20886 komentářů / 0 nových
Poslední

Komentáře

Stránky

Obrázek uživatele Návštěvník
Lenka (anonym)
Myslím, že můj vztah k alkoholu taky není správný. Ne že bych se tak moc opíjela, ale...začalo to docela nevinně. S přítelem jsme začali spolu bydlet. On dřív poměrně dost pil, sám přiznává, že kolikrát až do němoty, kdy si nic z toho, co kdy kde, nepamatoval. Když jsme spolu začali chodit, alkohol výrazně omezil (to,že dřív tolik pil, jsem nevěděla), ne že by se s z něj stal abstinent, ale dal si tak dvě tři pivka v hospůdce, nějakou tu decku vína při oslavách, tři až čtyři panáky... atd.Tak tedy - když jsme spolu začali bydlet, nikam jsme téměř nechodili a byli jen spolu. Z domova jsem byla zvyklá, že jsme u TV vždy s rodiči otevřeli lahvinku vína a tu ve třech za večer vypili.Ne pravidelně, ale tak dvakrát do týdne.Toto jsem zavedla v naší domácnosti také. Oslavy nás zprvu nelákaly, prostě jsme si k TV koupili lahev vína a užívali si romantických večerů. Časem pak přišly různé problémy, jako v každém vztahu, někdy to bylo doslova na "křeč" a já se přistihla, že po každém problému jsem se začala uchylovat k lahvince. Pár dvojek a byla jsem jiný člověk. Někdy jsem brečela, někdy jsem se vztekala, někdy se smála. Toto trvá dodnes. Já se na to víno každý večer! doslova těším. Když se napiju, všechno ze mě odpadne, stres, problémy, je to paráda. Někdy za večer udělám klidně litr vína. Ráno jdu do práce. Někdy je to kruté ráno, nicméně v práci nic netuší. Doma teď piju denodenně vlastně jen já. Když nic nemám, chybí mi to, jsem nervozní, protivná. Přítel už si toho taky všiml, ale nevím, jestli z žertu nebo vážně mi říká alkoholiku.Myslím, že už mám taky problém. Přinejmenším jsem na hranici problému.
28. Leden 2002 - 12:53
Obrázek uživatele Návštěvník
Míla (anonym)
Čau holky, tak jak válčíte. Já teď v pohodě, ale předcházela tomu velká opice, kt. jsem měla před 14 dny. Co Kiwi, Sandra a Lenka? Rozhodla jsem se, že vypustím alkohol ze svého života asi úplně. Je to těžko, protože máme teď hodně oslav v rodině. Ale i tak, chci mít střížlivý pohled na všechno. Jsem úplně jiná, když si nic nedám. Je to hrozné. Měla jsem už problémy i s manželem, prototže jak už jsem psala moje matka se s alkoholem potýká celý život. Já ale nechci mít s sebou štít alkoholika. Proto jsem šla do sebe. Tak když jsem si vypila třeba i s manželem, dva dny jsem potom trpěla jak kůň. Stejně jak popisuje Kiwi. Tak co nového?
19. Únor 2002 - 8:52
Obrázek uživatele Návštěvník
Nina (anonym)
Jak mám pomoci svému příteli, který je alkoholik. Nemůžu se dál dívat, jak se ničí, jak ztrácí všechny lidi kolem sebe, vše co dokázal. Je z něj troska. Prosím poraďte mi, jak ho přesvědčit, aby se šel léčit. Jeho otec je vyléčený alkoholik, ale myslím, že to na něj žádný vliv nemá. Udělám cokoliv. Díky
21. Březen 2002 - 0:21
Obrázek uživatele Návštěvník
Hana (anonym)
POkud sam nebude chtít, tak se mužeš třeba přetrhnout a nepomůžeš mu. Mam něco podobného doma. Alkoholismus je také dědičná záležitost - jeho otec.Přeji Ti hodně síly a štěstí, moc ho potřebuješ. Vidím to ale černě -promiň
21. Březen 2002 - 0:23
Obrázek uživatele Návštěvník
kamca (anonym)
mozna rusim vasi debatu o alkoholu ale bych vdecna kdyby mi nekdo poradil jak se zbavit koureni.uz sem to parkrat zkousela ale jelikoz muj manzel kouri a ja sama se viskytuji mezi kuraky tak na to moje vule nestaci,prosim piste mi na email,dekuji!!!
22. Březen 2002 - 22:43
Obrázek uživatele Návštěvník
Milan (anonym)
S tím, kdo pije, se obvykle nedá nic dělat. Protialkoholní léčení má jenom dočasný úspěch; je známo, že většina lidí se k pití opět vrátí. Jediná šance je dotyčnému dát ultimátum. Buď kvůli mně přestaneš, nebo je konec. Jestli to ale jednou poruší, pak ho bez milosti vyhoď. Tvůj život má větší cenu.
23. Březen 2002 - 22:48
Obrázek uživatele Návštěvník
Míla (anonym)
Nemyslím si, že je to ztracený případ. Záleží na tom Nino, jaký je to alkoholik, jsou lidé, kt. si dají denně pivo, panáka a nic. Jestli tvůj přítel ale pije na úkor práce, rodiny a Tebe, potom je tu problém. Trochu souhlasím s Milanem, dát mu ultimátum, četla jsem, že pokud tohle zabere, není to ještě poslední stádium alkoholismu. Třeba se vzchopí. Škoda, že nevím kolik je Tvému příteli let a jak to začalo. Je pravda, že musí chtít přestat. Zkuste změnu, zruš staré zvyky. Jak už jsem psala, moje mamka pije kvartálně. Tzn. 3 až 4 měs. nic, a potom týden v lihu. Je to děsné, ale vždy má proč skončit, a být normální. Nikdy jsem se nesmířila s tím, že to tak je. Zkus napsat něco víc. Hodně jsem o alkoholismu četla....
25. Březen 2002 - 15:12
Obrázek uživatele Návštěvník
Štěpánka (anonym)
Vcera jsem byla na prednasce lecitele, ktery rikal, ze ten kdo zije s alkoholikem marne doufa v to, ze on jednoho dne prestane. Doufa a doufa, ale on sam od sebe neprestane. Urcite existuje i jine reseni nez ustavni v lecebnach, existuji tzv. "skupiny", kam se dochazi, ve vetsine mest je to pri Lince duvery.
23. Květen 2002 - 15:25
Obrázek uživatele Návštěvník
Šárka (anonym)
Poradí mi někdo? Jsem dva roky vdaná, ale jsme spolu už 7. let. Je mi 23. a manžel je o 12.let starší. Byla to moje první vážná známost, velká láska. Už v době, když jsme spolu chodili se občas opil. Byla jsem bláznivě a slepě zamilovaná, tak jsem to brala celkem normálně. Když mi bylo osmnáct, tak jsem se k němu nastěhovala. Časem to, ale začalo být stále častěji (2-3krát týdně) a ke všemu začal být v opilosti i protivný a agresivní. To už jsem toho začala mít dost a když byl střízlivý, tak jsme si o tom promluvili, chtěla jsem se s ním v případě, že se to nezlepší rozejít. Nasliboval, že se opíjet nebude a také to i nějakou dobu dodržel. Moc mi na našem vztahu záleželo a já jsem si nedokázala představit, že bych s ním už nebyla, vždy žadonil a sliboval, že se polepší a abych s ním zůstala a já jeho sladkým řečem a slibům podlehla. Když se to opakovalo, snažila jsem se ho změnit, dalo by se říct, že bez úspěchu,(manžel nepatří mezi ty "co utíkají ženě do hospody", vždy jsme chodili společně a navštěvovali spíše ty lepší restaurace), přesto jsem si ho před dvěma roky vzala. Rok po svatbě se nám narodil chlapeček a náš vztah se hodně zlepšil, nyní čekáme druhé miminko. Problém je v tom, že manžel opět začíná více pít. Pije jen doma, někdy ale i obden. Otevře si například láhev sektu a vypije klidně i dvě, podle toho jestli chytne "slinu". Agresivní naštěstí už nebívá, zato se uzavře do vlastního světa, a o mě se vůbec nezajímá, nezeptá se co mě trápí, nebo tak... Jsem z toho zoufalá, potřebuji jeho lásku, pozornost. Patřím mezi ty ženy, kterým těhotenství neubralo na kráse, proč tedy manžel raději dá přednost pití přede mnou..., když se o tom bavíme a já se zlobím, že to s tím pitím přehání a že mu to trpět nebudu, tak vůbec neuzná, že toho vypil moc. Začínám být na to jeho popíjení alergická a jsem vždy podrážděná. Bojím se, aby tomu ještě více nepropadl, aby z něho nebyl alkoholik. Nechci, aby takhle dopadl. Aby se tím zničilo naše manželství. Chci, aby naše děti měli dobré zázemí. Co mám dělat???
10. Červen 2002 - 1:31
Obrázek uživatele Návštěvník
Barin (anonym)
Nikdo nechlastá jen tak vždy je k tomu nějaký důvod, odstraň důvod a je pohoda.
21. Červen 2002 - 23:41
Obrázek uživatele Návštěvník
Karel (anonym)
Prosím, poraďte,existuje v Brně hnutí "AA" (anonymní alkoholici)? Mám vážné problémy s tímto syndromem a potřeboval bych seléčit. Jakoukoliv informaci ocením....
8. Červenec 2002 - 8:03
Obrázek uživatele Návštěvník
Ilona (anonym)
Lidičky !nekuřte a hlavně nepijte tvrdy alkohol.Před třemi dny mi umřel otec vypadá to ,že na cirhozu jater pil hodně .schudnul neměl vůbec chutě k jídlu,nálada pod psa.šel si do obchodu jako obvykle pro alkohol a už se nevratil.začal zvracet krev a vykrvácel,ja jsem to neviděla,ale hodně krve je na cestě hrůzostrašný pohled ktery se mi stálé vraci,když jdu okolo.a je to vše kvůli alkoholu.ještě tady mohl semnou byt je mi30let a už nemam žadného z rodiču.lidi nepijte víte ,že máte rodiny.da se všechno řešit uplně jinou cestou než alkoholem.Nikdy by se nedala,to jak jsem viděla jak se trápil.NIKDY
7. Srpen 2002 - 6:01
Obrázek uživatele Návštěvník
Kaja (anonym)
Mili vsichni, kdo mate at uz sami, nebo ve sve rodine problem s alkoholem, verte, ze se z toho da dostat! Mi rodice jsou priznacni: matka podstoupila pred 13 lety leceni v Lojovicich, dostala se z toho a dodnes abstinuje, otec na jare zemrel na rakovinu hltanu, lekari nam primo rekli, ze velkou mirou se prave na tomto typu rakoviny podilely cigarety a tvrdy alkohol (byl take alkoholik). Takze: je mozne prestat a citit se daleko lip, nebyt sam sobe a svemu okoli odporny, moci si sam sebe vazit a byt svym panem, nikoli otrokem alkoholu. Dulezite ale je si svuj problem uvedomit a chtit s tim neco udelat. Drzim vsem lidem, kteri se ze zavislosti chteji dostat, palce a jejich rodinam take. Pridavam nekolik odkazu na stranky zarizeni, kde by Vam (Vasim blizkym) mozna mohli pomoci:www.esethelp.czhttp://ondrejov.czwww.sananim.czKaja
9. Srpen 2002 - 14:39
Obrázek uživatele Návštěvník
Monika (anonym)
Ahoj Honzo,po přečtení tvého dopisu,jsem si vybavila nejen své detství ,ale i kamarádovu situaci.Jeho žena pod vlivem alkoholu ohrožovala jejich děti a matku sekyrou a tak zavolaly polici a ty viděly ještě část jejího řádění a opravdu jí odvezly na 3 měsíce do Bohnic a dočasně jí zbavily svépráví.Zde prodělala protialkoholní léčbu,ale bohužel po propuštění jí abstinence vydržela 22dní a už v tom zase lítá.Vlastně tento můj vzkaz se týká i Jitky a všech,kteří trpí brutalitou alkoholiků a co je nejsmutnější,že jsou to lidé z rodiny či příbuzenstva.Přeji mnoho štěstí!!!
16. Srpen 2002 - 16:50
Obrázek uživatele Návštěvník
Karel (anonym)
Mojí milované dva roky umíral manžel.Probdělé noci u lůžka,cigarety a sklenička alkoholu.To jsem nevěděl,že i alkohol jí pomáhal v této situaci u jeho lůžka.Pojď dáme si trochu vína,byla moje věta když jsme zašli na večeři,protože jsem o tom nevěděl.Po nějaké době do toho opět "spadla".Ano měl jsem byl upozorněn.Podařilo se mi jí z toho pod výhrůžkou že ji opustím se dostat.Na sedm měsíců,kde musela dát v zaměstnání zápisné.Nikdo nevěděl o její minulosti,aby si neřekli "nějaká bejvalá kurva vypitá" /pardon/ a výmluva typu mám zdravotní problémy a pod.,při její pověrčivosti by mohli jí tuto situaci skutečně přivolat :-).Moje otázka je myslíte,že se dá tato závislost skutečně vyléčit,v současné době šla na léčení dobrovolně.Já se domnívám,že je to nevyléčitelné,pouze abstinování.Kdo nemáte zkušenost tak my ostatní po opici máme kocovinu a alkohol nemůžeme určitou dobu vidět.Alkoholik má "absťák" a stres.Jinak je ona žena tou nejlepší jakou jsem poznal,nerad bych jí ztratil,ale žít s alkoholičkou nemohu.PORAĎTE ,je opravdu tak vyjímečné zanechat alkoholu,domnívám se,že tito lidé si vždy důvod najdou.
24. Srpen 2002 - 12:33
Obrázek uživatele Návštěvník
jana (anonym)
ahoj Karle, alkohol je "potvůrka". Ano, jsou lidé, kteří konzumují alkohol celý život v celku vydatné míře a nejsou alkoholici, pak jsou lidé, kteří na alkoholu zkrátka závislí jsou. Sama jsem měla problém s alkoholem, spadla jsem do toho dost nevinně, ani jsem netušila, že by bylo možné (jsem silná osobnost). Bohužel stresy v práci, doma, všude tlaky a tak jsem to řešila alkoholem. Za krátkou chvíli jsem zjistila, že nemohu přestat pít.....bylo to šílené zjištění. Chtěla jsem přestat, ale nešlo to. Navíc jsem neměla žádnou oporu doma v partnerovi (je jednoduchý a má ráda pivo). Jen mně urážel, křičel po mně, ať "nechlastám", vyčítal mi, že nic nedělám a jenom piju.... To Tě mohu ujistit, že neudělal správně. Bylo mi vše jedno....Prosila jsem ho, aby mi zajistil léčbu, aby mi zkrátka pomohl. Ne, neudělal nic. Tak jsem se začala snažit, protože jsem tušila, že jsem ve strašném "bahně". Pomohli mi AAA - Anonymní alkoholici. kam jsem často chodila a začala poslouchat příběhy jiných alkoholiků...., jak dopadli, co s nimi alkohol udělal a jak řeší abstinenci.....MOC, MOC mi to pomohlo. Začala jsem úplně měnit svůj život, začala jsemsportovat, jezdit na výlety, pořidli si zahradu, změnila jsem přátelé i známé - vyhýbala se hospodám a barům a td.....Pokud máš svou parnerku rád a nechceš ji opustit, bud jí oporou, pomáhej jí najít vyplnění volného času. Ona Tvou oporu bude potřebovat, až se vrátí z léčení.....A bohužel, asi se nebude moci napít, celoživotně.Jinak AAA jsou v několika městech ČR, klidně sezení navštiv jako host a naslouhej příběhy a zážitky, něbo si nechej poradit. Je to parta příjemných lidí a je tam moc fajn. Nestyď se a klidně to udělej.Jana
25. Srpen 2002 - 9:58
Obrázek uživatele Návštěvník
Lenka (anonym)
Ahoj Jano, nejsi prosím Tě náhodou z Prahy - neporadila bys AAA? Já jsem z Prahy. Předem děkuji Lenka
25. Srpen 2002 - 12:22
Obrázek uživatele Návštěvník
D.T. (anonym)
Kdyz ma clovek nejaky problem s alkoholem, mel by v prvni rade sam pro sebe uznat, ze tu ten problem je. Mel by tu situaci take jako problem videt a chti proti nemu bojovat...sam za sebe, za svuj svet, za sve zdravi, ......Pomoci v dnesni dobe existuje mnoho,nejruznejsi centra, psychologove, lecebny. Je spousta lidi, kteri se od nejruznejsis zavislosti, se kterymi zacali z nejruznejsich duvodu odpoutali. Jiste ne hned napoprve, treba ani na po treti to jeste neklaplo...ale vira a vule, v to, ze to dokazu nakonec zvitezila. Tobe bych poradila, aby jsi nemyslel na to, co reknou lidi kolem,...clovek pouzivajici alespon trochu mozek v hlave by zenu nikdy tak, jako jsi popsal nenazval...a kdyby ano, tak takova slova nemaji ( nemela by mit)zadnou silu a pro vas oba minimalni vyznam. Lidi dokazi byt jedovati, ale jen do te doby, nez se jim nebo jejich rodinan neco podobneho take neprihodi - pak jsou najednou plni pochopeni. Ty jsi zrejme to jedine, co muze dat tve zene silu - silu k tomu chtit bojovat. Nevycitej, nevyhrozuj- nic z toho nepomuze- jen by se dostala vice ke dnu - mela by pocit, ze neni k nicemu. Snaz se ji videt hezky, rikej ji jak se ti libi, kdyz je hezky ustrojena a upravena ( coz nemuze byt , kdyz je opita), jak si ji vazis za to, ze se chce vylecit ze zavislosti, rikej ji, ze jsi tu pro ni, ze ji pomuzes jit pres vsechny hranice az k jejimu cili...a cin take tak, bud tu stale s ni a pro ni, pomahej ji prekonat obdobi slabosti, zdvyhej ji vzhuru, kdyz se pod ni otevira propast - a hlavne ver v ni, ze to zvladne, nepochybuj, bud 100% PRESVEDCEN O TOM , ze ona to zvladne. Jestli je tva laska k ni opravdova a jeji vule chti prestat s alkoholem silnejsi nez alkohol sam, pak jsem presvedcena o tom, ze se vam podari najit tu cestu z bludiste ven, pocitej s tim, ze narazite i do zdi a ze to obcas i zaboli - ale za zachranu lidskeho zivota a zdravi to stoji...
25. Srpen 2002 - 15:09
Obrázek uživatele Návštěvník
jana (anonym)
v Praze denně, v neděli v angličtině. Kontakt najdeš ve zlatých stránkých na úvodu, kde jsou odkazy na různá krizová centra, lékaře atd....(hledat Tě nechávám záměrně, abys měla s tím trošku práci, víš?). Jinak, prosím, ozvi se mi na mail. Něco bych klidně s Tebou ráda probrala, ale spíše mezi námi dvěma. Pa Jana
26. Srpen 2002 - 9:56
Obrázek uživatele Návštěvník
Pavlína (anonym)
Karle, moje matka je alkoholička.Před 7 lety podstoupila dobrovolně léčení,rok od roku byla lepší, super...Letos na jaře "prý měla velký důvod" se znovu napila...Asi je to to těžké alkoholu nechat,ale neomluvitelné.Nyní tvrdí,že s tím bojuje sama, protože, jak říká "nechce zpátky do léčebny"..Miluji svoji matku,ale už jí nevěřím.Vždy když zazvoní telefon,trnu, jak bude mluvit, chovat se...Narozdíl od tebe mám výhodu - nemusím s ní žít...Ani bych nemohla - spíš nechtěla. NIKDY už neuvěřím tomu,že ten, kdo se stal závislým, se k tomu nevrátí...Život je těžký a pokud se s ním člověk neumí vyrovnat jednou, nedokáže to ani podruhé.Omlouvám se, že jsem tě nepodpořila, ale tak strašně jsem se ve své matce zklamala, že od letošního jara opravdu nevěřím..
26. Srpen 2002 - 12:06
Obrázek uživatele Návštěvník
aja (anonym)
Ahoj všichni, kdo máte problémy s rodiči alkoholiky. Je to fakt nechutný. Moje máma prochlastala více méně mé a bratrovo dětství. Když se mi narodil syn, najednou přestala a byla skvělá babička. Ale před 2,5 roky kolem Vánoc do toho zase spadla. Byl to šok. Pak jsme jí poslali za psychiatrem a nějak se to srovnalo. A další šok, tento týden začala pít zase, i když mi hlídá syna. Fakt už nevím, co budu dělat. V březnu jsem se podruhé rozvedla a oporu mám jen v mé nejlepší kamarádce. Musím chodit do práce a vše táhnout sama a spoléhat jen na sebe. Tímto svěřením se mi ulevilo. Když bude někdo chtít, napište, budu ráda!Díky Aja
27. Srpen 2002 - 16:34
Obrázek uživatele Návštěvník
Magda (anonym)
Ahoj všichni, prosím o názor.Do jaké míry je dědičný alkoholismus a chuť na alkohol? Někdy se mi zdá,že manžel pije víc,než by se mělo.Manžel mi tvrdí, že chuť na alkohol a pivo, má zděděnou. Jeho praděda se upil, děda pije taktéž,léčení v léčebně nemělo žádné účinky,oba z máminy strany, manželova máma v sobě chuť údajně potlačuje a ovládá se. Je to genetické? Do jaké míry se to dá ovládnout teď v dospělosti?Manžel alkoholik není, ale chtěla bych zabránit tomu, aby to u něj propuklo.Děkuji
28. Srpen 2002 - 9:48
Obrázek uživatele Návštěvník
Pavlína (anonym)
Reaguji na příspěvek hned pod tím mým prvním...Moje matka chodí za doktorkou psychiatrie 7 let a stejně to nebylo nic platné.Já jsem nemohla otěhotnět,šla jsem an umělé oplodnění, mám teď dvojčátka-holčičky..Všechno to prožila máma se mnou, bez problémů..Holkám je 2,5 roku a ona místo toho,aby se o ně začala "starat" jako babička,začala pít.Doporučuju - dítě babičce alkoholičce nesvěřovat..Třeba jí to potom dojde, o co přichází. Ovšem když byla (stejně jako moje matka) schopná přijít o dětství dětí svých..Je mi taky těžko,mrzí mě to,chce se mi řvát.Začínám mít problémy se svým manželem,protože odnáší to,že se moje matka vrátila k pití..Nevím nevím co s tím. Rada je tady každá drahá.Musí chtít asi především onen alkoholik.Jenže jak může chtít,když mu to v podstatě nemyslí ??!! Je to bída, ale takhle se vypovídat na chvilku pomůže.
29. Srpen 2002 - 13:32
Obrázek uživatele Návštěvník
Pavlína (anonym)
Magdo, nejsem odborník, nevím ankolik je alkoholismus dědičný, ale vzhledem k tomu, že prý se jedná o nemoc, je možné, že nějakou souvislost to mít bude.V každém případě-mimo mojí matky máme v rodině(tedy měli jsme), případ alkoholismu...Takže dědičnost asi opravdu existuje. Nicméně řeči, že chuť na pivo mám zděděnou- nezlob se,ale vzhledem ke zkušenosti a žití s matkou alkoholičkou ti prozradím,že to jsou jen řeči.Máma mi taky 3 roky tvrdila,že toho panáka si musí dát,aby se nastartovala a za celý den už jiné pití nepotřebuje.Ale nepotřebovala jen to z lednice, ale to, které měla dané jinde. Snaž se si s manželem promluvit.Neříkám nutit ho k abstinenci, ale dle mého názoru denně pico apod. není moc vhodné.Já osobně ze zkušeností s alkoholiky jsem konzumaci alkoholu omezila na minimum.Není to proto,že bymi nechutnal,ale vím,jak člověk dokáže být pod vlivem, byť jednoho piva(v určitém stadiu) "hnusný". Moc jsem tě asi nepovzbudila,ale promluv si s ním,určitě řešení najdete.Alkohlik se neprojevuje jen tím, že pije furt, ale i tím, že pije "jen"občas. Ovšem při každé příležitosti..Pavlína
29. Srpen 2002 - 13:38
Obrázek uživatele Návštěvník
Denisa (anonym)
Hledam spriznenou dusi, ktera by se mnou diskutovala na tema - problemy s alkoholem, caste neboli pravidelne piti, zavislost ? Co dal ? Jak to tajit ? Potrebuji pomoc, stydim se o tom mluvit, tak to clovek taji, rada bych nekoho nasla, kdo ma podobny problem , ne s druhym clovekem, ale sma se sebou.
8. Září 2002 - 13:22
Obrázek uživatele Návštěvník
Pavlína (anonym)
Deniso, netajit!!To stejně neutajíš a alkoholismus se dá léčit i ambulantně. Obrať se na nějakou z léčeben, psychiatrii nebo do poradny...Nenič si život. To, že o tom s tebou nikdo ze tvého okolí nemluví ještě neznamená, že to neví, neregistruje..Nech si pomoci od odborníka, diskuse s alkohlikem by ti byla k ničemu, jen se budete podporovat v dalším sebezničování...Držím ti palce!!
10. Září 2002 - 21:19
Obrázek uživatele Návštěvník
Petra (anonym)
Deniso,myslim, ze jsem na tom podobne...Taky bych potrebovala popovidat..neni s kym...Dej vedet...Petra
19. Září 2002 - 14:07
Obrázek uživatele Návštěvník
Anna (anonym)
Ahoj vsichni Alkoholismus je nemoc a dedicne sklony se projevuji.Muj otec take pije.Bojim se,co s nim bude a s nami a zaroven si obcas rikam,at uz to dopadne jakkoliv at to nejak skonci.Mama se trapi,vsichni.Absolvoval uz snad vsechny druhy leceni a nic nepomohlo.Obavam se,ze uz neprestane a snazim se s tim smirit,nedoufat a neupinat se na tu myslenku.Musim zit take svuj zivot.Obcas si rikam,jak jsem sobecka,ale uz neverim,ze on sam chce prestat.
19. Září 2002 - 16:20
Obrázek uživatele Návštěvník
jana (anonym)
Deniso, Petro, jak se sejdeme, či předáme kontakt? Myslím, že bych také ráda s někým něco probrala a také už možná předala i nějaké zkušenosti......Jana
22. Září 2002 - 0:28
Obrázek uživatele Návštěvník
Denisa (anonym)
Petro, Jano, napiste mi na adresu deniska.ka"seznem.cz Moc se tesim
25. Září 2002 - 19:40

Stránky

Přidat komentář