1005 komentářů / 0 nových
Poslední
Obrázek uživatele Návštěvník
Návštěvník (anonym)

Chci umřít a nedaří se mi to

10. Září 2018 - 0:19

Komentáře

Stránky

Obrázek uživatele Návštěvník
Lucrezia (anonym)
Jsem dlohodobě ve středně těžké depresi, v současné době v celkem stabilizovaném stavu (medikace, terapie). Funguji jak mám, plním základní povinnosti kolem rodiny, snažím se být aktivní a před příbuznými hraji "zdravou". Někdy se to daří líp, jindy hůře. Hrozně se snažím, ale někdy to už nedávám. Bývám i podrážděná a reaguji přecitlivěle. Naučila jsem se s tím trochu žít. O sebevraždu jsem se nikdy nepokusila. Potíž je v tom, že manželovi teprve teď došlo, že už asi nikdy nebudu úplně zdravá. Nemůže se s tím smířit, a má právo taky na své bolístky a nemoci, ke kterým jsem mu nedala prostor, protože se řešil především můj stav. Manžel je z toho špatný a rezignuje, nechce setrvat v takovém manželství, a v podstatě je trpitel, "jen kvůli dětem". Nechci mu překážet, a někdy bych ráda prostě umřela a dala volnost a klid. takhle je to hrozný stav. Já se nemůžu uzdravit a on se mnou takhle nemůže žít. Přesto mezi námi je ještě silné citové pouto. Chtěla bych umřít, ale zabít se nedokážu, nechci. Chudáci děti... Umírám proto pomalu, pozvolna, a je to hrozné utrpení. je tu někde podobný "zoufalec" toužící po klidu a tichu?
2. Únor 2011 - 21:13
Obrázek uživatele Návštěvník
Alena (anonym)
Jsem dlohodobě ve středně...Ahoj, mám to podobně, akorát se mi vůbec nedaří fungovat. jediné, na co se zmůžu, je jídlo, léky, spánek a internet. na hovno život.mám PID.
3. Únor 2011 - 10:22
Obrázek uživatele Návštěvník
Co (anonym)
blbnete, lidi????
3. Únor 2011 - 11:03
Obrázek uživatele Návštěvník
jo (anonym)
jednou zemřeš, ale v čase, kdy budeš chtít zase žít!
3. Únor 2011 - 13:52
Obrázek uživatele Návštěvník
Jiřina (anonym)
Ahoj, mám to podobně,...Jak ste docílila Aleno PID?Mam stavy jako vy a nemůžu normálně fungovat a nikdo mi PID nedá a tak nevim co semnou bude.
3. Únor 2011 - 14:02
Obrázek uživatele Návštěvník
Alena (anonym)
Jak ste docílila Aleno...Já bych raději byla zdravá, než měla PID. Mám dg. schizoafektivní porucha a těžká deprese. Strávila jsem po ústavech několik let, když by se to sečetlo. Díky lékům jsem schopná trochu myslet v těch chvílích, kdy jsem vzhůru. Ale sama se o sebe nepostarám. Buďte ráda, Jiřino, že máte důvod ještě se dát dohromady. Práci.
3. Únor 2011 - 14:34
Obrázek uživatele Návštěvník
zzz (anonym)
Jsem dlohodobě ve středně...ženská prober se! co ti chybí? máš rodinu, střechu nad hlavou, co žrát! na co deprese? co mají říkat lidé, kterým třeba z rodiny někdo zemřel a nebo nemají co do huby!
3. Únor 2011 - 14:39
Obrázek uživatele Návštěvník
Luna (anonym)
ženská prober se! co ti..."Na co deprese?" typická reakce člověka, který neví, která bije. Takový kecy jim nepomůžou.
3. Únor 2011 - 15:15
Obrázek uživatele Návštěvník
Lenka (anonym)
Jsem dlohodobě ve středně...A co se Ti stalo, že jsi kvůli tomu takhle v depresi? Já teda ne že bych na tom byla nějka skvěle, ale až takhle dalece jsem zatim nezašla.... :-(
3. Únor 2011 - 15:34
Obrázek uživatele Návštěvník
Lenka (anonym)
ženská prober se! co ti...Blbe a chytrolíne! Jak můžeš vědět, že jí nikdo třeba neumřel. Takový jste nejlepší. Probrat by ses měl/a sám/sama.
3. Únor 2011 - 15:36
Obrázek uživatele Návštěvník
Petr (anonym)
Pro Lenku: Deprese přichází sama od sebe a nemusí někdo někomu umřít. Luna: Naprostý souhlas.
3. Únor 2011 - 18:33
Obrázek uživatele Návštěvník
Lucrezia (anonym)
Myslíte, že jen když někdo někomu umře, tak máte právo být v depresi? Mně umřel táta. Je to několik let. Byla jsem u toho, jak umíral. Ale do deprese mě dostalo něco úplně jiného. S tátou jsem měla možnost se rozloučiot, prožít truchlení. Až mnohem později jsem začala být nemocná. prostě jsem dlouhodobě nebyla v pohodě, problémy doma, problémy v práci s novým vedením, které mě nakonec vyhodilo. Upadla jsem do deprese, a tím pádem i vztah jde pomalu do kytek, protože kdo by dlouhodobě snášel depresivní ženskou vedle sebe. :( Nejsem už k ničemu, svůj úkol jsem splnila, a tak ve svých pětatřiceti mi skončil život. Kéž by se dalo umřít silou vůle.
3. Únor 2011 - 18:37
Obrázek uživatele Návštěvník
jojo (anonym)
pravda je bohužel taková, že deprese je vůlí (téměř) neovlivnitelná :( Existuje však bod v životě, který pro vznik deprese (kromě dispozic samozřejmě) hraje klíčovou roli, zákeřnost spočívá v tom, že v daný moment deprese nemusí propuknout, počká si na později a pak už nikdo neví co bylo spouštěčem. Já s tím bojuju od r.2002, spouštěč je mi znám, ale už s tím nic nezmůžu, a jelikož jsem se zařekl, farmaka již NIKDY !, tak jsem vypracoval systém - plně se upnout na jednu konkrétní činnost (v současnosti u mě práce) a ostatní potlačit - zní to divně, ale funguje to... tedy ne v noci a ráno, to asi neovlivním, ale žít se s tím dá. Přežil jsem (a to už byla teta depka u mě doma) ztrátu dítěte (to bylo dost hrozné...) i dost brutální rozchod se svou žvotní láskou- a to díky systému Jen Toto Nic Jiného.
3. Únor 2011 - 19:54
Obrázek uživatele Návštěvník
Zkus (anonym)
Myslíte, že jen když...umřít hladem. prostě přestat jíst. Bez jídla umřeš.
3. Únor 2011 - 19:54
Obrázek uživatele Návštěvník
J. (anonym)
Milá Lucrezia, deprese opravdu nemusí být podmíněna smrtí někoho blízkého, záleží ale na tom, o jaký typ deprese se jedná. Jsou deprese reaktivní, jejichž spouštěčem je nějaká traumatická událost. Pak jsou deprese endogenní, jejichž spouštěč není znám, vznikají z vnitřních příčin a nejsou vázány na žádnou událost. S endogenní depresí mám sám zkušenost a můžu říct, že je to někdy hrozné. Čili tyhle deprese důvod jakoby nemají, ale jsou pro člověka mnohem horší než ty reaktivní, protože se můžou kdykoli vrátit. Vlastně kvůli tomu nemám partnerku, žiju "single", ale jsem s tím dobře srovnaný. Zkuste napřed léčbu třeba i velmi silnými léky, a věřím, že se časem srovnáte. Když budete chtít, klidně napište.
4. Únor 2011 - 11:47
Obrázek uživatele Návštěvník
Petr pro J. (anonym)
Dovoluji si poznamenat, že v dnešní době se už deprese nerozdělují na endogenní a reaktivní, protože příčina je u obou stejná: nerovnováha neurotransmiterů v mozku, a je jedno, z jakého důvodu vznikla. Léčení je u obou stejné, AD se snaží (ne vždy úspěšně) rovnováhu obnovit.
4. Únor 2011 - 12:11
Obrázek uživatele Návštěvník
J. (anonym)
Petr: Ano, dnes se to již nerozlišuje na endogenní a reaktivní, uvedl jsem to kvůli popisu. Problém je, že u deprese opravdu nelze říct, co přesně ji způsobilo, neboť jde vždy o řadu různých faktorů. Soudí se, že na všech depresích má svůj podíl nerovnováha neurotransmiterů. U některých lidí se stává, že jejich mozek přirozeně produkuje nedostatek těchto látek, a zde pomohou jen léky. Bohužel někdy může být deprese i farmakorezistentní.
4. Únor 2011 - 14:46
Obrázek uživatele Návštěvník
Petr (anonym)
Já jsem depresi vděčný za to, že jsem začal přemýšlet a hledat informace o tom, jestli v životě neexistuje něco VÍC než jen to co vidím kolem sebe, a nalezené informace mě dostali z deprese do radosti. Informace, které mi pomohli jsou na internetu, zadej - Darwinovy tragické omyly .
12. Únor 2011 - 19:31
Obrázek uživatele Návštěvník
Kiki (anonym)
Boha jeho, deprese je nemoc. Myslíte, že někdo jen tak z plezíru tráví čas po hnusných ústavech? ještě že to nemám. Daši bych si dala tuberu.
12. Únor 2011 - 22:24
Obrázek uživatele Návštěvník
Nathalie pro &q (anonym)
pravda je bohužel taková,...Tvůj příspěvek je zkraje měsíce, přečetla dnes a chci říci, že plně soucítím a souhlasím, u mne pomáhá totéž.AD zcela odmítám, do mého myšlení, ač je jakkoli smutné, si nedám ničím zasahovat. p.s.Prožila jsem podobné věci, o jakých píšeš, také.
13. Únor 2011 - 7:04
Obrázek uživatele Návštěvník
Bearnsdorf (anonym)
Nevideli jste vcera vecer tu komedii o sebevrazich? Tam bylo krasne receno, kdyz se neco takoveho nedari, tak jeste neni cas, smirte se s tim a nezkousejte to. Bude lip.
14. Únor 2011 - 7:24
Obrázek uživatele Návštěvník
Lucrezia (anonym)
Nevideli jste vcera vecer tu...Viděla jsem to. Bylo to pěkně střelené. byla to parodie na sebevrahy. Jinak, ano, souhlasím, pokud se to opakovaně nedaří, tak je to signál, že nás tam ještě nechtějí.
14. Únor 2011 - 7:29
Obrázek uživatele babilka
babilka
Chápu tě mám to také :(
31. Květen 2011 - 14:24
Obrázek uživatele Návštěvník
Andule (anonym)
... deprese je můj nejbližší partner, je mi fakt věrná a je se mnou vždy a všude.. někdy se lehce usmívám, jsem docela dobrá herečka, ale většinou jsem smutná, nešťastná, zničená a nevěřím v žádnou budoucnost, jen čekám. nedokážu nic změnit,,,, snaha byla, výsledek se nedostavil. nemám sílu a i když se snažím aspon něco udělat, nemám tolik síly, aby to "něco" bylo natolik silné, aby byla vidět změna. je to jen ztráta energie a po těch všech pokusech už vím,že úplně zbytečná.
21. Červen 2011 - 15:11
Obrázek uživatele Návštěvník
Julinka (anonym)
Ahoj, mám to podobně,...ano já.taky bych chtěla umřít.na světě mě nic nebaví,pořád na mě doma řvou.vždicky když se semnou ségra hádá a vona si začíná tak vždicky dostanu vynadáno já a ne vona.jí je 21 let,a mě je 12 let.ale chci zemřít,někdy si chci i podříznout žíly,ale nedokážu to,bojím se že to bude bolet.nevím co mám dělat.
21. Červen 2011 - 18:51
Obrázek uživatele Návštěvník
Julinko (anonym)
Místo smrti si zopákni český jazyk a potom by těměli vaši víc zaměstnávat. Máš čas na kraviny.Potřebovala bys pořádně na prdel.
21. Červen 2011 - 19:02
Obrázek uživatele Návštěvník
Martina (anonym)
ano já.taky bych chtěla...Juli, neboj jednou budeš dospělá a zařídíš si život podle toho, jak budeš chtít. Ještě toho zažiješ plno hezkého a jednou třeba budeš svým rodičům rozumět.
21. Červen 2011 - 19:05
Obrázek uživatele Návštěvník
Sylva (anonym)
Chtěla bych žít a bojím se života. Chtěla bych umřít a bojím se smrti.
21. Červen 2011 - 21:22
Obrázek uživatele Návštěvník
Berta (anonym)
Neumírejte,je přece krásně na světě,já mám taky taky psychickéa jiné problémy,ale nevzdám to a i když je mně hrozně,tak si řeknu a just né.Nikomu cestu doma uvolňovat nebudu.Manžela mám ráda a i on mně a snaží se mně pomoci. Tak se prosím držte,však smrt si vás najde až bude čas,veřte tomu.
21. Červen 2011 - 21:57
Obrázek uživatele Návštěvník
Rorschch (anonym)
Neumírejte,je přece...Pak ti mohu pouze pogratulovat, že máš někoho kdo to s tebou zdílí a pomahá ti.Všichni to štěstí nemáme.Když i rodina odmíta věřit ve vážnost stavu kterým jejich blýzký trpí, často je odchod ze světa jediná jistota ve kterou takový člověk je schopen věřit. P.s Omlouvám se za pravopis :))
21. Červen 2011 - 22:09

Stránky

Přidat komentář