115 komentářů / 0 nových
Poslední
Obrázek uživatele Návštěvník
Návštěvník (anonym)

anorexie

10. Září 2018 - 0:03

Komentáře

Stránky

Obrázek uživatele Návštěvník
Caroline (anonym)
anorexie-jistá smrt.rozhodla jsem se pro ni.Vím,že je to blbost,ale jsem NEMOCNÁ!!! poradte,prosím
3. Srpen 2003 - 23:41
Obrázek uživatele Návštěvník
Petula (anonym)
Ahojky!Ja Ti asi neporadim,bohuzel..jsem na tom podobne..ale moc rada bych si o tom s nekym psala..Nemam s kym si o tom promluvit.Budu moc rada,kdyz se mi ozves na Petruschka"centrum.cz
18. Srpen 2003 - 21:59
Obrázek uživatele Návštěvník
hana (anonym)
Ahoj děvčata,žádná jistá smrt. Přeci to nevzdáte! Slyšely jste už něco o buněčné výživě? Pokud budete mít zájem ozvěte se. Přeji hodně síly do života!!! Hana
19. Srpen 2003 - 7:22
Obrázek uživatele Návštěvník
majka (anonym)
Zkuste se podivat na www.anabell.cz, tam najdete dost odpovědí na vaše otazky.
5. Říjen 2003 - 15:17
Obrázek uživatele Návštěvník
Caroline (anonym)
Ahoj Hani, nic o buněčné výživě nevím... chápu to jen z biologického hlediska. To je nějaký typ stravy?Caroline
6. Říjen 2003 - 15:47
Obrázek uživatele Návštěvník
stáňa (anonym)
Ahoj, anorexie je vynucené chování jako každé jiné, zkuste odblokování metodou ONE BRAIN, po 1-3 sezeních to máte za sebou, fakt to jde. Jedno sezení stojí tak 500,- a trvá 1-2 hodiny, nebolí to, není to namáhavé, v podstatě se odstraňují psychické bloky. Fakt to pomáhá i na drogy, kouření, při nutkání k sebevraždě. Mám to vyzkoušené u svých klientů . ahoj Stáňa
13. Listopad 2003 - 13:17
Obrázek uživatele Návštěvník
Alena (anonym)
Ahoj Stáňo,prosím napiš ni, co je to za metodu a kde se to dělá, moc bys mi tím pomohla, kdyby to fungovalo.Děkuji Alena
13. Listopad 2003 - 14:03
Obrázek uživatele Návštěvník
Petula (anonym)
Pro Caroline:Ahoyky!Precetla sem si mejl od Tebe az pred par dny,uz sem Ti na nej odepsala,tak doufam,zhe se co nejdriv ozves..pa pa Petula
17. Listopad 2003 - 20:38
Obrázek uživatele Návštěvník
B.arbucha (anonym)
Ahoj Holky?Potřebuji kamarádku na dopisování.Jsem nemocná a potřebuji si s někým,kdo je na tom stejně popovídat.Napište!
17. Listopad 2003 - 21:15
Obrázek uživatele Návštěvník
Iva (anonym)
Ahoj holky, taky jsem měla stejný problém - anorexii.Doíkonce jsem si prošla i obdobím záchvatovitého přejídání.Ted už jsem z toho venku a řekla jsem si, že bych možná mohla pomoci dostat se z toho i ostatním.Od září 2003 funguje v Plzni Svépomocná skupina pro klienty s PPP.Skupina nenahrazuje léčbu, měla by být jejím doplnkem.cílem skupiny je vzájemná pomoc lidí s anorexií, bulimií a záchvatovitým přejídáním.povídáme si především o jídle, ale nejen o něm. Kde? Regionální Institut Duševního Zdraví (RIDZ), zábělská 43, PlzenKdy? Každé pondělí od 19.00 do 20.30 hod.Kdo mi dá více informací?Iva Laurinováe-mail: ilaurinova"seznam.cztelefon:723 848 314vím, jak je těžké o svých problémech s jídlem mluvit, ale za zkoušku to stojí, ne?!
30. Listopad 2003 - 13:13
Obrázek uživatele Návštěvník
jarca (anonym)
Neni to jista smrt!Moje dcera zije a zivot se ji uz zase libi!I ty se z toho muzes dostat.Napis:kotjar"email.cz
27. Březen 2004 - 17:29
Obrázek uživatele Návštěvník
Sicily (anonym)
Pro Barbuchu a ostatní!chtěla bych si psát s někým,kdo je na tom podobně jako já.Pokud máš nějako poruchu PP,tak se ozvi!Bzlimie,anorexie,záchvatovité přejídání...cokoliv!Ve dvou nebo více to půjde líp!!!!!!!!!!!
21. Duben 2004 - 16:13
Obrázek uživatele Návštěvník
Petr (anonym)
Ahoj vsechny, pomerne dost o Vasich problemech vim a mnohe i chapu, mam s tim jiste zkusenosti. Byl jsem dlouhodobe vazne nemocny (anorexii ne), nyni jsem uz snad v pohode a vse se mi celkem dari. Muzete mi napsat na: petha"natur.cuni.cz a mozna Vam trochu pomuze si dopisovat nebo si nekdy treba i popovidat. Vsem Vam moc drzim palce! petr
22. Červenec 2004 - 13:03
Obrázek uživatele Návštěvník
prcek (anonym)
Kdo to nezažil neuvěří...Je to hrozné,strach z jídla..nikdy jsem nevěřila,žet kahle můžu dopadnout....vážím se 5krát denně po každém jídle hlavně,abych měla 48kg.Ikdyž si večer než usnu říkám,že ráno vstanu a normálně se najím,tak už vlastně nevím co to "normální"je.Pro mě je to ovoce a zelenina,bíý jogurt nebo nápój v lepším případě i musly.chci se toho zbavit a uvědomuji si,že takhle to dál nejde,ale nevím jak udělat tu tlusou čáru a začít jíst "normálně".Kdo to nezažil nepochopí,že mám strach z každého jídla,abych nepřibrala...Prosím vás poraďte mi jsem hloupá mladá holka a chci stím skončit.Teď si říkám,že se ráno normálně najím,ale nevím co to má být za jídlo,aby to bylo "normální".......a abych nepřibrala!!!!!Prosím POMOC
9. Září 2005 - 22:54
Obrázek uživatele Návštěvník
Casper (anonym)
Ahojky..nevim odkud jsi ale v mnoha mestech uz existuji svepomocne skupiny..neni to nic oficialniho,zadni doktori,nikdo te k nicemu nenuti...proste jde jen o popovidani o tom zjistit ze v tom nejsi sama,videt pribehy jinech holke pac u jinech se to lepe vnima,ze?U sebe toho hodne nevidime,nebereme to ajko neco vazneho nebo spatneho ale u jine osoby to pak vnimame jinak...proste jen prijit na caj a povikladat o tom ostanim lidem co to moooc dobre znaji a rozumi tomu,nereknou ti na to..staci se jen rano najist a bude vse OK!Tohle jsou lidi co si tim prosli nebo prochazeji a ani to nejsou zadni DOKTORI co jen radi ale prdlajs o tom vedi...tam pak teprve spolecne muzes najit kontakt na odbornou pomoc ale jen kdyz budes chtit a budes na to pripravena...jedna takova svepomocna skupina je v Praze[teda nejen jeda ale tuhle znam z vlastni zkusenosti]informace o ni muzete najit na www.povidani.unas.cz nebo mi kldine napiste mail kdyzbudu moct odpovedet tak odpovim co vim:o]DRZTE SE!!!
19. Září 2005 - 16:26
Obrázek uživatele Návštěvník
K-girl (anonym)
Já jsem se pro ni nerozhodla, začala jsem si vše uvědomovat postupně, když jsem si řekla, že asi nejsem normální, hledala jsem odpověď na to so se semnou děje....po přečtení několika příběhů jiných děvčat anorektiček jsem přišla na to, že cítím všechno stejně a vyděsilo mě to, ale neumím přestat nejíst a nemít strach z každého gramu tuku, jsem jako blázen posedlá a všichni co jedí jsou mi odporní, jsem nervní, nepříjemná na ostatní jen kvůli tomu, že mám hlad.....
22. Listopad 2005 - 13:54
Obrázek uživatele Návštěvník
Peta (anonym)
Abych se zbavila toho strachu, tak jim jen ovoce a zeleninu a jsem v pohode.
22. Listopad 2005 - 15:46
Obrázek uživatele Návštěvník
katka 17 (anonym)
ahoj vsicni.je tady nekdo,kdo trpel anorexii a dostal se z toho sam, bez pomoci psychologa?ja se o to snazila, ale i po trech letech nevim, jak se normalne ji.bud je to prejidani a nebo jidlo zadne.bud jsem v pohode a jim cokoliv, nebo mam deprese a nemuzu se vubec bavit, proste to nejde.shodit 5-6 kilo,tak jsem fakt happy, ale jak na to?
28. Únor 2006 - 11:02
Obrázek uživatele Návštěvník
jája (anonym)
Já jsem měla takovou "lehčí" anorexii, kdy jsem nejedla půl roku.Přišla jsem o měsíčky,jinak zdravotně,kromě teda špatně psychiky jsem byla ok. Na letní prázdniny jsem jela k babičce, která samozřejmě vyvařovala dobroty a ta ukončila mé období hladu. Prvně jsem odolávala, ale babička mě tak s jídlem pronásledovala, že jsem nakonec začala mít pořádný apetit.Jedla jsem opravdu hodně, sice ne jako bulimička:-) a celé dva měsíce jsem neměla k dispozici váhu. Protože jsem měla strach ze zloustnutí,tak jsem každý den cvičila a chodila ráno běhat. Když jsem se vrátila po prázdninách domů, tak jsem zjistila, že jsem přibrala jen 3 kila, takže mě to uklidnilo. Měla jsem strach, že přiberu 10.Pak jsem setrvala u cvičení a celkem přiměřené stravy a časem přestala kalorie řešit.Můj důvod pro hubnutí byl v tom,že jsem si myslela, že když budu hubená, tak budu v kolektivu víc oblíbená,protože budu pěknější.Protože jsem si začala víc věřit a mít se ráda,byla jsem spokojená že cvičím a udržuju se fit,tak jsem se z toho vyhrabala bez psychologa.
28. Únor 2006 - 12:15
Obrázek uživatele Návštěvník
katka 17 (anonym)
se mnou se prave problemy jako ztata menstruace, zaludecni problemy a hlavne psychicky tahnou jeste ted.jasny, taky mam proc byt pysna, jak rikas, taky cvicim a dost, asi pet let a mam krasne vymakany brisko, ale stejne, casto o sobe pochybuju az jsou z toho deprese jak hrom.ale treba si to taky jen nalhavam, treba by stacilo seznamit se s novyma lidma, proste trochu zmenu, slyset i jiny nazory.a kdyz si ty zhubla, kolik to tak bylo?a kolik vazis ted?ja jsem tenkrat zhubla asi na 40 a ted najednou 54.jsem docela hotova.
28. Únor 2006 - 13:23
Obrázek uživatele Návštěvník
jája (anonym)
Já jsem zhubla asi na 48 kilo z 56.Při mé postavě bylo těch 56 akorát,byla jsem štíhlá. Začala jsem hubnout asi v 16 letech.Problém je, že v tomto věku se člověk hledá a má více důvodů o sobě pochybovat, takže na sebedůvěře jsem pracovala tak 3 roky.Podnikala jsem různé věci a zkoušela co mě baví.Tak třeba pomůže ta změna prostředí,zkusit se pracovně vytížit, aby člověk neměl moc času o sobě přemýšlet:-) teď mi je už 25 let,mám 58kilo a asi nejvíc jsem vážila 64. Možná by bylo dobrý se i zkusit nevážit a třeba se jen měřit v pase a podívat se do zrcadla, že to člověku sluší:-)
1. Březen 2006 - 10:20
Obrázek uživatele Návštěvník
jajka (anonym)
Ahoj,Katko, ptala ses, jestli je tu někdo, kdo se dokázal od toho dna vyhrabat sám, bez cizí pomoci. Jsem to já. A jsem na to hrdá, ačkoliv už asi šest let nemám ponětí o anorexii ani bulimii, takže jsem na to všechno, co jsem kdysi prožívala vlastně zapomněla. Hrdá jsem na sebe jen když si na to vzpomenu a to je tak jednou za rok. Pět let jsem měla těžké obtíže s bulimií, která se střídala s anorexií. Byla jsem tehdy opravdu na dně. Měla jsem těžké deprese a stavy úzkosti, často jsem myslívala na sebevraždu. Byla jsem na to tak sama. Ale začala jsem bojovat. Hledat. A dnes když se dívám do minulosti si uvědomuji, že to podstatné, co mi pomohlo, bylo postupné objevování vlastní hodnoty. Té lidské hodnoty. Svých schopností, plusů, ale i chyb, nalezení víry v sebe a ujišťování se o vlastní důležitosti. To vše mi hrálo do karet, abych se zachránila. Těžko Ti mohu předat jakýsi recept na tenhle složitý problém. Každá jsme jiná. Ale v principu jsem přesvědčená, že strach z tloušťky mají dnes dívky a ženy hlavně díky společenským trendům, které je staví do role nutně štíhlé - až vyhublé "krasavice", které se na stránkách všech časopisů tváří tak přesvědčivě úspěšně a sebevědomě...Našla jsem hodnotu sebe sama ve své vlastní přirozenosti a lidskosti. A věř, že to neznamená, že jsem nějaká baculka. Jsem štíhlá holka, ale mám kondici a sílu, protože se hýbu a zároveň jím s chutí a bez výčitek. A nezáleží mi na tom, jestli jsem pro někoho dost dobrá. Mám se ráda a jsem tak určitě mnohem hezčí, než dřív. A vlastně je mi to fuk:) O mém boji by se toho dalo napsat velmi mnoho, ale o to tady teď nejde. Chtělas vědět, jestli to jde. Já říkám, že jde, ale určitě ne ve všech případech. Záleží na osobní zralosti a způsobu dalšího vyzrávání každé z nás. A na mnoha dalších velmi specifických faktorech, například na rodinné atmosféře, existenci partnerského vztahu či pevného přátelství atd atd...Jestli se do tohoto boje pouštíš sama, věř mi, že to nebude lehké, párkrát ještě spadneš na kolena a může to trvat roky.Tak jako u mě. Hlavní je - z těch kolen se vždycky zvednout a být k sobě trpělivá a věřit, že to půjde jen k lepšímu. Je to jako drogová závislost. Musíš být na sebe hodná a počítat i s tím, že na své cestě ke konečně vyhrané válce pár bitev prohraješ a na chvíli selžeš. Hodně síly.
4. Březen 2006 - 18:29
Obrázek uživatele Návštěvník
Radka (anonym)
Jajka se pokusila o radu z pozice uzdravené, teda mi napadá něco napsat z pozice té ještě stále nekonečně dlouho nevyléčené.Moc bych nevěřila na úplné uzdravení, když pomyslím na tu hrůzostrašnou představu, že se dotyčná cítí tlustá, oteklá, hnusná, nevyhovující..., všechny rady , které jsem kdy slyšela po celých 10 let, mi byly popravdě k ničemu. Strach ze smrti často není, špatné zkušenosti naopak inspirují k další rezignaci.tyto pocity jsem tišila vyhublostí, ...později i alkoholem, ...dnes jsem na lékách...(jedno horší než druhé) To, co Jajka popisovala, je moc krásné, ale v mém případě takový zářný konec neočekávám, aspoň v nejbližších letech... už mám po těch 10 letech toho opravdu pokrk, ale nějak to automaticky nevzdávám,asi ze zvyku, navíc jsem konečně narazila na dobrého psychologa..., který mě podle mého názoru ani tak netahá z anorexie, jako z nulového sebevědomí a sebenenávisti.... Na nejbližší okolí bych se raději nespoléhala, nikomu nic neslibovala, možno i sobě ne, nebrala to jako povinnost, protože to povinnost není...., a jen hldala cestu jak se cítit líp..., což bych přála všem , co se cítí často taky tak zrůdně a mizerně, protože je to prý zbtečné....a je to jen přelud.
20. Duben 2006 - 1:54
Obrázek uživatele Návštěvník
maja (anonym)
nětso víííc o tom...
23. Červen 2006 - 11:11
Obrázek uživatele Návštěvník
luba (anonym)
ahoj radka..napisala si to velmi pekne..ja som tiez mala anorexiu,ale v 12 rokoch..teraz mam 16,u ziadnej doktorky som nebola vtedy som mala 35kg a 163cm co bol dost velky problem..teraz mam 165cm a okolo 58 kg a vyliecila ma mama ktorej nadovsetko dakujem ze to neriesila cez doktorov.dokazala som sa jej zverit so vsetkym co ma trapilo lebo mi nola najblizsia..a tak to je aj teraz..ale bohuzial aj mne ostali trvale nasledky ako su traviace tazkosti,male prsia,riedke vlasy,akne a absolutne ziadne sebavedomie...stale si ku nemu hladam cestu,ale hlavne si verim ze sa mi to podari a teraz ked som si precitala ze nie som sama tak to mi naozaj velmi pomohlo..najdolezitejsie je mat sa rad a potom ta budu mat radi aj ostatni..je to pravda!!!!!!viem to pretoze mam kamaratku ktora ma skoro 80kg a niakych 160cm a chalani sa o nu idu potrhat..ostatni to mozno nechapu,dievcata jej zavidia a pytaju sa ako to robi..a ona im povie -"verim si"......myslim si ze iba ten kto si do svojej hlavy vstrucuje ze je pekny,pekny aj bude..len sa to treba naucit..dufam ze som vam pomohla..a ja vam dakujem:)))
16. Srpen 2006 - 0:06
Obrázek uživatele Návštěvník
Verka (anonym)
ahoj,chtela jsem se zeptat.uz tak tri roky trpim mentalni anoorexii spojenou se zvracenim a pejidanim se.ted jsem teprve zacla velmi ztracet vahu.chtela jsem se zeptat,jak se stravovat,abych opet nabrala, tak 4 kila,nechci zase pribrat priliz,mela bych z toho opet strach.a take jsem se chtela zeptat,jestli jsou bio potraviny zdrave a davaji telu jen to, co potrebuje?kolik toho jidla a jakeho muzu jist ted?jakym zpusobem se stravovat,diky.
20. Srpen 2006 - 8:00
Obrázek uživatele Návštěvník
Bohumil (anonym)
Anorexie je zapeklitá záležitost, ale řešitelná nenásilným, možná i příjemnějším způsobem, než je smrt.Mohu individuelně řešit, pokud bude projeven zájem, e-mailem na adresu:bjaeger"tiscali.cz
20. Srpen 2006 - 17:35
Obrázek uživatele Návštěvník
Adeela (anonym)
Ahojte holky, nezoufejte, ja mela taky A+B, jsou to zradne nemoci, je tezke se z toho dostat. Ale zvladla jsem to!! Jsem zdrava a jsem pysna,ze jsem to dokazala.Pomohla mi bunecna vyziva. Pokud si o tom chcete psat, dejte mi vedet na icq: 279-603-052 nebo adeela"post.cz
24. Srpen 2006 - 21:55
Obrázek uživatele Návštěvník
petr (anonym)
Ahoj pratele, mam taky problem. Anorexii sice netrpim (173/59, rad bych zhubnul), ale dlouhodobe me pritahuji pouze anorekticky, s nekolika jsem kamaradil, snad i chodil, nekterym jsem mozna trochu i pomohl, ale vetsina nemela logicky zajem o blizsi vztah. Tak tedy moc rad bych v tomhle mem "uletu" pokracoval - rad bych se potkal zas s nekterou z vas. Piste, prosim, na petha"natur.cuni.cz a rad napisu vice a treba si i prijemne popovidame. Mam vazne zdravotni problemy, jsem botanik.... Drzte se! Prijemny den! Zdravi petr.
27. Srpen 2006 - 14:24
Obrázek uživatele Návštěvník
Návštěvník (anonym)
Jo, Petre, jen hubni!To je opravdu skvele, ze te pritahuji anorekticky, akorat si nedovedu predstavit JAKYM zpusobem jsi jim pomohl??Jeste , ze "anorexie" nerovna se "uplna stupidita", takze vetsina divek LOGICKY o blizzi vztah nema zajem. Jakpak si "prijemne" povidas s temi devcatky?? To by mne zajimalo. A kdybych byla mamou jedne z nich, tak ti i podam pomocnou ruku: rovnou do nosu!!!
20. Říjen 2006 - 17:42
Obrázek uživatele Návštěvník
Návštěvník (anonym)
Jo,petre,presne tak,si idiot.vybral sis fakt skvelou stranku kam psat ze te pritahujou anorekticky...
11. Prosinec 2006 - 16:57
Obrázek uživatele Návštěvník
weli (anonym)
Chci být strašně hubená.Jak se stát anorektičkou.Nechci už nikdy jíst.Chci aby mi vylízaly kyčle.Chci vážit 35 kg.Prosím jak na to?
16. Leden 2007 - 20:14
Obrázek uživatele Návštěvník
Nikola (anonym)
WEli jsi vylízaná kráva!!!!
16. Leden 2007 - 23:07
Obrázek uživatele Návštěvník
Návštěvník (anonym)
weli,dotoho kdyz nechces zit co stebou taky jinyho,kdyz nemas zdravej rozum!!!
16. Leden 2007 - 23:40
Obrázek uživatele Návštěvník
Veronika (anonym)
Ahoj lidi,mám 13 let.A chci se stát anorektičkou měřím 163 cm a vážím 48 kg.Klukům se strašně líbím a nemám o ně nouze ,ale chci být hubená ,prosím kdo je anorektička a chce se podělit semnou o zážitky napište mi na email hvezda"seznam.cz
25. Leden 2007 - 17:39
Obrázek uživatele Návštěvník
Hilda (anonym)
Veroniko pokud chces umrit bez 100% dotoho Staci prestat jist o nicem jinem anorexie neni huso
25. Leden 2007 - 18:08
Obrázek uživatele Návštěvník
Jirka (anonym)
Weli, kolik vážíš, kolik Ti je? I anorektička něco musí sníst. jirka"sendme.cz
8. Únor 2007 - 0:09
Obrázek uživatele Návštěvník
imborn18 (anonym)
Milá zlatá, to snad nemyslíš vážně. momentálně leží v nemocnici 12letá dcera mého přítele a umírá. doufám že ti to trochu rozsvítí mozeček protože při její výšce 160 váží 38 kilogramů. tak si laskavě uvědom že i ty jsi už v kritické hranici!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
9. Únor 2007 - 11:41
Obrázek uživatele Návštěvník
imborn18 (anonym)
ahoj Hani, prosím tě o nějáké informace o buněčné výživě máme doma 12letou anorektičku ktrá už leží v dětské nemocnici v černých polích a je při své výšce 160 a váze 38 v dost kritickém stavu doktoři jí posílaají konečně na psychiatrii ale až se vrátí domu nevím co bude jíst a jestli vubec se vrátí domu . moc děkuji imborn18"seznam.cz
9. Únor 2007 - 11:49
Obrázek uživatele Návštěvník
Janina (anonym)
imborn 18, přeji Ti pevné nervy, po návratu dcery domů budete mít doma asi dost dusno. Ale neboj měla by se z toho dostat vím i o případech, kdy dívčiny měřily více než 160 cm, vážily necelých 30kg a zvládly se z toho dostat, i když tam opravdu životy byly jen na vlásku. Hlavně je potřeba po návratu domů dávat opatrně pozor zda dcera jí, ale zase na druhou stranu se nesmí vyloženě tlačit do jídla. To u hodně pacientek pak pomůže k onemocnění bulimií, protože jedí pro klid v rodině. Pravdou však je, že rodinní terapeuti označují bulimii násludující po atace anorexie za přirozený vývoj v rámci separace, kdy během vývoje dívka v určitých letech potřebuje více matku a posléze otce, zároveň se ale musí od obou osamostatnit. Takže obvykle přijde napřed anorexie (problém s održením od matky) a pak bulimie (problémy s přetvořením dětkého vztahu k otci na dospělý - respektující). Na bulimii neupozorňuji náhodou, i když je to zdánlivě od tématu, ale proto že se hůře léčí (zlozvyk)i odhaluje a proto že po návratu si otcové v zoufalství často snaží jedení vynutit autoritou, řevem a vztekem ke kterému ovšem není obvykle daleko. Málokterá rodina se totiž asi vyhne scénám při jídle. Takže prostě hlídat porce jídla, nechat v klidu dojíst i když toho bude méně než chcete a případně při poklesech hmotnosti pohrozit hospitalizací, ale opravdu raději až po jídle, třeba v klidu při pozezení u kafe nebo televize. Držím palce a zdar v přemožení anorexie.
9. Únor 2007 - 12:41
Obrázek uživatele Návštěvník
Varování (anonym)
Miss je sebranka anorekticek z cele CR. Cesi by to meli take zakazat, jit po vzoru ostatnich zemi, ktere resi problemy modelek anorekticek. Poskozuje to vyvoj mladeze a hlavne malych deti, ktere se vidi v nejake modelce a pak odmitaji jist. Je tezke nektere deti prinutit k tomu, aby snedly kousek rohliku. Miss CR ma horsi vliv nez-li je kladen na pornograficky prumysl. Ten nikoho nemine, akorat si musi davat pozor, aby neskoncil HIV pozitivni. Tady mluvime uz o dospelych v tomto state. Miss CR je skodliva pro deti, v letech kdy je to nejdulezitejsi pro vejich vyvoj - ukazuje neco co muze vest k poskozeni ditete dlouhodobe ( odmitani jidla ). I kdyz by zakazaly Miss CR tak jeste porad se objevuji kostlivci v casopisech.
21. Únor 2007 - 18:37
Obrázek uživatele Návštěvník
Koči (anonym)
Mám anorexii spoustu let a konečně jsem našla článek,ve kterém autor určitě ví,o čem píše. Zkus si ho přečíst.Adresa:http.//musculus.cz/ppp
22. Únor 2007 - 17:06
Obrázek uživatele Návštěvník
bohunka (anonym)
pomoooc chci bejt hubena a newim jak mam zhubnout...merim159a vazim 55 je to strasny poradte mi pls predem kuju
1. Březen 2007 - 14:55
Obrázek uživatele Návštěvník
Návštěvník (anonym)
Holky, taková duchovnější rada,ale snad to některé z vás něco dá.Anorexie je nemoc dnešní doby-společnost a samozřejmě my samy si na sebe klademe příliš mnoho nároků,ale úplně zapomínáme na to,že jsme citlivé,jemné bytosti. Zkuste si přečíst knihu Racek nebo Most přes Navždy od Richarda Bacha, podívat se na film Nauka o snech nebo Občan Pes,vnímat příjemnou hudbu (třeba Anetku Langerovou). No, a samozřejmě se rozhlížejte po světě, komunikujte s lidma, hledejte tu PRAVOU lásku. Moc držím palečky, určitě to zvládnete, ženský jedny zlobivý!
13. Březen 2007 - 8:08
Obrázek uživatele Návštěvník
Mimllene (anonym)
Ahoj je mi 17 a vážím 19kg každej mi říka že vypadám jako anorektička ale já si připadám jako prase !!! ale někdy si říkam že chci skončit jako anorektička aby mě někdo měl rád !!! Můj email Hilton18"seznam.cz
26. Březen 2007 - 21:03
Obrázek uživatele Návštěvník
Mimllene (anonym)
mám 49kg a né 19 kg
26. Březen 2007 - 22:08
Obrázek uživatele Návštěvník
Romca (anonym)
Mila Mimllene....ty jsi anorekticka!!!A musis vypadat odporne,otresne a nechutne!Jen si to musis priznat a neco s tim zacit delat!Bohuzel je to jen v tve hlave a pokud si pripadas jako prase a budes hubnout dal,tak ti teda gratuluju,protze pak uz te ceka jen SMRT!!
27. Březen 2007 - 22:18
Obrázek uživatele Návštěvník
Eva (anonym)
stačí jis 5x denne menší porce a nejíst po 6h. Opravdu to zabírá -nejsem zádná anorekticka takze vim o cem písu:-)
30. Červen 2007 - 20:08
Obrázek uživatele Návštěvník
eva (anonym)
pro Romanu: De jí to ríct i slusne-sice si za to muze sama ze jí ruplo v bedne ale nemusís na ní bejt hnusná!!
30. Červen 2007 - 20:21
Obrázek uživatele Návštěvník
Návštěvník (anonym)
já mám sestru její 25 let měří175 a vážila 50 kilo měla problémi se stravou, přejídala se a zvracela....já s mamčou sme jí furt hlídali a špízovali aby sme přišli na to jestli to opravdu dělá sama by se nám nepřiznala, přišla si hrozně tlustáa byla nervní hlídala všechno jídlo každý gram tuku, pak zase si nakoupila vše možné nacpala a vizvracela...mamča sní v klidu promluvila co sní je co se stane když to bude dělat proč to dělá jak to začalo... nakonec sní šla k psichologovi po pár týdnech terapií sice nebyla ůplně ok ale bylo jí líp věděla že je to špatné, sice se viděla furt tlustá ale s podporou a s láskou celé rodiny to zvládla, hlavně díky tomu že sme to odchytli na začátku. nakonec sme přišli na to že nejvíc v tom byl její přítel, furt říkal jak je tlustá...atd.ted po roce je v pohode váží 60 kilo a schovává si kalhoty z doby a smeje se tomu jak byla pitomá,je nadvěcí, jí normálně zdravě a nezvrací. holky nebojte se,pokud vás něco trápí netajte to neduste to v sobě promluv te si o tom s někym,hlavně to neřešte smrtí nebo něčím podobným čemu se to hodně podobá.
30. Červen 2007 - 20:37

Stránky

Přidat komentář

Reklama

Reklama