0 příspěvků / 0 nových
Poslední
Obrázek uživatele Návštěvník
Návštěvník (anonym)

Alergie na hluk

10. Září 2018 - 0:02

Komentáře

Stránky

Obrázek uživatele Návštěvník
Helena (anonym)
Nevím, jestli můj problém patří do tohoto fóra. Zkusím jej popsat. Je mi 50 let, bydlíme na sídlišti. Je to asi rok, kdy jsem začala více vnímat neutuchající hluk v okolí. Nejdříve mi začaly vadit křičící děti pod okny. Potom jsem začala vnímat hluk sekaček na trávu, běžící ventilátory v protější prodejně potravin, noční hudební produkce k nedaleké kavárně. V současné době už slyším i rádio, puštěné u souseda,zavírání dveří ve vedlejším bytě, puštěnou vodu. Když se mám vrátit domů, do svého bytu, začínám trpět bolestí žaludku a hlavy. Mám dojem, že se u mě začíná projevovat nějaká psychóza z hluku. Možná už ze zvuků. Přitom si myslím, že jsem jinak vyrovnaná osoba. Cvičím 15 let jógu, ovládám meditaci i relaxaci. Ale v současné době nejsem vůbec schopná relaxovat, odpoutat se od toho hluku kolem. Kdo to nezažil, neví, co to je za stresující situace a nedokáže to pochopit. Zatím to řeším tím, že si dávám do uší ucpávky, jaké používají dělníci při hlučné práci. Ale mohu tak dál fungovat?Pokud má někdo stejný problém, poraďte,prosím, jak se s tím vyrovnat?Děkuji moc.
10. Červen 2002 - 13:19
Obrázek uživatele Návštěvník
Mia (anonym)
Ahoj Helen!Neviem ci Ti svojim prispevkom nejako pomozem, ale fakt je, ze v panelaku zijem od narodenia - teraz mam 22 rokov, takze si to vies predstavit.Co sa tyka vsetkych moznych zvukov ktore spominas, myslim, ze je to len otazka zvyku. Viem ze Ti to lezie na nervy, to sa tyka najma tych sekaciek na travu. Na tie som si nezvykla ani za tych 20 rokov.Dalsia vec, ktoru som si vsimla. Byvala som asi 1/2 roka so sestrou v murovanej bytovke, a poviem Ti ze prve 2 tyzdne som neprisla nacas do prace, pretoze tam som spala ako babo. Ziaden vytah, kosacky, auta alebo susedove radio. V dnesnej dobe ludia ziju doslova v kralikarnach, a toto je dosledok. Ja osobne sa v mojej izbe u nasich v panelaku nikdy nevyspim dobre, kazdu chvilku sa strhnem na nejaky zvuk, neviem aky ale zobudi ma. Drzim Ti palce, drz sa!
24. Červen 2002 - 13:03
Obrázek uživatele Návštěvník
Iveta (anonym)
Čím dál častěji si kladu podobnou otázku.Mě je 36, a poslední dobou těžce snáším jak štěkot psů,tak děti uřvané,třeba v restauraci,i rádio nebo magneťák na plovárně. Není to tak, že by mě rušily všechny zvuky, ale dráždí mě a obtěžuje,když se na volném a veřejném prostranství baví někdo ( a nemusí to být omladina )takovým způsobem. Dá se to řešit odchodem, ale když si soused na chatě pustí rádio ze zaparkovaného auta, otevře dveře a "osolí to",nebo před chatou na řece jezdí celý den vodní skútr dokola, vidím rudě.Bojuju sama se sebou, zda se mám ozvat a vypadat jako protivná nerudná ženská, nebo mlčet a být za blbce sama před sebou.Je mi líto všech, kteří si neuvědomují krásu a zvuky přírody a zároveň nechtějí nebo neumějí být tolerantní k okolí.Je to asi jiný problém než má Helena, ale mě to strhlo, musela jsem se taky ozvat.
24. Červen 2002 - 14:31
Obrázek uživatele Návštěvník
Andula (anonym)
Mám v podstatě stejné problémy jako Helena. Je mi 35 let a v poslední době se to neustále zhoršuje. Začalo to před dvěma lety, kdy v suterénu vedlejšího domu zřídili noční klub. Přesto, že bydlíme ve vedlejším domě ve třetím patře, dunění té děsné hudby se prostě nese zdmi a v noci je nesnesitelné. |I když poslední dobou se dost omezily (stížnosti lidí z okolí), stejně je to pořád slyšet. Nejvíce pochopitelně o víkendu, takže já místo abych se na víkend těšila, v pátek večer se mi začíná svírat žaludek, protože vím, co mně čeká. MOC MI TO LEZE NA NERVY, JSEM Z TOHO ZOUFALÁ !!!!Ale nemůžu proti tomu nic dělat, skoro celou noc nespím, občas brečím, strkám si do uší vycpávky, ale z těch mně zase bolí hlava. Manželovi ani dceři to nevadí, spí jako zabití a nic prý neslyší. Asi z toho začínám normálně bláznit.Každé pondělí si s úlevou uvědomím, že dnes mají zavřeno... Nevím, jak dlouho takhle vydržím žít, než se z toho zhroutím.Také jsme často jezdili s manželem pod stan, ale poslední dobou je všude v kempech takový neuvěřitelný bordel a kravál, skoro až do rána, nedá se to vydržet a nedá se tam spát, je to hrozný.Snad něco za těch komunistů bylo lepší, diskotéky končily v jedenáct a po půlnoci bylo všude ticho.Teď se v klubech hraje do rána a ráno vyřvávají na ulicích opilci.V kempech se dříve dodržoval noční klid a dnes.....Jsem ráda, že jsem si mohla postěžovat někomu, kdo mně pochopí, alespoň vidíte, že v tom nejste sami. I když Heleně jsem tím asi moc neporadila, jen jsem se vykecala ze svých problémů.
24. Červen 2002 - 15:05
Obrázek uživatele Návštěvník
Eva (anonym)
Milá Heleno, mám stejný problém jako Vy, taky mi často vadí ten neustálý sídlištní hluk, který utichá maximálně od půlnoci do 4 hodin do rána, někdy ani to ne. Bohužel, stejně jako ostatní ženy Vám nedokážu poradit, sama bych potřebovala radu, jak se toho zbavit. Manželovi a dětem to taky nevadí, takže už mi občas manžel vyčítá, že je to můj problém a mám se nad to povznést, ale to je právě ten kámen úrazu, nevím jak na to a navíc už obviňuji sama sebe, jak jsem nemožná. Momentálně na základě přečtení jedné knihy se pokouším změnit své negativní myšlenky na pozitivní. Tzn. například, když zaslechnu nějaký hluk od sousedů, třeba bouchání kladivem, neříkám si, jak jsou nemožní a neohleduplní, ale vytrvale mnohokrát za den si opakuji např. naši sousedé jsou milí a hodní lidé, je pěkné, že si dokáží sami něco opravit, apod. Taky se mi to zpočátku příčilo a připadalo mi to absurdní, ale mám pocit, že se to skutečně lepší, i když hodně pomalu. Pokud mi nevěříte, ještě jeden argument: jistě jste si sama všimla, že případný hluk Vám mnohem méně vadí od sousedů, se kterými dobře vycházíte, než od těch, které třeba moc neznáte a nemáte je ráda právě pro ten hluk, který způsobují. Ostatní se kvůli nám nezmění, takže musíme začít u sebe (to jsem si taky někde přečetla a je to fakt), pokud nemáme možnost koupit si domeček na samotě. Přeji Vám, aby se to zlepšilo. Eva
20. Srpen 2002 - 12:12
Obrázek uživatele Návštěvník
Věra (anonym)
Mám podobný problém. Bydlím v paneláku 15 let, mám také domek na vesnici, kde trávím víkendy a každoročně jezdím na zimní a letní dovolenou do ciziny. Avšak stále víc je výběr mého pobytu kamkoliv problémovější, neboť nesnáším hluk takřka v jakékoliv podobě - nesnáším zvuk rádia od sousedů nebo když sedím v restauraci, nesnáším štěkot psa (ani mého), opakované volání a křik dětí, zvuk jakýchkoliv přístrojů a zařízení atd. Hrozím se i dalšího problému, který začínám pociťovat - často mi vadí světlo. Nikdo mi nevěří (ani nejbližší rodina), že je hluk - pro ostatní normální běžné zvuky - pro mne tak strašný, až k nevydržení.... Zajímalo by mne, zda je to z medicinského hlediska řekněme "žádný/nový úkaz" nebo zda má již tento problém svoji diagnózu - zda se jedná o "nemoc" a zda existuje pomoc? Pro nás, které (snad jenom ženy???) tím trpíme to může do budoucna znamenat neporozumnění, izolaci, rozchod s nejbližšími atd., kteří nás budou mít za nenormální.
20. Srpen 2002 - 16:01
Obrázek uživatele Návštěvník
Katka (anonym)
Jen náhodně jsem sem zabloudila a těší mě, v dobrém slova smyslu, že má někdo problém jako já. Já jsem zralá na blázinec. Pracuji v noci a potřebuji se vyspat, tudíž to naháním přes den. Bydlím také v paneláku, hned u hlavní silnice, kde jezdí auto non-stop a samozřejmě autobusy a sanitky, protože bydlíme u nemocnice. Z autobusu slyším každou noc a každé brzké ráno "příští stanice....". V 7.00 ráno sekají trávu hned pod balkonem a to způsobem, že to sekají celý týden. Ovšem v 10.00 přestanou, jdou na oběd, pak začnou ve 12.00, tak na hodinku a pak jdou domů a ráno zase v 7.00. Ovšem oni sekají celý rok, i v zimě, pokud není sníh. Když je sníh, tak mě vzbudí odklízení sněhu. Takže v mezipauze (asi týden) co nesekají v 7.00 ráno začne u sousedů výt pes, který je na balkoně hned nade mnou, někdy vyje celé dopoledne. Když nevyje pes, tak začnou sousedi něco vrtat, samozřejmě od rána. Mám pocit, že za ty roky mají provrtaný celý byt. Bydlím ve zvýšeném přízemí a sousedka se rozhodla, že zkrášlí okolí a pod mým balkónem si udělala záhonek, který pečlivě okopává a většinou ne sama, takže když si povídá, tak mám pocit, že je mám v balkoně. Nebo si stoupne pod můj balkon jeji rodinka a pokřikují na sebe. Taky to netrvá 5 minut. Jsem s nervama úplně na dně, uvažuji o výměně byt, protože se to nedá vydržet. Jsem vzteklá, zlá a protivná na svého manžela i moji malou dceru. Oni samozřejmě spí jak zařezaní. Jsem na tom tak špatně, že jsem uvažovala o koupi brokovnice a chtěla jsem ty sekače co sekají trávu odstřelovat. Tak jsem si taky vylila srdíčko a doufám, že kvůli tomu hluku neskončím jednou ve vězení. Nejhorší je ta bezmoc.
5. Září 2002 - 20:16
Obrázek uživatele Návštěvník
Dáda (anonym)
Ano, hluk, to je taky to, co mě trápí. Je mi 29 let a naštěstí nebydlím v paneláku, nýbrž ve zděné bytovce o čtyřech bytech. Ovšem mezi byty jsou jen příčky a stropy taky tenké, takže slyším, jak soused v noci chrápe, jak čůrá, splachuje, no prostě úplně všechno. Pocházím z rodinného domu, takže jsem z toho byla zpočátku dost mimo. Velmi dobře chápu, na co si zde stěžujete, taky jsem kolikrát měla pocit, že z toho zešílím, bylo mi fakt i fyzicky zle, nejraději bych byla utekla - jenže hlavně v zimě, kdy jsou sousedé povětšinou doma (vesměs důchodci - nepouštějí moderní hudbu, ale věřte, ty dechovky, to je taky síla. Navíc většinou špatně slyší, takže přidávají na hlasitosti...). Samozřejmě, že mě ten problém provází neustále, taky mám za sebou špunty do uší, ale byly houby platné, když jsem vibrace vnímala jakoby povrchem těla z polštáře (soused nad námi chrápe opravdu příšerně). Na rozdíl od ostatních musím konstatovat, že v posledních letech jsem na tom trochu lépe: mám dvě malé děti, které samozřejmě nadělají spoustu hluku, takže tak nějak překryjí to, co jde zvenčí, a navíc jsem se tu více zabydlela a podařilo se mi zjistit, co je příčinou kterého zvuku a hluku. Prostě poznám, co nahoře nebo vedle dělají, a když to vím, nervuje mě to o něco méně. Nejprotivnější jsou zvuky, u kterých nevím, jak vznikají.A ještě něco: mám pravděpodobně nemoc zvanou otoskleróza. Projevuje se to bohužel tak, že slyším výborně všechno, co mě nezajímá (jak běží voda v trubkách topení atd.), ale když na mě někdo mluví, skoro nerozumím, zvláště, když se s tím spojí právě nějaké další zvuky. Je to dost nepříjemné, to vám teda povím. Nemáte někdo taky podobnou zkušenost? Taky by to mohla být příčina toho, proč vám ten hluk tak vadí, jako u mě.
7. Září 2002 - 21:50
Obrázek uživatele Návštěvník
Katka (anonym)
Dáda, já nevím, jestli mám to co ty, ale já mám abnormálně vyvinutý sluch a taky slyším to co ostatní ne. Ale stejně tak dobře rozumím, když na mě někdo mluví, nemám s tím problémy. Mě třeba vadí v noci, když manžel vedle mě jen trochu hlasitě dýchá, natož když začne chrápat. Spím většinou v obyváku.
19. Září 2002 - 18:40
Obrázek uživatele Návštěvník
Jarka (anonym)
Já si myslím, že ta přecitlivělost na hluk je dána tím, že nějaké zvuky jsou kolem nás neustále - na ulicích plno aut, v restauracích a obchodech stále agresivní hudba, ostatně i počítač vydává neustále hluk. No a pak nám vadí i zvuky přirozené jako je křik dětí, štěkot psů... Holt alergie na hluk bude asi další civilizační nemocí.Dřív jsem ráda poslouchala hudbu, ale od té doby, co pracuji v restauraci, kde musí podle majitele neustále hrát nahlas rádio, nemohu hudbu (ani tu dobrou) již slyšet.
22. Září 2002 - 23:01
Obrázek uživatele Návštěvník
Helena (anonym)
Děkuji všem, kteří mi odpověděli a přidali se tím k této diskusi. Začínám mít pocit, že založím novou politickou stranu "Proti hluku". Myslíte, že bych měla úspěch? Já nevím, proč jsou lidé tak hluční a bezohlední ke svému okolí. Přitom je už vědecky ověřeno, že se snižuje hladina sluchu u mladých lidí. Když to tak půjde dál, budou za chvíli všichni hluší. Já se už těším, že ve stáří budu špatně slyšet /ha,ha,ha/. Alespoň nebudu tak trpět.K těm sousedům, já už nemluvím se svým okolím delší dobu. Sousedovi vlevo jsem vyčetla hlasité rádio, sousedům v pravo dlouhodobé vybavování se na společné chodbě. U horních sousedů mi vadila hlučná pračka, která ždímá i o půlnoci a sousedi pod námi mají kočku a psa. To si dovedete představit. Jediné, co ještě dokáži tolerovat je plačící malé dítě. Konečně, že už je podzim, řvoucí dětičky jsou zalezlé doma u televizorů, sekačky už po sídlišti nejezdí. Okna jsou zavřena a hluk z domácností tak neventiluje do okolí. Tak si snad trošku odpočinu. Ale jen do jara. A co pak?
25. Září 2002 - 11:23
Obrázek uživatele Návštěvník
Katka (anonym)
Heleno, to já mám na patře naproti kadeřnictví a mají tam mříže, který věčně bouchají, no a ty kecy a hluk z kadeřnictví. Ty se máš, že sekačky už nesekají. U nás sekají celý rok, kromě toho kdy je sníh, jenž ten pak zase hlučně odhrabují. Zrovna včera zase začali sekat v 7.30 hned pod okny ložnice a v 8.00 šli na svačinku a pak začali až kolem oběda. Já jsem totálně na nervy.
25. Září 2002 - 19:51
Obrázek uživatele Návštěvník
Věra (anonym)
Dádo, i já slyším zvuky, které se odehrávají třeba 100 m ode mne (například, když sepne "výměnička" na sídlišti) a špatně rozumím, když někdo mluví zblízka přímo na mě. Mám téměř všechny problémy, popsané ve všech příspěvcích, avšak přiznám se, že nemít tuto vlastní zkušenost, asi bych nás považovala za hysterky - tak moc to všechno zní neuvěřitelně až divně. Není špatný nápad, pokusit se s hlukem něco dělat, ale nevím, jak na to. Moje dcera mluví hodně hlasitě a její první reakce, když jsem ji na to upozornila byla, že jinak by ji ve škole nikdo neslyšel. Teď je to zase proto, že buď přijde z nějaké párty nebo zrovna sundá z uší walkmana. Zatím jí hluk nevadí a možná ani nebude, protože v mém věku již bude hluchá. V zaměstnání máme tzv. open space office a to znamená, že když dva telefonují, tak postupně zvyšují hlas....atd. Do důchodu mám ještě poměrně daleko!a chci mít radost ze života. pomóc!!!
8. Říjen 2002 - 15:04
Obrázek uživatele Návštěvník
Ofina (anonym)
Milé spolutrpitelky! Nevěřila jsem vlastním očím, když jsem narazila na rubriku Alergie na hluk a našla v ní dokonce tolik příspěvků! Člověka to potěší, že stejné nebo podobné problémy, jako má on, trápí i jiné lidi (možná to není náhoda, že jsem v rubrice nenašla žádné mužské jméno). U mě se tyto potíže vystupňovaly natolik, že jsem nakonec navštívila psychiatra. Zatím jsem na počátku léčby, takže nemohu říci, jestli bude fungovat, ale mám přeci jen lepší pocit. K mému příjemnému překvapení se pan doktor vylíčeným problémům vůbec nedivil a povzbudil mě, že mám velkou šanci se této poruchy zbavit. Tak uvidíme!
22. Leden 2003 - 23:09
Obrázek uživatele Návštěvník
Denisa (anonym)
Ahoj,vůbc mě nepřekvapuje, že sem píšou jenom ženský. Chlapi totiž, jak známo, se v jednom okamžiku dokážou soustředit jenom na jednu věc, což v praxi znamená, že když sledují TV a promluvíte na ně, tak vás neslyší. Prostě dokážou používat jenom jednu polovinu mozku nejednou. Což u žen neplatí, ženy musí umět např. toto: stát u sporáku a vařit, přitom poslouchat problémy dětí ve škole, problémy manžela v práci a ještě do toho jede TV. Vnímáme prostě mnohem víc podnětů z okolí, muži se dokážou zaměřit jen na jednu věc (netvrdím že všichni, ale většinou to tak je). přečtěte si knížku Proč muži neposlouchají a ženy neumějí číst v mapách a bude vám to jasné - to co jsem uvedla výše je vědecky prokázáno.Já taky nesnáším hluk, např. řvoucí náklaďáky na ulici, kdy člověk neslyší vlastního slova, překřikující se lidi, kretény na túrujících motorkách, hlasitá hudba v kavárně, kam si jde člověk povykládat a taktéž neslyší vlastního slova. Sousedi mně vadí jenom trochu, přestože taky pořád něčím mlátí a dupou.A v práci je to taky hrozný - dělám v kanceláři ve fabrice, kde jsem sice sama, ale pořád tady řve kompresor nebo ventilátor, nebo tady dělníci brousí a řežou. A ještě mě tady hučí 3 počítače, což mně taky leze na nervy. Ach jo.DenisaPS: Kromě hluku nesnáším i smrady - např. výfuk AVIE nebo smradlavý lidi v MHD.
6. Červen 2003 - 15:04
Obrázek uživatele Návštěvník
I.B. (anonym)
No super,já myslela že nejsem normální...Je mi teprve 22let.Nevím,ale mnohokrát jsem se snažila třeba spočítat kolik zvuků slyším najednou.Strašně mě třeba štve kolega když si začne podupávat,nebo ťuká prsty do stolu nebo cvaká propiskou.Nikdy munic neřeknu,protože se bojím,že pak by to dělal ještě víc a naschvál.....Pak ty uřvaný děti ve vlaku.Nejraději bych je okřikla,ale fakt si připadám trapně.Nebo třeba nemůžu spát že slyším televizi i přesto že je vypnutá,musím jí vytáhnout ze zásuvky a pak je klid...Stejně tak rádio a počítač.Je to možné???Také pracuji na směny a když už se těším na víkend že se vyspím,někde začnou klepat koberce,nebo se babky vybavují co budou vařit a nebo někdo startuje auto a nebo někde štěkají psi....Děsně se stydím,ale vážně mě to tak strašně štve že mě to přivádí k šílenství!!!! :*(
2. Listopad 2003 - 23:02
Obrázek uživatele Návštěvník
kapka (anonym)
ahoj kocky, JE MOZNE? ZE ZA TO MUZE NEDOSTATEK HORCIKU!!! tenhle problem jsem mela asi pred dvema lety, nemuzu rict, ze bych nebyla na hluk zvykla, bydlim odmalicka v panelaku,ve meste, cas jsem take zila ve spanelsku, kde je mnoooohem vice hluku nez tady, jenom ty bubny o svatcich, ale tehdy to jeste tolik nevadilo,ikdyz silet jsem z toho silela ale to jsou veci, stejne jako pokud mate nocni a spite ve dne a zacnou sekat travu, ktere vadi obektivne, ze to je fakt dost hlasity zvuk.Asi pred dvema lety mi zacalo ale vadit uplne vsecko krome ticha, radio, televize, hovor ve vedlejsi mistnosti,.... mimo to jsem mela i jine problemy, byvalo mi spatne,tocila se hlava,dokonce denni svatlo mi vadilo.Doktorka mi naordinovala kakao, slunecnicove seminka,tepelne nezpracovane ovesne clocky,ja se tim nadopovala, dalsi vysledky horciku uz byly normalni a ted si to jen hlidam tak, ze si jednou tydne dam sacek tech seminek, vlocky obcas snidam s jogurtem nebo jen tak ovocem (pozor, nevarit, nesparovat horkou vodou a nekupovat ty drazsi drcene, tepelnou upravou se pry horcik nici) a je mi mnooohem lepe. mejte se,kapa
4. Listopad 2003 - 0:07
Obrázek uživatele Návštěvník
Pavla (anonym)
Taky znám, jak hluk rozbrnká nervy. A o tom to asi je. Pokud nereagujete podrážděne od narození, tak to přičítám "rozhozené" psychice, při níž, jak se říká, člověk slyší trávu růst. Běžné denní hluky by člověku neměly extrémně vadit. Kdysi se mi stalo, že jsem šla v červnu dopoledne na koupaliště s pocitem, jak si opuštěného bazénu v klidu! užiju. A bazén byl plný školních dětí, uvřískaných, rozdováděných... Najednou jsem si uvědomila, jak se na ně mračím za to, že narušily mé očekávání klidné relaxace. Vnitřně jsem si vynadala a pomyslela si, že u těch dětí je to vlastně projev zdraví a veselí a že je jim tam líp, než zavřeným někde ve škole a najednou mi pod jiným úhlem pohledu vadil hluk mnohem míň... Nefunguje to vždy, vnímavost k hluku je opravdu typická pro ženy, souvisí i s hormony a věkem, nejen s hořčíkem :), takže nečekejte, že zmlkne okolí, je nutné začít od sebe...taky se snažím
4. Listopad 2003 - 18:13
Obrázek uživatele Návštěvník
jindra (anonym)
AHOJ HOLKY, souhlasím s Pavlou, že běžné hluky by neměly normálnímu člověku vadit. Ale co je moc, je příliš. Mě strašně vadí poslední asi 4 roky televize. Manžel sleduje vše-pokud je doma, jen leží na gauči a civí na bednu. AŤ je tam cokoliv. Přestože vůbec neumí vařit a taky nikdy neuvaří, nastěhoval mi i malou televizi do kuchyně. Někdy mám opravdu chuť ji popadnout a vyhodit, jak mi leze na nervy. On pustí televizi v obýváku, pak se přesune do kuchyně, zapne televizi a až se nají, tak ji nikdy nevypne. Jsem z toho už opravdu vyřízená. Já si ji taky někdy pustím, ale když se dodívám, vypnu alespoň zvuk. Dále mi nějakou dobu silně vadila diskotéka v sousedství našeho domu, to jsem nemohla spát, ale naštěstí ji zrušili. Taky mi vadí, když nějací lidé hlasitě mluví nebo řvou do mobilu. I příliš hlasitý smích mi vadí, tkový ten "směju se pořád a nevím čemu, za každým slovem se musím smát".Musíme to vydržet. Ahoj.
4. Listopad 2003 - 20:02
Obrázek uživatele Návštěvník
Pavla (anonym)
Při čtení příspěvků se mi najednou vybavila scéna z filmu Léto s kovbojem, jak Vízner vystresovaný ze zkoušky reaguje podrážděně na všechno: "Proč ti ptáci tak řvou? Kykyryký, kykyrýký!" :) a Kolářová zasněně romanticky vychutnává přírodu.Není zvýšená citlivost na hluk signálem, že psychika není docela v pořádku? V extrémních dlouhotrvajících případech řešitelná za pomoci odborníka? Jedná se o jistý druh utrpení, které může mít i jiné východisko, než ucpané uši...Jasně, hluk zbíječky, řvavá decibelová hudba při posezení s přáteli, hystericky uječené děti atd.jsou brnkačka na nervy, ale ticho dokáže být taky pěkně dráždivé. Noc o samotě v šumícím paneláku proti tichému domu může být pěkný rozdíl. Absolutní ticho na mě působí stejně dráždivě jako silný hluk. Pokouším se jen podívat na tenhle problém z jiné strany, nic víc... Dobrou tichou a klidnou noc :)
4. Listopad 2003 - 22:23
Obrázek uživatele Návštěvník
kapka (anonym)
hořčík!!!!
4. Listopad 2003 - 22:34
Obrázek uživatele Návštěvník
viki (anonym)
Pavlo, určitě máš pravdu, že někdy může problém nesnášenlivosti hluku souviset s psychikou. Ale někdy to také může mít somatické důvody. Přečti si chronický únavový syndrom - tam se pocit nesnášenlivosti hluku a dokonce i světla (světloplachost) považuje za jeden z vedlejších příznaků nemoci.Takže není možné, aby se tyto potíže shrnuly do jednoho pytle = psychika a automaticky by došlo k podceňování třeba příznaků tohoto vážného neurologického onemocnění. Nicméně přeji všem, aby tento Váš problém byl lehce řešitelný.Viki
5. Listopad 2003 - 12:01
Obrázek uživatele Návštěvník
Pavla (anonym)
Když ale všechny somatické potíže souvisejí s psychikou, mnohé jsou dokonce jejím důsledkem a konkrétně chronický únavový systém s ní souvisí obzvlášť úzce...
5. Listopad 2003 - 19:22
Obrázek uživatele Návštěvník
viki (anonym)
Pavlo, jak to víš? Můžeš mi to blíže popsat? Děkuji
6. Listopad 2003 - 16:22
Obrázek uživatele Návštěvník
Pavla (anonym)
Citace - z netu (za povšimnutí stojí slova stresový faktor a psychická zátěž):Co způsobuje CFS? Příčina není dosud známa... V současné době se zdá, že na vzniku onemocnění se podílí řada faktorů. Vzniká u jedinců s vrozenou vnímavostí, po prodělání známé či neznámé infekce, za působení významného stresového faktoru. Postupně se rozvíjí bludný kruh vzájemně se ovlivňujících působků - zevního prostředí, opakovaných infekcí s nesprávnou a nedostatečnou imunitní odpovědí, aktivace chronických virových infekcí, velké psychické zátěže a možná i poruchy regulace krevního tlaku.
6. Listopad 2003 - 17:00
Obrázek uživatele Návštěvník
Pepíno (anonym)
Vážené dámy, není to záležitost pouze žen.Mě je 54 a už hodně let mi píská v uších , ale nesnáším převážnou většinu léků a když, tak s vedlejšími účinky. Přes den miluji lednici a v noci ji nenávidím pro každé její našlápnutí. Jsou dny , kdy je pro mne v nočních hodinách každý zvuk utrpením. Podotýkám , že bydlím u dosti frekventované silnice a v minulosti jsem neslyšel ani tanky , které okolo jezdily. Dnes v ranních hodinách podvědomě slyším zásobovací auta ,autobusy a dosti vzdálené vlaky. Slyším každé klepnutí kola. A to prosím jsem ,,jako každý chlap v mém věku " pěkně nahluchlý. Nejhorší je to když mám depku. To jsem v jednom kotrmelci.A co lékaři ? Darmo mluvit ,když je neslyším.!
27. Únor 2004 - 21:33
Obrázek uživatele Návštěvník
Jituška (anonym)
Kapko klííííídek, hořčík nebo vápník a co třeba selen? Hořčík se tepelně neničí, to spíš jeho komplexy s jinými látkami, které jsou obsaženy v jídle. Proč se tedy prodává hořčík (spolu s vápníkem) ve formě čištěného dolomitu, jako potravinový doplněk, který i kdyz ho vaříš, tak se mu nic nestane a v žaludku se změní na chlorid hořešnatý a vápenatý?
28. Únor 2004 - 4:44
Obrázek uživatele Návštěvník
Eva (anonym)
Všechny moc zdravím, já mám už asi 2 roky problém : hluk v restauracích. Nedá se ani popsat co to se mnou dělá, hlavně když mají puštěné rádio a řičí příšerné reklamy (řev reklam v televizi to je také něco). Třeba v Praze na Novém Smíchově.Tam je několik restaurací vedle sebe, rozdělené pouze látkovou dekorací a v každé hraje jiná hudba! Když jsem se snažila jemně upozornit servírku, myslela jsem, že mě zaškrtí.Řeknu Vám, že jsem z toho doslova zoufalá. Proč mají majitelé restaurací a obchodů pocit, že hlučná hudba nesmí chybět za žádnou cenu. Mějte se moc krásně, já se snažím bojovat tím, že se prostě ozvu (ale až po jídle, kdo ví, co by mi do něj nasypali :-))))
16. Březen 2004 - 22:21
Obrázek uživatele Návštěvník
Martina (anonym)
Tuhle jsme byli s přáteli v pizzerii a poprvé poprosili, aby velice hlasitou hudbu(nebylo slyšet vlastního slova) ztlumili, zatvářili se a nezlumili. Pak kamarádka šla znovu k servírce a požádala důrazně o ztlumení a teprve pak ji trochu ztlumili. TAk nevím - náš zákazník náš pán asi už dávno neplatí?
2. Červenec 2004 - 11:47
Obrázek uživatele Návštěvník
Viki (anonym)
Evo, Martino,než jdeme někam do restaurace, tak nejprve prozkoumáme, zda je tam hlasitá hudba z nějakého příšerného reproduktoru a pokud ano, tak tam raději nejdeme. Manžel už ví, že bych jenom trpěla. Někdo se mne tady pokoušel přesvědčit, že nesnášenlivost hluku je problém psychický. Od té doby jsem prošla dlouhým vyšetřováním kvůli mnoha zdaravotním problémům a mj. se zjistilo, že mám revmatoidní artritidu, no a jedním z vedlejších příznaků je foto a fonofóbie. Nemoc bohužel neumějí zatím léčit, takže musím najít cestu, jak přežívat, beru léky na bolesti a ke zpomalení nemoci a kvůli hluku (v kině, restauraci apod.) zůstávám většinou doma. Bohužel jsem zaznamenala, že i některé nové filmy v TV jsou podbarveny hlasitou hudbou, až je mluvené slovo špatně rozlišitelné.....
2. Červenec 2004 - 19:50

Stránky

Přidat komentář