2129 komentářů / 0 nových
Poslední

Komentáře

Stránky

Obrázek uživatele Návštěvník
Mony (anonym)
Ahoj lidičky,psych.nemocem je hrozně těžké rozumět.Chci jen dodat,že najít dobrého lékaře pěkně zabere,a že nejlepší lékař je dobrý přítel,zvlášť v případě Nothing.Moje mamka se tak dlouho trápila s takovými pocity,až skončila ma psychiatrii po pobodání nožem,má paranoidní schyzofrenii-zbytek života na lécích,a nemoc prý může kdykoliv propuknout zas.A tu kineziologii doporučuji!!!Mony
14. Červen 2007 - 11:03
Obrázek uživatele Návštěvník
nothing (anonym)
Pavlovi: kineziologii jsem nezkoušela, já tomu totiž moc nevěřím, jednou u nás byla kinezioložka ve škole na hodině psychologie a připadalo mi to takový divný, nevěřím že by to někomu mohlo pomoct ale zkusit to můžu za to nic nedám, díky za radu
14. Červen 2007 - 11:23
Obrázek uživatele Návštěvník
Esmeralda (anonym)
první si zkus srovnat svoje hodnoty v životě, podle příspěvků jich moc nemáš zkus si přečíst knihu Bez dcerky neodejdu určitě ji mají v knihovně popláčeš si u ní,ale zjistíš jaké hodnoty mají lidé a co jsou schopni obětovat aby tento cíl splnily,je i film,ale není to ono,v knize si uvědomíš jakou má život cenu nech se překvapit je to skutečný příběh,dobré knihy ti někdy dají více než lidé
14. Červen 2007 - 12:24
Obrázek uživatele Návštěvník
Inka (anonym)
Nothing - běhá mi z tebe mráz po zádech. Opravdu potřebuješ nějakou pomoc. No s tou kineziologií - nevím,nevím - já ji také zkusila a vůbec nic mi to nedalo. Nic jsem necítila, i když mě terapeutka držela za ruce a pokládala různé otázky.Takže nemám důvod věřit,že v tomhle případě pomáhá. A co nějakou kamarádku, máš? Potřebuješ si s někým povídat a vše co tě trápí ze sebe dostat.Fakt by pomohl ten psycholog a psychiatr. A jestli ti nevyhovoval jeden zajdi k druhému.Taky jsem to tak udělala. Škoda že tví rodiče nevěří pchycologům, to je problém. Můj muž je taky nesnáší , musela jsem si vyslechnout narážky, a to mě ještě více nervovalo. Jsem z Ostravy a našla jsem dobrého psychiatra. Tak se měj hezky a opatruj se.
14. Červen 2007 - 23:06
Obrázek uživatele Návštěvník
nothing (anonym)
ahoj Inko, mám kamarádku ale ani ta nemá moc tušení co se se mnou děje, ví jen že jsem měla deprese ale že to došlo až k sebepoškozování tak to neví a ani jí to nechci říkat, bojím se jak by reagovala. Taky mám mailovou kamarádku, která má podobné problémy jako já, sice jsme se nikdy neviděli ale ty maily taky hodně pomáhají. Ale řešení to stále není, mám strach že jednou budu mít zkrat a vážně se zabiju. I tento čtvrtek jsem o tom uvažovala, ležela jsem ve vaně ve studené vodě a přemýšlela o tom co se bude dít když si teď podříznu žíly, nakonec jsem to neudělala, protože nechci ublížit svým blízkým ale život je pro mě procházka domem hrůzy. Vím že lidi jsou na tom mnohem hůř, že jsou nemocní a chtějí žít a já jsem zdravá a nechci. Asi si neumím vážit toho co mám a jsem jen spratek, který už neví co by ale já si uvědomuju co všechno mám jenom neumím žít. Paradoxně se nebojím smrti ale života a toho co bude v budoucnosti, mám strach že nic z toho nezvládnu, že budu pořád tahle troska, jen depresivní loutka a budu trápit lidi ve svém okolí a sebe ale nevím co s tím, mám prostě ze života hrůzu.
15. Červen 2007 - 10:16
Obrázek uživatele Návštěvník
Pavel (anonym)
to Inka Psychiatrům se dostala do spárů moje mamina dopadlo to tak že z ní udělali feťáka tím jak na ní zkoušeli 25 let další a další prášky. Psychiatr nikdy nebude hledat příčinu Psycholog ještě možná ale Psychiatr už jen potlačuje projevy a čím jiným než práškama. Každému co jeho jest. Jinak souhlasím s Esmeraldou je to o hodnotách v životě. Je to také o tom jestli člověk chce vidět v životě hlubší smysl nebo ne. Když bere člověk život jako pouze biologickou "náhodu" a nemá pokoru ke stvoření může uvažovat o sebevraždě.
15. Červen 2007 - 11:12
Obrázek uživatele Návštěvník
Mony (anonym)
Souhlasím s Pavlem,chce to psychologa či psychoterapeuta,mám tu samou zkušenost že psychiatr nacpe léky a víc se nezajímá.Možná najít fakt dobrého psychiatra,ale těch moc není.Ale nejlepší lék je dobrý přítel,který pochopí a podrží,přeji nothing aby našla tu správnou cestu,protože žít je krásné
15. Červen 2007 - 12:54
Obrázek uživatele Návštěvník
nothing (anonym)
moc děkuju Mony :-)
15. Červen 2007 - 14:56
Obrázek uživatele Návštěvník
Pavel (anonym)
No ,jak to tak čtu,tak mně připadá jako kdyby byli psychiatři nějací hlupáci.Věřte tomu,že to tak není.Pokud již je nemoc v takové fázi,že jsou nutné léky ,tak Vás psycholog určitě nezachrání.Nemůže Vám pomoci i kdyby sebe více chtěl.Pokud nebudete v určité fázi nemoci mít léky,tak provedete nějakou nepředloženost,která Vás pak bude mrzet,ale nejde již vzít zpět.Psycholog,ano, ale tam ,kde je to možné a vhodné.U mne se nemoc také vyvíjela a na jejím počátku mně mohl psycholog pomoci.Věřím tomu.Později ale byly nutné léky.
16. Červen 2007 - 17:42
Obrázek uživatele Návštěvník
pina (anonym)
já sem tak štastná joo:Dlíp se snad nikdo nemá:Dfakt
16. Červen 2007 - 19:27
Obrázek uživatele Návštěvník
pina (anonym)
já sem tak štastná joo:Dlíp se snad nikdo nemá:Dfakt
16. Červen 2007 - 19:27
Obrázek uživatele Návštěvník
IWD (anonym)
Chtěla bych se zeptat, v jakém případě se za vyšetření u psychologa/psychiatra neplatí? Chtěla bych tam jít, dlouho přemýšlím o sebevraždě a vím že to není dobře, ale bojím se že na to nebudu mít peníze, jsem studentka. Díky za odpověď
17. Červen 2007 - 17:09
Obrázek uživatele Návštěvník
Pavel (anonym)
Dobrý den IWD, vyberte si psychiatra, který má uzavřenou smlouvu s vaší zdravotní pojišťovnou. S placením si nemusíte dělat starosti. Toto vyšetření hradí pojišťovna.
17. Červen 2007 - 17:30
Obrázek uživatele Návštěvník
luckyssy"seznam (anonym)
Co jiného se dá říct .... prostě je mi sice teprve 16 ale uz sem si zazila své,se vsim ....proste ono se rekne lehko ....jetse mala holka co ta muze vedet o tom jakej je zivot svine......Ale ja uz to vim myslim ze sem na svuj vek dost dusevne vyspela...Rozumim lidem ,zajima me psychologie a vsechny jeji nemoci!Proste sem si smama sobe udelala....psychlogickej rozbor a zjistila ze asi temi spatnymy zazitky a traumaty z detstvi sem dost poznamenana.A v tu chvili se ve me neco zlomilo.....a je ze me to co ted je!-CHODICI TROSKA :-( nic vic ja nesnasim lidi kolem sebe nesnasim svet za to jakej je hnusnej prolezlej bolesti zlobou a vsema lidma!NEsnasim zivot a mam nutkani ho ukoncit......muze mi nekdo pomoci PROSIM :-( Pripadam si jak blazen....... :-(:-(Prosim na email luckyssy"seznam.cz
22. Červen 2007 - 14:44
Obrázek uživatele Návštěvník
Esmeralda (anonym)
měla by ses Lucky na svět dívat jinýma očima svět ti nic sám od sebe nedá musíš si umět sama brát doušek po doušku a uvidíš jak chutná život,možná od něho v 16 letech hodně očekáváš,ale na spoustu věcí máš ještě čas ono to přijde samo tak jak má být za sebou, jenom nesmíš spěchat,někdy musíš se vším začít znovu a znovu nečekej hned nějaké výsledky v životě,ty se dostavují většinou až po letech až člověk pochopí co je opravdu důležité a co není,začni třeba tím,že se po dešti projdeš a uvidíš třeba jak jsou obyčejné kapky deště krásné na stromech a třpytí se ve slunci,jsi mladá a máš život před sebou a není tak špatný jak ho líčíš, hodně záleží na hodnotách,jaký si ten život uděláš,život se skládá z maličkostí ne z velkých věcí,život je jako by jsi z malých keramických kachlíků lepila vázu různých barev a na konci je člověk překvapený jak je ta váza krásná,a přitom je každý kousek jiný jako jsou jiné naše životní příběhy smutné i veselé,uvidíš že bude líp,jen se na svět začni dívat z jiné stránky je krásný,kdo ti řekl že je hrozný televize bulvár to je jen biznis,život je úplně o něčem jiném a je krásný jen mu přijít na chuť a záleží hodně na tobě jakou chuť dáš svému životu a směr...
22. Červen 2007 - 18:58
Obrázek uživatele Návštěvník
Inka (anonym)
Ahoj Nothing , tak jak je? Já moc nemám kdy si sednout k počítači.Začínám balit a pěkně mi z toho hrabe. Představuju si jak sedím v letadle, a už je mi z toho pomyšlení špatně. A co ty chystáš se někam na dovolenou? Možná by ti to prospělo a přišla bys na jiné myšlenky, alespoň na chvíli. Pavle máš pravdu, taky mi mohl psycholog pomoct, ale já to nechala zajít moc daleko, a snažila se s těmi stavy poprat sama,ale bohužel jsem to nezvládala. Nakonec za mě byla troska a nechtěla jsem tak živořit.Takže nastal čas navštívit psychiatra a pak psychologa. Není to nejlepší, ale snažím se s tím vším žít.
22. Červen 2007 - 21:55
Obrázek uživatele Návštěvník
Eva (anonym)
Všem, co uvažují o tom, že by chtěli zemřít.V pátek jsme byla od 21.15 hod u rodičů a vrátila jsem se ve 22.30hod, našla jsem svou dceru v bezvědomí, snědla 20prášků-dost silných prášků na spaní.Nikdo, kdo tady uvažuje o smrti, si nedovede představit, co to pro matku znamená, najít svoji dceru a vidět, že vám odchází nejmilovanější bytost, která pochází z vás, je to vaše krev a strašně to bolí.Udělala jsem nezbytná opatření (sama se divím, že jsem nezpanikařila) ale asi mateřská láska mě pomohla.Dceru odvezli na ARO a pak ji převezli na JIPku,momentálně je na dětské psychiatrii,kde se vlastně hledá problém.Dceři je 17 let, krásná chytrá holka, školu zvládá,nabídky na focení v modelingu se jí jen hrnuly, začla spívat s kapelou, prostě snad vše se jí začlo polnit, po čem toužila, spolu jsme vycházely super, vyždy jsme řešily problémy spolu, jak mé, tak její, ať příjemné, nebo nepříjemné.Kde je teda problém?To neví a ni psychiatr.Ona teď podle slov je přesvědčená, že by to už víckrát neudělala, ale jek mám mít jistotu, že tomu mohu věřit, věřila jsem jí ve všem i že by tohle nikdy neudělala, několikrát jsme to probíraly, když jsme slyšely třeba v televizi nějakou reportáž, naopak smála se tomu, že jí přece znám a vím co od ní můžu čekat.A byla to sebevražda, promyšlená, delší dobu plánovaná.Napsala pro všechny členy rodiny dopisy na rozloučenou.Musím podotknout, že jí zachránila kamarádka, která od ní dostala zvláštní zprávu a pak už jí nebrala telefon.Zavolala mně to a já okamžitě jela domů a podvědomně si ve zmatku vzpomínala na číslo 155.Chtěla bych jí tímto poděkovat, jestli tohle bude číst určitě se v tom pozná, jmenovat nebudu.Jen pro vás, co o tomhle uvažujete-není to řešení, možná vyřešíte pro vás momebtálně obrovský problém, ale ve skutečnosti banalitu, ale pokuste se uvědomot, než sáhnete k podobnému řešení, že vlastně nic na světě nestojí, za to, že si vezmete život, akorát tím způsobíte utrpení a strašnou bolest lidem, kteří vás milují, ať už to je rodina, kamarádi,sourozenec,spolužáci...Nic není takový problém, aby se to nedalo řešit a vždy je určitě okolo vás spousta lidiček,kteří by vám rádi pomohli, jen to chce mluvit, mluvit a zase mluvit.Přeji všem krásný dem a děkuji Bohu, že moje dcera přežila.
25. Červen 2007 - 7:30
Obrázek uživatele Návštěvník
Pavel (anonym)
Dobrý večer Evo, je velmi dobře dobře, že vše dobře dopadlo a vaše dcera je na živu. Přeji Vám, aby jste již nic podobného nezažila.
25. Červen 2007 - 22:39
Obrázek uživatele Návštěvník
Eva (anonym)
Pavel-byla to nejhorší chvíle mého života, nepřála bych to ani největšímu nepříteli, ale psala jsem to z důvodu, aby si všichni uvědomili, že život má svou velkou cenu a nikdo nedělal takovéhle rozhodnutí.Uvědomila jsem si spoustu věcí a spoustu věcí přehodnotila.Přeju všem, aby vše zvládali, když ne sami, tak s pomocí okolí a vždy je možnost řešení a buďte vděční za to, že žijete, mnoho lidí po tom touží a není to třeba možné.
26. Červen 2007 - 7:10
Obrázek uživatele Návštěvník
sini (anonym)
Ne každý má rodiče. Mě by tady našli až bych tekla stropem. V práci by sice byl poprask, ale pracuji v jiném městě než bydlím a pochybuju, že by sem někdo jel páčit dveře. Tož tak.
13. Červenec 2007 - 21:04
Obrázek uživatele Návštěvník
alena (anonym)
mam stale stragh ale nadovsetko milujem svoju rodinu chcem tu este zit preto chapem vsetkych ktorych to nebavi ale nikdo to nepochopi ked to nepociti na sebe sam
14. Červenec 2007 - 18:23
Obrázek uživatele Návštěvník
Honza (anonym)
Hledám lékaře, který by mi předepsal a prodal některé léky, jedná se zejména o antidepresiva. Můj email je n.pet"centrum.cz
19. Červenec 2007 - 9:17
Obrázek uživatele Návštěvník
devilian (anonym)
já se taky zabiju. nikdo mě totiž nemá rád, jsem hnusná, každý mě jen využívá kvůli tomu že jsem nejlepší ze třídy. jsem tady taky zbytečná, asi to skončím. Nikdy mi nikdo neřekl - Mám tě řád, natoř třeba Miluju tě...Všude slyším jen poznámky na svoji odpornost (,,Čau Obludárium!"), nic a nikam nemůžu...sbohem krutý světe
19. Červenec 2007 - 11:33
Obrázek uživatele Návštěvník
Eva (anonym)
devilian-ne pro každého musíš být ošklivá, každý má jiný názor na krásu, nic nevzdávej, nevěřím, že bys byla pro každého Obludárium.Vyzdvihni jinou krásu, jsi určitě chytrá a inteligentní holka, k čemu by tě bylo, že budeš krásná a sotva vypustíš větu, všichni utečou.Ten pravý, který tě ocení na tebe teprve čeká, tak hlavu vzhůru.Napíšu tě jeden příběh.Mám dceru 17 let a je opravdu krásná, fotila zpívla, vše jí vycházelo a přes to se před měsícem pokusila o sebevraždu, vidíš není to o kráse a už vůbec ne důvod k tomu vzít si život.Když tohle někdo napíše, že se zabije, mně to ničí, vím o čem píšu.Budu si s tebou psát, pokud chceš, hlavně nedělej to o čem jsi psala.Pa pa přečti si to a rychle odepiš.
19. Červenec 2007 - 11:45
Obrázek uživatele Návštěvník
Návštěvník (anonym)
Přestaňte se litovat a nekonečně milovat! Roků už máte na to dost, tak dospějte, mazánkové. A když žít nechcete, tak nežijte, co tu otravujete druhý?
19. Červenec 2007 - 12:16
Obrázek uživatele Návštěvník
Katrin (anonym)
Taky přemýšlím, že bych radši nebyla... Nevím, nezvládám poslední dobou vůbec nic... Děctví jsem měla na houby a když jsem se konečně vyhrabala z těch všech traumat, před měsícem mne znásilnili... Nenávidím se, nesnáším svoje tělo... Zatím se jen řežu žiletkouz, ale bojím se, abych jednou neudělala něco horšího... Je to divný pocit, nejsem zvyklá se vzdávat, vlastně žiju docela ráda, ale po tom, co se stalo, přicházeji stavy, kdy prostě nechci být, kdy si přeju chcípnout, kdy cítím takovou nenávist sama k sobě, že si musím ublížit... Znáte to někdo? Jak s takovými stavy zacházíte???
19. Červenec 2007 - 12:27
Obrázek uživatele Návštěvník
Eva (anonym)
Ty jsi ale fakt debil/ka.Tady ta diskuze se jmenuje ,Chci zemřít,a kdybys to zažil u vlastního dítěte, tak tohle nevypustíš z pusy.Tebe nikdo neotravuje, stejně z tebe nic rozumnýho nevypadlo, tak co tady děláš?
19. Červenec 2007 - 12:28
Obrázek uživatele Návštěvník
Návštěvník (anonym)
umíš povzbuzovat co ty infantyle
19. Červenec 2007 - 13:11
Obrázek uživatele Návštěvník
Eva (anonym)
Sám jsi infantilní, dle tvého písemného projevu a rekcím na tohle téma.Ani podepsat se neumíš hrdino.
19. Červenec 2007 - 13:31
Obrázek uživatele Návštěvník
Jou jou (anonym)
Chci žít,ale aby mě odumřel penis,už mě obtěžuje tím věčným žadoněním.
19. Červenec 2007 - 14:51

Stránky

Přidat komentář