127 komentářů / 0 nových
Poslední
Obrázek uživatele Návštěvník
Návštěvník (anonym)

Cholerický manžel

10. Září 2018 - 0:10

Komentáře

Stránky

Obrázek uživatele Návštěvník
Jana (anonym)
Prožívám druhé manželství a mám za sebou již 5 let.Můj manžel je neustále nespokojený.Všechno je špatně,všichni jsou debili a blbci...Správné je jen to,co řekne nebo udělá jen on sám.Jsem velmi psychicky unavená,často pomýšlím i na sebevraždu.Rozvádět se nechci,nemohu začínat zase od začátku.Jsem velmi tolerantní a klidná žena,ale už sama sebe nepoznávám.Miluji ho a přitom nenávidím.Už ten jeho křik neunesu.Věčně nespokojený člověk,který sám sebe neošidí.Ať ho zahrnuji dárky,ať se snažím s ním promluvit o lidských hodnotách,stále jen křičí a křičí.Spokojeného ho znám jen pod vlivem alkoholu.Chtěla bych se naučit žít si svůj život a netrápit se.Umět se naučit neposlouchat.Dá se žít s cholerikem?Nezblázním se jednoho dne?Pomůže mi někdo najít odpověď?Oba máme děti již dospělé,dal by se život již klidně užívat.Místo toho prožívám peklo.Děkuji Jana
28. Prosinec 2007 - 17:49
Obrázek uživatele Návštěvník
Návštěvník (anonym)
ja bych si ho nevsimala,dala bych mu najevo ze se me to nelibi.treba to pomuze.
29. Prosinec 2007 - 20:00
Obrázek uživatele Návštěvník
Kefalín (anonym)
Jano,tohle se nazývá psychický teror.Dlouho vydržet po boku takového burana je podle mě nad lidské síly.Zničí vše a každého vedle sebe - pokud se ten dotyčný dá.Já jsem muž a dal bych mu do držky,to je nejúčinnější metoda na taková hovada,zahleděná jen do sebe a rozzlobená na celý svět.Utéct od něj.Jediné řešení,jinak se zblázníš.Věř mi.
29. Prosinec 2007 - 20:19
Obrázek uživatele Návštěvník
marie (anonym)
Ahoj Jano, nevím, co je horší, já mám za manžela nemluvnýho, nevlídnýho, jen do sebe zahleděnýho suchara, který má jediný zájem o svoji osobu. Domek nám pomalu padá na hlavu, on nic. Mluvit o problémech se s ním také nedá, on žádné nemá.Děti převzaly jeho model života a žijí si také svůj život. Začnu také, uvidím, jak mi to půjde po tolika letech jsem unavená.
30. Prosinec 2007 - 13:48
Obrázek uživatele Návštěvník
Elke (anonym)
Holky zlatý, těm vašim chlapům není pomoci.Ale vy se můžete zachránit, utíkejte, nebo je prostě vyražte.Aby se vám nestalo to, co mě, že mu dáte jednou opravdu přes držku a stejně se s ním rozvedete.A to jsem byl ráda, že jsem do něj nevrazila nůž, ještě bych teď seděla.Prostě jednou rupnou nervy a už nevíte, co děláte, jen ten pud sebezáchovy vás nutí mu ublížit.
30. Prosinec 2007 - 14:04
Obrázek uživatele Návštěvník
Eddy (anonym)
Jano, nežiješ s cholerikem, ale s ALKOHOLIKEM. U těch jak známo probíhá změna osobnosti. Stává se vznětlivým, agresivním a podezřívavým. S tím, jak se u něj vytrácí schopnost kvalitního pohlavního styku, vzrůstá tzv alkoholický žárlivecký blud. Je vyvolán vědomím, že impotence se prohlubuje a reálné nebezpečí, že bude nahrazen schopnějším samcem ho přivádí k zuřivosti. Ovšem to nikdy nepřizná, proto svůj vztek zdůvodňuje zástupnými problémy. Bude to pouze horší a často to končí fyzickým napadením. Jediná rada je: Rychle si zajistit náhradní zázemí a utéct. Případný rozvod nechat vyřešit právníka bez osobní přítomnosti u soudu. Poté pečlivě zamést stopy. Je snad málo případů, že opuštěný cholerik vyčmuchal bývalou a dělal jí ze života peklo?
30. Prosinec 2007 - 16:36
Obrázek uživatele Návštěvník
Jana (anonym)
Milý, možná příteli,děkuji za Tvůj názor.Já to všechno tak cítím,ale bojím se,že už neunesu tíhu rozvodu a radost jiných lidí.Zní to možná zbaběle,ale když jsem zůstala sama se dvěma dětma,krev tekla z mých rukou,abychom přežili.Jsem zdravotní sestra a mám tendenci neustále omlouvat lidi.Když jsem poznala současného partnera ,zdál se mi to chytrý chlap a svojí výškou mi imponoval a jevil se mi jako ochranář.Dnes je vše jinak.Neumí poděkovat,jen leží na gauči a kritizuje celý svět.Den po Štědrém dni zkritizoval i dárky,které jsem pro něj připravila.Každé Vánoce s ním vždy opláču.Ano.Do hospody chodí každý pátek a neděli,mimo to,vyhledává každou záminku se napít.To je pak i zábavný.O víkendu je ještě po obědě v pyžamu.Jsem už zoufalá.Křičí,stojí a hledí mi do očí a já pláču kýble slz,což mu asi dělá dobře a je z něj hrdina.Nevím,na co čekám,snad že se změní?Chodím vyčerpaná z práce a místo klidu mám sevřený žaludek.Děkuji za radu,Kefalíne.Ani nevíš,co bych dala za to,kdyby mu někdo do té držky dal.Ještě napiš,budu ráda.Jana***
30. Prosinec 2007 - 17:19
Obrázek uživatele Návštěvník
Jana (anonym)
Milý, možná příteli,děkuji za Tvůj názor.Já to všechno tak cítím,ale bojím se,že už neunesu tíhu rozvodu a radost jiných lidí.Zní to možná zbaběle,ale když jsem zůstala sama se dvěma dětma,krev tekla z mých rukou,abychom přežili.Jsem zdravotní sestra a mám tendenci neustále omlouvat lidi.Když jsem poznala současného partnera ,zdál se mi to chytrý chlap a svojí výškou mi imponoval a jevil se mi jako ochranář.Dnes je vše jinak.Neumí poděkovat,jen leží na gauči a kritizuje celý svět.Den po Štědrém dni zkritizoval i dárky,které jsem pro něj připravila.Každé Vánoce s ním vždy opláču.Ano.Do hospody chodí každý pátek a neděli,mimo to,vyhledává každou záminku se napít.To je pak i zábavný.O víkendu je ještě po obědě v pyžamu.Jsem už zoufalá.Křičí,stojí a hledí mi do očí a já pláču kýble slz,což mu asi dělá dobře a je z něj hrdina.Nevím,na co čekám,snad že se změní?Chodím vyčerpaná z práce a místo klidu mám sevřený žaludek.Děkuji za radu,Eddy.Ani nevíš,co bych dala za to,kdyby mu někdo do té držky dal.I problémy s impotencí jsme již řešili.Teď si vlastně uvědomuji,jakou máš pravdu,protože mluvíš myšlením muže.Co ještě musí přijít,abych ten konec udělala.Ještě napiš,budu ráda.Je mezi námi moc bolavých a dobrých lidí.Jana***
30. Prosinec 2007 - 17:27
Obrázek uživatele Návštěvník
Eddy (anonym)
Jano, je to stejné jako se zubařem. Pokud nepůjdeš včas, budeš tam muset stejně a bude to o dost horší. Ten měsíc nervů s rozvodem stojí za únik z pekla psychického teroru.
30. Prosinec 2007 - 17:31
Obrázek uživatele Návštěvník
Pavlína (anonym)
Janičko, taky jsem se bála tíhy rozvodu, že to neunesu, ale žena unese skoro všechno. Neboj se, seber sílu, přestaň plakat před ním.Dáváš mu tak trumfy do rukou.Mysli teď na sebe, začni hledat ústupovou cestu a někoho, kdo tě podrží, kamarádka, nebo rodiče?Připrav si půdu a začni jednat, zachráníš se tím.Ještě budeš v životě šťastná, uvidíš, jen teď jsi zoufalá.Drž se, zase bude dobře.Ale musíš začít u sebe.
30. Prosinec 2007 - 17:52
Obrázek uživatele Návštěvník
Jana (anonym)
Eddy,moc jsem svého muže milovala a chtěla s ním dohonit všechen ten ztracený čas.Jsem moc na dně.Rodiče se se mnou rozešli,čím víc jsem se o ně starala,tím to bylo horší.Byla jsem týrané dítě a o mém životě by se dal napsat román.Dcera mi odchází na jaře do Austrálie,kdo ví,kdy jí uvidím...Ještě mám výborného syna,žije v Praze.Budu moc přemýšlet.Z prvního manželství jsem odešla až po 17 letech,až jsem měla souhlas svých dětí.Už v únoru letošního roku jsem žádala o rozvod a pak to vše ztáhla. Manžel mi klečel u nohou...Máme rozjednanou koupi chaty.Já vím,že bych měla...Děkuji Vám za názor,budu přemýšlet.Jana***
30. Prosinec 2007 - 18:41
Obrázek uživatele Návštěvník
Kefalín (anonym)
Jani,na klečení u nohou moc nedej.Jeden den klečí a druhý den Tě psychicky ničí,protože cítí Tvou závislost na něm.To je jen komedie.Člověk,který opravdu má rád,NIKDY nedopustí,aby partner trpěl,nebo se cítil ponížený.Vždy se bude snažit o to,aby se cítil hezky,aby se na něj těšil a byl vedle něho spokojený a cítil bezpečí,lásku,jistotu.
30. Prosinec 2007 - 18:57
Obrázek uživatele Návštěvník
Jana (anonym)
Vy milí lidičky kolem.Vždyť já to přece všechno vím a dokázala bych to poradit i druhým,ale sama u sebe to těžko zvládám.Děkuji za povzbuzení a pravdivá slova.Jana***
30. Prosinec 2007 - 19:37
Obrázek uživatele Návštěvník
Eddy (anonym)
Jo, holka, nebudeš to mít jednoduchý. Paradoxně nejlépe pro partnerské soužití jsou vybaveni ti, kteří umí žít sami. Každému, kdo je v podobné situaci říkám,
30. Prosinec 2007 - 22:58
Obrázek uživatele Návštěvník
Lin (anonym)
Jano, Eddy má pravdu. Taky se jeden takový manipulátor pokoušel zničit mě i dceru a myslela jsem si, že to tak prostě musí být a neuměla si pomoci. Dcery mi bylo líto, ale pořád jsem čekala na zázrak, že se něco stane. Nakonec jsem našla odvahu ho vykopnout a teď si žijeme úplně blaze. Asi ještě rok potom jsme ho slyšely všude nadávat i v noci, prostě pořád, jak jsme to měly pod kůží. Věř mi, že takový hajzl se o sebe dovede vždy dobře postarat, nejspíš se nalepí na někoho jinýho a bude to pokračovat. Neboj se. Je mi teď fajn. Ještě dodám, že nejsem už žádná mladice, je mi 47 let.
30. Prosinec 2007 - 23:33
Obrázek uživatele Návštěvník
Zuzka (anonym)
Je to tak, Eddy má pravdu.Lidi neumí vyjít sami se sebou a zvlášť ženy si myslí, že bez partnera nejsou ničím.Není to tak, je třeba se naučit mít se rád, vážit si sama sebe, potom se mi nestane, že mě někdo zadupe do země jen tak a já se nechám.Na ty nejhorší věci v životě je každý člověk vždycky sám.Pomocnou ruku je třeba vždycky hledat jen u svého ramene.Jani, uvědom si svoji hodnotu.Přečti si knihu Miluj svůj život, zatím si ho jen necháváš ničit.
31. Prosinec 2007 - 9:59
Obrázek uživatele Návštěvník
Jana (anonym)
Všem pisatelům v mé diskusi přeji šťastný Nový rok,spoustu zdraví a síly.Děkuji Vám za Vaše názory.Vždycky jsem byla silná žena.Zatím se uchyluji k přemýšlení a naučit se vážit si i sama sebe.Samota není zlá,rozhodně je lepší,než žití s člověkem,který ubližuje a psychicky týrá.Mám tu dceru,nic neví,nechci jí kazit poslední den v roce.Krásného Silvestra aspoň Vám,přátelé.Jana***
31. Prosinec 2007 - 14:06
Obrázek uživatele Návštěvník
Kefalín (anonym)
Určitě cítíš i na dálku,jak moc za Tebou stojíme a držíme palečky.Každý,kdo píše,chápe a rozumí a také přeje.Díky za krásné přání Jani,ať se vše v dobré obrátí a nový rok přinese jen štěstí,zdraví a lásku.Ze srdce - Honza.
31. Prosinec 2007 - 15:05
Obrázek uživatele Návštěvník
martina (anonym)
Vzkaz Pro Kefalína to je moc krásný co jste napsal Janě takhle ji všichni podržet. Mám doma trochu něco podobnýho ikdyž ne že by byl na 100 procent nesp.stále ale mám pocit,že mě vždy psych.zažene tam kam chce.Starám se o 3 děti které obe milujeme on chodí dře v práci která mu je koníčkem.Když příde domů z práce už musí být nalito běda kdyby nebylo a at dělám cokoliv není to prý pořád jak má.Přitom nechodíme nikam prej aby mě neočumovali chlapi stal se z toho takový příběh po 15 ne že by jsme si neměli co říct,ale někdy si říkám nemít strach o oxistenci svých dětí abych je dokázala zabezpečit a mít papíry šla bych sice nevím kam ale šla už mi dochází síly. martina Krásný Nový rok 2008 všem
2. Leden 2008 - 20:19
Obrázek uživatele Návštěvník
Návštěvník (anonym)
Jano, já se na to připravovala dlouho a teď se mi podařilo. Jsem "sama" a když mě přepadne "lítost" začnu vzpomínat na jeho "akce". A hned jsem ráda, že už to nemusím trpět. Ano, člověk v takovém svazku ztratí svou důstojnost, nemá žádnou sebedůvěru a taky možná/jako já/ trpí pocitem viny, který manipulátor v něm vyvolá. A nikdy není pozdě-je mi 56 let.
3. Leden 2008 - 16:21
Obrázek uživatele Návštěvník
Jana (anonym)
Ano,to,co napsal Honza je opravdu moc hezké a hřeje to u srdíčka.Cítím dobrého člověka a kamaráda do deště.Žijeme teď každý v jiné místnosti,ostatně tak jsem strávila i Silvestra.Doma je ticho.Zvláštní ticho.Moje myšlenky se střídají,jako miska vah,která se stále pohupuje.taková jsme byli velká láska."Já už jsem jiný člověk,já už se nerozčiluju",tyto slova si dobře pamatuji,bohužel však on si již nevzpomíná.Bude mi 45 let a stále hledám klid.Proč člověk,kterého jsem tolik milovala dokáže tolik ubližovat.Děkuji za vaše názory.Hezký večer,milí lidičkové.Jana***
3. Leden 2008 - 17:00
Obrázek uživatele Návštěvník
iva (anonym)
Jano!!!!!!!!! Muzes dekovat tisic krat za zpriznenost dusi, muzes usinat ve vedlejsim pokoji s tichem...Ted se budes utapet v litosti, protoze ty se litujes...litujes leta ktere jsou tatam, litujes toho jak se ON zmenil...a spominas na to PROC a JAK. Mozna hledas v sobe chyby, mozna v nem, v minulosti, rozebiras vse ze vsech stran a stejne...stejne se pak ocitnes VEDLE NEJ, v tom pokoji, vedle nej kde je tak TICHO. Pribeh lidi kteri dosahli stesti neni z ticha a sebelitosti, je ze zepreni se osudu a z CINU ktere je dovedli ke stesti. Nikdo ti to ale nemuze vnutit, pokud ty sama nevis co to znamena. Je to jak navod, ktery ZNAS jenom si momentalne nemuzes nebo nechces spomenout. 45 let zivota znamena mit pred sebou jeste nejmin 30 let krasneho zivota-ktery od TED zalezi pouze na tobe. Nemam teda zadnou radu, nebot zadna neni lepsi nez to reseni co se ukryva v tobe- jen ho musis najit...
3. Leden 2008 - 19:13
Obrázek uživatele Návštěvník
Jana (anonym)
Ivo,každý je jiný a každý prožívá své trápení jinak.Já mám již za sebou jedno zkrachovalé manželství a vzpamatovávala jsem se těžko.Taky už síly není tolik.Už jsem ale otupěla a rozum vítězí nad city.Ale proč ho stále miluji,nevím.Srdci nemůžeš poručit.Měla jsem kamarádku,které jsme všichni říkali,aby svého partnera pustila k vodě.Ubližoval jí a týral,taky pil.Jednoho dne mi volali její kluci,oběsila se.Dávala jsem jí do rakve společně s pohřebáky,protože kluci nikoho neměli.Je tolik věcí,které nejsme schopni pochopit a nikdy nepochopíme.Vnitřní rozum se pere.Co ještě napsat a dodat.Až příjde čas...Díky za příspěvek.Jana***
3. Leden 2008 - 19:43
Obrázek uživatele Návštěvník
Li. (anonym)
Proč ho miluješ? Protože si uvnitř namlouváš, že nemáš na to mít někoho lepšího. Tohle všechno je o sebepodceňování, které v tobě vypěstoval tvůj partner. Ono to věčné nadávání, co všechno děláš špatně, se uvnitř nahromadí a v podstatě s ním začneš souhlasit. Pak zbývá už jen sebelítost za promarněné roky. Jediná cesta z tohoto začarovaného kruhu je začít žít vlastní život a bez něj..... Ale to chce odvahu a sílu, ale pořád je lepší snažit se, bojovat než brečet a nikdy se o nic nepokusit. Jak se říká - každý svého štěstí strůjce.
3. Leden 2008 - 21:45
Obrázek uživatele Návštěvník
Enni (anonym)
Ahoj Jani. Bohužel přežívám v podobném manželství jako Ty a to již 12. rokem. Už se mi ale takovéto přežívání čím dál tím víc stává nesnesitelným. Dopadla jsem tak, že jsem ve svých 35 letech vlastně bez partnera, práce, dětí. Začala jsem si to uvědomovat teprve nedávno, možná díky biologickým hodinám, které začaly daleko výrazněji tikat. Ale bohužel nejsem schopna ani odejít. Jsem na manželovi bohužel finančně závislá. Nebýt tohoto, myslím, že by bylo vše jednodušší. Ale už sama cítím, že to takto nezvládám, psychicky jsem velmi vyčerpaná, nic mne nebaví. Nejhorší je zjištění, jak ten čas utekl a možná jsem si zničila život. Těžko se začíná ve 40, asi bych si moc přála mít děti,se současným partn. jsem je asi podvědomě nikdy nechtěla. Asi rok chodím k psych., ale v podstatně mi nějak zvlášť nepomohla ani neporadila. Myslím, že Vám by třeba nějaká manž. poradna pomohla, nevím, soudím podle toho, že píšeš, že manžela stále miluješ. Mě bohužel už manžel tolik ublížil, že si v tomto směru nejsem jista. Prosím a děkuji za jakýkoliv názor k tématu.
4. Leden 2008 - 22:23
Obrázek uživatele Návštěvník
Kefalín (anonym)
Čtu příspěvky a jsem z nich strašně moc smutný,svírá mi to srdce.Rozumím a o to víc to bolí.Být vedle někoho,kdo umí psychicky týrat a vydírat je hrozné a dříve či později dojdou síly snášet to.Pokud je člověk navíc závislý např.bydlením či penězi,je život rázem peklo a ztrácíme schopnost radovat se,milování se stane jen téměř povinností.Den za dnem ztrácíme to,čemu se říká sebevědomí.Přijde den,kdy o sobě začneme pochybovat a přemýšlet,jestli partner dokonce nemá v něčem pravdu.Poradit umíme kamarádce,sobě bohužel ne.Je to jak propast,do které pomalu upadáme,ideály,sny a touhy padají s námi.Člověk se týrá,trápí a může skončit v hlubokých depresích.Nenechávejme to tak daleko dojít.Nikdo nemá právo druhému brát jeho sny,osobní život,koníčky nebo přátele.Zkusme s takovým partnerem promluvit,říct mu v klidu,jak nešťastné jsme.Jak moc bolí jeho jednání a jak moc vzpomínáme na krásné chvíle lásky,vzájemné úcty,pohlazení,důvěry.
4. Leden 2008 - 23:09
Obrázek uživatele Návštěvník
Jana (anonym)
Enni,moc Ti rozumím,protože jsem žena plná citu,ještě k tomu romantička,což je pro život ještě větší přítěží,i když je romantismus tak krásný.Na chvilku zavřít oči a snít,snít právě o té louce,květinách,krásných slovech a milování.Právě tyto sny mě možná drží stále nad vodou a potlačují mojí bolest,která je ostří nože v srdíčku.Proč se stal z mého manžela takový hulvát a sobec,naštvaný na celý svět.Moje narozeniny ho obtěžují,Vánoce,každý člověk.Ale rád přijímá a nestydí se mi třeba nedat vůbec nic.Teď už vím,jak je důležité znát rodinu své lásky,než řeknete své "ano". A Ty Honzo,budeš snad vyjímkou,Tvá pravdivá a upřímná slova jsou balzámem na duši,že se snad našel i chlap.který zozumí ženské dušičce.Vůbec jsem nechtěla moc a taky né vůbec málo.Chtěla jsem žít tak,aby žít za to vůbec stálo.Potkat se s dobrým chlapem a třeba ženou mu být,jen tak normálně chtěla jsem já žít.Těším se moc na Vaše příspěvky.Víte,píšu na internet poprvé a jsem ráda,že tato možnost je.Enni,budu na Tebe myslet a posílat sílu alespoň myšlenkou.Díky.Jana***
5. Leden 2008 - 10:57
Obrázek uživatele Návštěvník
BÁRA (anonym)
Ahoj Jani,mám shodou náhod kamarádku Janu,která má uplně stejný problém.Nedávno jí pustili přítele z basy,ona na něho celé dva roky čekala,brečela,platila za něj dluhy a on teď nějak nezvládá to že tu byla dva roky sama a má s ním pořádný psycho,dokonce už jí i zmlátil a ona s ním pořád je,protože ho má ráda.Nedokážu to pochopit,jak může mít člověk rád někoho kdo mu pořád jen ubližuje.Pomalu se mi ztrácí před očima a stává se z ní ubrečená troska.Ženský přemýšlejte,vždyť je na světě tolik chlapů,který by vás mohli milovat,nenarodily jte se pro to aby jste žily v teroru.
5. Leden 2008 - 21:04
Obrázek uživatele Návštěvník
Jana (anonym)
Je konec května a já tento příspěvek otevřela někdy v prosinci.Včera jsem zažádala o rozvod.Ulevilo se mi,že jsem se konečně vzchopila a řekla si,že život se dá ještě hezky prožít.Doufám,že až překlenu ty útrapy a teror,který začal,tak se zase naučím smát.Už jsem to skoro zapomněla.Přeji Vám všem,aby jste vedle sebe měli láskyplnné protějšky a nemuseli čelit cholerikovi.Je to boj,který nemůžete vyhrát,pokud neutečete včas.J.*
30. Květen 2008 - 16:55
Obrázek uživatele Návštěvník
Petr (anonym)
Diskutovali jste s pokryteckou osobou,která dokáže jen hloupě vymýšlet a podsouvat svoje ubohé pseudomyšlenky o lásce a rodině,ale podrobnosti o vztazích radši vynechala,protože chce jako obvykle slyšet přitakávání a "účast" s její "bolestí".Všechno to tzv.týrání si nese ve své hlavě a není možné to vyvrátit.Dlouhou dobu vím,že říká něco a myslí jiné.Pomluv a hysterických výlevů už bylo dost.Nebudu se neznámé veřejnosti snižovat vyjádřením se k názorům,které jste četli.Nedovolím si nikoho soudit na základě pomluv a špíny z jedné strany.Člověk v partnerství má mít i úctu sám k sobě,trochu svobody.Ne být vydírán a tlačen k pocitu viny,za to, co nedělá "povůli".Občas v praktickém životě je potřeba zapojit také rozum,pokud jím dotyčný vládne.Nevíte o čem mluvíte,resp.píšete.Ještě že už to psychické vydírání končí.
31. Květen 2008 - 10:37

Stránky

Přidat komentář