93 komentáře / 0 nových
Poslední
Obrázek uživatele Návštěvník
Návštěvník (anonym)

Ach, ten zivot...

10. Září 2018 - 0:04

Komentáře

Stránky

Obrázek uživatele Návštěvník
Zufala.. (anonym)
Posledny mesiac bol pre mna plny stresov, nervozity, depresii a smutku..a je to stale horsie a horsie.. Problemy v rodine, skola, priatel, jeho rodina...moje zdravie... Otec si nasiel milenku, o domacnost sa poriadne nestara, mama je kvoli nemu znicena, stale viac. Mam pred sebou maturitny rok a ucenia mam nad hlavu. S mojim zdravim to v poslednom case tiez nevyzera velmi ruzovo a k tomu sa pridavaju obcasne problemy s mojim priatelom ktoreho mam velmi rada.. Neviem ci to bude niekto citat, chcela som sa len trosku vyrozpravat, neviem co robit, ako sa zachovat, ako to zvladnut. Viem su aj horsie problemy, no takto tazke som to este nemala...
11. Září 2004 - 17:20
Obrázek uživatele Návštěvník
BB. (anonym)
Musíš se snažit být silná a přes všechno se přenést.Vím,že se to povídá,ale já s dcerou jsme před pár lety prožívaly něco podobného,co Ty.Manžel si našel mladou se dvěma dětma,ta ho zblbla natolik,že mne i dceru,tehdy 13letou,v opilosti napadal,škrtil,vyhrožoval že nás zabije.Dcerka sama volala policajty.Ti nám NIKDY nepomohli,spíš se zdálo,že se dobře baví.Manželova milenka okradla moji rodinu o tolika peněz,že to ani nemůžu napsat.Jejich hříšně sprostej vztah trval 3 roky,než se doneslo ke mně,která coura to je.Když jsem zavřela kohoutek,odkud jí přitékaly prachy,rychle odpadla,jasně,že jí nešlo o nic jiného,než o finanční zabezpečení,protože byl od ní o 34 let starší.Dneska má třetí dítě se třetím chlapem a děvka je to čím dál tím větší.Naši rodinu úplně zničila,v tom jí ještě pomáhali její rodiče,kteří brali taky všema deseti.Moje dcera tátu nenávidí a nikdy mu to nezapomene,studuje a má svůj byt / koupil ho pro tu děvku,ale podařilo se mi ho zachránit /,takže domů přijde moc málo.Přes všechno se přenesla,překonala tu strašnou duševní bolest,kdy ublíží ten,od koho by to čekala nejmíň,táta.Obdivuju ji,dobře se učí,má své cíle,hodného kluka a zdá se,že je šťastná,i když... Se mnou už to tak dobře nedopadlo,léta léčím nervy a čekám,kdy to se mnou praští,ale jinak čas vyléčí všechno.Zapomenout se nedá,ale je mi to celkem už lhostejné,co bylo.Věřím v Boží mlýny.V našem případě melou sice hodně pomalu,ale na každého dojde.Vím,že je toho na Tebe moc,kdybys to nemohla zvládnout a začala trpět nespavostí a ještě jinými problémy,nestyď se a navštiv psychiatra,dají Ti něco na zklidnění,co Ti pomůže přečkat nejtěžší chvíle.Věř,že nejsi sama,kdo tyhle problémy má a musíš se s tím poprat,život máš jen jeden.Já Ti přeju,aby to Tvoje trápení netrvalo dlouho a nijak Tě nepoznamenalo.Pa.
11. Září 2004 - 19:46
Obrázek uživatele Návštěvník
Zdenek (anonym)
Ahoj,z tvych slov je citit beznadej a strach. Nevim, jestli se neco zmenilo od te doby, ale muzu ti rict, ze jediny co muzes nyni udelat je to, abys neklesala na mysli a robila ty vec, ktere te bavi a naplnuji. Vim, ze je to tezky,mam s tim zkusenosti vic nez dost. Po maturite Ti zacne novy zivot a hlavne nedelej to, ze se budes za vztah tvych rodicu citit zodpovedna.Ty mas svuj zivot,tak si ho nenech nikym vzit. Preju hodne sily a elanu do dalsich dni:-)
21. Říjen 2004 - 14:39
Obrázek uživatele Návštěvník
Casandra (anonym)
Já jsem, zlatíčko, tzv. na druhé straně barikády v tvém případě. Se svým manželem jsem přivedla na svět dítě, které pak společně se mnou bylo neustále ohrožováno na životě. Podrobnosti nebudu rozepisovat. Po půl roce jsem se rozvedla a od té doby jsem s exmanželem bojovala o dítě, později byla prostředníkem mezi nim, ještě i když syn se stal dospělým. Do rodiny jsem přivedla muže, který mě měl rád a o syna se spolu se mnou staral po všech stránkách 10 let. Až jednoho dne se mu znelíbil a dal mi nůž na krk. Buď můj partner, nebo on. Volila jsem kompromis. Přítel se odstěhuje a já budu mít vlastně dvě domácnosti. Opustit jsme se nechtěli, chtěli jsme synovi vyhovět. Ne! Takhle si to nepředstavoval. Musím se s ním rozejít úplně. Ale já neměla důvod, jen přání mého syna. A tak se odstěhoval syn. Nejprve k mojí sestře, kde vydržel dva měsíce, nyní je u svého otce. U toho otce, se kterým 20 let BOJOVAL! A mě opustil. A mně je smutno a srdce mi pláče bolestí a mám pocit, že všichni okolo stoupají, nebo nějakým způsoběm zakotvili... a já klesám. Ve svých čtyřiceti jsem duševně v prdeli. Pro syna, pro kterého jsem x let pojídala antidepresiva, nechala se pro něj mlátit, ponižovat, urážet, nespala jsem s ním a pro něj x nocí... A já už mám život ze dvou třetin za sebou. Ty ho máš celý. Máš ho ve svých rukách. Nenech si ho NIKÝM na světě vzít! Nenech! Přeju hodně štěstí, trpělivosti.
25. Říjen 2004 - 14:55
Obrázek uživatele Návštěvník
zu (anonym)
Casandro, ma tohle take za sebou. Vydrz, satisfakce prijde nakonec taky.Mam dve dcery, jednu dnes uz dospelou, jedna je jeste na zakladce.Tu starsi muj manzel, jeji otec nemela rad. Narodila se, jako by mu z oka vypadla, za par dnu sel na vojnu, vratil se za dva roky. Nikdy k ni vztah nenasel, chudera dyslektik to nemela lehke ve skole...od nej(ac to ma po nem) uzila take jen ponizovani a vysmech. S narozenim druhe dcery, v ktere se on videl vse bylo jen horsi. Povazovalo ji za posluhovacku k diteti a stale ji daval za vzor malou jak je sikovna a jaky ona byla debil...strasny. Utesovala jsem ji, davala ji silu a sebevedomi...pomahala ve vsem. Plakala, ze ho nenavidi...jak je to desny.jenze..po case na nej praskly nevery (ve velkem poctu), sam je priznal i s tim, ze neumi byt jiny...byl konec. vedela jsem, ze do nej bych nepichla ani 3m tyci. Nasla jsem si noveho pritele a chtela se odstehovat. Mel obe dcery moc rad a i ony k nemu citily totez. Bral je rovnopravne a to zvastt ta vetsi ocenila. jenze...jak to tak byva, bylo ji 15 a zamilovala se...nevhodne do 25 leteho muze, ktery uz mel rodinu. nebyla jsem naklonena tomuto vztahu a doufala jen v platonickou lasku...jinak mi to pripadalo pedofilni. Priteli taky, byv.manzelovi taky. reseni by bylo jendoduchy. Jenze ono to nebylo platonicke a dcera se nakonec priklonila ke svemu nenavidenemu otci, ktery v tom videl sanci jak si se mnou vyridit ucty (nestacilo, ze vybral komplet nas spolecny ucet a prodal nase spolecne auto a penize odlozil na neznamy ucet). Povedlo se, dcera se ode mne odvratila, vycetla mi rozchod!!! a postavila se na stranu sveho nenavideneho otce a odstehovala se k nemu ( zacal jim podstrojovat). Zije s nim dodnes...je to uz 5 let. Vse cim ji ublizoval a poznamenal ( vztah s tak dospelym muzem byl jen naplnenim neuznanych citu od otce) bylo zapomenuto..nejhorsi jsem byla ja.Lidi zlaty, kdyz zazijete tohle, takovou nespravedlnost, myslite si, ze uz nemuze byt hur. Muze...hnala to nesmyslne dal...stvala na me socialku, ze ji nechci davat jeji sestru!!! (jsme slusne postavena rodina, uspesna), tahala me po soudech....ostuda, nepsravedlnost...Soudkyne i socialka nastesti rozumne zeny.Az do doby, nez ji ten jeji pritel (nikde nepracujici, od ni se nechal vydrzovat, ona pracuje a studuje zaroven)okradl a rozesel se s ni (uz nevypadala tak detsky).Pak prisla satisfakce. Cas uz nikdo nevrati, skody nikdo uz nenapravi, poneseme si je vsichni uz porad, ale prisla a rekla...mela si pravdu mami.Ted je dospela, samostatna, ma noveho a hodneho pritele, moc nechodi, ale vim, ze je spokojena.Vsechno prebolelo...m ohlo by to mit happy-end...nema, muj pritel v dobrem i zlem...se na nas vykaslal, dal prednost volnosti a vetru ve vlasech...rika se druha miza nebo co....preskocilo mu, utraci nesmyslne sve penize a ceka, ze ho budu zivit...a kdyz jsem chtela rozhovor o pravidlech (do te doby nebyly potreba)...byla to voda na jeho mlyn...mam odejit, kam chci, hlavne rychle i s dcerou.Ach ten zivot....
25. Říjen 2004 - 21:21
Obrázek uživatele Návštěvník
Niky (anonym)
Nebyl by ten zivot krasny kdyby muzi se chovali spravne? Moji zname je uz po sedumdesati a vypada velmi hezky a mlade. Mela tri nestastne manzelstvi, ale ted uz je dlouho vdovou. Ale ted rika ze proziva tu nejkrasnejsi cast zivota a miluje svobodu, potkavat nove lidi a zit v ruznych zemich na delsi dobu a i kdyz ma sance, uz se vdavat nechce, proste si zije!
26. Říjen 2004 - 6:13
Obrázek uživatele Návštěvník
Casandra (anonym)
Ano, život bolí. Mám ještě jednoho syna, z druhého manželství ( to se rozpadlo po sametové revoluci, kdy jsem dva roky finančně držela nad vodou celou rodinu já sama, neboť můj druhý manžel si myslel, že už nemusí pracovat a že peníze leží na ulici. Stačí se sehnout se a sebrat je. Hmm, nakonec mi zvonili u dveří lidé barevné pleti a ptali se mě, které dítě je jeho. Nadělal si dluhy a přivedl v ohrožení mé děti :o( Tak jsem uťala i toto manželství. A zůstala sama se dvěma dětmi.. dál to znáte, přišel můj druh, se kterým jsem dodnes ). A já se teď strašně, strašně bojím, že mi to samé udělá i druhý syn. Je mu 15, prvním rokem na střední škole. Já se bojím mu cokoliv říct, vytknout, zvednout na něj hlas. Je toho kolikrát zapotřebí, však to znáte, puberta.. Bojím se. Moc! Napadají mě blbé myšlenky. Jako že když spím, nic nevím, nemám žádné starosti, žádné bolístky.. a že kdybych usnula napořád, nikdy by už žádné nebyly... Hloupost. Já vím. Ale leckdy jsem naprosto zoufalá..
26. Říjen 2004 - 10:59
Obrázek uživatele Návštěvník
Casandra (anonym)
To zu: víš, já ani žádnou satisfakci neočekávám. Ani po ní neprahnu. Nechci, aby život mému synovi ukázal, zač je toho loket. Chtěla bych, aby ho těžkosti života minuly i za tu cenu, že nikdy už za mnou nepříjde. Já mu dala ze sebe co šlo, na víc už nemám sílu. Víš co? Minule jsem musela vytáhnout fotku a podívat se, JAK MOJE DÍTĚ vůbec vypadá! Nedokázala jsem si ho vybavit!!!! Hrůůůůza!!!!!
26. Říjen 2004 - 11:03
Obrázek uživatele Návštěvník
Kate (anonym)
Taky mě potkal zajímavej osud, už 5 let se nemůže naše rodina vyhrabat z hnoje, prožívám duševní muka a nevím jak tohle dopadne.... více psát nebudu, moc to bolí...
26. Říjen 2004 - 20:52
Obrázek uživatele Návštěvník
b. (anonym)
Svěř se,třeba se Ti uleví.
27. Říjen 2004 - 14:39
Obrázek uživatele Návštěvník
zu (anonym)
Je to fakt, sice se tim sverovanim rady nic moc nezmeni, ale kdyz to clovek napise, sdeli, trochu te tihy se prenese na jine misto. Ulevi se. Ja rikam, ze lehce uvolnim ventil papinaku, jinak uz bych vybuchla, jak me ty krivdy co me potkavaji preplnuji.Taky se rika, co te nezabije, to te posili...asi to tak v zivote musi byt, mame se z toho poucit. Zkousim od svych starosti ziskat nejaky odstup, podivat se na to jakoby zvenci..prostrednictvim te myslenky, ze je to neco, co me ma nekam nasmerovat. Ze si to musim prozit, protoze to ma nejaky smysl, ktery ja ted sice nechapu, ale nakonec to pochopit mam.Clovek opravdu pak na vsechno kouka trochu jinak a to bolave...je nejake jine. Zivot asi neni fer, nekdo to ma jednodussi a nekdo tezsi, cert vi proc.
28. Říjen 2004 - 17:18
Obrázek uživatele Návštěvník
Niky (anonym)
Ahoj Casandro! V zivote se stanou veci, kterym nerozumime, ale to neznamena ze se nam zivot musi zastavit. Nevim, jestli se zlobis na sveho syna ze odesel, ale musis si uvedomit ze on take urcite nemel moc radosti kdyz te videl trpet. Neni duvodu proc by jsi nemela se s nim cas od casu videt. Takze zajed za nim a nech mu vedet ze ho vzdy budes milovat at zijete spolu ci ne. Porad muzete mit krasne pratelstvi. Ahoj
29. Říjen 2004 - 6:43
Obrázek uživatele Návštěvník
Niky (anonym)
Ohledne tveho mladsiho syna, nedelej si zbytecne obavy, ber zivot jak jde, vyuzivej si ho i tveho syna. Oni rychle vyrustaji a ozeni i pak bude na tobe se starat hlavne o sebe. Snaz se divat na svet optimistycky, mej veselo a legraci se svym synem, ale neboj vysvetlit co je dobre od spatneho, neboj se s nim mluvit, kricenim se nic nezpravi. Vsichni se ucime chybami i on tak musi. Hlavne si davej dobre myslenky a bud vdecna co mas a zivot bude take dobry. Ahoj
29. Říjen 2004 - 6:54
Obrázek uživatele Návštěvník
Casandra (anonym)
Ne ne, to já nemůžu. Jít za ním.. Vážně si myslíš, že bych si šla pro odmítnutí? Nezapomeň, že on se cítí ukřivděný, dala jsem přednost chlapovi v jeho očích.. On se spojil se svým otcem a jsou teď jedna ruka a neustále mi to připomínají smskama. Teda ten otec.. Já už na něj ani nereaguju.. Jsem ráda, že k sobě konečně našli cestu, tak ať si po ní jdou, společně, ale beze mě..
1. Listopad 2004 - 14:13
Obrázek uživatele Návštěvník
Niky (anonym)
Casandro, ja si stejne myslim, ze ne vsechno je tak jak vypada. Pres to vsechno si myslim, ze tvuj syn te v hloubi srdce miluje.
2. Listopad 2004 - 18:05
Obrázek uživatele Návštěvník
Zufala (anonym)
Dlhsi cas som tu nebola, nemala som vela casu. Som rada ze sa nasli ludia ktori si precitali moj prispevok a dakujem za vsetky vase prispevky, aspon viem ze v tom nie som sama. Cassandra prajem ti aby sa tvoje problemy vyriesili a aby nakoniec vsetko dobre dopadlo, zrejme nam naozaj v tom zivote neostava nic ine iba bojovat za to co chceme dosiahnut a dufat..dufat ze jedneho dna to naozaj dosiahneme. Ja som uz na tom trosku lepsie, aj ked z toho zamotaneho kruhu som sa este stale nedostala. Ale vdaka mojim blizkym verim, ze uz coskoro bude lepsie....
16. Listopad 2004 - 21:46
Obrázek uživatele Návštěvník
Ivica (anonym)
Ahojte,tiez sa potrebujem zverit, lebo si hodim maslu. moj muz ma vraj "iba" kamaratku, vraj o nic nejde. Nasla som niekolko sms. Ja by som tie mobily najradsej vyhodila. JA JEDNODUCHO STRASNE TRPIM. Prosim pomocccc.
19. Prosinec 2004 - 18:06
Obrázek uživatele Návštěvník
Annie (anonym)
Ivčo, to Ti opravdu stojí za to, něco si udělat?!Zeptej se ho jen, jestli by mu nevadilo, kdyby jsi si taky našla kamaráda.Podle SMS jsi určitě poznala jestli jde o kamarádku nebo milenku, né.V životě by se měl každý držet hesla:Nedělej druhým to, co by ublížilo Tobě samému.Vím, že je to pro Tebe o to bolestivější, že je čas vánoční, ale drž se a nezdávej se!!!!!!
19. Prosinec 2004 - 21:12
Obrázek uživatele Návštěvník
N (anonym)
Zasilam mou soustrast za tve utrpeni. Ale zjistila jsi kdo ta kamaradka je? Promluv si s nim a jestli te ma rad uz zadnym kamaradkam nebude volat. Take si uvedom ze na svete jeste existuje mnoho a mnoho jinych dobrych muzu. Preji vse dobre a ozvy se.
20. Prosinec 2004 - 6:07
Obrázek uživatele Návštěvník
Ondra Šumperk (anonym)
Milé dámi slečny , vdovy.Je mi moc líto co se tu píše a vše jak muži kolem vás staví nepřekonatelnou hradbu...,ale to slyšíte dnes a děne.Je toho moc co bych napsal ,ale myslím že by to bylo sbytečné,protože aby člověk dokázal se vyrovnát s problémem musím sám ten problém pochpopit a podívat se na něj hodně zvysoka (tohle je velice těžké),no snat jediná rada je aby ste si zašli do knihovný a pujčili si nějáke knihy o psichologii nebo o dané termilogii vašeho problému...No snat když napíši ve skradce co se vypovidá o nepřekonatelném problému je snad jedna možnost.A to takhle je určity problem ten problém vás zužuje a vy si často už řikáte že to nemá cenu že tohle je můj konec už nemá cenu žít,často myslíte na sebevraždu je to mnohem zavažnější věc než ten který vás veskutečnosti zužuje tudiž jej zlechčujete tím horším pak máte dokonalí nadhlet.Každý člověk má v daný okamžik nepřekonatelnou čáas ,tak dlouho se sni trápi a užíra až nakonec se stanem mistrem tohoto problému a to je že dokáže vyřešit to co ho trápi..že dokáže najít řešení a tak je člověk silnější...,ale v tech horších případech to končí sebevraždou,jako u mě..i ženy dokáži byt velmi zlé...tak jako muži...No snat jsem to napsal dobře a až tohle bude číst nějáky učený psicholog tak asi se bude divit co jsem za přípat,ale věřte že jsem se moc snažil pomoc protože mne nikdo pomoc nedokáže a tak si pomáham tak že pomáham jiným,i když se to někdy nepovede....Nikdy nikdo vám neukáže co nosíte vsobě ,nato musíte přít sami...Max
2. Březen 2005 - 6:05
Obrázek uživatele Návštěvník
paja (anonym)
hele ja bych potreboval pomoc ohledne mojí přítelkyne ona trpí mentální anorexije moc vas prosím jestli by toto obevil nejakí psicholog tak mi napište na císlo 605 330 496 je to fakt vážní furt by se zabíjela a nejí kdiž neco sni tak de zvracet furt ji ríkám že je hubena a at jí a ona že je tlusta už sem skusil vše už fakt nevím pomocte mi hlavne JÍ DEKUJU paja
21. Prosinec 2006 - 10:23
Obrázek uživatele Návštěvník
mara (anonym)
dobrý den,mám přítelkyni a je to s ní horší a horší,má 20 let a má psychické problémy,jelikož bydlí v bytě s rodiči a její otec je alkoholik,pije každý den,fyzicky ji netýrá,ale psychicky jí strašně ubírá a za ty leta je to stále horší a horší,nenavidí ho a její matka je z toho už všeho blázen,nerozvedla se s nim,protože slíbil,že se bude léčit a nestalo se tak a bylo jí ho lito,tak s nim zustala. Moje přítelkyně navic trpí šílenými bolestmi hlavy,spíše migrénami,jelikož když byla malá,tak spadla a od té doby má špatnou krční páteř,už byla kvuli tomu kolikrát na vyšetření v nemocnici,protože mívá každý den migrény a tak jednou,dvakrát do měsíce má obrovské migrény,kdy zvrací a omdlívá,samozřejmně doktoři s ní nikdy nic neudělají,jen jí vždy předepíšou čím dal tim vice silnější prášky,teď jí dokonce předepsali i prášky,které se davají na epylepsii,bere je každy den,před tím taky brala každy den prášky a přijde mi to hrozné,když má tak málo let a musí brát takové kvantum prášků,navic teď je v situaci,kdy ukončila studium na vysoké škole,kvuli tomu,že má migrény a nemůže se moc učit a taky kvuli tomu,že to nebyla ta prava škola,kterou by si představovala a teď je už několik měsíců doma a nic nedělá,teď si teda dala příhlášku na školu,kterou by chtěla dělat,ale řekla mi nakonec,že už ani nechce studovat. Nedostává žádné peníze od rodičů,já ji samozřejmně zabezpečuju,ale když se jí tohle vše dá dohromady,otec,matka,škola,prace,penize,tak mi říká,že už nechce ani žít,je stále nepříjemná,stále má tendenci se se mnou hádat,všechno se jí nelíbí,nic ji nebaví,stále mi nadává,stále do mne ryje a ja už to taky někdy psychicky nevydržím.Pracuji,jsem v armádě a bydlíme od sebe 60km,snažim se co nejvíce jezdit,jezdim obden,ale stále pyskuje,že se vidíme moc málo,že z minulého vztahu na to není zvykla mě řekne,ať udělám co udělám,ať řeknu co řeknu,tak všechno je špatně,vubec mě nerespektuje,myslim si ,že kdybych po ni něco potřeboval,tak by mi s ničim nepomohla,ale já se mužu rozkrájet kvuli ní,protože chci,aby se měla dobře. Už kolikrát,jsme se chtěli rozejít,ale nešlo to,nemůžu to udělat,protože se o ni bojim a mam ji tak moc rád,že bych si nikdy neodpustil,kdyby se jí něco stalo. Jádro probému jsou její rodiče. Potřebuju poradit co s těmito,respektive tímto problémem dělat,myslíte ,že mám vyhledat cestu psychologa,jestli by jí aspoň trochu pomohl?a pokud ano,napiště mi někoho dobrého,kvalifikovaného.děkuji Mara Brno
15. Březen 2007 - 20:52
Obrázek uživatele Návštěvník
neznama.t (anonym)
Ahoj maro,Měl by sis uvědomit, že nejsi zodpovědný za cizí osudy a ještě v takovým věku. Pokud má tvoje přřítelkyně psychické problémy, studovala určitě ve větším městě, kde je psychologů vždycky plno, jestli má zdravotní problémy existují fyzioterapeuti, každá nemoc signalizuje, že je něco špatně a tuny prášků to nevyřeší,když člověk sám nechce bojovat. Problémy doma..no zažila jsem něco podobného..jenomže jsem odešla studovat asi 80 km od rodičů a situace se změnila, začala jsem se starat víc o sebe, samozřejmě mi situace doma nebyla lhostejná, ale za rodiče zodpovědná nejsem, jakmile jsem zjistila že jejich situaci prostě nedokážu vyřešit (jsou to dospělí lidé a domlouvání nepomohlo), tak jsem to vzdala..začala se starat sama o sebe..i když mi to přád moc nejde, ale podle přítele dělám pokroky.Proto si myslím, že jestliže pracuješ třeba v Brně, mohli byste si najít nějaký podnájem, pokud tvoje přítelkyně nebude studovat, mohla by tam začít pracovat, je tam větší šance v tom chaosu na chvíli zapomenout co se děje doma.. Pokud ona ovšem sama taky nebude chtít najít řešení.. nevím jak ti poradit.. ale věř, že tohle donekonečna nejde..vím o čem mluvím. Zažila jsem něco podobného jako ty, ale v roli tvé přítelkyně..můj současný přítel mi moc pomohl.. jestli chceš se o tom podrobněji pobavit: neznama.t"seznam.czNikdo to v životě nemá lehké..
16. Březen 2007 - 8:06
Obrázek uživatele Návštěvník
Bíba (anonym)
Stojí za rozmázlé smradlavé lidské hovno.
19. Září 2008 - 1:44
Obrázek uživatele Návštěvník
Marek (anonym)
Ahojte,Ja sem nemel tez moc dobre detstvi, rodice zkrachovali podnikatele, ja na ksole byl bran jako ten posledni, ktery ma pravo na jidlo. 'Soud s rodicema, pak me par lidi okradlo, cert vem toho pul milionu o ktery sem asi dohromady prisel, ale psychycky sem na dne, snazim se studovat, vysokou, ale..Chodim k psychologovi, praskum se zatim uspesne vyhybam, nevim na jak dlouho? Pritelkyni tez bohuzel nemam a mozna o to je to horsi no.
4. Říjen 2008 - 9:59
Obrázek uživatele Návštěvník
Návštěvník (anonym)
Je smradlavější než uzavřená bota mého kamaráda,po nepřetržitém 10-hod.nošení,nechápu,že si někdo v dnešní době může žití užívat.
4. Říjen 2008 - 23:40
Obrázek uživatele Návštěvník
dada (anonym)
Ak sa tu môže prídat aj niekto 15 ročný..tak sa pridávam...neviem možno si vacery poviete že otto niesu problemy co ja riešim ale pre mna sa to stava už mojim koncovym bodom...zda sa mi že všetko je koli škole..som deviatačka...v pohode som prechadzala z rocnika do ročníka aj ked so štvorkami...myslim si že pochazdam z dost dobrej rodiny...a teraz v deviatke..mam pocit ze ma nechaju prepadnut prichazdam na to že na monitoringu nenapišem nic...a to by sa este dalo..ale každy den počuvam od rodinu..od tety babky krsnej mamky..otca...ako som neschopna ze v kazdom smere sa musia za mna len a len hanbit...znasala som to..ale posledne mesiace..to už nezvladam..zvladala som to pokial som mala ...cloveka kt.bol pre mna vsetkym..nebol to chalan to nie..ale kamoska..ktora ma ako jedina robila stastnou a vdaka nej som nemyslela na problemy...ale teraz uz nikoho nemam.--...rodina sa za mna hambi..vidim to na nich...iba mi nadavaju..a viem ze jedine co odomna chcu su dobre znamky ale ja v tom zmysel zivota nevidim..pre to že budem mat lepsie znamky ma zacnu rodicia brat ako ich dceru?...neviem nezvladam to už...zacinam sa hanbit sama za seba ..mam vela priatelov...ale od kedy som stratila tu jedinu pravu priatelku chodim akoby bez duse...nevnimam ci zijem...vobec...nezaoberam sa tym co bude...ucit sa uz nedokazem lebo vidim ze zaostavam jak nikto...asi....nevidim v nicom zmysel..lebo viem ze z ucenim sa to uz nezlepsi...a pokym sa to nezlepsi moja rodina ma bude odcudzovat...poradte mi prosim niekto moj email.. dadushkaaaa"azet.sk dakujem
4. Listopad 2008 - 21:41
Obrázek uživatele Návštěvník
Zakomplexovanče (anonym)
Je smradlavější než...No to jsou kecy...
4. Leden 2016 - 22:31
Obrázek uživatele Steve
Steve
"Ach, ten zivot..." jo ... na hovno -1 :-/
6. Srpen 2016 - 16:43
Obrázek uživatele Návštěvník
Zelva (anonym)
To mas úplnou pravdu.Stoji za hovno.
6. Srpen 2016 - 20:41

Stránky

Přidat komentář

Reklama

Reklama