Zpráva o stavu

Doktorka.cz nabíhá na nový systém. Prosím omluvte dočasnou zhoršenou dostupnost služeb. Děkujeme!
45 komentářů / 0 nových
Poslední
Obrázek uživatele Návštěvník
Návštěvník (anonym)

Anti-Deprese

10. Září 2018 - 0:06

Komentáře

Obrázek uživatele Návštěvník
Pozitivista (anonym)
Kdyz tady vsude vidim, kolik lidi ma depresi a jak jsou vsichni na prascich, tak se me chce z toho brecet. Je tu nekdo, kdo deprese proste nema, nidky nemel a pokud mel, tak s nimi rychle zatocil? A nebo nekdo, kdo je sice mel, lecil se, ale uz je vyleceny a o pojmu deprese nechce nic slyset uz nikdy? Chapu, ze je to nemoc jako jakakoliv jina, ale mozna jeste horsi nez bezny nemoci, nebot cloveku hrozi kazdou chvili smrt sebevrazdou.
8. Říjen 2005 - 23:22
Obrázek uživatele Návštěvník
pí (anonym)
Ahoj,já Tě nepotěším, ale moc ráda si počkám na nějaké odpovědi, budou-li.Já deprese mám a vůbec mne to neba - jenže já nejsem na prášcích, protože na ně vůbec, ale vůbec nevěřím, myslím si, že jsou to sajrajty, co člověku akorát tak doničí život, i když to tak někdy nějaký čas nevypadá a na chvíli pomohou, jenže myslím že je to jen do času a že za tu "pomoc" člověk sakra zaplatí.Noo ale kdekdo na ty prášky nedá dopustit, tak si tu taky počkám na ty příběhy vyléčených.Já mám ke svým depresím dost reálných důvodů a soukromě si myslím, že pokud nevyřeším ty důvody, tak nezmizí deprese. No ale prý existují aj endogenní deprese, kde prý není jasno z čeho jsou - jenomže já na to nevěřím, já si myslím, že ti kdož je mají si nedají příliš námahy s tím, přijít na to, z čeho to mají, ale kdesi v hloubi duše to stejně tuší. Jenže ono je jednodušší prohlásit depresi za nemoc a chodit k doktorovi, než si připustit, že máme leckdo tak či onak pokažený život a že bychom s tím museli dost dělat, aby nám zas bylo líp.Za toto rouhačské psaní mi tu asi kdekdo vynadá, tak jen dodávám, že deprese mám sakra pořádné a že vlastní život a vlastní chyby jsem si už pořádně rozpitvala - tudíž teď už jen zbývá z toho všeho najít cestu ven - bez prášků (tedy bez jejich pravidelného požívání, ve výjimečných situacích jsou asi dobré - teda lepší než skočit z okna), protože prášky Vám akorát zničí ledviny, přivodí obezitu a tak podobně - pěkně děkuju za takovou pomoc.
9. Říjen 2005 - 1:13
Obrázek uživatele Návštěvník
Pozitivista (anonym)
No, slysela jsem, ze ty prasky maji sve biochemicke opodstatneni, dodavaji serotonin, ktery si clovek doda stezi sam, nebo stezi tak rychle, jak potrebuje, takze k necemu asi budou. Na cem jsou vlastne zalozena psychoterapeuticka cviceni? O cem si ty lidi vykladaji, aby se dostali z zivotni situace, kdy jim umrelo dite nebo je zneuzival otec nebo tak neco... chapu, ze jsou okolnosti, ktery dostanou do deprese snad uplne kazdeho, i kdyz k tomu nema predpoklady zadne.
9. Říjen 2005 - 8:08
Obrázek uživatele Návštěvník
pí (anonym)
Ahoj Pozitivisto, ano mají biochemické opodstatnění a dodávají -a někdy na čas s úspěchem (a s vedlejšími účinky) něco co nám chybí - ale nesouhlasím s tím, že si to neumíme sami dodat - jen látky jež prostě jsou produkovány při radosti a spokojenosti prostě nedodá organismus jenž k těm pocitům nemá opodstatnění, ale naopak žije tak, že mu logicky začínají chybět. Když je dodám chemicky, budu na tom jak feťák - na čas mi bude hej - a obávám se, že budu dál pokračovat v životě, jenž mne k nedostatku serotoninu přivedl. Pozitivistko, viděla jsem to: ženu, jež jeden den plakala, moc plakala a nevěřím, že bezdůvodně, mezi pláčem z ní totiž tu a tam pár slov vypadlo o jejím životě. A pak? Po úspěšném zásahu antidepresiv? Tatáž žena se o několik dní později zvesela smála, radostně žertovala s další takovou ženou - ale víš co - svítily jim oběma nenormálně oči a žertovaly opravdu poněkud přehnaně. Zdravě to teda opravdu nevypadalo. Ta druhá byla v té době hluboce nešťastná a souviselo to s jedním mužem a rozchodem, jenže ona se smála jako ... no, já bych řekla jako blázen, mnozí asi řeknou jako člověk jemuž se ulevilo, léčí se ...Vidím to spíš jako lehčí formu drogové závislosti, ovšem legální a podporovanou vědou. A stejně jako na drogách, existuje i na mnohých těchto lécích pěkná závislost a pěkné absťáky, když se to pak vysadí. Kolektivní psychoterapii týkající se depresivních pacientů jsem taky viděla:A chápu myslím dobře Tvoji otázku, jenže to co jsem viděla já, se mi vůbec nelíbilo, protože právě - v té skupině se objevují lidé, z nichž někteří mají skutečně za sebou události, z nichž by se asi složil a byl depresivní úplně každý, ale spolu s nimi jsou tam lidé, kteří žijí relativně dobře - bez existenčních problémů a bez katastrof za sebou, ale depresivní jsou taktéž, někomu stačí méně. Vzniká absurdní nesourodá skupina lidí různého věku, vzdělání, zkušeností, charakteru ... a to jediné co je často spojuje je právě deprese. Ta je v té situaci označena jasně za nemoc a ti lidé si o ní mají rozprávět. A to mi přišlo úplně nenormální. Protože tam byla třeba milá, inteligentní, šarmantní paní v důchodovém věku, jež za sebou měla velice traumatickou zkušenost - péči o velmi vážně nemocného človíčka a ... a mně připadalo, že té paní by pomohl rozhovor, popovídání si, ale s lidmi, kteří by měli podobnou zkušenost jako ona, byla by trochu mezi svými, uměli by si představit co vytrpěla a díky tomu i soucítit. Jenže takový tam v tu chvíli nebyl nikdo a přítomný odborník měl tak viditelný a cítitelný odstup od problémů té paní i od ostatních, že mi to celé připadalo k ničemu.Atd ...
9. Říjen 2005 - 13:59
Obrázek uživatele Návštěvník
Pozitivista (anonym)
aha, takze serotonin nebo jiny latky s dodaji docasne, aby si clovek za tu dobu stihl sehnat nejakou radost ze zivota, coz v depresivnim stavu nezvadne. To zni logicky. A ze jsou psychoterapie blbe delany, me neprekvapuje, jako dost veci v tomto state, obzvlast ve zdravotnictvi. Ale kdyz stejne by me zajimalo, cim je zpusobena deprese tech, kteri jsou jinak "relativne" obycejni lidi bez vyznamne tragickych zivotnich udalosti. Neni to proste vlastni neschopnost a sebelitost? Nepotrebovali by takovi spis par facek? Ja jsem kdysi taky mela depresi, z chlapa, ale to trvalo 2 dny a nikdy vic se to neopakovalo. Zaplat panbuh. Docela me ale zajima, jak blizko takove deprese clovek je, jak snadno se z nej takovy zavislak muze stat.
9. Říjen 2005 - 14:25
Obrázek uživatele Návštěvník
pí (anonym)
Ahoj,no, tak to jsme na tom u některých úvah asi dost podobně. Jak jsi napsala, dodat ten serotonin jen na chvíli, aby se člověk jeho pomocí dostal zas na nohy, to zní logicky i mně a kolikrát o tom uvažuji, zda to takto funguje (nemůžu si pomoct, ale mám tak silnou averzi k těmto farmakům, že jsem delší pokus na sobě nikdy nedělala). Dlouhodobé užívání - a ono to u většiny těch lidí tak bývá - mi přijde šílené a nikam nevedoucí. Zda je to krátkodobé skutečně správné, na to si nějak neumím dotvořit názor, snad by pomohlo, kdyby tu někdo napsal, že mu to takto pomohlo a pak zas našel smysl života a směr a radost ... že už to pak nemusel nikdy brát. Většina povídání na zdejších forech bohužel vypráví spíš o opaku, spíš o tom, že se to vezme jako nemoc s periodami a ty léky se berou furt a různě se mění. Doktoři mají tendenci srovnávat ten nedostatek třeba s nedostatkem inzulinu při cukrovce, ale spousta lidí s tímhle srovnáním vůbec nesouhlasí (ta slinivka při cukrovce přestane setrvale fungovat, je to celé dost biologicky vysvětlitelné, podložené, zatímco u těch psychických problémů, není žádná závada na mozku ve spoustě případů prokazatelná).Pokud jde o ty psychoterapie, také bych věřila tomu, že ve slušnějších zemích asi mívají mnohdy lepší kvalitu, to co jsem tady viděla já navíc šíleně připomínalo projevy komunismu. Bylo jaksi nepsaně dohodnuto, že pacienti si přitom navzájem tykají - což v mnohém českém člověku ruší poslední zábrany ... a tak se pak stávalo a věřím, že často stává, že v tom nesourodém spolku Vám třeba ještě někdo, kdo Vás vidí třeba podruhé v životě ... začne velice drsně, neslušně a nesmyslně mluvit do života ... takže slušnější člověk se zábranami si může odnést trauma i odtamtud. Navíc se tam má za to, že se všichni mají co nejvíce otevřít - má se za to, že je to léčivé a nebere se ohled na to, že to člověk má udělat prakticky před cizími lidmi. Nutí se k tomu obvykle i viditelní introverti, některý to třeba i udělá, pak mu někdo z těch, co "všude byli a všechno vědí" řekne agresivně pár pitomostí ... a dotyčný introvert je na tom ještě hůř než předtím. No a s tím, že někteří ti lidé jsou možná spíš na pár facek, tak s tím bych taky souhlasila. Potíž je v tom, že jsou obvykle dospělí, mají "vážnou nemoc" a psychiatrii jako doživotní berli a omluvenku pro to, co vše nemohou .... jo jo, jenže těžko se rozlišuje, kdo to má tak a kdo jinak, to by těm lidem musel někdo dokázat dlouho naslouchat a naslouchat a to málokdo z odborníků umí. Než jsem zkusila pomoc psychologie, mylně jsem se domnívala, že psycholog je ten, co umí dlouze naslouchat lidským problémům, má zkušenosti, umí podržet, poradit, promluvit s rodinou.Joj - laická představa to byla, nikoliv pravda.
9. Říjen 2005 - 16:32
Obrázek uživatele Návštěvník
Radka (anonym)
Prášky nejsou řešení ale spíš z důvodu, že některé vedlejší účinky jsou horši než deprese sama. Nejčastěji to býva necitlivost, člověk nemá deprese z důvodu, že mu ty prášky sebrali veškeré city a neměm by teď problém smát se i při pohřbívaní vlastní matky. A často se k tomu přidružuje i agrese, co taky není podle mě o moc lepší než ta deprese sama. Proto farmaka taky odmítám, i když to možná v té době člověku může pomoct. Jenže to je při ojedinělých případech, ne dlouhodobé depresi z nespokojenosti s vlastním životem. Obzvlášř u mladých lidí dochází často k depresím kvůlu nešřastné lásce, ale spadnout až k drogám jako jsou antidepresiva je podle mě to nejhorší, co je v té době může potkat.
10. Říjen 2005 - 11:10
Obrázek uživatele Návštěvník
pí (anonym)
Radko děkuju za Tvé psaní, potvrzuješ mi to, co si též dost myslím.Ač sama nemám dlouhodobou zkušenost s antidepresivy (zkusila jsem to jednou - asi 3 měsíce a nemělo to na mne vliv vůbec žádný - i to se prý stává), tak ale slyšela jsem dost zkušeností druhých lidí a bylo to tak nějak jako jsi napsala ty. Taky ještě ztráta cítění při sexu.Dodám ještě k těm příčinám, nebo i skrytým příčinám - protože mnozí si je ani dlouho nedokážeme rozkrýt.Tak třeba - v téhle zemi - někteří lidé, kteří bojovali proti komunismu ... tak v době revoluce už byli strašně vyčerpaní - a mnohdy se stalo, že jejich rodiny nebyly odškodněny a že někteří ti lidé buď zemřeli a nebo dodnes žijí v nedostatku, protože po revoluci neměli ten žaludek či sílu se o něco rvát. Když se takový člověk pak dívá na mnohé zdejší poměry - může mít děsivou depresi ... léta strádání a teď se dívat na to, jak si teď žijí dobře mnozí z těch co se měli dobře i za komunismu - příšerné a silný důvod k dlouhodobé depresi.Nebo - jste dítě a do 18 let na Vás mají silný vliv oba rodiče, říkají Vám: Až budeš dospělý, dělej si co chceš, dokud Tě živím, budeš dělat co Ti řeknu. Těch 18 let je přitom strašně důležitých - volíte si školy, povolání, někdy i partnera .... v momentě, kdy Vás ta rodina jakoby už pustí - tak máte někdy už tak zamotaný život, že může přijít deprese. Jste unavení ze škol, které jste studovat nechtěli, máte pak třeba vysokou školu a přitom jste si přáli být automechanikem, jenže to se rodičům vysokoškolákům nezdálo dost dobré, tak dělali co mohli, aby Vás protlačili až k doktorátu ... to je přece běžná realita spousty lidí (a ti rodiče to myslí dobře).Člověk si pak říká, že se měl třeba víc vzepřít, jít si za svým, jenže - když byl malý, závislý a rodiče máme všichni dost dlouho rádi a oni to mysleli dobře ....Zahodíte pak doktorát a půjdete se vyučit tím automechanikem? Někdo to možná dokáže, ale jiný se v té době už žení, začínají na něm být závislí další lidé, děti ..... a .. tak přijde třeba deprese, nebo jiná nemoc. Tělo či duše si prostě řekne, že tohoto způsobu života už má dost.A to jsou jen dva z možných příběhů, možností na zamotaný život je přece spousta. Tak takhle nějak to vidím já. A Radka mne moc potěšila, čekala jsem spíš, že už se tu objeví celá parta bojovníků za chemické léčení duše a všeho ... a nechce se mi hádat, většinou to nikam nevede. Zatím překvapivě nedorazili. Zdravím všechny, kdož si myslí, že skrze tu chemii cesta nevede, leda ta do pekel zaživa.
10. Říjen 2005 - 11:53
Obrázek uživatele Návštěvník
Monika (anonym)
No já uznávám, že částečně můžete mít pravdu. Ovšem mám ten názor, že zpackaný život ještě nemusí znamenat deprese. Před rokem byla u mne diagnostikována deprese, kterou jsem trpěla mnohem delší dobu a teprve po delší době bylo zjištěno, že se jedná o depresi. Naordinováno mi bylo antidepresivum Wellbutrin, které po měsíci zabralo a beru jednu tabletku denně stále. Nezaznamenala jsem žádné zdravotní problémy, váha se mi také nezvýšila a naopak se zvýšil apetit na sex. Musím říct, že se mi život změnil o 180 stupňů. Celkový můj pohled na svět a na lidi okolo a hlavně na sex, který jsem v depresi nemohla ani cítit. Je fakt, že sem tam se slabá deprese vyskytne, ale jedn se pouze o přechodný stav, který rychle vymizí. Klidně si s Vámi o tom pokecám na mailu. Monika
20. Říjen 2005 - 14:19
Obrázek uživatele Návštěvník
DP (anonym)
Potýkáte se ze stavy neskutečnosti, odcizenosti od sebe sama či svého okolí? Je pro Vás život jako sen, jako dění za oponou, v mlze, za sklem? Jste na pochybách, zda vskutku existujete či nikoliv a musíte se o tom přesvědčovat? Předměty se Vám zdají nehmotné, jen jako představy či plochý obárzek? Zvuky a barvy vnímáte ploše, vzdáleně, cize, ochuzeně? Cítíte se od sebe odděleni či odtrženi, jakoby jedna vaše část jednala a druhá to pozorovala? Bojíte se, že každou chvíli zcela zmizíte nebo totálně zešílíte? Druzí vám připadají jako herci nebo roboti? Nepoznáváte se v zrcadle? Cítíte se prázdní, bez emocí, unavení - jakoby mrtví? Čas vám běží mnohem rychleji než dříve či naopak pomaleji?To, co jsem tady popsal jsou některé z příznaků depersonalizace a derealizace. Koho zajímá více, nechť se podívá na nové stránky http://depersonalizace.unas.czVe čtvrtek 3.10.05 v 18.00 a pravděpodobně i další čtvrtky diskutujeme o depersonalizaci a derealizaci na fóru:http://depersonalizace.unas.cz/forum/dp/index.phpNeváhejte a připojte se, Adam
1. Listopad 2005 - 13:41
Obrázek uživatele Návštěvník
majda (anonym)
pí nemá pravdu. depresí jsem trpěla 12 let a prošla jsem asi 4 psychology. Příčina nebyla, prostě všechno bylo nanic, nebylo proč žít. Není pravda že člověk se nepitvá a nehledá příčiny, že je to jednoduchý. Naopak ty máš výhodu, když víš, co ti dep. způsobuje. Můžeš pak zkoušet různý rady co s tím, ale když nevíš z čeho jsou, je těžký je vyřešit. Brala jsem 4 roky Seropram a musím říct, že každodenní apatie a sebevražedné úmysly a deprese zmizely. Dnes na mě tyhle hrůzy přijdou jednou za dva měsíce a to se to snažím překonat, protože vím, že to přejde, že v tom nebudu každý den. Najednou jsem se dokázala smát a radovat se normálními drobnostmi jako krásné počasí. Dokonce jsem zjistila že u filmů jsem začala brečet či se smát u komedií, dřív bylo prostě všechno šedivé. Léky mě pomohly.
2. Leden 2006 - 16:13
Obrázek uživatele Návštěvník
milu (anonym)
+Ahoj,přišla jsem podpořit ty,co se bez antidepresiv prostě neobejdou.Beru je již několik let a zřejmě doživotně.Ještě tady nebyla zmíněna dědičná dispozice což ve spojení s dlouhodobým stresem může depresi vyvolat.Přeju krásné dny všem!
4. Červen 2006 - 17:00
Obrázek uživatele Návštěvník
luki (anonym)
Bez antidepresiv bych už tady nebyla, beru Citu, která nesnižuje intelekt a mohu při ní řídit auto, ale dostala mě z depresí a zbyla mi jen neskutečná obyčejná lítost. A s tou už se dá bojovat, ale deprese, z těch se bez pomoci léků nedostanete, věřte mi. Peace all :-))
29. Listopad 2006 - 15:12
Obrázek uživatele Návštěvník
JOHANZ (anonym)
BLEKOTÁNÍ NEZASVĚCENÝCH .....JESTLI SE PO NĚČEM LESKNOU OČI TAK NE PO ANTIDEPRESIVECH ALE PO ANXYOLITIKÁCH JAKO JE NEUROL,DIAZEPAN AP. KDYŽ JSEM HO ALE VZAL TAK MNE Z CHOROBNÉHO ZMATKU A ÚZKOSTI VRÁTILY DO POHODY...A LESKLE OČI NO A CO ....LEPŠI NEŽ VISET NA TRÁMU KDYBY NEBYLO POZNÁNÍ DODNES BY LIDÉ UMIRALI NA KURDĚJE...SOUHLAS S MILU A LUKI....JINAK SI NĚCO PŘEČTĚTE NA PANICKÁ PORUCHA 5
29. Listopad 2006 - 15:30
Obrázek uživatele Návštěvník
B (anonym)
Nekteri autori prvnich prispevku asi nevedi, o cem pisi. Nekolikadenni deprese samozrejme nejsou duvodem k brani antidepresiv. Docela me zarazila veta kohosi o tom, ze by nekomu dal par facek. Deprese je nemoc, trochu takova dusevni rakovina, dost podstatna cast mozku je neaktivni (proto clovek nema naladu, energii a silu na nic), nedostatek serotoninu, neblahy vliv na fyzicka onemocneni. Uprimne, radsi tu bude o par let mene kvuli neblahemu vlivu antidepresiv (a ze je to sajrajt) a budu aspon trochu stastna, budu moct studovat a zit plnohodnotny zivot, nez se cely zivot nicit, trapit, nic nedelat, zirat do zdi a trpet psychosomatickymi priznaky (u me dost hnusny ekzem - primo umerny depresim). A umrit "zdrava". To bych ale asi stejne nevydrzela.
8. Leden 2007 - 19:35
Obrázek uživatele Návštěvník
Monika (anonym)
Jak úsměvné první příspěvky. To říkají lidé, kteří deprese nikdy neměli, ono deprese či občasný smutek a stres je něco úplně jiného než stav trvalé úzkosti, strachu, naprosté apatie, vše negativní. Já osobně beru antidepresiva již 3 roky (Wellbutrin). Když začaly účinkovat, byl to úplně jiný život. Ani chuť na sex nevymizela, naopak. Však jsem taky paní doktorku požádala, aby mi předepsala něco, co chuť na sex nesnižuje. No, léky jsem brala 2 denně po půl roku, kdy se mi objevila první krize, tedy částčná malá deprese v trvání cca 1 týdne. Pak zas všše fajn. Nyní musí říct, že deprese se občas objeví, ovšem nedá se to porovnat se životem před léky. Tak nevím, jsou prášky nutné nebo ne? Já osobně si myslím, že člověku by od depresí úplně pomohla častá úplná změna prostředí. To ale není v možnostech většiny z nás. Znám i lidi, co po třech letech braní prášků přestali, půl roku bylo fajn a deprese se vrátila. Museli začít brát znovu. Takže, co z toho plyne?
11. Leden 2007 - 9:00
Obrázek uživatele Návštěvník
Jana (anonym)
Souhlasím s tím, že od deprese opravdu pomáhá častější změna prostředí. Ale ono to v našich podmínkách prostě nejde.AD jsou dobrým a účinným pomocníkem. Kdo deprese neprožil, nemůže to chápat. Tudíž ani nemůže fackovat nemocné. Určitě se jedná o složité onemocnění, které je horší než fyzické bolesti.
11. Leden 2007 - 9:28
Obrázek uživatele Návštěvník
Zefir (anonym)
Moniko, za jak dlouho ti AD zabrala? Měla si nějaké vedlejší příznaky zpočátku?
11. Leden 2007 - 9:30
Obrázek uživatele Návštěvník
Jana (anonym)
Moniko, mně zabrala AD tak po měsíci, ale někdy se mi stalo, že jsem je musela měnit z důvodu vedlejších účinků. A co Ty? Napiš, jaké máš zkušenosti.
11. Leden 2007 - 9:35
Obrázek uživatele Návštěvník
Monika (anonym)
AD začaly účinkovat přesně za 31 dní, dřív opravdu nemá cenu měnit prášky protože ještě nic nepozná. Takže po 3 letech mám pořád stejné prášky, ale protože se občas deprese vyskytne, nabídla mi doktorka, že bych ráno brala Wellbutrin a večer bych brala jiný. O vedlejších účincích nevím nic.
11. Leden 2007 - 10:02
Obrázek uživatele Návštěvník
Zefir (anonym)
Moniko, jak si poznala, že začaly účinkovat?
11. Leden 2007 - 10:15
Obrázek uživatele Návštěvník
Monika pro ZEFI (anonym)
Změnou nálady, skvělým pocitem, že stojí za to žít
11. Leden 2007 - 10:37
Obrázek uživatele Návštěvník
Zefir (anonym)
Aha. No to mě přišlo po týdnu braní AD, ale po třech týdnech najednou zlom a dno... Točení hlavy, změny nálad.
11. Leden 2007 - 10:55
Obrázek uživatele Návštěvník
Návštěvník (anonym)
no tak to chce vyměnit
11. Leden 2007 - 11:12
Obrázek uživatele Návštěvník
Zefir (anonym)
Po třech týdnech? Není to brzo?
11. Leden 2007 - 12:25
Obrázek uživatele Návštěvník
Monika pro ZEFI (anonym)
Není
11. Leden 2007 - 14:45
Obrázek uživatele Návštěvník
Ivana (anonym)
Změna AD je vždy nutná pokud jsou znatelné vedlejší účinky. AD je celá řada a je třeba zkoušet tak dlouho, až něco sedne.Po 3 týdnech určitě není brzo. Raději teď hned než se trápit a pořád o tom přemýšlet.
11. Leden 2007 - 15:41
Obrázek uživatele Návštěvník
GenG (anonym)
Endogenními depresemi jsem trpěla - nemoc depresi jsem přijala. To však neznamená, že jsem se rozhodla se svým životem nic nedělat. Myslím, že si tak trochu pleteš pojmy. Prášky jsem brala a upřímně doteď nevím, zda měly nějakou zásluhu na mém vyléčení, ale rozhodně mi nijak neublížily. Především jsem však já sama začala pracovat se svou myslí. Teď jsem v pořádku a cítím se velmi dobře. Mimochodem, to, že máš na svou depresi "reálné důvody" je sice "fajn", ale vem si, že každý člověk je jiný, někdo se z jednoho problémů složí a druhý ho přejde jako nic. Takže "reálné důvody" má každý, jen na jiný způsob.
11. Leden 2007 - 16:20
Obrázek uživatele Návštěvník
Zefir (anonym)
Coaxil mi zřejmě vážně nesedl, i když po prvním týdnu vypadalo všechno skvělé. Můj lékař ordinuje jen jednou týdně v pondělí a na toto pondělí jsem právě objednaný pro další balení. Uvažuju jestli mi prospěje nebo uškodí, když na zbývající čtyři dny Coaxil vysadím...
12. Leden 2007 - 6:27
Obrázek uživatele Návštěvník
xadux (anonym)
Má někdo zkušenosti s lékem Miabene? Kromě příbalového letáku nemohu najít žádné informace. A tam není nic konkrétního. Díky.
22. Leden 2007 - 15:52
Obrázek uživatele Návštěvník
miabene (anonym)
Najdeš vše na internetu a tam je uplně všechno.
22. Leden 2007 - 20:54
Obrázek uživatele Návštěvník
Sertralin (anonym)
Chtěla bych Vám napsat,že jsem brala 6 měsíců Sertralin hexal 50 a dnes již vysazuji už tři neděle neberu jsem ráda, že mi léky dobře zabrali je jen také na Nás věřit ,že pomůžou a že chceme sami .důležité je myslet pozitivně a někdy přivřít oči,protože postupem času a věku sami zjistíme že si děláme větší starosti než jsou.Rozdíl je když umře někdo z rodiny atd. Všechno se dá zvládnout.Všechno se dá zjistit na iternetu. léky, příbal.letáky atd. ahoj všem.
22. Leden 2007 - 21:07
Obrázek uživatele Návštěvník
karolinka (anonym)
chtela bych se zeptat jestli ma nekdo zkusenosti s AD na bazi Paroxetinu Hydrochloride(nevzpomenu si ted jak se jmenuje ten lek ale ta ucinna latka bude asi osazena v ruznych AD) -doktor mi je predepsal pred nekolika dny na panickou poruchu, sice mi rekl ze jsou dobre snaseny a ze se mi ze zacatku akorat trochu muze motat hlava, ale ja jsem si samozrejmne na internetu precetla vsechny mozny vedlejsi ucinky az po ty nejzavaznejsi a tak z toho mam trochu obavy. diky za vsechny odpovedi.
23. Leden 2007 - 4:15
Obrázek uživatele Návštěvník
Pavel (anonym)
Dobrý večer, dokáže prosím někdo poradit dobré antidepresivum bez lékařského předpisu ? Děkuji za vaše odpovědi.
24. Leden 2007 - 21:45
Obrázek uživatele Návštěvník
Pavla (anonym)
Sedatif PC,třezalka apod.
5. Únor 2007 - 12:24
Obrázek uživatele Návštěvník
B (anonym)
Ahoj, beru treti AD (prvni si nepamatuju, Wellbutrin, Coaxil), a nedokazu posoudit, jestli mi pomaha a tudiz jestli zase zmenit. Prvnich par dni mi to asi obrousilo trochu negativni emoce, ale ted si vazne nejsem jista, jestli se citim nejak lip, nez pred tim Coaxilem. Mela by byt zmena nejak citelna? Vazne nevim, uz me to nebavi. Diky
10. Únor 2007 - 10:30
Obrázek uživatele Návštěvník
emilka (anonym)
mohou to být i tyto potíže, a protože lékaři neradi připouští léčbu chlamydií, i když se potvrdí jejich výskyt, trpí mnoho lidí zbytečně.... protože existuje způsob léčby žádej testy a vyšetření
5. Březen 2007 - 17:04
Obrázek uživatele Návštěvník
Honza (anonym)
Není tu mezi Vámi nějaký doktor, který by mi pomohl a předepsal antidepresiva? Můj kontakt je n.pet"centrum.cz. Dříve jsem je bral a pomáhaly mi, teď mi je ale moje současná doktorka nepředepíše.
16. Srpen 2007 - 11:55
Obrázek uživatele Návštěvník
Jana (anonym)
nějaká chytrá ne? Podle mě ani nevíš co je to deprese, když dokážeš tohle napsat. Asi by ses měla jít léčit
14. Červen 2008 - 10:02
Obrázek uživatele Návštěvník
Archie (anonym)
Ahoj, hele já mám depky, a i když mám můj život rozpitvanej tk stejně neim z čeho je mám, třeba na mě padnou ani nevím proč, a taky mě život sere no, i když prášky ani sebevražda nejsou na místě, spíš si myslím že by si to člověk měl vyřešit nějakým jiným způsobem, i když třeba u mě se to řeší dost obtížně...
12. Září 2008 - 22:40
Obrázek uživatele Návštěvník
LeLu (anonym)
Ahoj.zajímalo by mě,jestli když beru přírodní antidepresivum JARSIN.smím požít třeba dvě sklenky vína,nebo popřípadě THC?Jakože nemsuím to,ale zajímalo by mě jestli by to vadilo.Děkují
15. Leden 2011 - 12:00
Obrázek uživatele Návštěvník
David (anonym)
Na Jarsin není problém se napít. S tím THC nevím.
15. Leden 2011 - 12:58
Obrázek uživatele Návštěvník
LeLu (anonym)
Na Jarsin není problém se...Tak teda dala sem si na Jarsin jedno pivo a musím říct že jako moc fajn to nebylo.napřed nic,ale potom sem nemohla vůbec usnout,pořád mi něco lítalo hlavou jako celkem hnusnej stav.po jednom pivo,nebyla sem opilá,ale na ty léky,jako bylo to hnusný.
1. Únor 2011 - 17:39
Obrázek uživatele Návštěvník
Doporučuji knih (anonym)
Přiznání bývalého ředitele velké farmaceutické společnosti John Virapen - Nežádoucí účinek: SMRT "Podplatil jsem jednoho švédského profesora, abych urychlil registraci léku Prozac ve Švédsku," říká John Virapen. Tato kniha vypráví pravdivý příběh o korupci, podplácení a podvodech. Napsal ji bývalý ředitel farmaceutického koncernu Eli Lilly & Company Dr. John Virapen, který zná interní praktiky a postupy používané ve farmaceutických gigantech. Za 35 let svého mezinárodního působení odpovídal za marketing několika léčiv. Všechna měla nežádoucí účinky. John Virapen šel s pravdou ven a předkládá vám knihu plnou malých tajemství, o kterých jste se vlastně nikdy neměli dozvědět. http://gnosis9.net/obchod/?john-virapen,257
28. Prosinec 2014 - 20:06

Přidat komentář

Reklama

Reklama