoliv problem ve vztahu protrpim, nepatrny nezajem ze strany milovaneho je hrozny a kdyz nekdy pred spanim nerekne miluju te... no jeje... pritom je to vazne skvelej chlap, miluje me... mohli bysme spolu stravit cely zivot... co kdyz to pokazim svym vecnym zbytecnym trapenim?!?!?!?!!?
25. Únor 2008 - 19:51
Obrázek uživatele Návštěvník
alaa (anonym)
snazim se na sobe pracovat.. mit vlastni denni plan, porad za nim nebehat, nezacinat prvni rozhovor, neptat se, zda muzu prijit... to je asi jedina moznost a jsem ted pevne rozhodnuta nepolevit :-)))
25. Únor 2008 - 19:52
Obrázek uživatele Návštěvník
Lena (anonym)
koukám,že nás je se stejným problémem docela dost...je to nejhorší věc,které by se člověk měl zbavit pokud možno co nedříve...sama jsem citově závislá na svém příteli a dost tim trpim....jenže jak dostat tu odvahu a zbavit se toho????není to tak jednoduché....
13. Duben 2008 - 11:48
Obrázek uživatele Návštěvník
Lena (anonym)
koukám,že nás je se stejným problémem docela dost...je to nejhorší věc,které by se člověk měl zbavit pokud možno co nedříve...sama jsem citově závislá na svém příteli a dost tim trpim....jenže jak dostat tu odvahu a zbavit se toho????není to tak jednoduché....
13. Duben 2008 - 11:49
Obrázek uživatele Návštěvník
CP (anonym)
L. a K. ... jste tady jeste? Jsem ve stejne situaci a nevim co mam delat... duvera byla totalne znicena, ale on to chce napravit...
13. Duben 2008 - 13:33
Obrázek uživatele Návštěvník
JUA (anonym)
JA TO ZANM TAKY..VERTE MI..ALE PAK SE NECO STALO..A TATO CITOVA ZAVISLOST JE V CUDU..Sama to nechapu..
14. Duben 2008 - 11:37
Obrázek uživatele Návštěvník
Jaja (anonym)
hmmm, koukám že já na tom jsem úplně stejně....ale jak tu píší ostatní, buď i ty trochu tajemný a zkus si trochu více věřit.....fakt to funguje.....ale chce to vydržet do konce.....ikdyž někdy je to obtížný a nedá se to zvládnout......držím pěsti.
14. Duben 2008 - 14:41
Obrázek uživatele Návštěvník
Anastasia (anonym)
no koukam ze nejsem sama, byla jsem velice zamilovana, ale kdykolyv by by;a hadka, on by psal sve byvale ze na ni mysli atd. Ja jsem mu to nasla uz 4 krat. Jsem si vedoma ze prohlizet cizi veci je nechutne, ale toto je poprve v zivote ze me to napadlo....mozna protoze jsem neco citila...? No na posledi co jsem nasla e mail ve kterem ji rika jak ma pro ni slabost, ze to semnou opravdu chce skusit atd. ale mysli na ni ... opustila jsem ho. No po omlouvani, a vymlouveni na to ze je to jen hlapske ego atd. jsem zase s nim. Jsem si sto pro jista ze fizicky kontakt nebyl, my jsme meli zdravby sexualni vztach (kazdy den) a me to opravdu bavilo. Ale od te doby co me naposledi zranil, jsme spolu ale ja nedokazu s nim vubec mit sex. Opravdu vubec, alni se mazlit, pride na me nervozita a stve me to. Vim ze to neni normalni ale asi jsem byla moc na nem emotivne zavisla a to jak si s mymi emocemi pohral me asi zranilo vic nez si myslim. Tvra to uz 2 mesice, a nevim co mam delat?! Je skvely, miluji ho, bavi me, neudelal nic skandalniho ale proste s ebojim ze kdyz tohle potrva, budeme se muset rozejit :(
15. Duben 2008 - 12:04
Obrázek uživatele Návštěvník
maja (anonym)
Závislost je ze své podstaty destrukce. Každá, i ta na životě /....život je návykovej a občas zabíjí...../, závislost je zvyk. Ale život je jenom závislost těla. Takže pokud vnímáme závislost, tak je to proto, že naše tělo něco postrádá. V podstatě je to jednoduché. Každý z nás v sobě nese prvky, které se nachází na zemi. Jenom v jiných poměrech a množstvích. Tím se liší rasy a druhy. Nicméně, každý je nějak nastaven a tak pokud někde začne něco chybět, vzniká touha dostat to zpátky. Člověk závislý potřebuje zjistit, která látka mu chybí. Třeba u závislosti na cukru je to nedostatech chromu, ale ono to není jenom chrom, je to vše o vazbách. Citová závislost je prezentována dost laicky. Cit je něco, co vnímáme mimo tělo, na ní nelze být závislý protože je to naše podstata. Bez citu člověk neexistuje / i když se to občas o člověku říká, že je bez citu/, cit se projevuje prostřednictvým pocitů. Takže bych řekla, že to co způsobuje potíže jsou pocity. Pocity nám zprostředkovávají smysly / čich, hmat, sluch, zrak, chuť/, jsou to fyzické schopnosti a ty jsou závislé na celkovém zdravotním stavu.Závislost je projev nedostatku na nějaké úrovni. Na maličkostech lze vypozorovat kde tkví jádro problému. Třeba tmavé kruhy kolem očí = nedostatek kyslíku,z toho následně plynoucí strach...................Nejlepší způsob jak se zbavit "citové" závislosti je mít zájem o toho druhého a projevovat ho, nikoli pochybovat o jeho úmyslech. Každá pochybnost je stejně jenom projev našeho pocitu a ten je zkreslený nedostatkem, které pociťuje naše tělo.Hezký večer
22. Duben 2008 - 23:21
Obrázek uživatele Návštěvník
alaa (anonym)
anastasia: vim jak to boli cist takove radky u sveho milovaneho v telefonu nebo mailu!!! Psala jsem na toto forum pred dvema mesici s jakymsi planem vazit si sama sebe a neobetovat svuj zivot pouze jemu a vsak marne :-((( A at je to jakkoliv hnusne, zjistila jsem ze to nas vztah nevydrzi.. slzy mam na krajicku kazdy druhy den, pripadam si sama a ten pocit beznadeje... Prala bych si odjet na druhy konec sveta a zapomenout na vsechno. Jedno taky vim jiste: uz nikdy nechci takhle nikoho milovat!!!
23. Duben 2008 - 0:50
Obrázek uživatele Návštěvník
alaa (anonym)
jeste k tomu problemu se sexem... ja to mivam obcas taky, protoze si v duchu rikam: co kdyz mysli na svoji byvalou, ja nejsem ta se kterou chces opravdu ted byt...
23. Duben 2008 - 0:55
Obrázek uživatele Návštěvník
Lois (anonym)
Obávám, se že takovou citovou závislost asi prožívám taky a už pět let... Ale je fakt, že když já začnu být na chvíli chladná k partnerovi, začne se ke mě chovat jinak, líp, milejc.... Ale když si zase myslím, že je všechno OK, že jsem absolutně šťastná, začne se on chvat jak kdybysme spolu byli jen kamarádi, kteří spolu bydlí a občas mají sex... Je to takový zapeklitý kolotoč:-(
23. Duben 2008 - 11:59
Obrázek uživatele Návštěvník
Eowyn (anonym)
My takto citovou závislost prožíváme oba.
23. Duben 2008 - 12:16
Obrázek uživatele Návštěvník
mama (anonym)
jsem citově závislá? Odešla jsem od rodiny, protože miluju. On ale dál chodí do své rodiny a já jsem mimo. Myslím si, že mi nechce ublížit a tak je se mnou. Běhá od jedné ke druhé. Mé tělo vypovědělo poslušnost. Skončila jsem v nemocnici. Moc stresu najednou, moc přemáhání najednou, strach ze samoty. Jsem už z nemocnice doma a snažím si přiznat, že to co bylo sladké někdy zhořkne a sladké z toho už neuděláš. Snažím se myslet na cokoliv krom něho, snažím se připomínat si to horší s ním, aby mi nebylo smutno. Všechno s ním bylo krásné když jsme byli spolu, ale jen jsem čekala na společné chvíle a jinak nežila. Proto mějte rádi sami sebe a jestliže nevíte jak z toho ven, tak spalte mosty. Nemá cenu držet něco, co nikam nevede. Pozor - může vás zklamat vaše vlastní zdraví a pak může být pozdě
23. Duben 2008 - 12:23
Obrázek uživatele Návštěvník
Klára (anonym)
Já byla taky citově závislá na svém exmanželovi. Věděl, že si se mnou může dělat v podstatě co chce-když něco provedl,byl jsem to já,kdo přišel, omlouval se apod. Měla jsem hrůzu z toho, že mě nemiluje, že mě opustí a chovala jsem se dle toho. On mohl všecko a já jak hloupá husa za ním ještě dolízala. Pak přišel zlom-otěhotněla jsem, měla dítě a najednou jsem zjistila, že už sebou nenechám orat. Že jsem člověk s vlastní hrdostí a důstojností a že nechci, aby moje dítě vyrůstalo v tom, že matka je onuce, se kterou je možno nakládat jak se komu zlíbí. Sebrala jsem síly a přesto, že jsem exmanžela v té době stále milovala jsem odešla. A strašně se mi ulevilo. Konečně jsem byla sama sebou, bez toho, že by mi někdo ubližoval. Teď mám nového partnera dva roky. A zjistila jsem jednu věc. Já mám prostě k citové závislosti dispozice. Kdybych se nehlídala, tak jsem zase schopná nechat ze sebe dělat tele. Jediná výhoda je, že partner tyhle potřeby nemá. Ale je pravda, že takové to-co když mě má rád míň než já jeho, neměla bych dělat tohle a tamto, a přece se na něj kvůli tomuhle nebudu zlobit...ve mně zůstává. Ale bojuju s tím. Sanžím se být rovnocený partner, neomlouvat si jeho chyby, připustit si svoje chyby a je mi o moc líp. Ono u nás-"citových závisláků" je asi potřeba přijít na to, kde je kámen úrazu, z čeho pramení ta naše potřeba být šíleně milováni. U mě je to hodně nehezkým a citově chudým dětstvím. Ve chvíli, kdy jsem si to přiznala se mi začlo vést o dost líp a vzhledem k tomu, že vím že tenhle problém mám, můžu s tím něco dělat. Takvám všem přeju, aby vám to ve vztahu vyšlo a hlavně, nenechte sebou orat :-))
23. Duben 2008 - 12:28
Obrázek uživatele Návštěvník
jjjjjjj (anonym)
Ano děvčata, mějte svou hrdost. Znám plno žen, které to nedovedou, každý by měl v sobě sebrat tu sílu. Já o sobě vim, že mám také k tomuhle dispozice, dětství a dospívání také nebylo vůbec nic veselého, a ni za nic bych se do těch let nevrátil. Uvádim, že jsem muž, nikoli žena.
23. Duben 2008 - 13:34
Obrázek uživatele Návštěvník
alaa (anonym)
To Klara: tvuj prispevek mi ted dost pomohl. Dekuji!!!
26. Duben 2008 - 17:25
Obrázek uživatele Návštěvník
Myšák (anonym)
Zdravím, jsem taky závislačka. Navíc jsem úzkostná a depresivní.Jsem po 15-ti letech vztahu sama, vím o tom, že mám velký problém.Můj problém byl o to horší, že jsem žila s typicky chladným mužem, nedával najevo svoje emoce a to mě ničilo. Měl mě rád, ale jen jak to uměl nejlíp a mě to nestačilo a ničilo mě to. Byli jsme dva extrémy a nešlo to. Teď nejsem absolutně zralá na další vztah, ale zase jsem hodně osamocená a bojím se, že to v dalším vztahu budu dělat zas a znovu. Myslím si, že pokud nevyhledáme odbornou pomoc a nezapracujeme na sobě, že život s náma bude pro naše protějšky vždycky tak trochu "utrpení" a pro nás závislé absolutní bolest a frustrace. Takže co zbývá? žít osaměle nebo bojovat?Pokud si někdo z vás klade stejné otázky a stejně jako já na ně hledá odpovědi, tak můžete napsat na: pikolo22"email.cz
21. Květen 2008 - 9:28
Obrázek uživatele Návštěvník
korálek (anonym)
ahoj lidiřešení by tu bylozávislačka si prostě najde závisláka a budou se mít dobře, protože na tom budou úplně stejněNe to byl pokus o vtip, ale stejně........
21. Květen 2008 - 9:31
Obrázek uživatele Návštěvník
Jan (anonym)
Myslím, že myšlenka přízpěvku nade mnou, není tak úplně k zahození. Proč by to dvoum stejně se milujícím lidem nemělo klapat? Mě třeba přitahují děvčata s citlivější duší, sám jsem taky vážnější povaha. Plně si dovedu představit vztah s takovou dívkou, myslím, že by to byla správná kombinace.
21. Květen 2008 - 14:48
Obrázek uživatele Návštěvník
linda (anonym)
klapat?asi těžko,závislák potřebuje oporu,svůj opak,citlivost nemusí znamenat závislost,2 neurotici to fakt poklape
21. Květen 2008 - 16:15

Stránky

Přidat komentář

Reklama

Reklama