40 komentářů / 0 nových
Poslední
Obrázek uživatele Návštěvník
Návštěvník (anonym)

automaty :(

10. Září 2018 - 0:08

Komentáře

Obrázek uživatele Návštěvník
Smajlinek (anonym)
ahojky lidičky, můj přítel je gamblér, prohrál celou výplatu a ted nemáme ani na nájem. Tolik peněz ještě neprohrál. Dlouhou dobu se držel, tak sem si myslela,že na automaty už zapomněl, ale před pár dněma prohrál výplatu. takhle to dál nejde, nevím co mám dělat. můžete mi někdo poradit kam se mám obrátit, kde je nějaká léčebna nebo tak něco? jsem zoufalá a vůbec nevím jak se ted k němu mám chovat a vůbec řeším otázku, jestli s ním zůstat a zkazit si život... už mu prostě nedokážu věřit
21. Říjen 2006 - 13:09
Obrázek uživatele Návštěvník
martin (anonym)
ahoj ja jsem byl taky gambler jako tvuj pritel prohral jsem celkem asi 200 000kc ted makam a uz to mam skoro splaceny.jen kvuli jedny veci moje pritelkyne me podrzela a jsem ji moc vdecnej a nikdy ji to nezapomenu... .dej mu sanci jestli okamzite neprestane tak se rozejdi presne takovouhle otazku sem dostal ja pomohlo to a ted jsme stastny... preju ti hodne stesti a hlavne pritelovi.ahoj
24. Říjen 2006 - 15:25
Obrázek uživatele Návštěvník
Smajlinek (anonym)
a ty ses léčil někde nebo si prostě sám přestal? a máš někdy chut hrát? on byl dlouho gamblér, pak přestal a vydržel to až do ted, což je asi 3/4 roku a řekl mi, že teda si sám asi neumí pomoct. chce se jít léčit, ale bojím se, že mu to nepomůže, já nevím, nemám s tím vůbec zkušenosti ... s doktorama - psychologama a tak ... Ted mám problém mu věřit, já mu fakt věřila, že s těma bednama si už dal pokoj, netušim co ho k tomu pořád táhne...
24. Říjen 2006 - 16:42
Obrázek uživatele Návštěvník
Smajlinek (anonym)
a hlavně nevim jak se k němu mám chovat, jestli jako bejt naštvaná, že to udělal, nebo dělat že se nic nestalo ... já nevím
24. Říjen 2006 - 16:45
Obrázek uživatele Návštěvník
pv (anonym)
Smajlínku, měla by ses na to dívat ve dvou rovinách. Jedna je snaha příteli pomoci a druhá je chránit především sama sebe. Určitě bys neměla dělat, že se nic nestalo, protože se stalo. Tvůj přítel svým chováním ohrožuje nejen sebe, ale i ostatní lidi - tebe. Rozhodnutí jít se léčit musí učinit on sám, on sám musí chtít. Děláním, že se nic nestalo, jeho motivaci ke změně neposílíš, ba naopak. Je potřeba, aby si uvědomil, že takto to OPRAVDU dál nejde a v podstatě by situace měla vyústit v možnost volby: buďto Ty nebo automaty. SÁM si musí vybrat, sám musí dojít k té volbě. Pokud se k tomu bude stavět tak, že "kvůli tobě s tím něco udělám", vyhlídky na úspěch budou dosti malé. Nepíšeš, odkud jsi, pokud z Prahy a okolí, můžu doporučit poněkud drsného terapeuta Jana Jílka. Jeho drsnější metody jsou v tomto případě na místě. Mrkni na jeho web, http://www.mujweb.cz/zdravi/jilek/ , zejména so přečti článek "manipulace závislých". Patologické hráčství se sice neřadí do závislostí, ovšem je závislosti velmi podobné. Dalším kdo by mohl pomoci je MUDr. Nešpor, http://www.plbohnice.cz/nespor/addictcz.html, je tam knížka pro Tebe. Přeji štěstí.
24. Říjen 2006 - 17:23
Obrázek uživatele Návštěvník
Smajlinek (anonym)
ale jak ho mám podporovat? ja už nemám sílu, on mě strašně zklamal a pak ta důvěra, tu už k němu nemám ... Jinak jsem z Pardubic, ale tady nic takového není, takže je jasné, že se na léčení bude muset vydat do jiného města. Jaká je šance, že se z toho dostane a nikdy v životě už mi nevezme peníze na bedny? on na léčení chce, jednak kvůli sobě a jednak kvůli tomu, že mě strašně zklamal. ale vůbec si nedovedu představit jak to pak bude vypadat, co to léčení s ním uděla, jakej bude... změní se ty lidi pak nějak jako třeba i ve svym chování nebo tak něco...?
24. Říjen 2006 - 19:43
Obrázek uživatele Návštěvník
pv (anonym)
Podporovat ? Asi jsme si v něčem nerozumněli, nepsal jsem nic o podporování. V první řadě musíš myslet na sebe a sama si ujasnit svůj postoj, zda s ním chceš dále být. Pokud se rozhodneš, že ano, mělo by to být podmíněno tím, že se bude léčit. Udělat s ním dohodu ohledně budoucnosti. Podstatnou náležitostí dohody by měl být režim domácích financí a léčba. Nejlépe posílat celou jeho výplatu na tvůj účet, ke kterému nebude mít dispoziční právo a sám by měl dostávat jen jakési kapesné, nikdy větší část peněz. To není trest, to je pomoc. K tomu, aby se hráčská vášeň projevila je totiž potřeba splnění několika podmínek najednou. 1.) musí se objevit myšlenka na hraní, 2.) musí být dostupný hrací automat, 3.) musí být k dispozici peníze, které lze vsadit do hry a 4.) hráč musí fyzicky svýma rukama na ty peníze sáhnout a vhodit je do automatu. Pokud kterákoli z těchto podmínek není splněna, nemůže se hráčské chování objevit. Touha po hraní, bažení, vzniká na základě nějakého spouštěče. Tím spouštěčem může být třeba místo - jde kolem hospody, kde je automat. Zavolá mu kumpán (pokud nějakého má). Bude mít u sebe nebo doma větší částku peněz. Takže například by se měl vyhýbat místům, kde hraje či kde jsou automaty. Nemít k dispozici větší částku peněz. Není rozumné, aby dokazoval, že klidně může do hospody s automatem, že to vydrží. Zbytečně to spouští touhu po hraní, i když to třeba vydrží, bude se trápit. A nedosáhne tím trvalé změny. Trvalé změny se dosáhne změnou způsobu života, ano, ve svém příspěvku naznačuješ, že toto tušíš. Nový životní styl, ve kterém není místo pro hraní. Abstinence od hraní je prostředkem ke kvalitnímu životu, nikoli cílem. Cílem je, abyste neměli finanční problémy, aby se vrátila ztracená důvěra. A vyhýbat se situacím, které souvisí s hraním, musí být trvalé. Šance, že nikdy nevezme peníze na hraní je po úspěšně absolvované léčbě poměrně značná. Záruku ti samozřejmě nikdo nedá. Velmi to záleží na dodržování režimu. Musí se mít stále na pozoru. Naučí se rozpoznávat situace, které by mohly vyvolat touhu po hraní, naučí se jak na ně reagovat, naučí se, jak touhu překonat, kdyby se objevila i přesto, že se rizikovým situacím vyhýbá. Takže odpověď na tvou otázku je ANO, změní se ve svém chování. To je přeci cílem léčby. Být tebou, uzavřel bych s ním dohodu, zavedl doma finanční režim a nechť se jde léčit. A ať jde sám, ať si sám zavolá třeba Jílkovi a řekne mu "jmenuji se xy a jsem patologický hráč". Nebo "mám problém s hracími automaty, nedokážu se ovládnout". Už toto říci nahlas je totiž velkým krokem na cestě k uzdravení. A je přeci dospělý, ne ? Jestli opravdu chce přestat, musí ten první krok udělat sám a zavolat.
25. Říjen 2006 - 0:11
Obrázek uživatele Návštěvník
pv (anonym)
Podporovat ? Asi jsme si v něčem nerozumněli, nepsal jsem nic o podporování. V první řadě musíš myslet na sebe a sama si ujasnit svůj postoj, zda s ním chceš dále být. Pokud se rozhodneš, že ano, mělo by to být podmíněno tím, že se bude léčit. Udělat s ním dohodu ohledně budoucnosti. Podstatnou náležitostí dohody by měl být režim domácích financí a léčba. Nejlépe posílat celou jeho výplatu na tvůj účet, ke kterému nebude mít dispoziční právo a sám by měl dostávat jen jakési kapesné, nikdy větší část peněz. To není trest, to je pomoc. K tomu, aby se hráčská vášeň projevila je totiž potřeba splnění několika podmínek najednou. 1.) musí se objevit myšlenka na hraní, 2.) musí být dostupný hrací automat, 3.) musí být k dispozici peníze, které lze vsadit do hry a 4.) hráč musí fyzicky svýma rukama na ty peníze sáhnout a vhodit je do automatu. Pokud kterákoli z těchto podmínek není splněna, nemůže se hráčské chování objevit. Touha po hraní, bažení, vzniká na základě nějakého spouštěče. Tím spouštěčem může být třeba místo - jde kolem hospody, kde je automat. Zavolá mu kumpán (pokud nějakého má). Bude mít u sebe nebo doma větší částku peněz. Takže například by se měl vyhýbat místům, kde hraje či kde jsou automaty. Nemít k dispozici větší částku peněz. Není rozumné, aby dokazoval, že klidně může do hospody s automatem, že to vydrží. Zbytečně to spouští touhu po hraní, i když to třeba vydrží, bude se trápit. A nedosáhne tím trvalé změny. Trvalé změny se dosáhne změnou způsobu života, ano, ve svém příspěvku naznačuješ, že toto tušíš. Nový životní styl, ve kterém není místo pro hraní. Abstinence od hraní je prostředkem ke kvalitnímu životu, nikoli cílem. Cílem je, abyste neměli finanční problémy, aby se vrátila ztracená důvěra. A vyhýbat se situacím, které souvisí s hraním, musí být trvalé. Šance, že nikdy nevezme peníze na hraní je po úspěšně absolvované léčbě poměrně značná. Záruku ti samozřejmě nikdo nedá. Velmi to záleží na dodržování režimu. Musí se mít stále na pozoru. Naučí se rozpoznávat situace, které by mohly vyvolat touhu po hraní, naučí se jak na ně reagovat, naučí se, jak touhu překonat, kdyby se objevila i přesto, že se rizikovým situacím vyhýbá. Takže odpověď na tvou otázku je ANO, změní se ve svém chování. To je přeci cílem léčby. Být tebou, uzavřel bych s ním dohodu, zavedl doma finanční režim a nechť se jde léčit. A ať jde sám, ať si sám zavolá třeba Jílkovi a řekne mu "jmenuji se xy a jsem patologický hráč". Nebo "mám problém s hracími automaty, nedokážu se ovládnout". Už toto říci nahlas je totiž velkým krokem na cestě k uzdravení. A je přeci dospělý, ne ? Jestli opravdu chce přestat, musí ten první krok udělat sám a zavolat.
25. Říjen 2006 - 0:12
Obrázek uživatele Návštěvník
Smajlinek (anonym)
to co píšeš, s těma financema, abych je měla u sebe já, to už sme zkoušeli, ale mě to přijde hloupý. Vždyt nejde do nekonečna mu brát peníze a nechávat si je u sebe. já chci, aby měl u sebe taky náky peníze, když si chce něco koupit aniž by je nastrkal do beden. Ted to bohužel krachlo no, nechal si u sebe výplatu a chtěl mi nachystat překvapení (stěhujem se totiž od rodičů do vlastního) a chtěl koupit televizi, jenže se mu do cestu postavila herna, tak prohrál hotovost a ještě si šel vybrat z účtu :( Ten pan Jílek, ten se tím zabývá ambulantně nebo je to formou léčebny, že by tam byl nákou dobu zavřenej? myslím si totiž, že v tomto případě mu nějaký ambulantní docházení moc nepomůže. a ještě sem se chtěla zeptat jak je to s penězma, kolik se za to platí a tak, on bude dostávat nakou nahradu mzdy nebo tak? ja se v tom vůbec neorientuju ... ale díky za odpovědi, pomohly mi.
25. Říjen 2006 - 8:52
Obrázek uživatele Návštěvník
pv (anonym)
Pokud má někdo zhmožděný kotník a bude s tím lézt po horách, bude se mu nemoc zhoršovat. Pokud je někdo alkoholik a jeho partner má plný domácí bar chlastu, bude se mu jeho nemoc (závislost na alkoholu) zhoršovat, protože bude vystaven podnětům, které spouští bažení po alkoholu a následně návykové chování. Ono hrozí ještě jedno nebezpečí. Nemusí se totiž vůbec objevit myšlenka na pití, ale při setkání s alkoholem člověk BEZMYŠLENKOVITĚ zareguje tak, jak je zvyklý podle svých letitých a hluboce zakořeněných vzorců chování - napije se. I proto je potřeba se těmto podnětům vyhýbat. I tehdy, pokud se člověk naučí rozpoznávat ty rizikové situace. Může se stát, že ji včas nerozpozná a zareaguje AUTOMATICKY tak, jak je navyklý. A pokud je někdo patologický hráč a jeho partner má doma celou výplatu, bude se mu jeho NEMOC zhoršovat. Léčení nemoci vyžaduje určitý režim, s nachlazením je dobré ležet v posteli a vyhýbat se zimě. S hráčstvím je dobré vyhýbat se penězům. Když bude manžel nachlazený, ty ho uložíš do postele a uvaříš mu horký čaj, pomůžeš mu se uzdravit. Když je manžel hráč a ty mu doma vytvoříš bezpečné prostředí, kde není škodlivina (peníze), pomůžeš mu se uzdravit. V případě patologického hráčství sice chybí látková závislost (tedy závislost na nějaké látce, ethanolu), ovšem mozková chemie působí v podstatě stejně. Alkoholik má výhodu v tom, že je možné bez problémů doma zavést "suchý dům". Že prostě doma VŮBEC žádný alkohol nebude. U patologického hráče je to těžší v tom, že nemít doma vůbec žádné peníze není možné. Proto se musí alespoň omezit množství dostupných peněz na nezbytné minimum. Na tvém příkladu, na tom, co se stalo, je krásně vidět, co mohl udělat. V terapii se naučí používat princip semaforu - červená, žlutá a zelená. Už sama situace "mít u sebe výplatu" je velmi riziková, škodí jeho nemoci a měl by ji rozpoznat jako rizikovou - červená. Červená znamená STŮJ, zastav se, hrozí ti nebezpečí, uvažuj. Žlutá - jaké možnosti se mi nabízejí, jaké budou jejich důsledky. Vybrat si nejvýhodnější možnost a tu - jako zelenou - uskutečnit. Také se naučí princip třístupňové obrany - tři hradby. První hradba je zkoumání situací, které vedou k setkání se spouštěči. Například dostávat výplatu v hotovosti vede k tomu, že se setkám s hotovostí, se spouštěčem. Rozum říká, že nechat si posílat peníze na účet zamezí setkání s hotovostí, To ale nestačí, svaly ho musí donést do mzdové účtárny, kde musí nahlásit číslo účtu, kam mají peníze chodit. Druhá hradba je při setkání se spouštěčem - mzdová účetní na to zapomene a výplata je připravena v hotovosti. Červená - stůj, jaké mám možnosti ? Můžu vyrazit do herny a jen tak trochu si zahrát, nebudu tam déle než půl hodiny. Ale stávalo se, že jsem to nevydržel a všechno prohrál. Důsledkem může být, že nebudeme mít co jíst a manželka bude plakat. Druhá možnost - utíkat co nejrychleji domů nebo do banky i s penězi a odevzdat je. Doma to bude v pohodě, budeme mít co jíst a vyhnu se spouštěči. Tato možnost je výhodnější, rozhoduji se pro ni s USKUTEČŇUJI ji - běžím do banky jak nejrychleji mohu a nezastavuji se. Třetí hradba je zastavení recidivy. Když už sedím v herně a hraju, prostě se to stalo, můžu to ještě zastavit. Svaly mě mohou ihned odnést pryč. A bažení prostě vydržet. Bažení totiž netrvá obvykle déle než 15 minut, pokud se ta čtvrthodina překoná, bažení slábne. Naučí se spoustu dalších věcí, třeba vést si deník o bažení, za jakých okolností se objevila, jak dlouho trvalo a jak bylo silné. Pročtením deníku se zase naučí ty situace rozpoznávat. Po úspěšné léčbě by si jednak hotovost nechal posílat na účet, nejlépe tvůj a určitě by nešel sám kupovat televizi, alespoň ne v prvních měsících po léčbě. Prostě by jsi šla s ním. Pana Jílka jsem viděl naposled, už to budou skoro 2 roky, pracoval jednak v Bohnicích a jednak měl privátní ambulantní praxi. Nebo je možné zavolat do Bohnic na linku krizové intervence - 284 016 666 a domluvit se. Ústavní léčba je určitě lepší variantou. Standardně trvá 12 týdnů, je na to neschopenka. Konečně se už alespoň na dílu pro zaměstnavatele neuvádí diagnóza. Kdyby vadila neschopenka z psychiatrie, může se zkusit domluvit s praktickým lékařem, zda by na dobu pobytu nevystavil neschopenku on. Po léčbě by měl docházet ambulantně na doléčovací skupiny. Pobyt v Bohnicích je hrazen ze zdravotního pojištění, byly tam i doléčovací skupiny, jak je to teď nevím, myslím, že už nejsou. Na doléčování se dá docházet i privátně, cena je kolem 250-300 za skupinové sezení. Na závěr ještě zopakuju nejdůležitější body - 1.uzavřít spolu dohodu, 2.žádné velké peníze doma, žádný přístup k účtu. To ti nemusí byt "blbé", je to ta největší pomoc, jakou můžeš poskytnout. Když se dítě učí zacházet s penězi, nejprve dostává kapesné každý den, později třeba už na celý týden a učí se hospodařit. Tvůj muž nedovede s penězi hospodařit, musí se to tedy začít učit, od začátku. 3. On _SÁM_ musí zavolat, říct nahlas o svém problému a požádat o pomoc. Je to ten nejtěžší krok, všechny ostatní už se budou dít za odborné pomoci. Pokud to udělá a nebudeš ho přitom vodit za ručičku, je to zároveň i potvrzení pro tebe, že to se změnou myslí opravdu vážně. Teď už máš všechny potřebné informace a zbývá, aby tvůj muž udělal ten první krok, zvedl telefon a zavolal. Nástup na léčení nemusí být hned, obvykle se nějakou dobu čeká, je velký zájem :-(. Tak teď už je to na NĚM.
25. Říjen 2006 - 10:42
Obrázek uživatele Návštěvník
Návštěvník (anonym)
ty ses vratil vcera z lecebny?nebo to ctes nekde z nejake brozury?mas sise naprostou pravdu,co se tyce teoretiky,ale praxe takhle nefunguje.v dnesni dobe ti pujci na dobry slovo,se slusnym urokem kolik chces.a lecebna?myslis,ze pomuze?psychyatri jsou jen na to,aby te nacpali nejakym antabusem a podobnyma srackama a stejne se vtom musis vymachat sam.oni te stejne jen navedou a zbytek je na tobe.
25. Říjen 2006 - 22:51
Obrázek uživatele Návštěvník
pv (anonym)
Nevrátil jsem se z léčebny. Jednak se to učím ve škole a jednak to znám i z praxe - moje partnerka je alkoholička, 6 let abstinuje. Je mi líto, že máš špatnou zkušenost s psychiatry. Opravdu záleží, velmi záleží na konkrétním terapeutovi, psychiatrovi. Bohužel jsem se setkal i s psychology s letitou praxí, kteří mají o léčbě závislostí představy někdy snad i naivnější než ta úplně neznalá část veřejnosti :-(((. Bohužel jsou i takoví psychiatři, o kterých píšeš :-(, ale ne všichni. Antabus může být někdy výhodný, třeba ani ne proto, že by měl snižovat chuť na chlast, ale může mít významný psychologický účinek v okamžicích setkání se spouštěčem - vědomí toho, že se závislý zblije jak Alík a bude mu špatně ubírá závaží na straně vah "dám si jednoho panáka, projednou se nic nestane" a naopak přidává závaží na stranu "abstinence je výhodná". Antabus je pomoc pro toho, kdo chce, ale neměl by být předepisován paušálně a rozumní psychiatři to ani nedělají. Souhlasím s tebou v tom, že je třeba se v tom vymáchat sám. Terapeuti ti však mohou předat znalosti, které mají, postupy, co dělat, nacvičovat s tebou, jak se chovat v nebezpečných situacích, ale nemohou za tebe žít tvůj život a nedovedou totálně přeprogramovat mozek. Naštěstí.
26. Říjen 2006 - 14:02
Obrázek uživatele Návštěvník
Smajlinek (anonym)
tak už sme doma ve fázi, že volal a ptal se ... takže začneme v nemocnici na psychiatrii a pak ho asi doporučí do léčebny, nevim jak to chodí ale první "meta" je zdolaná, zavolal a ptal se... ale stejně je to mezi náma takový divný, já už z toho mám nervy na dranc a o lásce by se dalo polemizovat :( no asi mě i jeho čeká těžký období. Pan Jílek nás odkázal na někoho jiného, myslím že to bude pan Nešpor, je to někde v Bohnicích.
26. Říjen 2006 - 19:01
Obrázek uživatele Návštěvník
pv (anonym)
Blahopřeji k vykročení, teď ještě ten krok dokončit a domluvit se na léčení. Pan Nešpor je primářem mužského oddělení pro léčbu závislostí. Vůbec se ti nedivím, že máš nervy nadranc a že by se dalo o lásce polemizovat, je to úplně odpovídající situaci. Vývoj čehokoli bývá spojen s krizemi a krize je přechodovým stadiem ve vývoji. Prostě když se něco hodně mění, můžeme to vnímat jako krizi. Krize taky to znamená, že přichází něco nového. Jestli na léčení opravdu nastoupí, budeš mít čas na sebe a tak lépe poznáš, co vlastně chceš dál. Láska se vrátí, nebo taky ne. Je to 50:50. Držím palce.
27. Říjen 2006 - 10:02
Obrázek uživatele Návštěvník
Smajlinek (anonym)
no právě, já už lásku žádnou necítím. řeším ted dilema, jestli ho mám při tom všem podporovat, ale zároven vím, že když ho ted opustím, on na tu léčbu nepude a vykašle se na to. řeším teda to jak už sem psala jestli ho podporovat, nebo ho opustit (s vědomím, že se na to vykašle), aby se propracoval na to uplné dno, aby si uvědomil, co všechno ztratil a co svým chováním způsobil.zatím v mojí hlavě vítězí ho v tom nechat vykoupat, protože já už sem taky zralá na léčení, mám deprese a porad kvůli tomu všemu brečim :( ale zase já mu chci pomoct, v moji povaze není utíkat, jenže když on se ke mě chová zle tak co potom já? on mě nelituje, v ničem. zřejmě mu nevadí, že se trápím. sem fakt na vážkách. chci to vydržet do tý doby než pojede na léčení, ale obávám se, že to nepude, na jeho přítomnost už začínám být alergická a začíná mi vadit. je to špatný :( všichni mi říkají, at od něho odejdu, že se nezmění a budu trpět celej život, ach jo kdyby to bylo tak jednoduchý od něj odejít, navíc všechny problémy řeší tím, že se opije... ted mě tak napadá, když takovýhle věci řešim v 19 letech, co budu řešit až mi bude 30.já sem asi vážně hloupá :(
27. Říjen 2006 - 13:47
Obrázek uživatele Návštěvník
pv (anonym)
Ahoj Smajlinko, to tedy bere obrat. Myslím tím tvoje pocity, nebo alespoň co o nich píšeš. Před dvěma dny jsi psala o tom, že se stěhujete od rodičů do vlastního, včera že by se dalo o lásce polemizovat a dnes že lásku žádnou necítíš a že pořád brečíš. Doufám, že v tomto stavu se stěhování do vlastního odkládá. Jsou typy lidí, které jsou "zakázané" pro partnerství a _hrající_ hazardní hráč je mezi nimi. Navíc teď píšeš o opíjení (asi utíká sám před sebou, před řešením věcí) a o zlém chování. Co to je, mlátí tě, fackuje ? A proč s ním vlastně jsi, když láska není ? Proč je těžké z toho vztahu odejít ? To je otázek :-). Možná je těžké odejít proto, protože člověk, kterého jsi milovala ti najednou zmizel a proměnil se v někoho jiného. To, jak se chová teď už není ten, koho jsi milovala. ? S rozpadem vztahu se rozpadají i zaběhlé stereotypy a to je to, co bolí, i když už není láska. Třeba to, že jsme chodili každý pátek do kina a to po ukončení vztahu už nebude. Desítky takovýchto maličkostí. A samozřejmě soucit, pocit zodpovědnosti vůči druhému ... Asi jsi už udělala, co jsi mohla, teď musí nastoupit na to léčení. Jenom tak se může vrátit ten koho jsi milovala. Jestlipak už volal do Bohnic, když ho tam p. Jílek odkázal ? Mohl tam zavolat hned poté, co dokončil hovor s Jílkem, nebyl přece důvod to odkládat. Možná ta motivace není tak silná a měl v tu chvíli pocit, že už udělal dost, možná už neměl na druhý hovor sílu či odvahu, možná to taky byl jen krok k tomu, aby ti ukázal, že v tom něco podniká a zmírnil tak tvůj nátlak, nevím, do hlavy druhému nevidíme. Nebo se už domluvil ? Každopádně všechno, co děláme pro druhého člověka nad rámec svých povinností je laskavost, na kterou nikdo nemá nárok. Ale můžeme laskavosti poskytovat plnými hrstmi, když chceme, a navíc z toho můžeme mít radost. Pokud nechceme laskavosti poskytovat, nemusíme. Proč taky, když nás to netěší ? Pokud poskytujeme takové laskavosti, že to ničí nás samotné, tak už se snad ani nedá mluvit o laskavosti, ale o oběti. A obětování se nás může ničit a zničit. No a pokud přestaneme dělat něco, co nás ničí, tak to není (zbabělý) útěk, ale je to sebezáchrana. Sama asi víš, kde na té stupnici jsi a kolik sil ještě můžeš/chceš dát. Možná bys mohla dát zcela srozumitelně najevo, jak na tom jsi a že to léčení nebo alespoň domluva o nástupu se nedá odkládat od pondělí už ani o den. Hmm, o tom už jsme si psali, jen jinými slovy, začínáme se točit v kruhu. Docela mě překvapilo, že je ti 19. Udělal jsem si představu, že je ti kolem 30-ti, sám nevím proč jsem si to myslel. A kolik je jemu a jak dlouho má tyhle problémy s hraním ? A co vůbec vaši rodiče, tvoje a jeho, vědí o tom ? A u čích rodičů bydlíte ? Musíte být pořád spolu ? Jestli by si nešlo dát pauzu nebo se nevidět tak často, nevím, jak to máte. Tedy jestli nejsem moc zvědavej. Taky si můžeme pokecat mailem, kdybys chtěla. Mám adresu pv(zavináč)propsychology(tečka)cz . Nebo přes nějaký IM (jabber, ICQ). Tak zatím.
28. Říjen 2006 - 0:18
Obrázek uživatele Návštěvník
P. (anonym)
ahoj všichni, ani nevím, jak mám začít, každopádně když si pročítám tyhle stránky a vaše články tak je mi do breku. je to drsné, když si to takhle pročítám a zároveň si uvědomuju jak hrozně moc jsou mi ty články blízké. přítel hraje... chci mu pomoct, ale nevím, kde začít??máme jít k nějakému psychologovi, který si s ním popovídá a pak ho pošle na nějaké terapie nebo jak to vůbec funguje. v životě by mě nenapadlo, že budu muset něco takového řešit, i když, ne nadarmo se říká, že holka si hledá podobného partnera jako je její otec, otec hraje taky, ale já s ním nežiju a nezajímá mě to. zajímá mě můj přítel, který je z toho úplně na dně, uvědomuje si co dělá,že prohrává spoustu peněz, že mi hrozně ubližuje, ale prý je to jak magnet od kterého se nejde odervat a ještě k tomu když jsou ty "zkurvené" automaty na každém kroku.změnil skoro před rokem práci, má dvakrát větší plat než měl a k čemu je to dobré? hodněkrát mi řekl, že si mě nezaslouží, ať si najdu někoho jiného, ale já mu chci pomoct, zajdu s ním někam, hlavně ať to k něčemu je. díky.
16. Leden 2007 - 20:12
Obrázek uživatele Návštěvník
P. (anonym)
Jsem z Ostravy
16. Leden 2007 - 20:14
Obrázek uživatele Návštěvník
Návštěvník (anonym)
Podívej se na diskusi /psychické problémy a psychologie/ gamblerství.
16. Leden 2007 - 20:42
Obrázek uživatele Návštěvník
xy (anonym)
Moji milí virtuální soukmenovci! Strašně se stydím za to, že si ničím život s gamblerem a hledám pomoc kde se dá. Vaše články jsou mi tak blízké! Jsme spolu 10 let, máme rodinu, v časech dobrých je to celkem prima chlap a táta, ale má tak 4x do roka "úlet", kdy se opije a pak si půjčí peníze od toho, kdo dá a když všechno prohraje, napíše mi sms, že ho to zas ovládlo a že chce skončit se životem. Je to neskutečná hra nervů, když jsem doma s dítětem, nemůžu nic a pokouším se ho přemluvit, aby si nic neudělal. Pak má období, kdy seká latinu, chce se srovnat, i se mu to daří a pak znova. Tolikrát jsem mu pomohla - jak psychicky, tak tím, že jsem všechno zaplatila (stydím se za to, bydlíme na malém městě). Vždycky se snaží vše vrátit, ale nestíhá, od 15 let půjčka střídá půjčku a pořád nemá peníze. Sice pracuje, ale já nedostávám často ani korunu (a jsem na mateřské!!!), protože vrací dluhy. Je to strašný, je mi hrozně, často si dám večer sama víno a "kochám" se ve smutku (ještě abych kvůli němu začala chlastat!). Psali sem nějací vyléčení gambleři, prosím, přidejte své poznatky, dám mu to přečíst a díky i za rady těch, kteří jsou kolem těchto osob, které ať vědomě či pod vlivem alkoholu či nemoci ničí své blízké. Díky!!!
9. Únor 2007 - 14:06
Obrázek uživatele Návštěvník
Helena (anonym)
Milá xy ! Vůbec Ti nezávidím Tvou situaci. Taky jsem se zamilovala do takového člověka, ale pryč od takových. Něco jsem i četla na jiných diskuzích a věřím tomu, že většina jich je nenapravitelná. Akorát dovedou stáhnout svým chováním toho druhého na dno. Taky jsem se dala na pití, musela jsem zahnat tu bolest a bezmocnost. Lituji Vás a jsem s Vámi.Přečtěte si diskusi doporučovanou výše v příspěvku před Vámi.Otevírá oči.
9. Únor 2007 - 15:50
Obrázek uživatele Návštěvník
P. (anonym)
zdravím všechny, děkuji neznámému za odpověď. V pondělí jde přítel k psychologovi, tak jsem moc zvědavá jak tam dopadne, co mu řekne, jak to bude probíhat. Chtěla jsem jít s ním, ale on říkal že tam půjde poprvé sám, že se poptá doktora, jestli mě může vzít s sebou atd. Docela mě to mrzí, protože jsem říkala, že s ním půjdu určitě vždy, že ho podpořím... Tak jsem zvědavá, s čím příjde. Co když ho budou chtít poslat někde na léčení? To by ho jako někam zavřeli do blázince? Nebo jak to vůbec u toho psychologa probíhá, to bude chodit na nějaké terapie? Zdravím xy, přeju pevné nervy a s tím vínem jsem na tom stejně, taky si ho dám...
10. Únor 2007 - 11:22
Obrázek uživatele Návštěvník
xy (anonym)
Zdravím Helenu! Tvé syrové konstatování, že jsou všichni gambleři nenapravitelní, se nečetlo dobře. Něco ve mně tuší, že to třeba tak je i u nás, ale zaháním to a prostě ho nedokážu poslat někam a pořád ještě doufám. Nevím, co by mne dokázalo nakopnout k ráznému rozhodnutí. Tolik zlého mi už v tomhle směru udělal (myslím tím nervy, peníze, pověst..) a já jsem pořád jako pitomec, jen vyhrožuju a nic. Děkuju za podporu a snad....
12. Únor 2007 - 13:40
Obrázek uživatele Návštěvník
xy (anonym)
Zdravím Helenu! Tvé syrové konstatování, že jsou všichni gambleři nenapravitelní, se nečetlo dobře. Něco ve mně tuší, že to třeba tak je i u nás, ale zaháním to a prostě ho nedokážu poslat někam a pořád ještě doufám. Nevím, co by mne dokázalo nakopnout k ráznému rozhodnutí. Tolik zlého mi už v tomhle směru udělal (myslím tím nervy, peníze, pověst..) a já jsem pořád jako pitomec, jen vyhrožuju a nic. Děkuju za podporu a snad....
12. Únor 2007 - 13:41
Obrázek uživatele Návštěvník
xy (anonym)
Milá P.! Tak jak dopadlo sezení u psychologa? My už jsme byli několikrát, ale zatím jsme narazili jen na takové, kteří manžela odsoudili (možná to byla součást terapie), on se zabejčil, protože ho nechtěli ani trochu chápat a tak z toho nic nebylo. Napište dojmy!
12. Únor 2007 - 13:44
Obrázek uživatele Návštěvník
P. (anonym)
Ahoj xy,tak to máme za sebou. Byla jsem z toho trochu nervozní, protože jsem vůbec nevěděla, co se tam bude dít a co bude doktorka chtít vědět, ale bylo to v pohodě. Byla tam moc milá psycholožka, tak do třicítky, hodinu si s náma povídala, vyptávala se na spoustu věcí, kdy hraje, proč hraje, kolik prohraje, jaké z toho má pocity on a chtěla vědět hlavně můj názor, jak já se na to dívám(jak asi, nechala bych ty hnusné bedny s ovocem vyhodit do vzduchu, myslím, že jsi na tom stějně).Vůbec mi to nebylo nepříjemné a určitě přítele neodsoudila. Brala ho jako pacienta, který potřebuje její pomoc. Myslím, že až dnes si uvědomila pořádně že to není tak jednoduché a bude to běh na dlouhou trať, snad s vítězstvím v cíli. Akorát jen doufám, že to vše zvládnu, vydržím a nezblázním se z toho. Dostala jsem totiž funkci jakési pojistky nebo spíš účetní, která se bude starat o všechny naše peníze, kartu do bankomatu a vůbec všeho co se peněz týče, aby on neměl šanci peníze někde "promrdat" pardon ten výraz,ale ono se jinak to házení peněz do hracích skříní nazvat nedá. Připadám si jako bych doma měla malé dítě, kterému budu jen dávat kapesné, aby si mohlo něco koupit, ale asi to opravdu jinak nejde. Myslím, že přítel to zvládl dobře, domluvili jsme se na sezení každý týden a pokud to budu stíhat i já, tak budu chodit s ním, myslím, že to budu potřebovat taky a hodně. Pořád totiž nevím, jak se v určitých situacích chovat, hlavně ve chvíli kdy příjde a řekne mi že byl hrát, tiše samozřejmě doufám, že už mi to nikdy neřekne, ale nebudu si lhát. Nevím, jak se k tomu postavit, mám křičet, brečet, prosit nebo se s ním vůbec nebavit???Těžko říct co na něho zabere nejvíc. Postupem času nás čeká taky skupinové sezení. Takže myslím, že to dnes dopadlo docela pozitivně. Mrzí mě že u vás to tak nedopadlo, ale třeba jste měli jen smůlu na psychology. Každopádně ti přeju ať je to lepší a nějak to společně zvládejte.
19. Únor 2007 - 20:01
Obrázek uživatele Návštěvník
mahulena (anonym)
Ahojky lidičky, já mám přítele, který hraje taky. Hrál asi před 4 lety s tím, že prohrál všechny své úspory. Když to vyhrál zpět, myslela jsem že užje vše v pořádku, ale teď jsem se dozvěděla že hraje zase. Neví proč, asi prý proto, že ho to baví. Vůbec nevím co dělat. Je to těžké, protože přítel je taxikář a do herny může každý den. Nemůžu mu hlídat peníze, protože nevím, kolik za noc udělá. Prosím poraďte mi, vůbec nevím co dělat!!!!!!!
28. Září 2007 - 13:40
Obrázek uživatele Návštěvník
Marta (anonym)
Můj přítel je hospitalizován v Bohnicích, za chvíli, relativně, už půjde domů. Chci všem říct, že se nemají čeho bát, a naopak si myslím, že hospitalizace je pro gamblery důležitá v tom smyslu, že se ocitnou v jiném světě, kde mají šanci a čas trochu se nad sebou zamyslet, odpočinout si apod. a to vše pod dohledem terapeutů... Blázinec prostě není konec, ale začátek. A pro partnerky gamblerů, které se ostatně ocitly zde v diskusi, tak jen mám doporučení, aby s partnerem docházely na terapii, kterou vede primář Nešpor na pavilónu 31 vždy ve středu od 16,30. Je to otevřené pro gamblery a rodinné příslušníky, můžete přijít jen tak "z ulice", a mně osobně to hodně pomohlo pochopit celou tu závislost, a najít praktické rady, jak k ní přistupovat i k dalšímu životu. Jinak sem dávám na sebe kontakt:rezi"email.cz, kdybyste kdokoliv cokoliv potřeboval... Víte, mám trochu pocit, že bohužel na nás "spoluzávislé" se trochu zapomíná a sama si pamatuji, jak jsem na začátku léčení apod. byla ze všeho vyděšená...
4. Říjen 2007 - 13:54
Obrázek uživatele Návštěvník
VeronikaN7"sezn (anonym)
Ahoj, docela mě potěšilo, že jsem našla takový web, kde se můžu taky svěřit... Je mi 21let a rok chodím s Honzíkem (taky 21). Když jsme se seznámili, řekl mi, že se 2měsíce léčil v Bohnicích kvůli hraní rulety a kulečníku za peníze. Tenkrát byl v pohodě, dokázal u sebe nosti větší množství peněz aniž by je šel prohrát. Jenže asi po 2ou měsících nastal zlom. Byl si zahrát jednou, pak dvakrát...Pak zase chvíli klid, ale teď od června mám pocit, že se intervaly hraní a nehraní zkracují. Teď 2* prohrál i mojí výplatu! Dost mě to šokovalo a tak jsem řekla, že mu dám poslední šanci. Buď si uvědomí, že má kolem sebe lidi, kterým na něm záleží nebo se rozhodne pro hraní a otočí se k těmto lidem zády. Mám z toho dost strach. Jsem mladá, mám po vysoký, nesnáším dluhy a bohužel dluhy mám. Nemám z čeho zaplatit nájem, vstupní prohlídku do práce a nemám už ani na jídlo. Každý večer usínám s tím, co bude příští den. Honzíkovi věřím, mám ho ráda, ale už je toho na mě asi moc. Mám prostě strach. A kdyby to věděli moji rodiče...! Stydím se za to. Vždycky jsem se o sebe dokázala postarat, radila druhým a teď jsem spadla do tohodle. Snažím se Honzíkovi pomáhat, teď jsme začali chodit i na anonymní sezení pro hráče do Bohnic. Ale...co mám dělat dál? Poraďte mi. Děkuju
4. Říjen 2007 - 19:30
Obrázek uživatele Návštěvník
Marta (anonym)
A ještě - ono je to fakt trápení, ale co se týče partnerství s gamblerem, mám teorii, že buď se na to člověk vykašle - zvlášť v případě, že gambler nemá vůbec chuť ani snahu s tím něco dělat, a nebo zatne zuby, získá o tom problému, co nejvíc informací a začne něco dělat a zároveň myslet na sebe, své koníčky a aktivity. Prostě nesoustředit se jen na ten problém, ale žít si hlavně svůj život, který bude svým způsobem spokojený, protože jen tak můžete být gamblerovi nápomocni. Nějaké výčitky, slzy, ano to asi člověka napadne, ale opravdu to chce vzít jako problém a postavit se k němu čelem. Jinak upozorňuji, že největším paradoxem celé věci je, že gambler může mít recidivu i ve chvíli, kdy se mu daří, kdy je třeba konečně šťasten, prostě v rámci toho štěstí, aby svému partnerovi dokázal, že se o něj postará,že ho zajistí apod., začne hrát. Abych se přiznala, na počátku partnerova léčení jsem se cítila hodně osamělá, protože jsem byla na ten problém sama, neměla jsem nikoho, kdo by měl stejnou zkušenost, jako já, kdo by to samé prožíval. Myslím si, že stejně jako si mohou být vzájemně užiteční léčící se a tedy abstinující gambleři, tak stejně tak i jejich partnerky a partneři.
5. Říjen 2007 - 12:43
Obrázek uživatele Návštěvník
Murat (anonym)
Zdravim,jsem ze Zlina.V nasem meste začal fungovat klub anonymnich hraču.Kdo bude mit zajem,veškere informace poskytnu na telefonu 721 655 475. Veroniko nemam bohužel čas,letim do prace a nemam doma internet,jestli chceš tak se ozvi a mužem se nejak domluvit a pokecat třeba na netu. Hrač a gambler Murat
5. Říjen 2007 - 20:27
Obrázek uživatele Návštěvník
Eliška (anonym)
Dobrý den, Moc Vás prosím o kontakt na nějakou ambulantní léčbu či psychologa pro mého 28 letého bratra, který je závislí na hracích automatech před 3 roky se léčil v Bohnicích a od té doby nehrál až do teď.tento měsíc prohrál celou svou výplatu a nejen to doma už mu nikdo nevěří a on sám je na tom dost špatně.Bohužel na žádném odkazu jsem přímo nenašla žádný odkaz do léčebny už nechce,ale ambulantnímu léčení se nebrání. Děkuji moc za radu a přeji pěkný den*
21. Listopad 2007 - 9:25
Obrázek uživatele Návštěvník
Veronika (anonym)
Ahoj, měla bych na vás velkou prosbu..píšu článek o gamblerství a hledám někoho, kdo si touto závislostí prošel nebo prochází a byl by ochotný poskytnout mi krátký anonymní rozhovor přes mail. Šlo by o tři až čtyři otázky..můj mail je rozhovorVK"seznam.cz, moc by mi to pomohlo. Díky.-)
25. Listopad 2007 - 11:47
Obrázek uživatele Návštěvník
petr ivan (anonym)
Ahojte, spoustu odpovědí naleznete na diskuzi GAMBLERSTVÍ zde na doktorce, kde je nyní 2777 příspěvků. Hodně sil v boji přeji.
25. Listopad 2007 - 18:32
Obrázek uživatele Návštěvník
Libor (anonym)
www.gamblingstop.czweb.org
10. Prosinec 2007 - 15:45
Obrázek uživatele Návštěvník
lucka (anonym)
pro smajlínka,chodila jsem s klukem asi 3roky,tak půl roku byl strašně hodný,klapalo nám to no byla jsem štastná.pak mi oznámil,že stratil výplatu tak jsem to se slzami v očích nějak přežila nakonec se přiznal,že jí prohrál tak to jsem probrečela celou noc,bylo tak uzko,ale slíbil,že už se to nestane.tak to pokračovalo dál.než ho propustili.neměl u sebe žádné doklady na sebe taky nic neměl vše jsem mu kupovala a živila ho.byla jsem zamilovaná.pak došel i list od soudu,že dluží alimenty taky jsem mu sehnala na to peníze.no pak dělal na černo a peníze nikdy nedonesl vždy se vymluvil,že mu nezaplatil nebo nějak podobně.tak jsem mu prostě věřila.pak začaly výmluvy,že jede k bráchovi,že si našel jinou práci,ale nemá na nocleh,když dostal 1500 tak mu to nestačilo já víc ani neměla ale opět jsem věřila.hrál celou noc celé dny.když mi to začalo docházet a měla jsem všude dluhy a žádné kamarády tak už bylo pozdě.obrátilo se to tak,že jsem nesměla do práce takže jsem byla na ÚP vždy chodil semnou a peníze jsem musela odevzdat nic mi nenechal musel mě mít pod dohledem.pak začal šíleně žárlit a to už bylo asi to poslední.posílal mě pro peníze a jak jsem je nedonesla musela jsem chodit až byly.vážila jsem snad 40kg.nejedla jsem jen kouřila a i to jídlo a pak cigarety.které byly moje v té době všechno mi vzal.jakmile ho chytla chut hrát zak ho prostě nic nezajímalo jen aby měl peníze.když jsem si našla brigádu tak jsem mu půlku peněz zatajila.ale on musel začít pomáhat tam kde já a dopadlo to tak,že mě začal obvinovat ,že mám něco s majitelem.takže neustálé hádky.když jsem mu řekla at se sebere a vypadne tak protože neměl kam jít tak mi začal vyhrožovat a surově mlátit.nesměla jsem pak už nikam z domu jen pro peníze samozdřejmě,že jsem začala utíkat pryč jen abych byla chvílu venku bylo to strašné,pokud se někdy vrátil dřív a já po něm tak mě tak zbyl,že jsem byla samá modřina,rozbil mi pusu na zemi do mě kopal.bydlela jsem u mamky,vyhrožéval,že jí něco udělá a mé babičce a dědovi taky,bála jsem se o rodinu a tak jsem to musela trpět.raději bych aby zabil mě ale né mou rodinu.časem si dovolil i na mamku.ukradl zlato vybral účet prostě dělal vše jen aby si zahrál,ale vždy bylo já už to neudělám at automaty nebo,to že mě už nezbije.časem jsem si našla chlapa nebo spíš někoho kdo mě přivede na jiné myšlenky.utíkala jsem častěji a častěji vesměs jsem se vracela opilá,aby mě to tak nebolelo věděla jsem že dostanu ale svoboda byla pro mě důležitější,jinak bych asi skončila v blázinci.do dnes mi nevrátil ani korunu.celé rodině dlužím peníze protože jsem je já chodila půjčovat.i na zábavě si myslel,že jsem šla za druhým a vytáhl mě ven a tam mě tahal za vlasy mlátil do hlavy kopal no hrůza nikomu to nepřeji a to jen proto,že byl snad pak i na nervy byl to blázen,kterého jsem já i někdy měla chut zabít,jsou to velké nervy s takovým člověkem a to vše jem kvůli automatům.měla jsem to ukončit hned když jsem to zjistila,jenže já se ho zastávala rozeštvala si všechny,volala do Kroměříže jestli ho vemou,ale on nebyl schopen si dát do pořádku ani doklady.milovala jsem ho ale on toho zneužil.už takovým lidem nevěřím je to ve mě,vše mě to poznamenalo.jenže jednou jsem potkala fajn kluka,který mi pomohl a vykopal ho od nás.a od té doby jsem štastná.mám dvě krásné děti hodného chlapa který automaty nenávidí.ale je fakt,že se někdy otáčím a mám strach jestli ho nepotkám.i po 5ti letech je to ve mě.strach z člověka nebo spíše z havěti,která mi tak ublížila.když se dívám do zrcadla tak jizva na tváři co mám od něj mi vždy vrátí vzpomínky,ale tenkrát jsem ho vážně chtěla zabít nikdo nevěděl kde je,rodina ho odsoudila a když do mě kopal a říkal jak ublíží mamce tak jsem do něj chtěla něco vrazit,dnes má tak kolem 33let nevím kde je ale je mi líto té která mu naletěla.je to člověk ulhaný ale uvěřil by mu i pán bůh.doufám,že už raději někde sedí v base než aby měl nějakou týrat.dlužil na alimentech.tak mu přeji jen to nejhorší at se usmaží v pekle.budte opatrné holky,pokud to po prvním varování nenechají jděte od nich.taky jsem vyhrožovala rozchodem ale nic nepomohlo.
17. Únor 2008 - 17:17
Obrázek uživatele Návštěvník
"w" (anonym)
Ty jsi lucko cikánka? Jinak si neumím vysvětlit, že se celá tvoje rodina nechala vydírat od jednoho magora. Jako byste všichni žili na pusté ostrově kde není policie, soudy, poradna pro týrané osoby, ale jen samé herny, on a tvoji rodiče. Asi ti to vyhovovalo, když jsi milovala takovou zrůdu. Proč jsi nešla na policii?
17. Únor 2008 - 21:56
Obrázek uživatele Návštěvník
Ambulance adikt (anonym)
Dobrý den,chtěla bych Vám představit Ambulanci adiktologie v Olomouci,která se věnuje hazardním hráčům, uživatelům nealkoholových drog, a osobám jim blízkým-rodiče apod. Vše je zdarma a anonymně. Více na www.podaneruce.cz
3. Červen 2010 - 16:24
Obrázek uživatele Návštěvník
jajaja (anonym)
pro smajlínka,chodila jsem s...juuuj tak mam to dost podobne .. ale je to svinstvo mali by ich zrusit do jedneho..
3. Srpen 2011 - 18:09

Přidat komentář

Reklama

Reklama