spondylolistéza

Archiv příspěvků

reagovat 14.11.2017 22:37 - Markét

Ahoj! Mám dysplastickou spondylolistézu a jsem rok a půl po stabilizaci. Studuji psychologii a nyní píšu diplomovou práci na téma potřeb mladých lidí se strukturálním onemocnění páteře. Myslím si totiž, že ačkoliv je to velmi náročná situace, nikdo se příliš nezabývá tím, jak toto onemocnění prožíváme. Narazila jsem na spoustu skvělých lidí, kteří mi pověděli svůj příběh a možná tím pomůžou dalším lidem, kteří operaci ještě nemají za sebou. Našla bych i tady ŽENU po stabilizaci, které není více než 35 let a která by se mnou byla ochotná udělat rozhovor? Moc děkuji a přeji hodně síly!

reagovat 24.12.2017 00:25 - Andrea Stetkova

Ahoj,pridavam svuj nazor....

Dobry den cetla jsem vas prispevek ohledne spondylolizy. Ja mam posun taky 1,5 cm. Zada mne boli 20 let ale ted 3 mesice to jde fo kohy hrozna bolest. Na operaci nechci mam jeste k tomu roztrousenou sklerozu. Tak si rikam ze to vycvicim kdyz jste to vycvicila taky. Jak je vsm dnes. ? Dekuji Andrea

reagovat 3.1.2018 10:14 - Misa

Mám spondylolistézu L4/5...

Ahoj Market, asi pisu pozde, ale jsem 8 mesicu po stabilizaci L5/S1 a letos mi bude 35 let.

Full Spectrum kurkumin

reagovat 3.1.2018 10:22 - Misa

Dobry den cetla jsem vas...

Ahoj Andrej, ja se operaci branila, nechtela jsem, cvičila jsem, teda snazila jsem se cvicit, ono to moc neslo, mela jsem neustale krece do nohou, bolesti a brneni. Pak uz jsem temer nechodila, nakonec jsem souhlasila s operaci. Musim rict, ze se mi hodne ulevilo, sice to neni 100%, ale je mi mnohem lip. Tim nechci rict, abys ses vyprdla na cvičení a sla na operaci, ale aby ses ji nebranila, kdyby to jinak neslo. Mela jsem posun L5/S1 o 12mm, byl nestabilni a hybal se i dalsich 5 mm. Hodne stesti

reagovat 20.2.2018 13:14 - Misa

Ahoj Market, asi pisu pozde, ...

Ahoj Mišo, děkuji, moc za reakci, výzkum mám už hotový. Jak se ti po zákroku daří? :-)

reagovat 11.3.2018 20:39 - Petra

Dobry den cetla jsem vas...

Ahoj,Andrejko. Moc sem uz nechodim,tak se omlouvam za pozdni reakci. Je mi stejne. Taham maleho,nakupy,kocarek...a zatim dobry. Samozrejme ze zada citim,ale snazim se byt opatrna,zvedat tezke veci z drepu,u toho zatinat brisni svaly,aby te pateri pomohly pri zvedani...Vite,on je problem v tom,ze cvicit se musi spravne cviky a opravdu zalezi na jejich provedeni i v detailech,takze to chce fyzioterapeuta,ktery tomu rozumi,ma s tim zkusenosti. Ten muj prvni fyzioterapeut stal za prd,nepomohl vubec,uz jsem to vzdavala. A ten druhy,fyzioterapeutka,naprosto skvela,za par mesicu jsem se strasně zpravila a mohla normalne zit. Na druhou stranu Míša ma taky pravdu - pokud cviceni nepomuze,tak hlavne se uz netrapit a jit na operaci...jen proste neslysela jsem o nikom,kdo by s tak velkym posunem zrovna na l5/s1 nemel problem po 10-15letech...nevim,treba sem nekdo takovy napise...kez by,potesilo by me to,protoze sama se taky bojim,ze jednou me to zase chytne,posune se to dal a bude treba operace...Drzim pesti vsem. Tohle je celozivotni boj a obavy.

reagovat 11.3.2018 21:30 - Petra

...jeste takovy dovetek: pokud je to takhle vysoky stupen spondylolistezy a taky na l5/s1,tak za me jedine motol a operace zezadu i zepredu. Pokud me to dostihne,tak jedine tak. Byla jsem na x konzultacich a jeden neurochirurg z MS kraje me sokoval svou uprimnosti "operovat vas klidne budu,ale pokud to udelam jen zadnim pristupem,tak jste po case zpatky s silenou bolesti,takovych pacientu mam tady hodne,tak mi pak tady nebrecte a cvicte". Tak jsem se hecla a mela stesti na tu fyzioterapeutku,ktera mi rekla totez,a i to,ze operace neresi primarni problem,a to je spatny pohybovy vzorec,ktery budu mit dal i po operaci,takze se to pak stejne zhorsi po case. Podotykam,ze mam vrozenou spondylolistezu,ne zpusobenou urazem. Tak ja nevim. Babo,raď,co je spravně :-) A teda cvicim podle Koláře a pomaha to. A pokud dojde na operaci,tak motol a operace zadnim a prednim pristupem. Jen zezadu urcite ne. Takhle operuji tady v MS kraji,predni pristup nedelaji,a vysokostupnovou spondylolistezu to pry nema sanci dlouhodobe "spravit". Tak nevim,...mluvim sama za sebe,k cemu jsem dospela pri behani po neurochirurgickych konzultacich. Dobrou noc.

reagovat 17.4.2018 19:10 - Jan

Ahoj vsem,
s velkou pokorou ke vsem diskutujicim i lecebnym postupum, prosim, nepiste sem namoro, kterymi ostatnim muzete ublizit. Je zcela mozne, ze prave Vas, Petro, problem s pateri ize opravdu lecit v pripade operace jen konkretnim zpusobem, ale pater je tak komplikovana a poruchy, onemocneni ci urazy s naslednou anamnezou Spondylolisteza ci -lyza, ze vhodny zpusob operativni lecby a navrat do plne kvality zivota muze urcit jen lekar. Rozhodne se nikdo prosim neridte nazory "rozhodne predozadni pristup". Vsem mohu jen a jen doporucit navstevu vice pracovist a diskuzi s vice operatery. Nikdo vas neodmitne. Za me mohu doporučit Romana Kučeru či kohokoliv z Homolky. Jsou školicim centrem pro spondylchirurgii a jejich lidskost a erudovanost je vyjimecna. Urcite trpicim, kteri maji zajem na naprave, pomohou. Ja jsem prakticky zcela vylecen, skoro dva roky po operaci davno naplno lyzuji, jako kapitán trávím na jachtách celé týdny, pilotuji sportovní letadla a naplno pracuji, cestuji bez omezení. Verte a spolupracujte, nebojte se operace, rehabilitujte a hlavne to alespon rok vydrzte. Odmena je sladka. (muj pribeh je zde popsan v roce 2016-17). Mejte krasne dny :-)

reagovat 1.5.2018 15:06 - ivos

Ahoj, chtěl bych po několika letech, co jsem pročítal tuto diskusi rovněž popsat co mi pomohlo a co by mohlo být přínosné i pro ostatní co si budou číst tyto stránky. Úraz jsem měl na VŠ (cca 2004), dělal jsem bojové sporty a posiloval, byl jsem hodně dynamicky a silově "založen". To že mám nějaký problém jsem si uvědomil, když jsem měsíc chodil s báglem těžkým přes 20 kg po Arménii v roce 2013. Moje ortopedka problém kvalifikovaně rozpoznala. Poté jsem začal navštěvovat fyzioterapii a elektroléčbu, což mi ovšem příliš nepomáhalo. Bolest se stále zhoršovala. Došlo to až do fáze užívání 3 léků proti bolesti denně, protože se to již nedalo vydržet. A i to už přestávalo stačit. Vstát z postele byl horor. Musel jsem začít spát na dřevěné podlaze pouze na pravém boku. Všechny ostatní polohy byly nepředstavitelně bolestivé. Moje lékařka mi doporučila Jogu a cvičení MUDr. Smíška. Začal jsem oba dva systémy. A právě díky tomuto se můj stav začal zlepšovat. Souběžně s tím jsem na netu našel video, jak správně ulehávat ke spánku. Na zádech v prodloužení- obratle co nejdále od sebe (něco podobného má i joga). Koupil jsem si novou extrémně tvrdou matraci.
Od té doby se můj stav začal postupně zlepšovat. Již mohu spát na všech stranách těla mimo břicho :-) Neberu léky. Bolest vůbec nemám. Co se týče sportu, tak mimo jogu stále posiluji. Nyní již ovšem daleko rozumněji, díky pevným svalům jádra si to mohu dovolit. Dříve jsem rovněž lezl, jezdil na snowboardu a lítal na paraglidu. To již neprovozuji, ale možná lezení brzo opět vyzkouším. Problémem zůstává nošení těžkých batohů (paragliding, cestování). Pokud jedu na nějakou zahraniční tůru, tak jen s lehkým baťůžkem. Spacák, karimatka, voda. Ta je nejtěžší :-)

Proto všem doporučuji a tvrdí to i má lékařka, které za to děkuji, je třeba vyzkoušet všechny možnosti, než člověk přistoupí na tu poslední. Což je operace. Já jsem jako nejdůležitější pro svou nemoc, ale i pro duševní celkový stav našel Jógu. Konkrétně Iyengar yogu. Což je velmi precizní, “kontrolovaná” joga. Kdy instruktorka velmi dbá na přesné a dlouhodobé provedení cviku, prochází mezi lidmi a aktivně upozorňuje a řeší problémy. Tak se pozná správná jóga.

Právě jóga mě naučila jak držet tělo, jak sedět…... Nějak to tak přišlo po 2 letech samo a projevilo se to do mýho reálnýho pracovního života. Například když sedím, tak už se nehrbím, nemám podsazenou pánev, ale sedím na sedacích kostech rovněj jako prkno. Tak jsem se o to snažil dřív dlouho a nic. Nikdy to nešlo.

Takže za mě co mi nejvíc pomohlo
kvalitní precizní a kontrolovaná yoga (nejlepší cvik co mi pomáhá “pes s hlavou dole”)
Smíšek systém (také super, ale yoga mi přišla preciznější, nejak jsem ji víc “cítil”)
dobře se rozprostřít přes noc, aby se páteř nekomprimovala třetinu dne kdy ji člověk nedokáže kontrolovat
asi i “bosá obuv” Nosím tzv. ponožkoboty, ovšem poměrně krátce (půl roku) . Chůze je však zcela jiná. Člověk nechodí po patách.

Všechny zdravím I.

reagovat 10.5.2018 08:08 - Ivona

Dobrý den všem se spondylkolistézou, potřebuji Váš názor... spondylolistéza se spondylolýzou, posun původně o 12 mm L5 S1, na operaci jsem čeklala 1 rok, jiný termín v Brně nebyl, v této době jsem zjistila že jsem alergická na kovy a hlavně titan, který mi tam budou dávat, při kontrolním rtg včera bylo zjištěno, že obratel už úplně klesnul na další kost a leží prý kost na kost a byla vyslovena hypotéza, že kdybych nešla na operaci - stabilizaci, tak obratle srostou a nahradí vlastně tu stabilizační operaci, je zde někdo, komu tyto obratle takto srostly a vyhnul se operaci? Alergolog mi řekl, že se snad dá po zavedení implantátu sice léky trochu potlačit senzibilitu, ale prý tomu moc nevěří. HILFE :-)

Přidat příspěvek

 

Reaguji na komentář - nereagovat

* *