šéfka mne programově psychicky týrá

První příspěvky v diskuzi

reagovat 16.6.2007 01:35 - Danita

I když mám jen dva roky do důchodu, a mám tedy už nějaké zkušenosti s různými šéfy, ta moje poslední je něco nepravděpodobného! Už z toho šílím, zvracím denně, hlava mne bolí, a neumím si poradit, jak z toho ven. Připadám si bezmocná proti ní, že nemáš šanci - má v rukou moc, moje peníze, a můj duševní stav.
Nesmírně mne ponižuje, nebo zcela ignoruje, řve - vulgárně, neustále mne shazuje, a přitom - dělám svou práci ráda, a dobře. to vím. Je jí 45, kdysi se se mnou velmi kamarádila, až moc, pak jsem onemocněla, a když jsem se vrátila zpět do práce, ani mně neodpověděla na pozdrav, a začalo to...
Nevdržím ty dva roky pracovat v takovm stresu, jak z toho ven? Být chvílu na nemocenské, chvílu v práci, to bych asi trpěla ještě víc. Můžete mně někdo poradit, co mám dělat????'

reagovat 17.6.2007 18:05 - Katka

No to to nezávidím, v práci jsme měli šéfa kolem padesátky a ten si zasedl na jednu kolegyni a doslova ji psychicky týral, pracovala dobře a nikdo z nás nechápal, proč ji neustále shazuje a ponižuje.Jeden kolega s ní potom začal chodit a ten blbec se vozil i po něm. Vyřešili to odchodem, protože s ním se nedalo mluvit, byl to hajzl.Ale odcházet dva roky před důchodem je těžký, snad jedině do předčasnýho. Přijdeš o nějaké peníze ale zachováš si nervy a zdraví.Držím palce.'

reagovat 18.6.2007 00:03 -

no to je typický mobing, hrůza... :-( podle mě je jediný řešení odchod - ať už na jiné místo, pokud se povede těsně před důchodem sehnat, nebo do předčasnýho důchodu. Já jsem prožila něco podobnýho - moje bývalá kamarádka se stala šéfovou a udělala jsem tu chybu, že jsem neodhadla její touhu po moci přesvědčení o neomylnosti, a řekla jsem jí jednou, že s ní nesouhlasím, a od té doby to jelo - tak jak to popisuješ. Byla jsem z toho taky úplně na dně, člověk čte, jak se má bránit, a šéfa žalovat, stěžovat si či co, ale já jsem na to sílu neměla... takže já jsem prostě hledala jiný místo a odešla. Nevydržela jsem to. Budu ti držet palce, ať to zvládneš!!!!!'

reagovat 18.6.2007 12:48 - Honza

Jediná rada odejít, prožil jsem něco podobnýho, šéf se bál, že by mě mohli dát na jeho místo a podrážel, lhal,shazoval mě dával mi malý prémie a tak jsem odešel, místo mám mnohem lepší a teď jsem šéfem já.Byl to můj bývalý spolužák z VŠ, takže jsem to od něj nečekal .'

reagovat 18.6.2007 13:12 - CK

Něco podobného prožívám právě teď. Bojuji a chystám protiútok ale je to tak škodlivé na zdraví a deprimující, že vás absolutně chápu. Ještě se ozvu. Budu také svině, pokud mi síly vydrží.'

Pokračovat na prvních deset příspěvků v diskusi

Poslední příspěvky v diskuzi

reagovat 29.6.2009 22:31 - Danica

A to jí řekla dnes? No jo, on je zítra konec měsíce. U nás tohle už taky někdo dostal, ale k tomu ještě odměnu ve výši odstupného.

Rozdíl je myslím v tom, že z odměny se platí pojištění, z odstupného ne.

Nejlepší by bylo se poradit s právníkem, myslím, že na pracáku byl měl být právník zdarma.

A co si nechat napsat marodní?

Všechno by oddálila. A lékaři jsou ještě pořád celkem vstřícní.

Víš, já nejsem žádnej stratég, moc si rady nevím, ale cítím s vámi.'

reagovat 29.6.2009 23:01 - andarosa

ano, dnes.

ja nevim, rikala jsem mamce, az po ni zitra bude chtit vyjadreni, at ji rekne, ze to je neco, co si musi promyslet a ze tak brzo ji odpovedet nemuze.

Ale umim si predstavit, s jakou neurozou bude chodit do prace nasledujici dny.

Strasne rada bych ji nejak pomohla a udelam pro to vse.

Holt srazka s blbem je tvrda a o to vic, pokud je ten blb ve vedouci funci...

dekujeme za podporu a snad to nejak zvladnem

reagovat 29.6.2009 23:28 - Tom

Tohle nemůže Tvoje maminka ustát. Věř mi. Je mi jasné, že je to těžké rozhodování, peníze jsou potřeba, ale taky by mohla skončit u psychiatra a být na dně až do konce svého života. To by musela mít dobrého rádce, třeba právníka, který by jí soustavně radil a musela by čekat na chybu šéfky. ale i tak moc šancí by v praxi neměla.

buď je maminka silná osobnost nebo ať jde od toho. Nějakou dobu bude mít podporu a má snad taky Tebě.

Tato bitva se nedá vyhrát. Je to tvrdé, co píšu, ale věř mi, že mám bohaté životní zkušenosti. Zákoník práce je často jenom kusem papíru a jediné, co se dělává, že po odchodu z takové práce tam člověk pošle kontrolu a dá udání na inspektorát bezpečnosti práce. Oni vždycky něco najdou.'

reagovat 2.7.2009 17:46 - andarosa

Tome, máte pravdu, nebyla sebemenší šance, že by to mamka ustála. Před chvílí jsem s ní mluvila a ona mi uplakaná řekla, že to rozštípla a podepsala.

Paní ředitelka se do likvidace její osoby pustila opravdu razantně - nedostala odpověď, jestli na nabídku kývne, v termínu, kdy požadovala, hned šáhla na prémie, takže jeden měsíc je mamka jen o základu...

což o to, to je prd - z těch peněz se nijak nehroutím. Tady jde o to, že jednání ředitelky nemá sebemenší úroveň a o slušnosti ani nemluvě.

Odborový právník sice radil, ať nic nepodepisuje, ať dělá mrtvého brouka, jenže tady už šlo o zdraví, nejdříve psychické a pak by se to svezlo i do toho fyzického... a za to žádná práce nestojí

Mámě spíš asi přijde líto, že takhle dramaticky si svůj odchod z firmy, kde byla 23 let, nepředstavovala.

Ještě jednou děkuji všem za podporu a rady.'

reagovat 2.7.2009 23:32 - Tom

Třeba se s oblibou udělá takový podraz, že se jako s pracovníkem dohodnou slušné podmínky odchodu, pak se mu řekne ať zůstane doma a za pár dnů mu dají tzv. A a zruší mu pracovní poměr okamžitě. A ten člověk nemá šanci, pokud nemá informaci, že měl být doma písemně, případně nějakého svědka (kde vzít takového odvážlivce). A je vymalováno. Zkušenost mého známého. Od té doby každému radím, že pokud má odejít nebo chce odejít sám, tak všechny takové věci si nechat dát písemně.'

Pokračovat na poslední stránku příspěvků v diskusi

Přidat příspěvek

 

Reaguji na komentář - nereagovat

* *