152 komentáře / 0 nových
Poslední

Komentáře

Stránky

Obrázek uživatele Návštěvník
Návštěvník (anonym)
Co to je ta Bachova květová terapie?To je něco jako kineziologie?
28. Únor 2007 - 12:58
Obrázek uživatele Návštěvník
Návštěvník (anonym)
ahojky, taky se snažím najít cestu k sobě, ven z toho bludného kruhu. Nejde to, proto mě zaujalo, co píšeš.. taky by mě zajímala ta Bachova terapie, co Ti pomohla najít cestu k sobě. Jak se dostanu k někomu (serioznímu..), kdo se tím zabývá...? Měla jsem pocit, že jsem si to v hlavě srovnala, ale cestu k sobě nemůžu pořád najít..tak abych si sebe vážila natolik, abych se tím neničila. Naštěstí jsem nikdy nezačala zvracet, ale poslední dobou se to zvrtává všechno víc a častěji, že mě to děsí, jak skončím. A to nechci. Jen nevím, proč to jde nahoru tak těžko..Je to opravdu hodně o psychice.
28. Únor 2007 - 21:38
Obrázek uživatele Návštěvník
Marika (anonym)
Nedá se říct, že trpim bulimií - možná bulimií bez zvracení. Mám vzdycky takové zivotní etapy, kdy stres resim jidlem a bohuzel se mi to deje prave ted. Zacala jsem chodit do prace, osamostatnila jsem se, ziji i pracuji v Praze (která uz sama o sobe je dost anonymní), a po prvnim tydnu, kdy jsem v navalu novinek nepozrela skoro nic jsem se nyni dostala do faze, kdy je pro me jidlo jedina zabava v kolotoci prace. Tim, ze mam vlastni prijem je nakupování jídla skutecne nebezpecne. Snažím se tu najít kamarady, jde to ale tezce. Navic, kdyz uz se i domluvime, ze nekam pujdem schuzku musim odrict vzhledem k tomu, ze se citim (kvuli přejedení) bídně. Poradí mi nekdo, jak nejíst z nudy nebo naopak stresu, jak ven z tohoto kruhu? Dekuji moc a preju vsem hodne sil.
1. Březen 2007 - 11:20
Obrázek uživatele Návštěvník
Valča (anonym)
Ahoj, Bachovy květové esence jsou velice účinný energetický systém, který pomáhá navracet harmonii do našeho organizmu.Obsahují 38 květových esencí, které jsou vyrobeny z planě rostoucích nejedovatých rostlin a stromů.K tomuto systému patří ještě 39. esence,která se nazývá Krizová. Je složená z pěti esencí a používá se při jakémkoli psychickém otřesu, zamezuje následkům šoku a pomáhá zvládnout nepříjemné události.Systém Bachových květů pomáhá také při zvládnutí různých emocí, se kterými jsme denně konfrontováni a které ovlivňují život každého z nás. Emoce nebo přechodné negativní nálady mysli, jako např. nedostatek sebedůvěry, podrážděnost, nejistota, žárlivost či strach pramení především z blokované energie. Esence slouží k obnovení energie a také jako prevence fyzických a psychických onemocnění. Umožňují nám postupně odloupnout slupky, které jsme si často nevědomky nasadili, abychom přežili v tomto světě a tím nám postupně pomáhají odkrývat to, kdo skutečně jsme, jaký je náš cíl a smysl našeho života. Bachovy esence nám pomáhají vydat se na svoji vlastní cestu životem a uskutečnit své sny a přání. Bachovy květové esence jsou zcela bezpečné a vhodné pro všechny věkové kategorie. Jsou vhodné pro zdravé, nemocné, těhotné ženy i děti. Nevyvolávají závislost, nežádoucí účinky ani alergie. Mohou se zcela bezpečně kombinovat se všemi formami léčení a prevence. Pomáhají udržet či navrátit optimismus a radost ze života. S tím, jak najít někoho seriozního Ti bohužel neporadím,snad zkusit někoho, kdo má delší praxi s touto terapií. Paní ke které chodím já dělá také reflexní terapii, což je terapie a odblokování páteře pomocí reflexních plošek na noze.Nejprve jsem k ní začala chodit s bolestmi zad, pak jsem přešla na Bachovu terapii, kterou dělá taky. Tak možná zkus někoho, kdo pojí dohromady takové věci, myslím si, že v každém městě je někdo, kdo se zabývá reflexní terapií a určitě bude mít i Bachovky. Zkus hledat, podaří se uvidíš. Přála bych Vám, abyste to alespoň zkusili. Ta cesta k sobě je běh na dlouhou trať, ale vyplatí se to, když se ohlédneš a vidíš pokroky a to, že jsi sama pro sebe stoupla v ceně - bez léků, antidepresiv, přejídání - je to dobrý pocit. ahoj
1. Březen 2007 - 17:59
Obrázek uživatele Návštěvník
jedna, co taky (anonym)
ahoj Mariko, odkud jsi přesně z Prahy? Jsem na tom dost podobně,taky mám nárazovky..poslední dobou se mi to dost vymklo z rukou a nevím, jak z toho.Včera mě tady zaujala Bachova terapie. Dívala jsem se na net na nějaké stránky..vypadá to zajímavě. Opravdu to je asi o hledání v sobě samé..a vyléčení svých "bolístek", o kterých asi ani nevíme..nebo jsme je schovaly hodně hluboko. Jeden čas jsem měla problém s moc velkou hubeností,byla jsem na hranici anorexie..včas jsem se probrala. Pak se učila znova jíst. Nikdy to nebylo na sto pro, ale teď je to tenhle extrém..říkala jsem si, když se hýbu, můžu jít cokoliv.Pak jsem začala dálkově studovat a nějak se to rozjelo. A nevím, jak z toho začarovaného kruhu ven,když tak chci.Jsem jak závislák na tom jídle..jím relativně normálně,pak přijde "našeptávající druhé horší já"..chuť se přejíst(něco jako absťák)...někdy to zvládnu ustát,ale teď je to období,takový kolotoč dva dny OK a pak dva dny "řádím"..Jsem jak smyslů zbavená, vím, že mám přestat, ale v ten okamžik to nejde..Pak se cítím zase mizerně a druhý den začínám znova.Snažím se to nevzdat,chci to dokázat. Moc. Začala jsem si dělat zase zápisky a deník, jako v době, kdy jsem se hrabala z toho, vůbec začít normálně jíst. Když už myslím, že jsem na dobré cestě (i se s pravidelným jídelním režimem, neomezováním se..cítím líp), tak pak přijde to mé "zkažené" já a mojí snahu klubající se nové já převálcuje. Do deníku si píšu, co jsem jedla (ze začátku plán jídelníčku), pocity, ale i ty moje "psycho"stavy..prostě to ze sebe dostat. Zkus to, třeba Ti to taky pomůže. Taky mrkni na www.pppinfo.cz Tak se určitě ozvi, můžeme bojovat společně ;o) teď už běžím, tak se měj fajn a taky to nevzdávej..
1. Březen 2007 - 18:06
Obrázek uživatele Návštěvník
Marika - diky z (anonym)
Ahoj, je fajn na těchhle diskuzích, že má občas člověk zpětnou odezvu nebo když si čte příběhy ostatních, vidí, že v tom není sám a paradoxně mu to dodá odvahu bojovat. Dekuju za podporu, ale myslím, že to zvládnu. Ostatně je to vždycky na člověku, jak se se vším vyrovná. Je to jeho rozhodnutí řešit věci jídlem. A jak jsem se dočetla v příspěvku Simony, asi by se člověk měl smířit s nějakým rozmezím hmotnosti, která je mu dána. Je hrozná doba a vliv mají hlavně média, jak jinak si vysvětlit, že dřív byla holka krev a mlíko a neměla s tím zádný problém. Nehodlám tady bránit obezitu či nadváhu, ale geneticky danou hmotnost. Snažíte-li se čímkoli o to, jít proti tomu, drasticky jí snižovat, dáváte tělu pěkně zabrat. Navíc je to spjatý s psychikou, že vám tenhle špatnej postup nikdo nevymluví. Ale když se asi člověk srovná s tim, jakej je a i na psychický rovině je v pohodě (ví, že má zázemí, kamarády) myslím (podle svých zkušeností), že může jíst prostě tak, jak chce a nepřibere, protoze je v pohodě. Ale říkám tady asi uplne známy věci, horší je, že jsem se o nich bohužel musela přesvědčit na vlastní kůži a člověk si z toho bohužel asi ponese nasledky. Držim vsem palce, mějte se a taky to nevzdávejte!
2. Březen 2007 - 8:39
Obrázek uživatele Návštěvník
Návštěvník (anonym)
ahojky..přesně jak píšeš..mluvíš mi z duše.Dřív jsme tyhle věci neřešily,co:)Je to "jen" o psychice, ale ta je prevít..Jsou to samozřejmé věci, člověk se o nich přesvědčí na vlastní kůži a velkou oklikou se k původním-normálním hodnotám stejně vrátí, ale ta cena je bohužel moc vysoká..vlastní zkušenost placená následky na celý život v podobě schovaného "kostlivce ve skříni", který číhá a kdykoliv může znova udeřit. Tak hezký víkend, boji zdar :o) ahoj
2. Březen 2007 - 16:22
Obrázek uživatele Návštěvník
andyzuzy (anonym)
Dobrý den,tuto nemoc bulimii mám už asi 15 let.Když mi bylo tak kolem 16 let byla to hrůza.Všude kam jsem se podívala byly krásné,štíhlé modelky.A právě tehdy mi blesklo hlavou,že mohu být také krásná a štíhlá.Bylo to u nás doma hrozné,vše co jsem snědla jsem hned vyzvracela,trvalo to skoro každý den tak rok.Pak jsem se zamilovala a zvracela jsem jen někdy.Kombinovala jsem bulimii s nejezením.Ale hlavně,že jsem byla štíhlá.Bylo i období,kdy jsem si myslela,že jsem nad touto nemocí vyhrála,nezvracela jsem tak 2-3 roky.Ale pak to znovu přišlo.Ted mi je skoro 29 let mám 2 děti,sportuji,snažím se jíst zdravě,ale někdy na mě přijde "žravá" tak sežeru co vídím,pak výčitky svědomí a jdu zase na záchod.Myslím si,že se nikdy nevyléčím.
5. Květen 2007 - 20:19
Obrázek uživatele Návštěvník
karolína (anonym)
Ahoj, myslím si, že určitě na tou nemocí můžeš vyhrát, pokud budeš chtít. Ale chce to zjistit původ - proč chceš trápit sebe i svoje tělo tím, že si takhle ničíš zdraví. Víš, sama jsem si tím prošla. Vím, co to je přemýšlet nad tím než něco sníš, že zase přibeš.... Je to nekonečný, fakt. Ale teď jím, když mám hlad, musím se přiznat, že ve stresu toho seperu moc,ale už nezvracím. Nechci do toho spadnout, sice mám výčitky,ale nechci zase skončit tak jak předtím. Měla jsem vždycky pocit, že jsem tlustá, nebyla to pravda. Byl to jen můj pohled. Sama jsem si vsugerovala, jak bych měla vypadat. Teď si říkám, že pokud chci zhubnout - budu cvičit a cvičím. Jím vcelku normálně a všechno. Našla jsem si koníčky, které mě baví a jednu věc jsem v sobě změnila. Vypadám jak vypadám, modelka nejsem, ale říkám si teď jednu věc, že pokud mě mám někdo rád, tak proto jaká jsem a co ze mě vyzařuje a ne proto kolik mám v pase, kolem prsou a v bocích... Hodně síly a hlavně odvahu, zvládnout se dá vše, když máš odhodlání s tím něco dělat.
9. Květen 2007 - 19:40
Obrázek uživatele Návštěvník
Tragédka úplná. (anonym)
to: pro jednu co taky bojuje... když jsem četla ten tvůj text, jako bych se viděla, jako bych to psala já. Už takovou dobu hledám sama sebe a nemůžu se najít. Zkouším to znovu a znovu, a už je to 12let, tak nevinně to všechno začlo a dnes je to můj soupeř na 24hodin. Nechceš spřátelit, byla bych ráda za pokec s někým, kdo ví o čem je řeč, z mých blízkých to nikdo nechápe i když se jim to snažím vysvětlit...třeba se z toho budeme lépe dostávat když budeme vědět, že i někdo jiný má stejný problém.můj email je rsipova"email.cz
6. Srpen 2008 - 16:29
Obrázek uživatele Návštěvník
Marťásek (anonym)
Ahoj "tragédko", odhodlání, že se sebou už MUSÍM něco udělat mě dovedlo až sem, do téhle diskuze. Já s bulímií bojuju ( bojuju? )už asi 17 let ( to je strašný - vlastně půlku života ), ale i když mi rozum říká, jak hrozný to je, nedokázala jsem se tomu zatím postavit. U mně je to už závislost na jídle, nedokážu bez toho fungovat. Chci přestat, ale nevím jak. Můj život řídí jídlo, nedokážu už vnímat žádnou radost, cítím jen prázdnotu, kterou vyplňuju žraním. Už nemůžu, ale jak v sobě najít tu sílu? Zkoušela jsem doktory, psychology, psychiatry, antidepresiva, ale je to k ničemu. Dokud to člověk sám v sobě nezlomí, nepomůže mu nic. To co píšeš cítím taky - okolí nechápe, odsuzuje, zatracuje, klepe si na hlavu... Ale tohle nepochopí nikdo, kdo tím neprošel..
30. Prosinec 2008 - 23:15
Obrázek uživatele Návštěvník
mína (anonym)
Martasko, máš nějaké zdravotní problémy? co imunita, tlak v očích, deprese? jak to zvládáš?
3. Leden 2009 - 19:01
Obrázek uživatele Návštěvník
ivet (anonym)
Marťásku, úplně přesně vím, čím procházíš, je to strašná saň ta bulimie, já jsem s ní bojovala skoro 19 let, bohužel jsem boj prohrávala, musela jsem na léčení, strávila jsem v psychiatrické léčebě dva měsíce, nedá se říct, že by to bylo úplně zbytečné, ale návrat do normálu jsem nezvládla, následoval pokus o sebevraždu a další hospitalizace na psychině. Strašně moc mi pomohl manžel, nějak se to ve mě zlomilo a s malými příhodami jsem to zvládala. Pak následovalo šest let, co jsem byla relativně v pohodě. Jenomže už nejsem žádná mladice a po čtyřicítce mě nějak přestalo mé tělo poslouchat, začala jsem přibírat při stejné fyzické zátěži a kalorickém příjmu a zase si nevím rady... Takže bulimie je běh na celý život, jen záleží, co všechno jsme ochotny obětovat. Vím přesně, že už nikdy nechci znovu zažít pocity bezmoci, bezesné noci s bolestmi kloubů, svalů, zničující deprese a sebeobviňování, ale nevím, jestli to zvládnu. Pocit nespokojenosti s vlastním tělem začíná zase vyhrávat.
4. Leden 2009 - 20:57
Obrázek uživatele Návštěvník
miška (anonym)
Ahoj, já s bulimií bojuji docela dlouho, přes určité terapie, kineziologické odbloky ... se mi povedlo samu sebe mít ráda, alespoň v mezích. Pomohlo mi to vzpomenout, kdy to začalo, proč to tak mám.. docela mě sebraly deprese z toho, že jsem se já sama takhle trápila a převzala od druhých "ideální" vizi toho jak bych měla vypadat, chovat se, žít.. ale nikdo se v dětství nezeptal, proč se trápím. Tolik mě bolel ten nezájem o to co se dělo, tohle všechno si znovu prožívám v terapiích. Rozpomínám se na tyhle prožité věci a převzaté vzorce, které jsou špatně. Nechci je. Přišli jsme na to, že jsem byla zneužívaná strýcem, docela úspěšně se mi to podařilo samu sebe přesvědčit, že se to nestalo, že to nebylo. že to prostě není možný, aby mi tohle někdo dělal.............. ten zoufalý stav, který jsem měla v sobě - jsem začala řešit -JÍDLEM. Počátek všeho.. nastal strach, pocity viny, že jsem špatná, že to všichni na mě poznají, obrovský pocit špíny, toho,že já dělám něco špatného.. při vzpomínce na to, v té době dospělý člověk - zneužívající dítě!!, kterému je 8 let - mi dal pocit viny, že já ho provokovala, já za všechno můžu... není to tak. Teď to vidím tak, že říct to po 20 letech někomu z mých rodičů-nevěřili by mi.I když se mě máma ptala, proč tam za stejdou nechci... vždyť ho máš tak ráda, tak ráda se s ním mazlíš... posílali mě tam.. no, je to pryč, ale poznamená to člověka na celý život. Ztráta důvěry, strach z intimního života,vůbec z mužkého čehokoliv... chce se mi z toho brečet, jsem vdaná a chci dítě,ale pořád mám v sobě tohle, ten odpor, vinu, strach, který jsem řešila jídlem. Pomáhá mi paní psycholožka, která šetrně se mnou probírá, co se ve mě děje.. jsou to malé kroky, ale i tak vidím zlepšení a miminko se časem povede určitě.
5. Březen 2009 - 14:05
Obrázek uživatele Návštěvník
Veronika (anonym)
Ahoj, píšu zrovna článek o bulimii do časopisu pro ženy a hledam nekoho, kdo si tim prosel nebo prochazi a byl by ochotny udelat se mnou minirozhovor, napr. pres email, abych mohla lepe ctenarum lepe priblizit pocity a zivot cloveka s touto poruchou. Pujde o 3-4 otazky, samozrejme naprosto anonymne. Pokud budete ochotna venovat mi chvilku Vaseho casu a rici neco o svych potizich, prosim, ozvete se na email rozhovorVK"seznam.cz, moc dekuju. Veronika
7. Duben 2009 - 10:34
Obrázek uživatele Návštěvník
Bully (anonym)
Dobrý den, mám dotaz.Přes rok trpím bulimií a pomalu se z toho dostávám ale trápí mě dost potíže se zažíváním a hlavně s nadýmáním.Mám bolesti břicha a trpím často průjmy a nebo naopak zácpou.Nemáte nějakou radu prosím?Piju i bylinkový čaj předem děkuji.Kdyby někdo náhodou odepsal tak i třeba na mai blmclove"seznam.cz díky
4. Září 2009 - 13:47
Obrázek uživatele Návštěvník
Radka (anonym)
Ahoj holky, taky jsem si prošla bulimií, respektive něčím mezi bulimií a záchvatovitým přejídáním, ale v podstatě je to závislost a psychická porucha... Sice jsem se vyléčila, ale po několika letech, kdy mám neustále problémy se zdravím a imunitou, jsem částečně spadla zase do ortorexie (přílišná zaujatost zdravým stravování), přitom paradox je, že jsem si chtěla zlepšit zdraví :-(( Není to jednoduché.... Ale teď se snažím přibrat a doufám, že se to zadaří a budu na tom se zdravím lépe... Kdyby někdo chtěl probrat svoje potíže, ráda přispěju zkušenostmi a poradím v rámci mých možností. Můj FB je Radka Hajasová, mail - radushajas@seznam.cz
10. Květen 2011 - 2:55
Obrázek uživatele Návštěvník
Radka (anonym)
Ale to že je to psychická porucha zas neberte tak vážně, protože psychické potíže jsou přirozeným důsledkem hladovění a zažívacích potíží, které tohle všechno provází.... Je prokázáno, že pokud člověk nějakou dobu hladoví (a i bulimičky po záchvatu třeba i den, dva i více hladoví, i když to tak necítí), tak nastávají změny i v psychice, které ještě přetrvávají i po tom, co se stravování upraví k normálnímu režimu.... A to je právě ten největší problém!
10. Květen 2011 - 3:00
Obrázek uživatele Návštěvník
DARINA (anonym)
AHOJ,CO TADY VŠE ČTU JE MAZEC-JA MĚLA NEKOLIK LET ANOREXII ,POMOHL MI PSYCHIATR I PRITEL.PAK SE TO ZPRAVILO- ALE TED ASI ROK TRPIM BULIMII ANI NEVIM JAK SE TO STALO A ANI NEVIM PROC.JEN VIM,ŽE MĚ TO JIDLO USPOKOJUJE ALE ZAROVEN VIM, ŽE JE TO SPATNE CO DĚLAM A NIČIM SI ZDRAVI,A NIČIM TÍM SVOJI MAMKU COŽ MĚ TRAPÍ NEJVICE,NIKDY JSEM MOC V ŽIVOTĚ NEMĚLA ŠTĚSTI A NIKDY JSME NEBYLA ŠTASTNA SPIS PESIMISTICKA,JE MI 25 LET ,PŘITELE NEMAM NATOŽ DÍTĚ ,PRITOM MOJE SPOLUŽACKY MAJI ...ASI VŠE KOLEM,MĚ NEJAK DEPRIMUJE.DEPRESE PRACI NEMAM ATD.ALE JAK SE NEPREJIDAT A PAK TO NEVYZVRATIT??CHODIM K PSYCHIATROVI DAL MI JEN LEKY ALE NEPOMAHAJI JEN NA PSYCHIKU NE NA NECHUT K JIDLU.DO NEMOCNICE SE MI NECHCE...ALE ASI BY TO BYLO NEJLEPSI.ALE KDYZ TADY HOLCINA PSALA ,ŽE ANI PO LECENI NA PSYCHIATRII JI TO NEPOMOHLO TAK NEVIM..PROSIM PORADTE NEBO JEN POVZBUDTE CO STIM MAM DELAT.TAKE SE PROHLIŽIM UZ OD 17 LET. JESTLI JSEM STIHLA A KDO JE TLUSTSI..IKDYZ CVICIM..POSILUJI STALE SI NEPRIPADAM SEXY :(
21. Srpen 2011 - 19:34
Obrázek uživatele Návštěvník
Zeynan (anonym)
AHOJ,CO TADY VŠE ČTU JE...Ahoj Darinka. Čítala som tvoj príspevok. Ja som štíhla a mala by som skôr pribrať. Trpím bulímiou už 4 rok. A je to čím ďalej horšie. Prejedám sa skôr 2 x to týždňa, ale môj problém je ten, že neudržím nijaké jedlo. Môže to byť aj hocijaké aj diétne. Každý deň si hovorím, od zajtra.. Žiadny lekár ma od toho neodnaučí, musím sama. Ale každým dňom zlyhávam. Už ani neviem aké je to sa normálne najesť a nemať výčitky. Už ani neviem ako k tomu došlo. Samozrejme to boli problémy s priateľom a jeho predstava mať štíhle dievča. Som v tom, a je ťažké z toho kolotoča vyjsť. Zeynan.
1. Prosinec 2011 - 18:10
Obrázek uživatele Návštěvník
Elena (anonym)
Typ na krásnou postavu! :) Já mam 162 , jsem štíhlounká, mám 50kg, jsem akorát, prsa akorát, a jím celý den uplně všechno ;-) . Samosdřejmě pár krát do týdne si zacvičím, takže mám zpevněné tělo. Ráno snídám, k obědu si dám klidně knedlo zelo vepřo, ke sváče jogurty, k večeři další pořádný jídlo, někdy si namažu i chleba se sádlem. Samosdřejmě to prokládám zeleninou, ovocem. Jsem zdravě štíhlá, mám hezký zadek, prsa. A chlapi po mě šílej. Naopak skoro žádný chlap nemá rád vychrtlý ženský, co jsou kost a kůže. Je to antierotický a antipřitažlivý.. A naopak, když budete hladovět, tak vaše tělo si bude vytvvářet tukové zásoby, protože neví , jak dlouho ho opět necháte hladovět, takže si vše co sníte raději uloží do zásob.. Ale pokud budete jíst pravidelně normální jídla, metabolismus se zrychlý a nemusíte se bát tloustnutí.. Naučte se mít rádi sami sebe a až když se přijmete, takové jaké jste, pujde vám i snadněji hubnutí. Doporučuji knihu : Miluj svůj život, Luise L. Hay (tahle kniha mi velice pomohla). Jezte, sportujte a mějte se rádi! užitečné rady Hladověním a dietama si zbytečně odvápnujete kosti, ničíte celé tělo, ztrácíte minerální látky a vitamíny, tzn. vlasy, plet, zuby jdou do háje..Orgány též.. Pak jsou problémy s plodností.. Zažívací trakt je poškozený, nafukuje se břicho, vytváří se vředy, klesá hormonální hladina, začínají vyrůstat po těle chlupy.. Jezte, pijte hodně vody a sportujte.. Po dietních výrobcích se tloustne, protože naše tělo nedokáže zpracovat umělé látky (do dietních potravin se nedává cukr, ale chemie, kterou naše tělo nedokáže zpracovat a vyloučit, proto to ukládá). Když si dáte přírodní cukr, živočišný tuk, tak to ztrávite a odejde to z těla.. Ale uměliny ne..
10. Leden 2012 - 1:14
Obrázek uživatele Návštěvník
Jana (anonym)
Typ na krásnou postavu!...zdravím... Upřímně - tenhle komentář z mého pohledu nikomu nepomůže. Já nevím, ale když to vezmu z tohohle pohledu, tak máš obrovské štěstí, že vážíš, kolik vážíš. Metabolismus je u každého jiný. Znám holčinu, která se na rohlík jen podívá a přibere pomalu půl kila. (s nadsázkou) Zkrátka někdo - aby neměl výčitky svědomí, protože prostě má pomalej metabolismus - si to knedlo zelo nedá, tak bych asi o tomhle jídelníčku nemluvila. Pohyb je důležitej, nepochybně a souhlasím, že pravidelné jídlo, hodně zeleniny a adekvátní poměr jednoduchých cukrů a bílkovin pomáhá, ale - chce to najít zdravý poměr, každé tělo potřebuje něco jiného. Pokud však v úvodu zaznělo, aby se tady mj. objevily tipy na adekvátní jídelníček bulimiček, knedlo - zelo asi není ten správný vzorový příklad. měj se hezky.. :o)
25. Leden 2012 - 17:52
Obrázek uživatele Návštěvník
simmona (anonym)
Předmět: Bojuji s bulimii ...ahoj sem simona,napis mi na email vzdypripraven@azet.sk ja taky bojuju s bulimii,,je to uz deset let. doufam ze se spolocne budeme podporovat a drzet se aby ta zakerna choroba zmizela navzdycky
7. Srpen 2012 - 22:40
Obrázek uživatele Návštěvník
Alzbet (anonym)
Ahoj Darinka. Čítala som...Ahoj Zeynan ozvala by ses mi prosím na email Alzbet.K9@seznam.cz? Vše pak napíšu do emailu ;-)pa a díky
7. Únor 2013 - 11:41
Obrázek uživatele Návštěvník
paja (anonym)
prosím napiš mi, bojuji už 13 let:( pajuska888@email.cz
3. Duben 2013 - 16:09
Obrázek uživatele Návštěvník
Mína (anonym)
JAK SE VE SVÉM TĚLE CÍTIT...Ahoj holky, bulímii naštěstí léčit nemusím, ale moje kamarádka ano a mrzí mě se na ni dívat, jak ji to obtěžuje a týrá. Vím, že je strašně těžké, ale celkový lék je to zamyslet se nad tím, proč tím vlastně trpíte a neléčit jen bulímii, ale také hlavně zdroj. Ať je to špatný vztah s rodinou, lidmi ve škole, pocit méněcennosti se známkami, sportu a tak. Vím, že mě se to říká.. Holky prostě klíčem je začít se mít ráda, jak tenhle článek prozrazuje. Najít si něco, co mi jde a oceňovat se, oceňovat se! Věřte klukovi, když vám řekne, že jste krásné. Je to pravda! Jemu se líbíte(pokuď vás ovšem jenom nechce zatáhnout do postele:P)Tomu mýmu jsem taky nejdřív nevěřila, pak jsem se nechala ukecat a najednou se líbím více chlapům. :) Protože si více věřím a mám se ráda! Tak se o to taky snažte! Kupte si něco, co vám fakt sluší:) Jsem si vědoma toho, že to jsou jenom kecy a když příjde na lámání chleba, jsou moc teoretické, ale je to pravda!! Takže holky, moc vám držím palce! Najděte v sobě něco, co vám jde a za co se budete mít ráda - to je první krok! s láskou, Mína
15. Prosinec 2013 - 22:24
Obrázek uživatele Návštěvník
Pampeliška (anonym)
Ahoj holky, bulímii...Co píšeš, se mi moc líbí...takové pravdivé
15. Prosinec 2013 - 23:42
Obrázek uživatele Návštěvník
Míla (anonym)
všem, kdo trpí bulimií (a navíc třeba i depresí), chtějí přestat a zdráhají se navštívit psychiatra: mně velmi pomohl lék (léky) s účinnou látkou fluoxetin. V příbalovém letáku je to přímo jako indikace (viz. např. http://www.psychoweb.cz/leky-a-letaky/apo-fluoxetine---pribalovy-letak-ucinky-nezadouci-ucinky-davkovani/. Jelikož jsem neukázněný pacient :o) a poslední dobou problémy nemám a tudíž jsem léky nebrala, mám docela zásobu. Kdyby měl někdo zájem, mám APO-fluoxetine 4 balení po 100 tbl. (berou se 3 tbl.denně). Expirace je u dvou balení do 09/2015 a u dvou 06/2016. Je mi líto to vyhodit, prodám za symbolickou cenu 180,- Kč za 1 balení, plus bohužel 100,- za dobírku (nenažraná pošta), nebo možno poslat peníze na účet předem, pokud mi věříte. Účinky se projeví až cca po třech týdnech, lepší brát dlouhodobě. Mně to na deprese a těžkou bulimii pomohlo. Pokud byste měli někdo zájem, pište prosím na miluskap@centrum.cz
6. Duben 2015 - 14:48
Obrázek uživatele Pavla128
Pavla128
Dobrý den, nevím jestli je toto téma ještě otevřené ale zjistila jsem , že mám doma problém.Vím již dnes s jistotou že dcera se přejídá a následně zvrací.Vůbec netuším co a jak s tím dělat.K lékaři jít odmítá , nakupuje si různé doplňky stravy . Po příchodu s práce se vrhne na ledničku vše sní a jde to vyzvracet.Došlo to dokonce už tak daleko, že zvracela dokonce i u sebe v pokoji do kbelíku který ráno zapoměla před odchodem do práce vylít a uklidit.Je zlá že to vím a odmítá se o tom problému vůbec se mnou bavit.Snažím se nevyhrotit situaci a nějakým způsobem s ní o tom problému navázat řeč a získat si její důvěru.Co dál to ale vůbec netuším. Pokud je tady ještě někdo kdo má zkušenosti s tímhle problémem , tak budu vděčná za každou radu. Děkuji Pavla
19. Říjen 2017 - 23:53
Obrázek uživatele Návštěvník
sdfg (anonym)
No nevím,to je asi její věc,ne,když už je dospělá a chodí do práce,patrně nebude nadšená z nějakého usměrňování.Zdravotní rizikovost bych si,ale rozhodně zjistil jako matka a to z internetu od pana googla a pak nějak zkusil ji zavést za odborníkem,včas.
20. Říjen 2017 - 0:10

Stránky

Přidat komentář