V jakou nejnevhodnější chvíli jste potřebovali na záchod?

První příspěvky v diskuzi

reagovat 14.6.2010 04:17 - Katka

Už před prohlídkou Dëmanovských jeskyní se mi trochu chtělo čůrat,ale nestihla jsem si dojít na WC,protože prohlídka už začínala.Asi vlivem chladu se moje potřeba rychle zhoršovala,už asi v polovině prohlídky se mi chtělo tak strašně,že jsem myslela,že se zblázním.Břicho jsem měla jako kámen a vážně jsem přemýšlela o tom,že to někde v koutku postím do kalhotek.Nakonec jsem to v hrozných bolestech vydržela ven,ale než jsem došla na záchod bylo pozdě.Myslela jsem, že se hanbou propadnu.

reagovat 15.6.2010 16:10 - Maťa

Asi jak jsem šla na stezku odvahy. Než jsme ještě šli, tak už se mi chtělo hodně, ale už jsem nemohla zpět. Ale bála jsem se taky, že se strachem počůrám. Naštěstí se to nestalo!

reagovat 15.6.2010 17:54 - ,

Ve Vídni. V autobuse jsem nešel a po příjezdu se mi chtělo. Jenže když jsem našel WC, platilo se v automatu s turniketem a drobné jsem neměl. Než se mi podařilo rozměnit, bylo pozdě.

reagovat 15.6.2010 19:46 - R.

Ja trpela v autobuse.nedosla sem si pred jizdou a to me cekala jizda 130km ale proste se mi nechtelo..ale jen sme vyjeli tak po 10km se mi zaclo chtit..dalsich 100km sem to drzela az se mi delalo mdlo a tak 20km pred domovem uz sem nevydrzela a bezela sem se vycurat kdyz autobus zastavil ve meste na nadrazi tak sem se vycurala rovnou pred autobusem a kolem pred vsema lidma s druhych zastavek..bylo to ponizujici ale na zachod uz bych nedobehla a do kalhot sem to pustit nechtela.

reagovat 20.6.2010 09:27 - Petra

Ja trpela v autobuse.nedosla...

Když jsme uvízli na dálnici v zácpě,bylo to hrozné utrpení,myslela jsem,že prasknu,ale strašně jsem se styděla jít někam za svodidla,kde by na mně všichni koukali...

Pokračovat na prvních deset příspěvků v diskusi

Poslední příspěvky v diskuzi

reagovat 8.8.2017 12:51 - Honza

taky jeden hezky...

Takže jednání proběhlo bez tebe?

reagovat 29.8.2017 05:21 - mik

bych z té práce odešla,to...

To neni muj zazitek ale bylo to v zena in tak myslium ze to neni vymyslene
a ver ze je hodne zen co se stydi rict ze potrebuji jr to takovy blok a nedokazes se zvednout a jit kdyz kazdy vidi kam jdes nebo to proste rict pred vsema
Vim zni to nepochopitelne ale proste to tak je znam vicr zen co se pocuraly v dospelosti

reagovat 28.12.2017 12:54 - mik



Jela jsem z našeho vidlákova (okresní město) do Prahy kde jsem měla do vysněné firmy nastoupit na dobrou pozici. Vyfikla jsem se do minikostýmku, lodiček a punčošek samodržek a vyrazila k autobusu s značným časovým předstihem. Jenže jsem potkala kamarádku, kterou jsem dlouho neviděla. Povídej, nekecej, atd., skončili jsme u autobusáku v zahrádce na kafi a přišlo i na decky vína. Vyletěla jsem ke spoji na poslední chvíli a uklidnila jsem se, když jsem usedla na sedadlo. Autobus se rozjel a já jsem si uvědomila že se mi chce čůrat. Nejdřív jsem to nebrala nijak vážně, ale za čtvrt hodinky jsem nemyslela na nic jiného. Bylo přede mnou přes půl hodiny cesty a poslední zastávka. Buď vystoupit, schůzku nestihnout, nebo dovézt plný měchýř do Prahy. Nevystoupila jsem. Před Prahou jsem seděla už v předklonu se zkříženýma nohama a modlila se aby vteřiny utíkaly, počítala dálniční kilometrovníky. Kde jsou na Černém mostě záchody? Kam hned poletím? když už konec cesty byl nadosah a autobus odbočoval na nájezdu z dálnice byla zácpa pro nějakou opravu silnice. Začali jsme popojíždět. Najednou se mi udělalo úplně špatně, ani nevím jak a najednou to povolilo a já se počůrala. Vůbec jsem neměla sílu to zastavit, spíš se mi ulevilo. Asi 2 minuty před cílem. Jenže co teď? Byla jsem rudá až za ušima. Všichni vystupovali a díky bohu nikdo si mokra pode mnou nevšiml. Vystoupila jsem jako poslední a honem na lavičku. Stejně jsem potřebovala ještě na záchod, tak jsem to nějak našla a přeběhla. Naštěstí jsem měla velmi krátkou šedočernou sukni a zjistila jsem, že škody nejsou tak nápadné, jště že jsem měla sice dolů po mokrých nohách dolů lezoucí samodržky, v punčocháčích by to byla katastrofa. Podél zdí jsem dorazila k metru a naostro bez kalhotek si sedla do koutečka, když jsem vstávla na Náměstí republiky, otočila jsem se a mokré sedadlo - vylítla jsem jak střelená. V Palladiu jsem si koupila kalhotky a černou sukni a nové punčochy. Ty decky vína s kafem mi kromě šíleného trapasu přišly skoro na 3 tisíce. Nicméně budoucí šéf mi přijetí potvrdil, do Prahy už jezdím vlastním autem, ale na tohle nikdy nezapomenu.... Gabriela

reagovat 28.12.2017 20:33 - Honza



Jela jsem z našeho...

Takže to muselo bejt někdy v létě, když's měla sukni, ne?

A asi's teda měla štěstí, že's měla prachy na nový hadry. Jinak bys musela do tý firmy k šéfikovi jít pochcaná.


Ale teda tři litry bych za to nedal. To bych si radši skáknul do Holešovic do rákosácký tržnice a máš to desetkrát levnější.

reagovat 9.1.2018 22:32 - Wilhelm

Serme a štime, hlavne že sa milujeme.

Pokračovat na poslední stránku příspěvků v diskusi

Přidat příspěvek

 

Reaguji na komentář - nereagovat

* *