45 komentářů / 0 nových
Poslední
Obrázek uživatele Návštěvník
Návštěvník (anonym)

bojím se v autě

10. Září 2018 - 0:04

Komentáře

Obrázek uživatele Návštěvník
ni-ka (anonym)
Před 23-mi lety jsme měli autonehodu, zahynula mi maminka. Potom jsem se v autě nebála, ale před rokem jsme na cestě do Chorvatska při předjíždění štouchli do kamiónu, nic se nestalo, ale já se strašně začala bát i na krátkých cestách, nevěřím už asi manželovi jako řidiči a ostatním řidičům už vůbec ne.Řidičák samozřejmě nemám- nejsem schopna. Poraďte prosím, jak to překonat, nemáte někdo zkušenost- cestování autem po nehodě- jako řidič , jako spolujezdec, co vám pomohlo ? Díky
15. Červenec 2004 - 16:27
Obrázek uživatele Návštěvník
boba (anonym)
Já sama jsem asi před 6 léty bourala na náledí,kdy nečekaně byl kus silnice neošetřený.Dopadlo to dobře,odneslo to jen auto,ale od té doby se bojím v zimě jezdit i když není zrovna náledí.Ty to máš o to horší,že při nehodě zemřela maminka.To je mi líto.Já se dneska už bojím jezdit celoročně,když vidím,jaký dobytkové jsou na silnicích,ožralí,bezohlední,několikrát jsem měla namále.S tím se musíš sama psychicky vyrovnat,buď budeš jezdit,nebo ne.Hlavně myslet za ty druhý a předvídat,že udělají nečekanou věc,která pro Tebe málem skončí katastrofou.Já jsem se dřív bála létat letadlem a dneska můžu říct,že se víc bojím sedat do auta,než do letadla.
15. Červenec 2004 - 22:13
Obrázek uživatele Návštěvník
huh (anonym)
Odžít si to v regresní terapii nebo v hypnóze. http://fengshui.kvalitne.cz
16. Červenec 2004 - 15:40
Obrázek uživatele Návštěvník
j. (anonym)
Regresní terapii nebo dokonce hypnozu, to bych neradila. Může to mít špatné následky.
16. Červenec 2004 - 16:31
Obrázek uživatele Návštěvník
ni-ka (anonym)
Díky za odpovědi, i když jich moc není. Hypnóza nebo regresní terapie mě už taky napadla, ale dost se bojím, že si třeba psychiku rozhodím ještě víc. Chodila jsem nějaký čas k psycholožce, bylo to spíš o tom, jak si natlouct do hlavy ty správný návyky a o to se snažím. Asi to bude ještě nějakou dobu trvat. Myslela jsem, že třeba odpoví někdo s podobnou zkušeností a podělí se o tip, jak s tím strachem bojovat. Moc mi to svazuje nohy.
19. Červenec 2004 - 9:00
Obrázek uživatele Návštěvník
Kiri (anonym)
Autor: j. Datum: 16.7. 2004 16:31:20 Pověry neznalých. Jedná se o práci s podvědomím, a podvědomí nedovolí udělat něco špatného.
19. Červenec 2004 - 9:29
Obrázek uživatele Návštěvník
ni-ka (anonym)
Pro Kiri: můžete mi někoho doporučit ?Máte vlastní zkušenost ?
19. Červenec 2004 - 9:53
Obrázek uživatele Návštěvník
j. (anonym)
Kiri,Kiri, to samé bych mohla říct o Vás. Vy snad máte podrobnou studii mnoha lidí (nebo všech) kteří to podstoupili, zvláště hypnozu, jaké následky to mělo - hlavně na jejich duši? Kolik jich je z toho v psychiatrické léčebně, kolik jich má jiné problémy? Možná by stálo za to se zeptat např na fóru schizofrenie atd, kolik lidí na tom bylo. I když tam chodí jen malá část, takže se to nemusí tak poznat. Neukáže se to třeba hned, ale až po čase. Nemusí se to také projevit u všech a nemusí být jasné, že je to z toho.Prostě je to nepřirozené, vydáváte se bez ochrany do prostředí nebezpečného, riskujete, ale když chcete, ... zodpovědnost je na Vás.
19. Červenec 2004 - 10:44
Obrázek uživatele Návštěvník
j. (anonym)
A abych tedy dala i nějakou radu, co se strachem v autě. Já osobně bych si o tom popovídala s léčitelem, který by mi to vysvětlil. Jistě ne s takovým, který provozuje hypnozu, ale s těmi, s jejichž prací souhlasím a vím, že se snaží upřímně pomáhat a také mají nějaké znalosti o věcech, co sice vidět nejsou, ale jsou skutečností. Kteří třeba vidí tam, kam my ne. A hlavně bych se snažila dělat to, co cítím. (Autem ani moc nejezdím, nejraději jsem doma a v okolí.)Nemyslím si, že by lidé, co propagují regresní terapii a hypnozu chtěli úmyslně zle, jen nevidí tak daleko, že to může dost škodit. Vidí třeba vymizení problémů u těch, co to podstoupili, ale to je málo. Pak se problémy objeví zase jinde a třeba daleko větší. Přeji vše dobré!
19. Červenec 2004 - 10:53
Obrázek uživatele Návštěvník
ni-ka (anonym)
To je taky dobrá rada, držet se doma a nejezdit autem. Bydlím v malém městě mezi Brnem a Třebíčí, takže cestě tam i tam se nelze občas vyhnout, cesta do Brna po dálnici- au, au, už teď mě bolí břicho strachy. Za měsíc jedu do Chorvatska- 14 hodin v autě, horší ještě o to, že ta nehoda se nám stala při dovolené u moře, naštěstí ne zrovna v Chorvatsku. Kdo jezdíte autem k moři-jak to snášíte? Nebudu přece celou cestu omámená Diazepamem nebo něčím podobným.
19. Červenec 2004 - 11:32
Obrázek uživatele Návštěvník
jana (anonym)
Regresní terapii nedoporučuji !!!! Byla jsem na ní a zanechalo to ve mně stopy viny za to, co jsem tam viděla, pak jsem se necítila vůbec dobře.Zdraví Jana
19. Červenec 2004 - 12:16
Obrázek uživatele Návštěvník
j. (anonym)
Tak psala jsem to o sobě, já že moc nejezdím. K moři autem nechci navíc i z důvodů toho, že hodně špatně snáším vedra. A v autě mi bývá občas nevolno. Co takhle zkusit nějaký homeopatický lék na strach před jízdou? Mám se podívat, který by to mohl být?A co takhle do města na kole mimo větších silnic? :-) Na kole je to dobré? Na větších silnicích nedoporučuji.
19. Červenec 2004 - 13:10
Obrázek uživatele Návštěvník
ni-ka (anonym)
Pro j. : jste moc hodná- podívejte se , prosím. Já bych se cestám autem taky nejraději vyhnula, ale dost dobře to nejde. Mně to vyloženě otravuje celou dovolenou, i když mi u moře nic nevadí- jezdíme už pátým rokem na stejné místo, takže jedu do jistoty. Musím to absolvovat kvůli rodině, syn je astmatik. Na kole jsem jezdila, ale teď žádné nemám. To jsem se ale vůbec nebála, ani na silnici. Mám prostě spojené auto- bouračka- smrt.
19. Červenec 2004 - 13:38
Obrázek uživatele Návštěvník
Kiri (anonym)
Ano, mám k dispozici statistiku (skutečně jen statistiku, žádná osobní data) jedné mé známé psycholožky, která má za sebou desítky úspěšných případů. A poctivě řečeno - i pár neúspěšných, kdy nedošlo k znatelnému zlepšení. Nemá žádný případ, při kterém by došlo ke zhoršení. (Tu statistiku mám k dispozici z toho titulu, že pro ni dělám servis - papíry a účetnictví). A kromě toho o tom taky něco vím (Filosofická fakulta Palackého univerzity, obor Všeobecná psychologie) a příležitostně provádím i vlastní praxi. Úspěch i neúspěch jakékoliv psychoterapie je ze 100% závislý na motivaci pacienta. Sednout si u terapeuta pasívně do křesla s myšlenkou "něco se mnou udělej" nefunguje - i když pasivita je oblíbená, svědčí o tom i ten nápad s homeopatikem: sním pilulku a bude mi dobře. Myslím, že tak jednoduše a hlavně bezpracně nejde nic.A výroky typu "ta či ona terapie je nebezpečná" neberu. Je to totéž, jako výrok "penicilín je nebezpečný". Není, musí být jen vhodně použitý.
19. Červenec 2004 - 15:51
Obrázek uživatele Návštěvník
Call (anonym)
Na jiném příspěvku týkající se kalustrofobie jsem před chvílí psala, že jsem rovněž nechtěla podstoupit regresní terapii, nebo hypnozu, takže jsem šla ke kinezioložce.Zase samozřejmě záleží na tom, jak je dobrá, jakou má praxi. U kinezilogie mě lákalo to, že to je jemná metoda, mohou ji běžně podstupovat i děti, je nenásilná a hlavně nemáte u ní pocit, že vás jakoby někdo ovládá, nebo jste ovládáni. To je to, proč jsem se bránila regresi.Ne vždy se to samozřejmě povede na první pokus tak jako u mne, ale myslím, že to stojí za úvahu. Najděte si na netu něco o této metodě.Pokud se týká regresní terapie, ne každý člověk je vhodným adeptem, zvláště lidem nadmíru citlivým nemusí vždy sedět.
19. Červenec 2004 - 19:37
Obrázek uživatele Návštěvník
ni-ka (anonym)
Já jsem na kineziologii už byla.Do minulé dovolené jsem měla ten strach celkem zvládnutý, ale po té menší kolizi přišel zlom k horšímu.Proto zkouším, co se dá.
20. Červenec 2004 - 8:11
Obrázek uživatele Návštěvník
j. (anonym)
Ptala jsem se na foru o homeopatii. Tady je odpověď homeopata Pavla:Nejčastějším lékem je Aconitum, lze zvážit i Opium, Argentum nitricum, Arsenicum album, Gelsemium, Carcinosin, o kus dál stojí Ignatia, Acidum phosphoricum, Phosphorus, Veratrum album a další. Obecně je třeba INDIVIDUALIZOVAT - je to jedno ze zákl. pravidel homeopatie
20. Červenec 2004 - 22:04
Obrázek uživatele Návštěvník
j. (anonym)
Chtělo by to, kdybyste popsala více své stavy při tom cestování autem, aby se z těch léků vybral ten co nejvíc sedí. Když budu vědět jméno a příjmení a datum narození, mohu se také zeptat léčitele na radu (i na homeopatický lék).A přijmula jste už tu událost, tu bouračku tenkrát, kdy Vám odešla maminka? Myslím, jestli jste se s tím nějak vyrovnala.
20. Červenec 2004 - 22:09
Obrázek uživatele Návštěvník
ni-ka (anonym)
pro j. : děkuju za odpověď. Nikdy jsem se s tím nevyrovnala, mám dodnes pocit, že jsem ze zničené rodiny, změnilo mi to povahu a životní směr.Když se to stalo, bylo mi 8 let.Dělala jsem tenkrát samostatnou a statečnou, v pubertě přišel zlom, absolutně jsem nevěděla, co sama se sebou. Ty problémy při jízdě v autě jsou úzkost,trávicí potíže, nervozita, dávám to dost najevo rodině, ale vím , že je to hrozný a je mi z toho ještě hůř. Líbí se mi takové ty energické ženy, které si ví vždy rady a připadám si neschopná, že nejsem taky taková. Dost se ale v životě snažím, nakonec všechno zvládnu, ale ty nervy okolo toho- já mám totiž i pocit, že bez těch nervů by se mi to nepovedlo. Je to takovej bludnej kruh a nevím, jak z toho ven. Ještě jsem zapomněla: poslední vjem před tou nehodou: po dvou týdnech pobytu výlet, cesta zpátky , rodiče si povídají, já usínám, mám pocit bezpečí, probudím se na mezi, auto přede mnou na střeše... dál to nebudu rozepisovat. Nejhorší je to, že bylo všechno v pořádku a během chvilky se to obrátilo. Připadá mi to tak, jako bych těma nervama pojišťovala, že se nic zlého nestane, ale otravuje mi to život a já tím otravuju život ostatním. Snad jsem to popsala co nejpřesněji.
21. Červenec 2004 - 10:10
Obrázek uživatele Návštěvník
j. (anonym)
Milá ni-ko! Omlouvám se, že píši trochu později. Nějak nestíhám :-)Napíši něco z knížek o těch lécích, které jmenoval pan Pavel, třeba se v nějakém nejvíc poznáte. Vypisuji jen něco málo, co se mi zdá, že by se mohlo k tomu vztahovat, někdy je to u více léků podobné. Není jednoduché vybrat ten nejbližší lék. Také nejsem žádná homeopatka, jen se o homeopatii několik let zajímám, slyšela jsem nějaké přednášky, četla trochu knížek. Takže jen radím, co si myslím, že by mohlo pomoci. Já bych prostě zkusila jeden lék z toho (třeba až pojedete autem na kratší vzdálenost, ne až za měsíc k moři), a uvidíte. Když by nepomohl vůbec, můžete zkusit jiný. Léky se prodávají v lékárnách, většinou na objednávku, stojí kolem 40 - 50 Kč. Kuliček je v jednom balení hodně, snad 40 nebo víc (nepočítala jsem to :-) Asi bych vzala den před cestou jednu kuličku, další v den cesty, další asi na začátku cesty, případně ještě při cestě. Nejdůležitější by bylo podle mě to podání na začátku cesty. Teď mě napadla ještě myšlenka - použít kapičky první pomoci, Bachovy nebo Moravské, což je obdoba Bachových, ale vhodná pro oblast střední Evropy (a také levnější). Něco takového je vůbec dobré mít stále u sebe pro případ potřeby své či ostatních. Ty používáme docela často. Jinak, jak jsem psala, když budu vědět údaje o Vás, zeptám se jasnovidného léčitele. Můžete třeba napsat svůj mail. Nevím, jak mohou být tady příspěvky dlouhé, raději to rozdělím do víc příspěvků.
23. Červenec 2004 - 15:37
Obrázek uživatele Návštěvník
j. (anonym)
Tak teď o těch lécích:Lék Argentum nitricum 9 CH - V jeho obraze je také: chaotický neklid, třes. Neklidné, roztěkané,
23. Červenec 2004 - 15:43
Obrázek uživatele Návštěvník
j. (anonym)
Můžete zkusit i poradnu paní B. Maškové. Toto jsem okopírovala z diskuze o homeopatii: "Rada bych jeste upozornila ucastnice a ucastniky teto diskuse, ze i nadale funguje moje Poradna klasicke homeopatie zde na Doktorce. Muzete se tedy na me i do budoucna obracet s dotazy tykajicimi se lecby klasickou homeopatii prave tam. Dale doporucuji k prostudovani stranky Ceske komory klasicke homeopatie, profesni organizace klasickych homeopatu, jejiz jsem clenkou, na www.homeopathy.cz. "Někteté z těch léků, o nichž jsem psala, mám doma.Jinak, jak psal Kiri, něco v tom smyslu vzít zázračnou kuličku a nemuset nic dělat. Já chápu léčbu homeopatií i takhle: jako pomoc na naší cestě, může člověka zbavit nějakých problémů, někam ho posunout, aby např. si oddechl od potíží, uviděl věc z jiného pohledu, něco si prožil, získal jiný náhled na věc. Může mu to pomoci něco ukázat, ale konat pak musí sám. Takže může to být pomocník (těch různých pomocí může být samozřejmě daleko víc).
23. Červenec 2004 - 16:08
Obrázek uživatele Návštěvník
j. (anonym)
Ještě pro ni-ku něco o životě ...Nevím, jak se díváte na to, co se děje s člověkem po smrti, na reinkarnaci atd. Napíši Vám svůj pohled, to, co mě k tomu napadá.Bylo by dobré dále toto: Přijmout (i když je to někdy velmi těžké), že události se nedějí náhodně, ale že mají svůj (skrytý) smysl. Řekla bych, že až na vyjímky, kde může být i nepozornost při autonehodách, všichni odcházíme z pozemského těla (smrt) přesně, kdy máme. Vše je nějak řízeno, ač se nezdá, ale je to spravedlivé. Je možné, že Vaše maminka si tady svůj úkol splnila a měla odejít (nebo měla prostě nějakého důvodu odejít tenkrát). Vy jste si třeba to, co jste prožila, měla z nějakého důvodu prožít. (Je možné se na to zeptat někoho jasnovidného, ale nevěřit všem, hledět na to, jaký ten člověk je celkově a brát v úvahu, že také mu vždy nemusí být vše odhaleno). Prostě přijmout, že to tak asi mělo být, že maminka dále pokračuje ve své cestě, přát jí dále to nejlepší, snažit se přijmout tuto část svého života, (svůj osud). Osud není nic neměnného, tvoříme si ho svými činy. Takže ho řídit k dobrému. Když se o to snažíte, tak se nemusíte ničeho bát, vše se stane tak, jak je to pro vás nejlepší. Pokud manžel (či jiný řidič) jezdí, jak nejlépe umí, opatrně, vložit vše do "rukou Božích". Třeba poproste o ochranu pro Vaše auto. Jak píšete:
23. Červenec 2004 - 16:47
Obrázek uživatele Návštěvník
ni-ka (anonym)
pro j.: děkuju za vyčerpávající odpovědi, jednoznačně se na mě hodí argentum nitricum, dá se to nějak sehnat? musím jít k homeopatovi ? takto přesně, jak je u toho léku popsáno, se chovám i při jiných příležitostech. např. když mám jít do společnosti. Co se týká toho vyrovnání, taky jsem nad tím přemýšlela tímto způsobem, ale moc jsem to nevzala, mamince bylo 37 let a nechala tady mě osmiletou a sestru čtyřletou, vyrostly jsme bez ženského vzoru, i když otec se znovu oženil, nebylo to to pravé, i když jsme s nevlastní maminkou dobře vycházely.třeba si to trochu idealizuju a měla bych s vlastní maminkou problémy, byla hodně ctižádostivá ,co se týkalo nás. s otcem jsem si nikdy nerozuměla a nerozumím dodnes.no, třeba to všechno někdy pochopím. díky
28. Červenec 2004 - 12:26
Obrázek uživatele Návštěvník
anna marková (anonym)
taky jsem se bála,přesně jako ty,po nehodě-s manželem-a přestože ŘP mám,jezdit jsem se hlavně s ním potom šíleně bála,ale bylo to nutné a byl to děs,co jsem si užila...teď se ale nebojím-a jezdím sama!!začínala jsem se vším,jako nová řidička-bála jsem se aut za mnou ,přede mnou...chce to jen překonat,rozjezdit se s někým ,komu důvěřuješ a nebo sama ,jako já!! je mi super a jezdím ráda a fakt to ze mě spadlo a cítím se líp i jinak!!§např.jsem se bála i výšek a to je taky pryč...zrovna minulý týden jsem pomalu vylezla na eifelovku...měj se a zvládni to!!!-jde to!-když já,tak každý!!!
28. Červenec 2004 - 13:57
Obrázek uživatele Návštěvník
ni-ka (anonym)
Pro Annu: dík za podporu-já nad tím taky tak přemýšlím, pracuju na sobě,ale loni přišel trochu propad. po řidičáku velmi toužím, se sestrou se domlouváme už roky, ale ani jedna jsme si zatím netroufla. potřebovala bych trochu dodat sebedůvěru hlavně od partnera, ale té se mi teda nedostává, spíš od kamarádů, ale to přece jen není ono.taky si myslím , že není nic , co by nezmohla usilovná snaha a práce.
28. Červenec 2004 - 14:14
Obrázek uživatele Návštěvník
anna m. (anonym)
mně přišlo,že partner"byl rád",že nejezdím,protože,když jsem to zkoušela s ním,různě mě lekal ...přeřaď!!!odboč...atd-ale až na poslední chvíli vždy. a když jsem na tom teď už ok-teprve od ledna letos- byl dost překvapený a i jakoby naštvaný...ale už si zvykl!!a to i na to,že ,když jedeme někam spolu,řídím já-z jeho jízdy mám bohužel strach dál..a já jsem navázala na řízení tam,kde jsem před 9,5 lety zkončila...ikdyž dálnice praha-brno např.,pořád nic moc...,člověk by neměl být v ničem nejistý!!!věřit si a věřit si a učit se a zdokonalovat se......a hodně chtít!!!funguje to!!a taky-mít spřízněnou duši..mimochodem ni-ko,rozumíte si v něčem s partnerem???my moc ne,ale taky se to už lepší..... ahoj
28. Červenec 2004 - 14:57
Obrázek uživatele Návštěvník
j. (anonym)
Ni-ko, tak to argentum nitricum si kupte v lékárně. Buď ho budou mít hned, ale spíš ho objednají, u nás ho mají většinou do druhého dne po objednání. Teď ještě ředění - buď tu 9 CH nebo i 15 CH. Možná, že být na Vašem místě, zkusila bych tu 15 CH (když nebude, tak 9 CH). K homeopatovi nemusíte. (Ale také můžete :-))Hezký den!
28. Červenec 2004 - 15:53
Obrázek uživatele Návštěvník
ni-ka (anonym)
Díky za informaci, našla jsem si na internetu lékarny, které mají homeopatické léky, ale nemůžu nikde najít ceny , ani přibližně. Určitě do toho půjdu, pokud to bude finančně únosný- já fakt nemám vůbec představu.Dost mi příspěvky všech pomohly, už je mi o moc líp, jsem ráda, že jsem to téma založila, i když zpočátku to vypadalo, že moc odpovědí nebude. Všem děkuji.
29. Červenec 2004 - 12:15
Obrázek uživatele Návštěvník
j. (anonym)
Už jsem to psala v jednom z předešlých příspěvků, stojí tak 40 - 50 Kč, spíš asi kolem 50 Kč, je tam asi 40 či více kuliček. Na jedno užití jedna kulička (i když někde doporučují 5 najednou, úplně stačí ta jedna, je v tom obsažena ta informace a to je hlavní). U nás je mají snad ve všech lékárnách, ale na objednání, většinou. To se týká téměř všech homeoaptických léků v nízkých ředěních od francouzské firmy Boiron (tak nějak). Pssla jsem Vám i o tom užívání.Tak se mějte fajn ...
29. Červenec 2004 - 12:30
Obrázek uživatele Návštěvník
ni-ka (anonym)
Cestu na dovolenou a zpět mám za sebou, byla jsem v pohodě. Vzala jsem si na cestu tam homeopatikum Sedatif. Zpátky ne, měla jsem trochu strach, ale bylo to nesrovnatelně lepší.Taky mi hodně pomohl kamarád svým optimistickým přístupem k životu, díky Ivo !
3. Září 2004 - 12:25
Obrázek uživatele Návštěvník
Panta rei (anonym)
Ahojky Ni-ko!Strach z urcitych situaci lze velmi dobre lecit pomoci kognitivne-behavioralni terapie, sama jsem se diky ni naucila zvladat situace, ktere jsou mozna pro vetsinu lidi bezne, ale mne zpusobovaly neprekonatelne potize. Ve Tvem pripade bych Ti doporucila precist si knizku od Dr. Praška a Dr. Praškove - Jak zvladnout paniku a strach cestovat. Ta by Ti nastinila, jak se problemu muzes zbavit a kam se muzes obratit. Gratuluji Ti, ze jsi zvladla tu dovolenou, ale na druhou stranu bych Ti radila snazit se obejit bez prasku a zkusit lecbu, ktera by Te Tveho problemu zbavila na porad. Preji Ti hodne stesti:-)!!!!
3. Září 2004 - 15:39
Obrázek uživatele Návštěvník
zuzka (anonym)
To není ani možné, jen tak jsem zabrousila na tyto stránky a jsem konsternována.Já mám strach jezdit autem už několik let a teď už jsem na tom tak špatně, že abych viděla svoje rodiče, musejí ve svých 60ti letech jezdit za mnou 300km vzdáleného města.Jsem už sama sobě protivná ale teď jsem si řekla, že sednu do auta a pojedu nejméně sto km.Jenže jak to udělám a vyjedu- začnu se strašit a vyprudím se tak strašně, že se mi fyzicky udělá špatně a po několika km nejsem schopná jet dál, většinou se otočím a jedu zpět.Mám na sebe zlost, protože jinak jsem dost dsobrá řidička, ale už jezdím jen po městě, kde bydlím.Jedna kamarádka mi poradoila, že když to na mě přijde mám jet dál a strach překonat, ale nevím.Proooooosíííííím poradte mi, chci strašně moc cestovat ...............
28. Září 2004 - 19:37
Obrázek uživatele Návštěvník
zuzka (anonym)
To není ani možné, jen tak jsem zabrousila na tyto stránky a jsem konsternována.Já mám strach jezdit autem už několik let a teď už jsem na tom tak špatně, že abych viděla svoje rodiče, musejí ve svých 60ti letech jezdit za mnou 300km vzdáleného města.Jsem už sama sobě protivná ale teď jsem si řekla, že sednu do auta a pojedu nejméně sto km.Jenže jak to udělám a vyjedu- začnu se strašit a vyprudím se tak strašně, že se mi fyzicky udělá špatně a po několika km nejsem schopná jet dál, většinou se otočím a jedu zpět.Mám na sebe zlost, protože jinak jsem dost dsobrá řidička, ale už jezdím jen po městě, kde bydlím.Jedna kamarádka mi poradoila, že když to na mě přijde mám jet dál a strach překonat, ale nevím.Proooooosíííííím poradte mi, chci strašně moc cestovat ...............
28. Září 2004 - 19:37
Obrázek uživatele Návštěvník
MuDr. David Hor (anonym)
Je vidět, že zde moc o hypnóze nevíte. Jsem psychiatr a mám už několik odlečených případů pomocí hypnózy. Ve všech případech se jednalo o trauma, které bylo vyvolané nějakým zážitkem z minulosti. Měl jsem i případ, kdy malému chlapci zemřela při nehodě celá rodina a hypnóza zde pomohla. Hypnózu nesmíte chápat, jako že jednou přijdete k léčiteli, on vás uspí a pak budete OK. Jedná se o dlouhodobější léčbu, při které pacient navštěvuje psychiatra a postupně se navozuje hlubší hypnóza. Během hypnózy se používá tzv. sugesce a tím i případné zbavení strachu. Hypnóza je bezpečná a prakticky jedna z dvou metod, které se dají v tomto případě použít. První metoda jsou léky, ty většinou pouze utlumují psychiku a účinek je prakticky nulový. Hypnóza je druhá více používaná a velmi účinná metoda. Určitě byste měla navštívit akreditovaného psychiatra a vyhnout se pokoutným léčitelům, kteří spíše nadělají svojí neznalostí více škody!Je to pro vás jedinná metoda jak se zbavit úzkostného strachu a začít normální život!
30. Červenec 2005 - 13:31
Obrázek uživatele Návštěvník
Pavla (anonym)
Je mi vás všech líto, zvlášť těch, komu při nehodě někdo zahynul...někdo by možná řekl,bojíte se v autě?jezděte vlakem...ale já ne..i když je na tom něco pravdy...Já sama jsem před rokem a něco jela s kamarádem jako spolujezdec a ze strany to do nás napral nějakej ožrala...mě se nic nestalo, ale kamarád na tom byl hůř-skoro měsíc na neschopence. Strašně jsem se tehdy bála sednout do auta. Nakonec mě osobně teda pomohla léčba šokem-teda postupně.Jednoho krásnýho dne se konala oslava narozenin jednoho známýho a ten kamarád mi tehdy řekl
30. Červenec 2005 - 13:44
Obrázek uživatele Návštěvník
Návštěvník (anonym)
skoro pred rokem jsme meli nehodu,nastesti jen lehky zraneni.ja byla spoljezdec.trvalo me 2 mesice nez jsem sedla za volant.ale jako spolujezec jsem jela za 2dny po tom.
8. Říjen 2007 - 17:28
Obrázek uživatele Návštěvník
Jana (anonym)
V těchto případech je nejvhodnější vyhledat specializovaného dopravního psychologa. V Brně je jedna taková psycholožka v poradně allagi.
31. Říjen 2008 - 15:50
Obrázek uživatele Návštěvník
Ondřej (anonym)
Kdo je dopravní psycholog?
31. Říjen 2008 - 16:00
Obrázek uživatele Návštěvník
Avax (anonym)
To je někdo, kdo se specializuje na výše popsané problémy?
17. Prosinec 2009 - 1:04
Obrázek uživatele Návštěvník
Lenka - lenkasa (anonym)
Před 23-mi lety jsme měli...Ahoj ni-ko chápu tvůj strach a proto bych ti doporučila následující stránku si pročíst a zamyslet se http://www.vestba.wz.cz/stran19.htmnevím jak tobě, ale mě ta stránka pomohla se zbavit zbytečného strachu a obav je ale důležité mít silnou vůli na překonání strachu a věřit, že se nebojíš. Vím je to těžké, ale věřím, že bys to zvládla;-)
14. Červenec 2010 - 13:20
Obrázek uživatele Návštěvník
Helena (anonym)
Mám to podobné. Tvé maminky je mi líto. Já jsem zažila několik menších nehod jako spolujezdec, viděla přejetého cyklistu a psychicky zničeného řidiče, kterému tam opilý cyklista vjel. Nepřežil. Krátce poté přejetého chodce - viděla jsem jak přelétnul přes auto, dopadnul, rána, hrůza. Také nepřežil - z okna jsem tam pak viděla přijet černou dodávku. Udělala jsem si řidičák asi před deseti lety, ale pak po těch katastrofách jsem už za volant nesedla. Bojím se jako spolujezdec - manželovi jako řidiči věřím, ale ostatním ne. Vídám debilní řidiče pořád, spousta jich strašně riskuje, arogance, sobectví, debilita. Řidičák má dnes každej debil. Předjíždění v zatáčce, na horizontu, troubení na cyklisty, setkávám se s tím opravdu často - skoro denně. Jako spolujezdec a nebo jako cyklista, chodec. Tak mi to stačí. Je mi zle. Nechci za volant a nikdy tam nevlezu. Při mym štěstí...
16. Červenec 2012 - 22:29
Obrázek uživatele Návštěvník
Mae (anonym)
Poslyš, Heleno- dávej na kole pozor a nejezdi tam, kde nejsou cyklostezky. Já vídám debilní cyklysty denně.
17. Červenec 2012 - 11:09
Obrázek uživatele Návštěvník
Blanka (anonym)
Heleno,máš pravdu.Autem sice jezdím,tedy jako spolujezdec,protože řidičák nemám,ani po něm netoužím a bojím se jezdit čím dál,tím víc.Bojím se o své blízké jen proto,že vidím,kolik kreténů vlastní řidičák.Chlap,který má v autě celou rodinu a dělá přesně to,co tady popisuješ.Kdyby se zabil alespoň jen on sám,ale většinou zaplatí životem někdo z rodiny,nebo protijezdec.Další věc je,že pracuji jako zdravotní sestra a často jsem svědkem toho,komu všemu doktor potvrdí řidičák.Zrovna nedávno chlapovi,který chlastá jak duha,dokonce byl hospitalizován s otravou alkoholem.Policajtům je taky všechno šumafuk.Je to hnus v tomhle státě,taky proto,že tresty nejsou žádné,nebo mírné.
17. Červenec 2012 - 11:12

Přidat komentář

Reklama

Reklama