130 komentářů / 0 nových
Poslední
Obrázek uživatele Návštěvník
Návštěvník (anonym)

Ako som zvladla panicku poruchu a uzkost

10. Září 2018 - 0:12

Komentáře

Stránky

Obrázek uživatele Návštěvník
janica (anonym)
ahojte,rozhodla som sa nacat temu, ako som zvladla panicku poruchu a uzkost. Na stranke je dostatok roznych skusenosti, vacsinou ale len stale dookola o tom, ake ma kto symptomy a nevie , co s tym robit. Rada by som konecne podebatit s ludmi, ktori tym niekedy trpeli a zbavili sa tychto problemov - konkretne skusenosti. Nemam na mysli teraz pomoc psychologicku a psychiatricku, ktora je v tychto pripadoch iste vitana, ale konkretne, ako to nazvat, ludove mudrosti, vlastne skusenosti, co komu v tychto pripadoch pomohlo. Predpokladam, ze zmena myslenia bola medzi prioritami pri liecbe PP resp. uzkosti, ale aky bol konkretny postup pri zmene myslenia, pri zvysovani si sebahodnoty, ako sa da prestat si uvedomovat telesne prejavy a pod.?Takze ideme do toho!
30. Září 2008 - 2:06
Obrázek uživatele Návštěvník
Lucie (anonym)
janico,moc ti fandím v tvém počínání ale jestli ti připadá přihlouplá a zbytečná debata o panice třeba na PP8 věř,že ti lidé tam mají to,o čem ty píšeš už dávno za sebou a na nic objevného nepřišli....jsem jedna z nich a po zhruba dvouletém povídání s tamními lidmi,kteří jsou moc fajn, musím ti sdělit,že jsem hodně slevila a ustoupila od hrdinských výkřiků a rad typu..já jsem to dokázala,já vím jak na to atd.bohužel,všechno je trochu jinakjsem o sobě přesvědčená,že jsem nad panikou zvítězila (20 let v pohodě),občas minimálně zazlobí agorafobieale věř tomu,že jsem z toho venku jen díky příznivým okolnostem,kdy se mohly dlouhodobě zklidnit moje narušené nervy a splašená dušička ale především proto,že jsem prostě měla to štěstí a paniku jsem neměla v takové míře,jako spousta lidí,co jsem tady poznala...nedá se prostě mnohem víc než u jiných nemocí paušalizovat,tak strašně moc je to u každého jiné a proto tolik probematické vyléčit....ale přesto ti přeju hodně zdaru v nové diskuzi a kdyby ti za čas přišlo,že jste tu nic nového nezjistili,vítej na PP8 :-)
30. Září 2008 - 14:42
Obrázek uživatele Návštěvník
Ginger (anonym)
janica- nedej se odradit a věř, že se něco nového dozvíš. Ono je to někdy tak, že ti někdo něco radí a tobě to přijde banální a ani to nevyzkoušíš a je to možná ono. Reaguji teď na Lucii. Kde je ta hranice co je normální a co je už porucha? To je u každého jiné a tím bych začala.
30. Září 2008 - 16:04
Obrázek uživatele Návštěvník
janica (anonym)
odradit sa rozhodne nedam, bud ma niekto zaujem prispiet alebo nie, o kritiku nestojim, ja sa chcem z toho dostat. Trpim tym 5 mesiacov. Je to miernejsie po tabletkach,ale mne dost pomohlo prestudovanie knih od doc. praska. Ked si pocas dna spomeniem, trenujem dychanie do brucha, palenie tela si snazim nepripominat a dufam, ze sa tak skoro neobjavi. Ak to pride,tak len vtedy, ked si na to spomeniem. Zacinam so sportom, vraj pomaha velmi aerobna cinnost. S nejakymi navratmi k vysokej vykonnosti a ambiciam neratam este na dlhsi cas, kym sa neupokoji akotak vegetativny system. A fajcim tiez menej, da sa povedat, ze s tym prestavam.Budem rada, ak sa pridate so svojimi skusenostami.
30. Září 2008 - 20:22
Obrázek uživatele Návštěvník
Ginger (anonym)
janica- já jsem si udělala takový malý denní plán a ten jsem splnila, i když mi bylo blbě- pálení, závratě, pocit na močení atd, známé věci. Mě to přepadalo v obchodě. Najednou jsem musela ven, tak tam jsem začala. Teda - ono v obchodě nečekej, že ti bude nějak blaze, ale: chodila jsem tam jen, když bylo málo lidí a koupila jen jednu věc, postupně jsem to vylepšovala. A teď jsem na tom tak, že se mi jednou udělalo nevolno ve frontě v tescu a tak jsem řekla chlápkovi, že je mi nějak blbě a musím ven, aby mě pustil a on řekl, že se taky skoro vyvrací a ostartní se přidali a já jsem nechala vozík a šla na záchod a pak jsem se klidně vrátila. Toto mě utvrdilo, že všude jsou lidi a když mi začíná být divně, dám se s někým do řeči a je to fajn. No to je zatím jedna věc ode mě.
1. Říjen 2008 - 14:26
Obrázek uživatele Návštěvník
janica (anonym)
a co myslenie? ako ste isli na myslenie? akonahle ma prepadne cez den myslienka na to, o ktorej si myslim, ze bola jednym z pustacov tejto poruchy, hned sa roztrasiem, da s povedat, akoby som sa vycerpala. Mavate tiez take tie tiky, alebo ako to nazvat...ze vam hocijaka cast tela, napr. paze alebo noha akoby cukne? a potom alebo celkoco po tomto sposobe myslenia citim slabost v tele. Co na slabost v tele? zacat posilnovat? cvicit? dik
1. Říjen 2008 - 18:38
Obrázek uživatele Návštěvník
Ginger (anonym)
Myšlení nechávám volně plynout. Mám ten plán, co udělat a toho se držím. Hodně chodím na vycházky sama a jen se tak courám a ono to moc pomáhá. Nedávám si moc těžké úkoly. Posilovat nebo nedejbože někam chodit do aerobiku by mě nedělalo dobře. Už jen to , že musím, mě vykolejuje. Těch tiků si nevšímejte ani drobných tělesných příznaků. Na slabost jsou dobré ty vycházky a taky větší dávky vit C a Koenzym Q10 aspoň 30mg denně. To mi dělá dobře. Byla jste u psychiatra? Berete něco?
2. Říjen 2008 - 13:55
Obrázek uživatele Návštěvník
janica (anonym)
ano, beriem serlift uz 5 mesiacov, 150 mg. Psychoterapia teraz neprichadza do uvahy kvoli istym okolnostiam.Tazke ulohy mam pred sebo, studujem totiz VS.len posledny tyzden sa mi vracia taka slabost do celeho tela. Az nevladnost, len by som spala a nic dolezite nerobila.
2. Říjen 2008 - 20:29
Obrázek uživatele Návštěvník
Eva (anonym)
Pomohol (a pomáha) mi autogénny tréning a dve slová: nech a noačo. Minule sme boli s kolegami na obede v reštike a sedeli sme pri stole, na ktorom bolo málo miesta. Jedla som polievku a raz sa mi podarilo si obliať ruku, kt. som si pridržiavala misku. Samozrejme ma napadlo, že čo ak odteraz budem rozlievať stále a že tú polievku ani nedojem, že ju porozlievam po celom stole, ako si ju budem na lyžičke niesť k ústam... a že čo si o mne pomyslia kolegovia (mám teraz novú prácu). V takýchto chví?ach mi najviac pomáha si dookola opakovať noačo, nech si myslia, čo chcú, nech, je mi to jedno. A tak nejako vnútorne sa presvedčiť, že mi to naozaj je jedno. Predstaviť si, že by sa to naozaj stalo a povedať si, že noačo. Polievku som dojedla, ale musím povedať, že pokým sa mi to podarilo, aj som pár krát trošku vyliala na stôl - ale, čo je najdôkežitejšie, momentálne mi to je úplne jedno, s druhým som už žiadne problémy nemala a ani na ďalší deň s ďalším obedom. A kebyže aj hej, no tak a nech.
4. Říjen 2008 - 18:04
Obrázek uživatele Návštěvník
Eva (anonym)
Ešte ma napadlo niečo: nikto nie je povinný nikomu nič vysvet?ovať, najme ak ide o banality.
4. Říjen 2008 - 18:06
Obrázek uživatele Návštěvník
janica (anonym)
a ma niekto skusenost s autosugesciou v tomto pripade?
5. Říjen 2008 - 11:05
Obrázek uživatele Návštěvník
Ginger (anonym)
Autosugesce funguje, ale myslím, že v případě těchto potíží je to sporadické. Člověk by si mohl nasugerovat opak. Lepší je takový ten přístup: Uvidím, jak dlouho mě to bude držet. Pozorovatel a nic víc. Co přesně chcete, aby se zlepšilo?
6. Říjen 2008 - 9:46
Obrázek uživatele Návštěvník
janica (anonym)
chcem prestat pozorovat cely den svoje slabe a doslova vystavene telo z toho neustaleho strachu. A chcem mysliet pzitivne na vsetko. A tie stahy v krku, knedlik alebo co to je, taky nechci. Oddnes nepijem kavu:-)
6. Říjen 2008 - 10:38
Obrázek uživatele Návštěvník
janica (anonym)
nejako sme sa odmlcali...to ziadne vitazky (vitazi) nad touto poruchou nie je??? tak tomu neverim!!!
17. Říjen 2008 - 10:47
Obrázek uživatele Návštěvník
Eva (anonym)
ty stale nieco chcem, ale sama nic nenapises. Ako to zvladas ty, porad nam ostatnym.
18. Říjen 2008 - 12:32
Obrázek uživatele Návštěvník
JOHANZ (anonym)
JANICATRPĚLIVOST A NEZLOMNÉ PŘESVĚDČENÍ ŽE NEMOC PŘEJDE A KDYŽ NÉ TAK ALESPOŇ POLEVÍ TO JE TO CO POTŘEBUJEŠ...AUTOSUGESCE POMÁHA ALE AŽ PO DELŠÍ DOBĚ....A NESMIŠ PŘESTAT. JESTLI CHCEŠ TAK MI NAPIŠ NA JOHANZ ZAVINÁČ SEZNAM TEČKA CZ
18. Říjen 2008 - 12:54
Obrázek uživatele Návštěvník
janica (anonym)
co pomaha mne? akonahla pride zachvat, tak si hovorim....pod, pod, pod, ty zachvatik, potom si zacnem dychat do brucha, to sa snazim robit aj cez, ked ma to napadne. Ale stal mam ten pocit, ze neviem poriadne vydychnt,lebo ten strach zo strachu tu je, ze sa uvolnim natolko, ze ma to este oslabi. Cvicit som este nezacala. A ani neviem, ako s autosugesciou pracovat. Jo, a momentalne mam na nocnom stoliku kognitivne behavioralni terapii psych, poruch od praska, to citam fakt rada:-), pri tom sa viem uplne uvolnit
20. Říjen 2008 - 23:01
Obrázek uživatele Návštěvník
janica (anonym)
tie stavy mi ale prchadzaju zakazdym , ked si prezeram nieco do skoly, materialy studijne atak, vracaju sa mi spomienky z ucenia, ked ma postihla tato porucha pred tazkou skuskou...ako tym prejst?
21. Říjen 2008 - 21:49
Obrázek uživatele Návštěvník
janica (anonym)
nejak sme sa odmlcali...mam opat sres, a ono to prichadza...take to palenie pokozky. a rapidne sa mi zhorsuje stav po cigarete, takze odporucam s tym prestat. A rozhodne praktizovat dychanie. Myslim, ze by mi nezaskodila nejaka aktivita telesna..
12. Listopad 2008 - 22:03
Obrázek uživatele Návštěvník
janica (anonym)
pre tych, co vedia nemecky:http://www.expertenrat.info/
13. Listopad 2008 - 3:21
Obrázek uživatele Návštěvník
hanka (anonym)
ahoj taky jsem mela tyto problemy.vubec jsem nevedela co to je zacalo to asi tak zacatkem techto letnich prazdnin.bylo mi strasne vzdycky kdyz to prislo myslela jsem ze umru a nejhorsi to bylo v noci ani jsem kvuli tomu nespala a porad jsem na to musela myslet.byla jsem na plno vysetrenich a nic mi nezjistili.potom jsem na netu narazila na clanek o panicke poruse.potom uz jsem vedela co to je a ze se nesmim bat cim vic se bojis tim je to horsi.a zvladla jsem to ted uz tim skoro vubec netrpim.nesmis tomu podlehnout.a kdyz to prijde tak to chce klid a rekni si ze to nic neni a mysli na neco jineho.urcite to zvladnes drzim ti palce
16. Listopad 2008 - 12:46
Obrázek uživatele Návštěvník
janica (anonym)
zrejme ide o obranny mechanizmus, ako nedovolit vlastnemu strachu ovplyvnit cely nas zivot. Ako samych seba naucit sa byt odvaznymi
17. Listopad 2008 - 2:19
Obrázek uživatele Návštěvník
Pavel (anonym)
ahojky, držím palce všem, kdo s tímto problémem bojuje. Janico, mám tuhle poruchu 2 roky a musím říct, že pomalu ale jistě se stav zlepšuje. Jasně, že někdy to je hrůza, ale je třeba si opravdu říct, no co... nějak bude. A ta potvora zase ustoupí. Na podzim se stavy trochu zhorší, ale vím, že když se po novém roce začne prodlužovat den a na jaře se začne zvedat teplota a svítit slunce, bude zase lépe. Jinak beru seroxat jeden ráno a před spaním 1/3 trittico. Jo a samozdřejmě magnezium a vitamín E. Prý je dobrý i vitamín D a B6 ale nemám zkušenosti. Chodil jsem půl roku na jogu a to můžu taky doporučit. Naučí tě tam správně dýchat, což je důležité. Nejlepší je prostě se tím nezabývat, ale vím, že je to velmi těžké. Ale časem se to naučíš. Přeju hodně štěstí a takové ty řeči, že se toho nikdy nezbavíš, tak to raději ani nečti... Moc to psychice nepřidá. Nezbavíš se toho úplně, ale dá se to zvládnout. Věř tomu, že jo. Pokud budeš mít ještě nějaké dotazy, pisni. Ahojky
18. Listopad 2008 - 21:18
Obrázek uživatele Návštěvník
Lenka (anonym)
Ahoj Holky,nevím kam napsat tak píšu vám.poslední roky se strašně bojím,aby se členům mé rodiny něco zlého nestalo,manžela a děti těžko někam pouštím,a když odjedou nemůžu se na nic soustředit,dokud zase nepřijedou,dost se kvůli tomu doma hádáme.Mám za sebou ošklivý vztah s agresívním alkoholikem,který mě málem zabil,ale na poslední chvíli jsem i se dvěma dětmi unikla./tohle se mi ještě občas vrací ve snech/.Nyní jsem štastně vdaná,ale objevil se strach a sílí a sílí,před půl rokem jsem musela absolvovat těžkou gyn,operaci po které už nemůžeme mít s mým nynějším mužem miminko,jak jsme si oba strašně moc přáli,ještě se s tím vyrovnávám,jelikož on svoje vlastní dítě nemá a od té doby je to horor,už se bojím,abych nepřišla i o to jediné,co mám,svoje děti a muže,moje původní rodina totiž nefunguje,opřít se mohu pouze o manžela a děti.Po operaci jsem měla velké deprese z nich už jsem trošku snad venku sama bez doktora,jsem se snažila to nějak překonat.5let se totiž léčím s migrénou beru profylaxa denně Rivotril+Stugeron a při záchvatech ještě Cínii+Indometacin a obvodní lékař mě odmítl kamkoliv poslat s úzkostí,prý bych brala už příliš mnoho léků,tak mám raději chodit do sauny,jenomže to nepomáhá.A ted co se blíží Vánoce,je to obzvlášť děsný.S večerem na mě sedne obrovský strach o vše co mám ráda a prostě mám chvíle,kdy to už sama nezvládám,nevím,co s tím,ani kde se to ve mě vzalo.Mám stále strach,aby se jim něco nestalo.Prostě jsem živa už jen ze strachu.Migrény mám 2x do měsíce vždycky týden,ty jsou spojeny s depresemi,které pak odezní s migrénou,ale ten velký strach zůstává.Přemýšlela jsem nad homeopatiky,abych se vyhla ještě dalším lékům,nebo nad nějakou léčbou zároveň i migrény,protože nevím jestli to taktéž nesouvisí s migrénou,léky ale vysadit nemůžu.Neporadíte mi prosím někdo,budu vám moc vděčná,lidičky.Lenka lena.dvor"seznam.cz
19. Listopad 2008 - 23:08
Obrázek uživatele Návštěvník
janica (anonym)
jednoznacne sa mi zhorsuje stav v prvych dnoch mensruacie, to je taky zvlastny telesny pocit, ktory som nikdy predtym nemala, idalne len si lahnut a nejak nechat prejst tie dva dni. Zatial som na nic ine neprisla. A jednoznacne dychat. Aj ked sa to zda uz zbytocne, neprestavat s tym nacvicovanim, kym to neprejde samo pod kozu. A vecer si beriem priklad z tej nemeckej stranky, na ktoru som poslala kontakt...zavriet oci, prezit v mysli to, coho sa bojim a potom prezit to, ako chcem, aby dana situacia vyzerala. Praktizujem to len kratucko, ale docela to robi jemne naznaky zazrakov.A este som kdesi citala, ze antidepresiva ochudobnuju telo o vitamin B, som toho prikladom, nakolko niekolo mesiacov som mala nepretrzite kutiky, poslednu dobu , asi dva tyzdne uzivam Bkomplex a aj kutiky su prec. Ked na mna prichadza akoze palenie koze, zacnem dychat a upokojim sa vnutorne. A super je pre nejaku vec sa nadchnut. Uplne najvacia blbost je pozorovat sam seba, to je cesta spat. Len ako sa prestat pozorovat:-), ked telesne priznaky sami o sebe upozornia o tom, ze sa nieco v tele chysta?Inak, o paleni pokozky je toho docela dost na nemeckom webe pod heslom napr. brennen Haut.Zatim
20. Listopad 2008 - 2:12
Obrázek uživatele Návštěvník
Vanessa (anonym)
Ahojky všichni, já jsem trpěla a vlastně ještě tak trochu trpím pp. Je to asi 7 měsíců, začátky ai každý zná a jelikož jsem asi tak trochu i hypochondr, tak se to stále zhoršovalo, nakonec jsem 4 měsíce nevyšla z domu. Zbavuji se toho postupně, vlastně, nic není hned:-) Snažím se hodně sportovat, pilates a tanec, hodně si pouštím hudbu, třeba, když jedu vlakem a cítím, že se něco o mě pokouší, tak si zapnu mp3ku a samo to ustoupí,začla jsem jíst zdravě, nic těžkého a mastného, hodně zeleniny a rybu, pořídila jsem si taky pejska, tak chodím hodně ven a péčí o něj jsem zapoměla na nějaké pocity... Jinak jak píše Janica, nejhorší to je v období premenstruačního syndromu, kdy nemůžu spát, je mi špatně, motá se mi hlava atd. Snažím se k tomu doplňovat vitamín B a hořčík.
30. Listopad 2008 - 16:37
Obrázek uživatele Návštěvník
Petr (anonym)
Ahoj Janico,taky trpim panickou poruchou, ale myslim, ze se mi dari bojovat. Povypravim ve zkratce. Asi pred rokem jsem dostal panicky zachvat, myslel jsem, ze je to infarkt a loucil jsem se zivotem;). Nicmene nakonec se ukazalo, ze jde o panickou poruchu. Stav se horsil a nevedel jsem kudy ven, kazdy kdo zazil tak vi co je za hruzu vlezt do sprchy, jak spatne se usina, strach, ze tohle motani hlavy bude posledni. Tak jsem zacal patrat, mam za sebou nejaka spatna obdobi a zachvat paniky byl vlastne vyvrcholenim. Pro mne byl zakladem dobry psycholog, clovek, ktery poukaze na problemy a pomuze s nima bojovat, nicmene je to boj uvnitr a tak clovek musi bojovat hlavne sam. Dalsi zasadni zvrat nastal kdyz mi muj doktor navrhl bio-feedback. Zjistil jsem jak strasne moc se neumim uklidnit, pri prvnim sezeni byly moje vysledky uplne nulove. Nicmene pri druhem uz to slo lip, coz mne inspirovalo k hledani informaci o relaxacnich technikach, to byl dalsi zvrat, po case jsem byl schopen se uklidnit, uvolnit, nemelo to efekt jen na zachvaty paniky, ale hlavne na to jak jsem se cely den citil, casem se mi prestala motat hlava, prestalo mi busit srdce.. Dalsi veci, ktera muze byt ve chvili takoveho zachvatu napomocna muze byt i to, ze si clovek uvedomi, ze mu nic neni, ze neomdli, neumre, v klidu dycha, zaobira se necim jinym nez je on sam, obecne se mi zda, ze ve chvili kdy jsem se prestal sledovat tak se mi ulevilo:). Nemuzu rict, ze bych byl uplne v poradku, myslim, ze ta potvora porad nekde uvnitr drima, obcas se v noci vzbudim a mam pocit, ze se dusim, ale jsou to jen nepodstatne drobnosti oproti tomu jak mi bylo zhruba pred rokem. Abych to shrnul, naucit se relaxovat a prestat sledovat sam sebe bylo to co mi da se rict zachranilo zivot;)
1. Prosinec 2008 - 19:42
Obrázek uživatele Návštěvník
janica (anonym)
mila vanesso, mne sa stav uplne najviac yhorsuje prave pred menstruacioua v jej prvyh den...dnes po dlhsom case, asi tak po mesiaci sa mi objavila slabost v tele, pritom mala som vyborny den, kopec srandy, tiez po dlhsom case aj fyzicku aktivitu, a ked som si lahla do postele, prisla na mna typicka nahla slabost tela...a hovorim si, no vyborne, ja ze je to uz za mnou a zase si tu, mrska jedna. Trosku som podychala do bruska a preslo to. Rozhodne z toho nemienim ustupit. Nejake telesne symptomy mi nebudu kazit moju chut nieco v zivote dosiahnut, co , prirodzene, tato choroba vo vysokej miere ohrozuje. A kazdy vecer opakujeme dokolecka...pozitivne veci o svojej buducnosti, skalopevne presvedcenie o vnutornej spokojnosti ...nevzdavat to, ja to nevzdavam, praktizujem to len mozno dva tyzdne, takze o nejakom zavere nemozno hovorit...ale nevzdavame sa!!! cmuk
2. Prosinec 2008 - 1:34
Obrázek uživatele Návštěvník
Vanessa (anonym)
Mě je jinak dobře, ale 10 dní před menstruací je to děsný, hodně se motám a není mi dobře a jsem strašně unavená, taky jsem si tim panikařením založila na vysoký tlak, mívala jsem 120/80 kdykoliv jsem si ho změřila, ale ted 135/90 a hlavně mám vysoký tep.... Právě, jak říkáš, člověk tomu nesmí podlehnout do krajnosti, včas to zastavit, jsou mnohem horší nemoci a životní situace a my se můžeme těšit pevnému zdraví a ne si to kazit stresem a a nervama,akorát si tím zakládáme na nemoce. Chce to opravdu pořád něco dělat, uklízet, cvičit a hned zahnat vtíravé myšlenky, taky si to každý den říkám před spaním. Naštěstí jsem to zvládla bez léků, jde to a at mi nikdo neříká, že ne, že to jde jedině za pomoci psychiatrů a AD
2. Prosinec 2008 - 12:30
Obrázek uživatele Návštěvník
janica (anonym)
mas stastie...ja som siahla po pohodlnejsom sposobe, po AD, nemala som cas liecit to este aj nejak inak, najma ked to vypuklo pred dolezitou skuskou a vtedy som sa chytala kazdej slamky. Teraz mam znizenu davku, stale beriem. AD nie su vsemohuce, je to o hlavicke, len kazdy si musi najst svoj sposob, ako sa zrelaxovat a vratit do povodnej ako tak pohody. Niekde som pocula, ze AD su v podstate tbl proti stresu, znizuju prah citliosti na nasledky stresovej situacie. Ale samotny stres neriesia, teda ani dosledky.
3. Prosinec 2008 - 20:45

Stránky

Přidat komentář

Reklama

Reklama