152 komentáře / 0 nových
Poslední

Komentáře

Stránky

Obrázek uživatele Návštěvník
Jana (anonym)
Leo dik, ze reaguješ, ale moc mi ta informace nepomohla. Jak se držíš? Ja se držím třeti den. Je to můj rekord (v domácím prostředí). Nervy pracuji na plno, bojím se selhani a přibírání.
5. Duben 2005 - 20:31
Obrázek uživatele Návštěvník
Jana (anonym)
Našla jsem si informace o Krchovi na googlu. Po třech letech bez internetu jsem nějak zapoměla jak internet funguje.
5. Duben 2005 - 20:55
Obrázek uživatele Návštěvník
webmaster (anonym)
Předmět: Bojuji s bulimii Autor: Klara Datum: 5.4. 2005 21:54:23 Je tady někdo, kdo bojuje s bulimii a chce s tim skončit? Nezvracím tři dny a hledám někoho s kým bych se mohla podporovat. Aby se to opět nezvrtlo. Ozvěte se. Klára Předmět: Bojuji s bulimii Autor: Helena Datum: 5.4. 2005 22:04:11 Dobrej napad, Klaro, drzim Ti pesti !!!
5. Duben 2005 - 22:20
Obrázek uživatele Návštěvník
Klara (anonym)
Zdravím všechny kdo bojuji s bulimii. Bojuji také skoro 14let. Zhruba od začátku dubna se mi daří svou nemoc zvládat. Samozřejmě mám strach. Jsem nervózní, ale poprvé se opravdu držím. Pomáhá mi svépomocná příručka od Františka Davida Krcha Bulimie - Jak bojovat s přejídáním. Bylo tady řečeno spousta informací o bulimii. Jednu informaci jsem tady nenašla, tak ji sem napíšu já. Pro všechny bulimičky, které to nevědí cituji z výše jmenované knihy: "Cukry se začínají štěpit v ústech a jsou zpracovány poměrně rychle. V době, kdy velká část energie už obíhá v krvi, se zvracením zbavíte především vlákniny, minerálu a vitamínu. Určitá část energie je i v případě zvracení absorbována a při stále častějším přejídání může vést dokonce ke vzrůstu tělesné hmotnosti. Zvracením se můžete zbavit jen 40 až 60% energie požitého jídla. Studie sedmnácti žen s mentální bulimií v pittsburské Laboratoři pro výživu ukázala, že navozené zvracení mělo za následek redukci méně než jedné poloviny jídla zkonzumovaného během bulimického záchvatu. Ženy, které všechny pravidelně zvracely a přejídaly se, se měly při výzkumu přejídat a zvracet, jako to dělají doma. Když byl zjištěn jejich energetický příjem a množství kalorií, jež byly vyzvraceny, ukázalo se, že při záchvatu přejedení bylo zkonzumováno průměrně 2131 kcal a vyzvraceno však jen 979 kcal." Konec citace. Věděli jste to, já ne. To znamená, že když sežeru 200 gramů čokolády a jdu zvracet vyzvracím zhruba 100 gramů energie.
22. Duben 2005 - 22:55
Obrázek uživatele Návštěvník
B. (anonym)
Klaro, je to pravda. Zvlaste pri opakovenem zvraceni zustava v tele az 2/3 "jidla" z celkoveho mnozstvi, ktere clovek pri zachvatu zkonzumuje (- rovnez z textu pana doktora Krcha).Navic - organismus je neuveritelne chytry a hlavne MOUDRY!Jakmile jednou (co teprve pri opakovenem zvraceni) dojde ke zvraceni, rekne si: "Aha, jojo...tak holcicko, cokoli co ted snis, hned si pekne schovam, protoze ti fakt neverim a za den/tyden/mesic mi to udelas znova a co ja...z ceho mam do tela davat vsechny vitaminy, atd." - a tak vse vcetne vody zadrzuje a uklada do zasob - do doby nez ti zacne opet verit... Nejlepsi cesta k uzdraveni - dle meho presvedceni a viry - mit organismus za sveho nejblizsiho a nejlepsiho kamarada, plne mu duverovat a milovat ho plus zbavit se hruzy z mozneho ztloustnuti.Preji ti HODNE STESTICKA:).
25. Duben 2005 - 17:15
Obrázek uživatele Návštěvník
Klara (anonym)
Ahoj B. Jsem ráda, že jsi se ozvala. Máš asi nějaké zkušenosti s bulimií. Budu ráda, když se mi ozveš na můj mail. Nebo mi napiš svůj sem. Měj se. Klárka a taky přeju hodně štěstí.
25. Duben 2005 - 20:30
Obrázek uživatele Návštěvník
B. (anonym)
Klarko, mam. Mas na me nejake otazky?
26. Duben 2005 - 11:50
Obrázek uživatele Návštěvník
lea (anonym)
Jano, Katko, jak jste na tom? udělaly jste nějaký krok?
26. Duben 2005 - 14:09
Obrázek uživatele Návštěvník
Klara (anonym)
Ahoj B.! Mám otázky. Jaké máš zkušenosti s bulimií? Trpíš touhle poruchou? Nebo jsi tu nemoc už zvládla? Jestli jo, co ti pomohlo? Díky za odpověď. Ahoj Leo! Musím se ti omluvit, když jsem našla tenhle web tak jsem se ještě velmi styděla bylo to opravdu poprvé co jsem kdy o b. mluvila a moc jsem se za to styděla. Změnilo se toho v mém životě hodně od začátku dubna. Uvědomila jsem si, že se nemám za co stydět a začala jsem tady vystupovat pod svým jménem. Takže Leo jmenuji se Klárka Nováková a ne Jana. Psala jsem všechny příspěvky pod jménem Jana a od 22.4.2005 jsem se přihlásila pod svým jménem včetně emailu. To co je před 22.4.2005 jako Klara nejsem já. Držím se docela dobře od začátku dubna jsem nezvracela. Hodně mi pomohla ta výše zmíněná příručka od Krcha. Hlavně ta část o té vyzvracené energii. V podstatě tohle je teď moje brzda, protože to vlastně nemá cenu. Já jsem nikdy nehladověla a přesto, že i když jsem někdy zvracela prakticky veškeré jídlo pořád jsem přibírala. Bylo mi to divné, protože jsem si myslela, že vyzvracím všechno. Tahle informace mi dala vysvětlení. Pokud se večer nacpu šesti rohlíkama a vyzvracím jen něco kolem tří rohlíků energie. Tak to zvracení nemá smysl. To si rovnou můžu dát jenom tři rohlíky a zůstane ve mně i vláknina takže pak nemám hlad. Výsledek je, že si nakonec dám ty rohlíky jenom dva, protože mi tři připadá moc.Začínám se učit podle té příručky normálně jíst. Nejde mi to jím moc přibírám. Takže jsem nervózní. Krch doporučuje psát si jídelní záznamy vůbec se mi do toho nechce. Ale asi to budu muset udělat musím najít nějakou rozumnou míru kolik toho mám sníst. Aby se ta váha nehýbala. Mám strach, že se mi to nepovede a budu za chvíli jako bečka. Ten šílený strach je fakt nepříjemný. Snažím se jíst čtyřikrát denně. Krch doporučuje pětkrát. To mi taky připadá moc. S tím jídlem čtyřikrát denně mám taky psychické problémy. Ustoupili mi bolesti hlavy, což je pozitivní. To moje srdce není nic moc. Leo napiš mi jak se ti daří. Co je u tebe nového?
26. Duben 2005 - 18:30
Obrázek uživatele Návštěvník
B. (anonym)
Klárko, to co popisuješ, je opravdu velký krok dopredu.Gratuluju ti.PPP jsem trpela 14 let. Je mi 29 let. V současné dny - věřím - zavírám komplet vrata za minulým a nastupuji Nový život:) - chybí mi ještě "třešinka na dortu"....:)Tvoje odhodlání je vlastně vítězství. Prošla jsem všemi fázemi, včetně té, ve které se právě nacházíš. Myslím, že klíčovou věcí je = ZBAVIT SE STRACHU Z TLOUSTNUTI.Dále: tělo=organismus má svou přirozenou váhu a tu si musí najít. Jakmile začínáme jíst normálně váha jde dost nahoru. Je to normální. Organismus musí vyrovnat svůj metabolismus, vodu, která se doposud zadrzovala v tele, protoze tělo čekalo a připravovalo se na další 'katastrofu'.Doporučuji ti další skvělou knihu: "Rozlučte se s bulimií", autori: Lindsey Hall a Leigh Cohn plus stranky www.anabell.cz.
26. Duben 2005 - 19:03
Obrázek uživatele Návštěvník
lea (anonym)
Kláro- Jano, no to teda čumim. pokud jsi opravdu jeden člověk, tak klobouk dolů, je to výrazný posun v projevu. já se vlastně pořád úspěšně držím, začínám třetí měsíc a byly tak čtyři úlety. a to je taky úspěch. jinak ta AD nevím, jestli to k něčemu je, no ale aspoň se vyspím díky práškům na spaní. donutím tak mozek vypnout. průser je, že můj organizmus je po letech B tak zdevastovaný nejen psychicky ale i fyzicky ( to jsem ti psala), že mě skolí každá viroza. těžký průběh, zrovna tento týden. musela jsem odvolat služ cestu, považuji každé takové selhání za osobní selhání jakože jsem nevydržela ach jo. můžu si za to sama. ale B je prostě na těžkém ústupu. škoda že jsem nezačala dřív
26. Duben 2005 - 19:05
Obrázek uživatele Návštěvník
B. (anonym)
Úryvek ze článku o přirozené váze (www.anabell.cz):"Mnohé ženy prozradily, že se obávají, aby se nekontrolovaně nenafoukly, když přestanou sledovat svoji váhu. Byly to ženy, které držely diety, často už celá dlouhá léta, anebo právě nyní. Ty, které se nemyslely, že by se jejich tělo nafouklo, ale věřily, že zůstane na stabilní váze, žádnou dietu nedržely. Snad bychom měly více věřit svým tělům, že si udrží přirozenou hmotnost - alespoň po dobu, než se přesvědčíme, že tomu tak skutečně je. Poznámka Anabell - mnoho nemocných anorexií a bulimií stále vězí ve své nemoci právě z toho důvodu, že se obávají, že když začnou normálně jíst, velmi přiberou na váze. Nechtějí dále hubnout, jak si mnozí myslí, nýbrž nechtějí přibrat. Pokuste se uvěřit našim radám a hlavně si je vyzkoušejte tak, jak je citováno v posledním odstavci tohoto úryvku". Kláro, můžeš mi prosím napsat, kolik v současné době vážíš. Kolik si vážila v posledních měsících (při záchvatech). Jaká si myslíš je tvá přirozená váha.Já nyní vážím: 60kg/176cm.B.
26. Duben 2005 - 19:33
Obrázek uživatele Návštěvník
xxx (anonym)
Pozor je nebezpečné porovnávat si v souvislosti s PPP míry a váhy
27. Duben 2005 - 11:24
Obrázek uživatele Návštěvník
Klara (anonym)
No tak jsme se pěkně sešli se stejnou dobou trvání. Milá B. jsme i skoro stejně staré. Mně je 30 let. ZBAVIT SE STRACHU Z TLOUSTNUTÍ. To je přesně ono. Já ten strach mám. Jak jsi se ho zbavila? Měnila se ti váhá v průběhu léčby? Přibírala jsi? Ten úryvek s toho článku je pro mě jak ušitý. Znám anabell.cz. Určitě tam budu lovit další informace. Co je moje přirozená váha to nevím. Nevím na jaké váze bude mé tělo v pohodě. Už jsem se jednou odhodlala odstranit osobní váhu z koupelny, ale pak se ta hrůza vrátila je tam zase. Vážím se denně. Při výšce 176cm a váze 60kg musíš mít naprosto fantastickou postavu. Já měřím 170cm a vážím 74kg. Můj sen je vážit míň než můj manžel, který teď váží 67kg. Mohl by mít i víc. Problém je, že mi ta váha leze i přes těch 74. Moje maximum bylo 82kg, ale kleslo mi to hlavně díky kojení. Kvůli těhotenství a kojení poslední měsíce nejsou moc vypovídající. Mám totiž 15měsíční dcerku. Před dětmi mi váha pomalu plíživě, ale stále lezla nahoru. Od mých 16 let kdy jsem měla zhruba 60kg a začala jsem s bulimii až na těch 82kg. Četla jsem několik článků o přirozené váze. Pořád si nedůvěřuji. Kdyby si moje tělo myslelo, že moje ideální váha je kolem 65kg a postupně bych se k ni přibližovala, tak by to bylo opravdu super. Bohužel tomu moc nevěřím.
27. Duben 2005 - 20:04
Obrázek uživatele Návštěvník
Klara (anonym)
Ahoj Leo! Jsem opravdu jeden člověk. Jsem Klárka. Třetí měsíc a čtyři úlety. Fantastický úspěch. Po tom co jsem četla všechny tvé předchozí příspěvky. Jsi opravdu dobrá. Myslela jsem si, že to s tebou vypadá hůř. Drž se a moc ti GRATULUJI. Já to umím ocenit, já vím co je to za boj. Já se držím teprve něco kolem tří týdnů. S AD nemám žádné zkušenosti, tak ti k nim nemůžu nic napsat. K tomu spaní zkus to z relaxací. Zhruba před šesti lety jsem také nemohla spát. Měla jsem velké problémy s mámou, potom se přidaly potíže v práci. Měli jsme malou rodinnou firmu, která krachovala a po čase se firma rozpadla a já a moji nejbližší jsme byli na dlažbě. Pak jsme chtěli mít děti a nešlo to, takže problémy doma. No a bulimie ve své nejhorší podobě (zvracení i 10x denně). Tenkrát jsem si říkala, že budu muset brát prášky na spaní, abych mohla usnout a spát. Měla jsem hrozné sny. Nějaká kontrolka v hlavě mi začala svítit TO NE. Já to začala zkoušet s relaxací před spaním a ono to postupně šlo. Bylo to těžké, ale šlo to. Jestli chceš napsat k relaxaci něco víc. Ozvi se. No a imunitu mám taky pěkně v prd
27. Duben 2005 - 20:08
Obrázek uživatele Návštěvník
B. (anonym)
Jsem ráda, že jsi se ozvala, Klárko (Kláro:).Nejprve se chci predem omluvit,jestli jsem v predchozich prispevcich vystoupila jako "madam-hrdinka". Nejsem ani psycholog, ani lekar, ani expert - pouze ten, kdo ma za sebou 14 let a před časem zacal komunikovat se svym organismem /což osobně považuji za zásadní pro celý život člověka/ a u toho udelal Rozhodnuti. To je vse..:)) Nejprve o váze plus zbaveni se strachu z tloustnuti (mimojine je to primo jedna z kapitol ve zminovane knize):V tyto dny, po asi roce a půl celkem tvrdé práce týkající se ozdravování mé duše a psychiky, jsem pochopila, že už mám všechny teoretické i praktické "podklady" pro to, abych pristoupila k tomu nejtezsimu - na co jsem prisla vlastne uplne nedavno - a sice: Jist bez obav, že bych mohla přibrat - vůbec připustit, že můžu někdy přibrat a přitom zůstat stejne, ne-li více půvabnou. Ještě před několika měsíci jsem měla 53kg, což byl pro můj organismus úplný šok. Byla jsem myslím už zase jednou nohou v anorexii, ale pochopila jsem, jakou zradu podvědomě zase chystám a rozhodla se = ne, chci žit, užívat, prožívat a hlavně BÝT VYROVNANÁ A SPOKOJENÁ (sama se sebou) ŽENA. Po tomto výrazném snížení váhy, začalo tělo dávat do zásob i vzduch...Pochopila jsem, jak jsem organismu ublížila. Od minulé soboty jím vše na co má organismus chuť /a jednou jsem mu dala dost značné množství sladkého, které jinak opravdu nemusím/ - jakékoli množství v jakoukoli hodinu plus neexistuje nic zakázaného, ale hlavně v mozku a v "srdičku" připouštím jakoukoli váhu (další cenná věta z knih: tělo se samo chrání před příliš nízkou a příliš VYSOKOU váhou).Váha jde nahoru - prozatím na zmíněných 60kg. Vlastně věřím, že nejsprávnější metodou je (platí pro budoucí dny, ted procházím "experimentem" s cílem dát organismu možnost, aby mi začal opět věřit): jíst, když mám opravdu fyzicky hlad! /Na mě osobně metody jíst 4x-5x denně nefungovaly dobře/.POZOR: jsem přesvědčená, že organismus ví a čte předem všechny tvé podvědomé i vědomé myšlenky. Musím opravdu tak myslet, jak jsem popsala...nikoli v skrytu duše věřit, že TŘEBA nestloustnu. Ne, prostě věřit, že sám si bude vše regulovat.Nejsem ještě ta správná osůbka, která ti může dát přímou odpověď, jaká je konečná fáze. To ukáže čas..:)Ohledně knihy: opravdu doporučuji. V Anabell se o ní mluví jako o Bibli - a musím to jen potvrdit.Můj jídelníček: i když jsem hubla, jedla jsem vlastně vše = včetně kuře z KFC apod. Spíše šlo o to, že jsem se omezovala v množství a někdy i v čase, kdy jsem jedla.Ted, jak jsem popsala, mam "experimentalni" dny:)Prosím, zeptej se na cokoli. Myslím, že vše nám může pomoci, co si vzájemně předáme.Četla jsem tvůj příběh - to těžké období. Klobouk dolů. Jsi opravdu statečná a skvělá, že při dětech i těžkostech vše tak nádherně zvládáš. :)))
28. Duben 2005 - 1:33
Obrázek uživatele Návštěvník
B. (anonym)
Ještě jednu věc: existuje tady téma ohledně poměrů - výška/váha (myslím). Ani bys nevěřila, jak ženy odlišně přemýšlejí a cítí s ohledem na proporce. Podle jedné z žen, která se tam vyjádřila, by ses musela cítit jako "koncentráčnický typ". Zmiňuju se o tom proto, abych ukázala, jak vše skutečně závisí na úhlu pohledu - na tom, jak samy sebe vidíme, vnímáme a cítíme...Hodně mě posunulo dopředu tohle číst. Opravdu:))) Musela jsem se nad tím a sama nad sebou pousmát. Najednou mi prolítla polovina mého života a přitom to je tak jednoduché - stačilo prostě pochopit, že každý vnímá své tělo naprosto individuálně - až paradoxně odlišně.
28. Duben 2005 - 1:52
Obrázek uživatele Návštěvník
lea (anonym)
Katko, co je s tebou? jsi tady? žiješ?
28. Duben 2005 - 11:52
Obrázek uživatele Návštěvník
Klara (anonym)
Ahoj B.
29. Duben 2005 - 19:57
Obrázek uživatele Návštěvník
lea (anonym)
B., další cenná věta z knih: tělo se samo chrání před příliš nízkou a příliš VYSOKOU váhou).z touto jedinou větou nemohu souhlasit. já bych řekla, že člověka před vysokou i nízkou váhou chrání především schopnost být střídmý, sebekontrola, umět si vybírat, nemyslet si že můžu mít vše protože to vyzvracím , nebo zase nic protože se bojím...prostě dobrá psychika a vyrovnanost. člověk s PPP toto postrádá
29. Duben 2005 - 21:40
Obrázek uživatele Návštěvník
Odula (anonym)
Taky nesouhlasím s tím,že tělo samo ví.U mě to opravdu nefunguje.Bulimička nejsem (v životě jsem zvracela asi 3x při nemoci) Ale,když přestanu kontrolovat příjem potravy,dokázala jsem za pár měsíců přibrat i 10kg.Mám 4 děti a dosáhla jsem po nich až na váhu 120Kg!Několikrát za život jsem,ale významně zhubla třeba už na střední škole z 85 na 60.Později po prvních dvou dětech ze 100Kg na 60Kg za rok.Pak po druhých dvou už to nešlo tak snadno.Před 5 lety jsem tedy zhubla ze 120 na 80 a teď mám zase 100.Je to hrůza!Těmi výkyvy jsem si vytvořila vyloženě úsporný metabolizmus,takže se stačí jen podívat na rohlík a mám kilo nahoře.ALe já nechci bejt tlustá ODULA!!!Važte si své umírněné váhy holky a snažte se s ní raději moc semo tamo nehýbat.
5. Květen 2005 - 11:23
Obrázek uživatele Návštěvník
lea (anonym)
Odula, máš naprostou pravdu, věci nejsou tak jednoduché, jak se zdají, organizmus si sám nic nepohlídá. ale v případě těžké B je nutno nezabývat se tím, že by člověk mohl ztloustnout, priorita je nezvracet. navíc, kdo se přežírá neuvěřitelným množstvím jídla a pak je zvrací, ten když s tímto přestane, začne někdy i hubnout...co se týká tebe, dovedu si představit, jak těžko ti je. myslím, že by ti stopro pomohl dietolog, to jsou ti teď modní odborníci, co říkají to, co už sami dávno víme. ale když za radu zaplatíš a máš na to vlastně papír, tak ji člověk bere nějak vážněji...
5. Květen 2005 - 12:59
Obrázek uživatele Návštěvník
Klara (anonym)
Ahoj Odulo! Díky, díky za podporu. Máš pravdu měly by jsme si toho jak vypadáme víc vážit. Ahoj Leo!Je něco nového? Já se celkem držím. Docela dobrej pocit.
5. Květen 2005 - 20:21
Obrázek uživatele Návštěvník
lea (anonym)
Klaro, já se taky držím, co se týká PPP. bohužel jsem zkolabovala z dalších následků, které se projevily. čeká mě chirurgie, kolonoskopie. jsem vyčerpaná , bolesti tím hůř zvládám. nedopadněte jako já
5. Květen 2005 - 21:22
Obrázek uživatele Návštěvník
Klara (anonym)
Ahoj Leo! Jsem ráda, že aspoň PPP je lepší. Držím palce s tím ostatním, aby se to taky zlepšovalo. Narazila jsem na Tebe na Pppinfo.cz. Taky jsem se tam zapojila. Když tak se tam potkáme. Mám tam přezdívku Amálka. Ahojky Klárka
5. Květen 2005 - 21:35
Obrázek uživatele Návštěvník
Katka (anonym)
Všechny Vás moc zdravím, hlavně tebe, Leo. Díky, že jsi se po mně ptala. Já jsem měla jen samé problémy. Nemoc dítěte, potom jeho vyšetření ve fakultní nemocnici, jen se vrátil - tak po pár dnech ve škole silný zápal plic a je v nemocnici znova. Snad už to skončí. Kolonoskopie se neboj. Ani gastroskopie ani kolonoskopie není nic strašného. Mluvím z vlastní zkušenosti. Mám obojí několikrát za sebou. Naposledy před měsícem. To jsem zase začala mít velké zdravotní problémy. A to jsem si pak svatosvatě slibovala, že s tím zvracením už přestanu. A slibuji si to každý den. Přes ráno to jakžtakž vydržím, ale přijde poledne, a potom hlavně po návratu do baráku. To mám asi podvědomí tak zblblé, že jsem jak loutka. Rozpadá se mi manželství, nevím, co mám dělat, a tak mě asi tělo takhle trestá, že nedovedu být jiná. Ale nevím jak. A taky už nějak nemám sílu. Ale to není podstatné. Prosím držte se, hlavně ty, Leo, myslete na to, že zítra už bude líp. Musí. A pak už to půjde samo. Snažte se do toho nezbřednout tak jako já. To je jako kolotoč. A nejde vystoupit. Hlavně vy, které jste mladší.
9. Květen 2005 - 18:59
Obrázek uživatele Návštěvník
lenka (anonym)
ahoj holky, mam kompulzivne prejedanie sa uz tri roky, zacalo to ako bulimia ale nedarilo sa mi zvracat. teraz som uz vyse 8 mesiacov v poriadku, nebola som na lieceni, ale robim taky system liecby (svojpomocny) a funguje to! odkedy som s tym zacala som sa neprejedla a chute prejedat sa skoro uplne odisli. postupne zacinam mat rada svoje telo a to je uplny zazrak! kto viete po anglicky, je to na stranke www.oa.org, ak nie, tak kludne do posty lenocka"intrage.it drzim vam palce a priala by som vam aby ste mohli tiez odist z toho pekla....
11. Květen 2005 - 15:44
Obrázek uživatele Návštěvník
Jana (anonym)
To KatkaNáhodně jsem tuto rubriku objevila, četla jsem jen pár posledních příspěvků,připadáš mi, Katko, blízká, mám asi podobné problémy jako ty S bulimií se potýkám už strašně dlouho, se střídavým chvilkovým úspěchem, nebo spíš neúspěchem. Doporučuju výbornou knížku, mají ji v knihkupectvích -Jana Sladká .- ševčíková - Z deníku bulimičky.Já se snažím dokázat, že to zvládnu sama, ale asi to není možné.Jaký názor máš ty?
6. Prosinec 2005 - 15:41
Obrázek uživatele Návštěvník
Luz (anonym)
Ahoj,jsem ráda,že tady někdo zase chodí..Taky s tím bojuju už dlouhou dobu.Zatím žel neúspěšně.Přečetla jsem si už snad všechno,co jsem na trhu objevila vč.Z deníku bulimičky.Ale tuto knížku doporučuju.Zkoušela jsem 3 týdenní program a v této době B dost oslabila své síly..Je to opravdu dlouhá a namáhavá cesta a poznavám na ní věci,které bych jinak ani o sobě nevěděla..věřím však ,že na konci bude můj vysněný život bez Bulimie...:))Přeju ti hodně sil.Budu ráda,když něco ještě napíšeš/te
6. Prosinec 2005 - 19:25
Obrázek uživatele Návštěvník
paja (anonym)
ahoj holky, je nás bohužel spousty, které mají tento problém, můžu se zeptat, jak dlouho už se takhle trápite a jak na tom ted jste, jak s jídlem, psychicky i fyzicky?? diky. pa
6. Prosinec 2005 - 20:13

Stránky

Přidat komentář