1213 komentářů / 0 nových
Poslední

Komentáře

Stránky

Obrázek uživatele Návštěvník
Návštěvník (anonym)
Ahoj všichni!! Tak jsme dopadli na 1 mám z toho velkou radost.Asi v únoru nás čeká operace nohy v Jičíně u pana doktora Charváta.Jak se to Davidovi stalo,tak se mu zkoutilo pravé chodidlo a brání nám to ve stání v chodítku a taky ho nemůžeme učit přenášet váhu z jedné nohy na druhou.Tak nám včera v Hradci dali požehnání,že operaci nic nebrání.Konečně se to někam sune!! to noemi tak to mám moc přeji a budu upřímná závidím,takové štěstí můj syn bohužel neměl to Aničko tak jako David dopadl dobře,určitě i ty dopadnete výborně,věřím tomu a držím palce to ywonn a co taťka jak to zvládá.je to lepší?? to Eli díky za podporu!!!
19. Prosinec 2008 - 8:28
Obrázek uživatele Návštěvník
Anna (anonym)
Líbo, mám ohromnou radost, skoro mi až tečou slzy. Snad i já v únoru budu mít tak dobré zprávy. Dnes jedu do práce, domluvit se se šéfem na mém návratu do práce.
19. Prosinec 2008 - 9:28
Obrázek uživatele Návštěvník
Návštěvník (anonym)
to Aničko pevně věřím,že i ty nám v únoru napíšeš šťastnou zprávu!!Držím palce k návratu do práce!!!Líba
19. Prosinec 2008 - 13:23
Obrázek uživatele Návštěvník
Anna (anonym)
Líbo, tak mám domluvenej nástup 8.března, tak doufám, že mi doktoři daj v únoru jen pozitivní zprávičky. Ale bylo fajn v práci, člověk hned mezi lidma zapomněl na svoje bolístky.
19. Prosinec 2008 - 14:40
Obrázek uživatele Návštěvník
Návštěvník (anonym)
Aničko to ti moc přeji 8. března je svátek MDŽ že?? Hodně zdravíčka a štěstíčka do Nového roku Vám všem!! Jsem ráda za to,že jste,že si můžu popovídat,když mi je nejhůře a že mi dodáváte sílu. Díky Líba a David
22. Prosinec 2008 - 8:33
Obrázek uživatele Návštěvník
anna (anonym)
Ano Líbo, 8. března je MDŽ, že by to byl návrat i s kytkou?Kamarádka mi vykládala tarotové karty a až mě mrazilo, jak tam vyčetla opravdu všechno, dokonce i tu gynekologickou operaci co jsem podstoupila v listopadu. Do budoucna už tam žádné zdravotní kalamity nemám, tak snad to bude pravda. Jen návštěvu lékaře, ale ne proto, že bych byla nemocná. Že by to byla ta únorová kontrola?? Všem Vám přeji krásné a pohodové vánoční svátky, hodně štěstí a zdraví do nového roku, protože to zdraví asi potřebujeme nejvíc a všem přeji alespoň na chvilku zapomenout na vše zlé, co se nám stalo. Anina a Adámek
22. Prosinec 2008 - 10:24
Obrázek uživatele Návštěvník
ywonn (anonym)
Také Vám všem přeju krásné vánoce.. unás budou bohužel smutné.. Náš tatínek svůj boj prohrál :((((((((((((((((( stále mám v sobě otázku PROČ??????? všem Vám přeju hodně zdravíčka.. jen to je nejdůležitější!!!!!!!!!
22. Prosinec 2008 - 12:24
Obrázek uživatele Návštěvník
anna (anonym)
to ywonn Je mi to moc líto, že váš otec neměl takové štěstí jako my. Vím jak se cítíte.......... Přeju Vám pevné nervy a buďte hodně statečná. Anna
22. Prosinec 2008 - 14:06
Obrázek uživatele Návštěvník
Návštěvník (anonym)
to ywonn je mi moc líto,že tatínek svůj boj prohrál,mám z toho husí kuži :-( nevím co na to napsat to aničko věřím na vykládání karet,když na tom David byl hodně špatně,také jsem poprosila jednu známou a ona mi řekla,že to David zvládne,viděla číslo 18,tak teď čekám co nás bude v jeho 18 letech čekat.V březnu 2009 mu bude 16 let,tak na to uzdravování máme ještě 2 roky, je to ještě dlouhá cesta,ale naděje umírá poslední! Tvůj návrat bude určitě s kytičkou a uvidíš příští rok je podle tarotových karet rok 9 a to je silný rok,zvládneš to!!! Pa Líba
22. Prosinec 2008 - 16:19
Obrázek uživatele Návštěvník
Anna (anonym)
to Líba Také jsem slyšela o tom, že příští rok bude šťastnější. Třeba se nám povede i se sejít na tu kávu. Pravidelné totiž jezdím za příbuznými do Hradce Králové a to už je od vás kousek. PA Anina
22. Prosinec 2008 - 17:06
Obrázek uživatele Návštěvník
Návštěvník (anonym)
to Anička no super!!To by bylo fajn,ráda bych poznala takovou silnou ženskou,která má takovou vůli bojovat s osudem!!Užij si vánoc s Adámkem,zítra má svátek tak mu dej za mě a za Davida pořádnýho hudlana:-) mně přijede dcera s Aničkou,taky se na ni těším,je ji 8 měsíců a už začíná chodit a s Davidem dělá divy,budou u nás až do Nového roku.Tak zatím papa Líba
23. Prosinec 2008 - 8:18
Obrázek uživatele Návštěvník
anna (anonym)
Líbo, užij si hezky s rodinou. Já tu zítra budu mít rodiče. Jdu zadělat na vánočky a vařit brambory na salát. Měj se hezky, pozdravuj Davida a zítřek si moc užij :-) Anna
23. Prosinec 2008 - 10:28
Obrázek uživatele Návštěvník
Hanka (anonym)
Ahoj všichni, chtěla bych poprosit, jestli by jste mi nepopsali podrobněji své potíže, tj. např. pokud anezrysma neprasklo, ale dotyčný měl potíže, které vedly k tomu, že vyhledal odborníka a přišlo se na to. Mám totiž už delší dobu takové divné bolesti hlavy, jakoby od páteře, protože mě bolí i levá strana krku, ale co mě zaráží je to, že s fyzickou námahou se ty obtíže zhorší, cítím i výrazně kromě bolesti té půlky hlavy i pulsaci krční tepny na té straně. po pár minutách se to výrazně zlepší.Ta souvislost s námahou mě mate, protože se ty bolesti zhorší např. taky po různých "natahováních" krku, asi podvědomě ve snaze si před tou mírnou ale trvalou bolestí ulevit...nevím...na CT ani MR jsem nebyla..moc děkuji.Hanka
7. Leden 2009 - 14:33
Obrázek uživatele Návštěvník
Lucka (anonym)
Zdravím všechny. Pročetla jsem všechny příspěvky do diskuse, abych pochopila, co se mi stalo. 17. 11. 2008 v noci mě uprostřed milování silně rozbolela hlava, začala jsem zvracet, ale vydržela jsem do rána. Dokonce jsem poslala manžela do práce v domnění, že jsem si jen zablokovala krční páteř. Nakonec jsem ráno zavolala bratrovi, aby mě odvezl na neurologii. Tam mi zjistili po lumbální punkci, že mi prasklo v hlavě aneurysma. Pořád mi to nedocházelo, až když mě odvážela rychlovka na neurochirurgii do Ústí nad Labem, dostala jsem strach. Porodila jsem dvě děti a ve dvaceti prodělala mononukleózu, kromě zlomené ruky jsem nikdy nemarodila. Dva dny jsem čekala na rozhodnutí lékařů, kterou cestu si pro operaci zvolí. Nemusím ani psát, že to bylo nejdelší čekání v mém životě. Pořád jsem myslela na to, že nesmím zemřít, protože mám dceru /7/ a syna /1,5/. Otevřeli mi lebku a zasvorkovali levou krkavici. Po třech týdnech jsem se vrátila domů. Zatím jsem v neschopnosti, ale fyzicky se cítím téměř jako předtím. Ani prasknutí aneurysma, ani operace mě nijak nepoškodily, všichni lékaři mi slibují, že budu žít dál bez následků. Všichni však myslí tělesné problémy, horší je to s psychikou. Pořád musím myslet na to, proč se mi ten zázrak stal, jestli to nemělo být nějaké varování, jestli dokážu dostatečně ochránit svoje děti, protože dispozice k výduti mohly po mně zdědit. Mám však báječnou rodinu, manžela, který mi moc pomáhá. Po přečtení příběhů na těchto stránkách se až stydím,že jsem měla takové štěstí, co všechno si musela vytrpět Líba se svým synem a další lidé a jejich rodiny. Obdivuji i Eli, která velmi zasvěceně pomáhá radami druhým. Proto přeji všem hodně zdraví, síly, trpělivosti a tolerance v roce 2009. Lucka
9. Leden 2009 - 13:42
Obrázek uživatele Návštěvník
ANNA (anonym)
to Lucka ahoj Lucko, ani nevíš jak ti rozumím. Přesně to co popisuješ se mi stalo loni v dubnu, silná bolest hlavy, zvracení, také jsem si myslela, že se mi zablokovala krční páteř. Druhý den jsem se dostala do nemocnice, kde mi do místa aneurysmatu dali coil cévou v tříslech, neměla jsem tedy jako ty otevřenou operaci. Při zákroku jsem padla do bezvědomí, které trvalo asi deset minut. po 14 dnech jako pooperační komplikaci jsem prodělala mozkovou mrtvici, následkem čehož jsem ochrnula na levou stranu těla. Naštěstí jsem vše rozcvičila a jsem bez následků. Další rána příšla o dva měsice později, když jsem se dozvěděla, že musím podstoupit gynekologický zákrok. takže stále žiju ve stresu, že se opět něco stane. Už to došlo tak daleko, že jsem schopná si nemoc sama sobě namluvit a věřit tomu. Moje deprese jsou někdy tak velké, že nejsem schopná normálně fungovat. I já jsem maminkou, skoro tříletého chlapečka. Bohužel tomu asi normálně fungující maminka chybí nejvíce. Také jako ty mám strach z každé větší bolesti hlavy, že se mi to stane znovu. Bohužel nikdo mi nedokázal slíbit, že se mi to nemůže stát znovu. Píšeš, že si fyzicky v pořádu. Což já po třičtrvtě roce říci nemůžu. Stále mě bolí hlava a jsem pořád unavená. Ale snad to někdy přejde. V únoru jdu na kontrolu na MR, tak doufám, že dostanu jen dobré zprávy. Proto pevné nervy........... a musíme vydržet, hlavně kvůli dětem :-)
11. Leden 2009 - 14:42
Obrázek uživatele Návštěvník
Návštěvník (anonym)
to Lucko Buď ráda,že tě operovali,můj David takové štěstí neměl.Kdyby ho tenkrát operovali,když měl první krvácení do mozku a tu krkavici zaklipovali dnes bych měla krásného zdravého chlapíka plného života.doktoři to neudělali a mně zbyly oči pro pláč.Už jsou to 2 roky a David nosí pleny,sám se nenají,ani neotočí na bok v posteli.Ani nevíš jak bych si přála aby bylo vše jako dřív,nevím jak mu pomoci aby byl zase plný života.Každý den mi je do breku.Popravdě závidím TI!!!!A přeji hodně zdravíčka v Novém roce.Líba
12. Leden 2009 - 13:01
Obrázek uživatele Návštěvník
Lucka (anonym)
to Anna Občas hlavu taky cítím, je to jako barometr, mám dojem, že bych mohla předpovídat počasí. S únavou zatím nevím, jsem doma, tak si relativně mohu dopřát odpočinek. Na gynekologii bych měla taky zajít, nemám sice problémy, ale už jsem tam dlouho nebyla. Nechodím tam ráda, vždy se bojím, co uslyším. V únoru jdu také na kontrolu na neurochirurgii. Zatím z toho obavu nemám, při propuštění z nemocnice mě ujišťovali, že zaklipované aneurysma by se nemělo obnovit. Pravděpodobnost nového aneurysma je prý téměř nulová, nevzniká až v průběhu života, ale většinou ho člověk má od narození, ale projeví se nejčastěji až po 18 roce života. Proto se Anno neboj, ber to jako ohromnou výhodu, že jsi pod dozorem lékařů. I když nejsou všemocní, ber to jako pojistku. Určitě vše dobře dopadne. Mně pomáhají rehabilitace, nejen fyzicky, ale i psychicky. Jedna moje kamarádka měla zdravotní problémy a pomohlo jí docházení ke kinezioložce. Osobní zkušenost s tím však nemám. Přeju lehké sny, sílu na hraní se synkem a psychickou pohodu. Kdy jdeš na tu kontrolu? Já už 2.2. Lucka
12. Leden 2009 - 15:59
Obrázek uživatele Návštěvník
Lucka (anonym)
to Líba Před jedenácti lety mi zemřel přítel na chronickou myeloidní leukémii. Chodili a žili jsme spolu čtyři roky a poslední tři jsme bojovali s chorobou. Ke konci už to bylo hodně náročné, ale zůstala jsem s ním až do posledního okamžiku. Vím tedy, jak je náročné pečovat o těžce nemocného člověka. Byla jsem vyčerpaná, často jsem tajně brečela, hubla jsem a padaly mi vlasy, nic z toho jsem nevnímala. Napadaly mě různé myšlenky, střídal se strach, beznaděj, naděje a optimismus. Někdy jsem měla chuť to vzdát, ale když jsem viděla jeho oddané oči, tak jsem se za takové myšlenky hrozně styděla. Jste na tom nejspíš podobně. Sama byste potřebovala klid a odpočinek, ale nemůžete si ho dopřát, navíc byste si ho ani neužila, protože by vás pronásledovaly výčitky. Přesto byste měla najít nějakou možnost, jak načerpat nové síly, protože David se ze dne na den nezlepší, je to běh na dlouhou trať. Neexistuje u vás nějaké zařízení, kam byste mohla s Davidem docházet? Poznala byste lidi, kteří jsou na tom podobně. I David by našel nové přátele,třeba by si zvykl a později by se vám o něho třeba na kratší dobu postarali. Mohla byste se v té době bez výčitek věnovat tomu, co máte ráda. Možná plácám nesmysly, ale ráda bych vám nějak pomohla. Lucka
12. Leden 2009 - 16:35
Obrázek uživatele Návštěvník
Návštěvník (anonym)
to Lucko Díky jsi hodná.Bydlím v Pardubicích a jediné co tady je pro skoro 16 letého kluka je škola Svítání.Ano bylo by to fajn,kdyby tam David mohl trávit třeba dopoledne,byla by to velká úleva pro všechny,hlavně pro moji mamku,protože ona je s ním doma.Žijeme sami a tak já musím vydělávat.Jenže problém je v tom,že David měří 180cm a váží 56 kg a je úplně bezvládný.Takže ho jeden člověk neunese (natož žena) a ve škole mi řekli,že by tam s ním stejně musela být mamka,aby si ho krmila,přebalovala,dávala mu napít a problém je v tom kdo by ji pomáhal ho dávat třeba na postel,protože na vozíku ho nepřebalí.Ve škole jsou samé ženy a ty se s ním tahat nebudou.Tak se to vyřešilo tak,že jednou týdně k nám dochází logopedka a 3x týdně fyzioterapeutka.Až bude David schopen trochu pomoci bude to jiné,ale to nikdo neumí říci za jakou dobu to bude.Takže jediné kam David s mamkou jezdí jsou 2x do roka Janské Lázně,mamka je tam od pondělí do pátku a já přijíždím v pátek a jsem tam do neděle + tam trávím dovolenou.Tam mají strejdové,který nám pomáhají. Když jsem četla tvůj článek tak mě mrazilo v zádech,taky jsi si prošla peklem.Víš já si říkám co jsem komu udělala,je mi 39 let,nemám kde bydlet (bydleli jsem v paneláku,kde je výtah v mezipatře,tak teď si musím vzít hypotéku a nechala jsem si postavit bezbarierový domeček)mám nemocného syna a jsem na něj sama ženská.A říkám si co mě ještě čeká....tak zatím pa Líba
13. Leden 2009 - 8:16
Obrázek uživatele Návštěvník
Anna (anonym)
to Lucka Lucko, taky sis v životě už prošla peklem. Je to nespravedlivé, někdo životem v pohodě proplouvá, někdo si neustále prožívá nějaké ošklivé nástrahy. Na rehabilitace také chodím, už od srpna, měla jsem jen dva měsíce pauzu kvůli tomu gynekologickému zákroku. Je tam strašně moc fajn paní, úžasně mi pomáhá. Já měla vždycky problémy s páteří, ale ted se moje problémy značně zhoršily. Ale snad to někdy povolí. Důležité je, že jsem rozhejbala ruku a nohu, hybnost už je skoro na úrovni zdravých končetin. Na kontrolu jdu 23.2., už teď mám strach jak to dopadne. Po tom všem co se mi stalo, člověk tak nějak počítá jen s tím špatným. to Líba ahouj Líbo, jak si prožila vánoce?? Užila sis vnučky?? A co David, jak jemu se líbil stromeček??
13. Leden 2009 - 9:44
Obrázek uživatele Návštěvník
Návštěvník (anonym)
to Aničko Ahoj v Novém roce!!!Dovolila jsem si přečíst článek pro Lucku a musím ti pogratulovat jak ti jde krásně rehabilitace!!! SUPER!!!Jinak vánoce.Budu upřímná,byla jsem ráda,že jsem šla 29.12.2008 do práce.Měla jsem jich všech plnou hlavu.Aničce je 9 měsíců,všude leze,otevírá skříně a vše hází na zem,no prostě ďáblice,byly u nás až do 2.1.2009 a taky se umí pěkně vztekat.A David koukal na stromeček,usmíval se,mrkal doufám,že byl rád,že nás měl všechny pohromadě.Když jsem přišla k posteli a zeptala se kde máme stromeček hned se očima podíval kde je,myslím si,že poslední dobou rozumí líp,ví kde má pověšený dres (dříve hrál florbal,byl brankář)ví kde má CD radio,televizi. A co ty a vánoce,co malej??
13. Leden 2009 - 14:42
Obrázek uživatele Návštěvník
Anna (anonym)
To Líbo I tobě ahoj v novém, snad lepším, roce. U nás proběhli vánoce v klidu. I když na štědrý den jsem se neubránila slzám, když si člověk uvědomil, že tu už nemusel být a neviděla bych ty rozzářené Adámkovo oči......... Tak nějak mě to dojmulo. Píšeš, že Anička je ďáblice. TAk to náš Adámek je učiněněj Ďábel. Neposedí, pořád skáká, od rána nezastaví pusu, je strašnej vztekloun a hlavně nespavec. Takže o nějakém odpočinku s ním nemůže být ani řeč. Ale jinak je to moje zlatíčko. Není nic hezčího, než když se ke mě přijde pomazlit a řekne, že jsem jeho maminka a dá mi pusu, to je pak všechno zlobení odpuštěné.
14. Leden 2009 - 10:03
Obrázek uživatele Návštěvník
Návštěvník (anonym)
to Aničko taky se na štědrý den neubráním slzám,to je úplně pochopitelné.Ta nostalgie musí rozbrečet každého kdo si prošel něčím takovým jako my!!!Buď ráda,že je Adámek tak živej,je vidět,že mu nic nechybí.David když byl zdravej,chodil se hodně rád mazlit a říkal mi maminko moje zlatá já tě mám tak rád.Pořád mi to zní v uších a vždycky mě to rozpláče :-( měj se hezky a zase se někdy ozvi pa Líba
14. Leden 2009 - 13:37
Obrázek uživatele Návštěvník
Jana (anonym)
Ahoj, moc fandím všem kteří prodělali mozkové aneurysma. Moje maminka 27.12.2008 na toto umřela, měla dožitých 45 let a moc se nám po ní stýská. Zůstali jsme 3 děti a jedno 5 leté vnouče, moc se nám stýská. Přeji všem hlavně zdraví. Páček Jana
17. Leden 2009 - 8:32
Obrázek uživatele Návštěvník
Návštěvník (anonym)
dobry den všem vám moc držím palce,mě na mozkové aneurysma umřel 11letý syn,je to odporná a nevyzpytatelná nemoc!přeji vám hodně zdraví. kamča
17. Leden 2009 - 18:25
Obrázek uživatele Návštěvník
Novákova Marta (anonym)
Dobrý večer mě na mozkové aneurysma v říjnu 2008 umřel manžel za dedet dni by měl 63 let moc mě chybí nemůžu se stím vyrovnat bolí to poradte jak mám žit.Přejí hlavně všem zdraví
17. Leden 2009 - 23:06
Obrázek uživatele Návštěvník
__utma=48467763 (anonym)
Ahoj Jitko, dědičné toto onemocnění je,já to měl loni v květnu,furt jsem doma,ale už v pořádku a bez omezení,v HK mě to skvěle dali dohromady.Ale hlavně jsem Ti chtěl napsat,že Ty musíš jít na magn.rezonanci,tam zjistí,jak na tom jsi,já tam musel své dvě děti poslat taky.Ahoj a ať Ti to dobře dopadne.
18. Leden 2009 - 10:51
Obrázek uživatele Návštěvník
Návštěvník (anonym)
Milá Kamčo, ani nevíš jak mě z tebe zamrazilo.Nevím co napsat,nemám slov.Můj syn David to přežil ve 13 letech,ale žije a nežije,protože je upoutaný na lůžko a vůbec se nehýbe.Je hrozný když rodiče přežijí své děti.Držím ti fakt palce,drž se.Pa Líba
19. Leden 2009 - 8:29
Obrázek uživatele Návštěvník
Návštěvník (anonym)
děkuju za ohlas milá líbo!bylo to v roce 2006 přesněji 11.zaří,nikdo z naší rodiny do té doby netušil,co to vůbec nějaké aneurysma je!!byly to nejhorší období v našich životech.držím tobě,Davídkovi a celé rodině hodně sil a zdraví,které budeš jistě potřebovat k další obětavé péči o syna.kamča
19. Leden 2009 - 16:00
Obrázek uživatele Návštěvník
Návštěvník (anonym)
opět čtu tvůj dopis a opět mě z tebe mrazí v zádech.Možná jsem blázen,ale ty souvislosti jsou děsný!!Tvému synovi se to stalo 11.září a bylo mu 11 let,mému Davidovi se to stalo 13.prosince a bylo mu 13 let a bylo to taky v roce 2006.Děkuji ti za podporu,věř mi,že to není jednoduchý,budu možná teď hnusná,ale nevím co je lepší jestli žít nebo nežít v tomto stavu.Je pravda,že tenkrát,když mi lékaři říkali,že to David nemá šanci přežít,vůbec jsem si nepřipouštěla myšlenku,že bychom to nezvládli,ale postupem času když vidíš jak je bezvládný a ty mu nemůžeš nijak pomoc je to očistec.Kamčo drž se a díky.Líba
20. Leden 2009 - 7:58

Stránky

Přidat komentář